ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Hálek Vítězslav (*05.04.1835 - †08.10.1874)

­­­­

Muzikantská Liduška (3)

Liduška má ráda svého Toníka, který hraje u muzikantů na house. Liduška se s ním opět setká na tancovačce, kde Toník hraje. Jakmile má Toník volnou chvilku, vyzve Lidušku do kola a ona neodmítá ani jiné tanečníky. Když si pro ni ovšem přijde namyšlený Krejza, Liduška je zrovna zahleděná do Toníkových očí, že přehlédne jeho nabídku k tanci. Krejza se rozhněvá a pustí se do pře s Toníkem. Toník si přitom tropí z Krejzy žerty a přidá se k němu i "zlatý ženich". Říká se mu zlatý, protože ke všemu dává přívlastek "zlatý". Krejza nedokáže unést prohru a posměch od lidí a chce se pomstít. Proto začne chodit pravidelně ke Staňkům a namlouvá si Lidušku. Liduška o něho nemá nejmenší zájem, ale rodiče ji nutí do výhodného sňatku. Jednou když přijde Krejza na návštěvu, Liduška uteče a schová se do bezového keře, kde čeká na Toníka. Tam si slíbí nehynoucí lásku a že ona se za Krejzu nikdy neprovdá. Toník tomu všemu do posledního okamžiku věřil a smál se všem, kteří prohlašovali, že se Liduška podvolí a Krejzu si vezme.
Nastal den svatby a Liduška byla jako duchem nepřítomna. Při cestě do kostela zahlédla Toníka, který vypadal, jako by ho někdo podvedl a zlomil srdce naráz. Nevěřil svým vlastním očím. Když viděl Toník jít Lidušku k oltáři, utekl a nikdo nevěděl, kde je mu konec. Říká se, že se dal dobrovolně na vojnu. Jenže kdyby neutekl, tak by slyšel, jak se kněz Lidušky ptal, zda si bere Krejzu z vlastní vůle a z lásky. Liduška prohlásila, že ji nutí rodiče a že miluje Toníka a chce si ho teď hned vzít. Toník tam však nebyl. Hledala ho po celém městě, ale nikde ho nenašla. Pomátla se na rozumu.
Rok co rok chodí Liduška na všechny muziky v okolí, nikdo kromě ní si už nepamatuje na jejího Toníka, ani to, jak o něho přišla. Stále ho při tancovačkách vyhlíží a tak také vznikla její přezdívka "Muzikantská Liduška". Co je však smutné, lidi ji nedokázali pochopit, smáli se jí, a tak se uzavřela do sebe. Do řeči se dala jen výjimečně. Svého Toníka už nikdy neviděla.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Blanch, 07.01.2008

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Vítězslav Hálek - Muzikantská Liduška (3)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)