ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Andrewsová Virginia Cleo (*06.06.1923 - †19.12.1986)

­­­­

Květy z půdy (2)

Květy z půdy jsou první částí pětidílné rodinné ságy o lásce a nenávisti.
Christopher, Cathy, Carrie a Cory, čtyři krásné blonďaté, modrooké děti, všemi lidmi přezdívané jako "Drážďánské panenky". V době, kdy jejich příběh začíná, jsou Carrie a Cory malá pětiletá dvojčátka, Cathy je dvanáct a Christopherovi čtrnáct let. Žijí se svými rodiči, Chrisem Dollangerem a Corrinou Dollangerovou, v krásném malém rodinném domku. Jenže všechno se jednoho dne zhroutí. Jejich otec má narozeniny, společně s matkou mu připraví oslavu a netrpělivě čekají, až přijede z práce. Jenže on už nikdy nepřijede, měl smrtelnou autonehodu. Protože to byl právě on, kdo živil celou rodinu, nastane krize. Corrina nic neumí, nemá práci, je zhroucená ze smrti svého manžela a nedokáže uživit čtyři malé děti. Proto v zoufalství napíše svým rodičům, kteří ji před několika lety vydědili. Děti neví, proč babička a děda, jež nikdy neviděli, nemají maminku rádi. Odpověď na dopis přijde rychle. Corriny matka, babička dětí, píše, že jim pomůže. Corrina si musí získat zpět lásku svého otce, dokázat mu, že ho po tolika letech pořád miluje, aby ji znovu zapsal do závěti. Jenže do té doby se děti musí schovat. A tak se čtyři malé děti závislé na své matce ocitnou v obrovském domě, kde je babička zamkne do jednoho malého půdního pokojíku, odkud mají přístup jen na ošklivou, starou půdu. V pokojíku jsou zavřené celé dny. Babička, na první pohled zle vyhlížející žena, jim zadá spoustu pravidel, podle kterých se musí chovat. Nesmí hlučet, aby je neslyšelo služebnictvo, nesmí v pokoji běhat a otvírat okna, ale jak to mají vydržet, když jsou malí a potřebují čerstvý vzduch a sluníčko? Babička jim každé ráno do pokoje přinese koš s jídlem na celý den, jídla je málo a nikdy není teplé. Také nedostávají žádné sladké, aby se jim nekazily zuby a nemusely k zubaři. Na Cathy a Christopherovi, protože jsou nejstarší, leží celá odpovědnost. Musí uklidnit dvojčata, když je potřeba, musí dávat pozor, aby neotevřela okna, neběhala, nekřičela a podobně, jinak by byli všichni potrestáni. Maminka za nimi ze začátku chodí pravidelně každý den. Slibuje jim, že si dědečkovu přízeň získá co nejdřív zpět a oni budou moci opustit ten ošklivý malý pokoj. Jednoho dne, když za nimi matka opět přijde, v doprovodu babičky, začnou dvojčátka vřískat, že chtějí ven. Babička matce nařídí, aby je uklidnila, ale Corrina nezakročí a dvojčata vřeští dál, babičce dojde trpělivost a ožene se po Corym. Druhé dvojče, Carrie, nedovolí, aby se ubližovalo bratříčkovi a zaútočí na babičku. Ta ji ale chytí za vlásky a prudce s ní mrští do kouta. Potom Corrině nařídí, aby se vysvlékla. Corrina odmítá, ale nakonec je přinucena a musí dětem ukázat svá zmrskaná záda. Babička prohlásí, že každému, kdo se bude zle chovat a nebude dodržovat pravidla, se stane to, co jejich matce. Později se děti dozví, za co to jejich matce udělali. Když bylo Corrině 16 let, seznámila se svým nevlastním strýcem Chrisem Foxworthem, kterému zemřela matka i otec. Corrinin otec Malcolm Neal Foxworth byl Chrisův starší, nevlastní bratr a přijal ho do svého domu. Corrina a Chris se do sebe bláznivě zamilovali, a když se to její rodiče dozvěděli, vyhnali Chrise z domu a vydědili ho. Corrina s Chrisem spolu utekli a začali žít sami. Narodily se jim čtyři děti - Christopher, Cathy, Carrie a Cory. Když se tohle děti dozvěděly, neodsuzovaly matku, na to ji moc milovali. Ona jim slíbila, že je dostane pryč z toho malého vězení. Cathy s Chrisem konečně pochopili více věcí. Za prvé se nejmenovali Dollangerovi, ale Foxworthovi. A za druhé? Tak proto babička zakázala, aby se dívka s chlapcem sprchovali dohromady nebo spali společně v jedné posteli, což u malých dvojčat bylo naprosto nemožné. Babička se bála, aby nedělali nějaké nemravnosti.
Postupně čas plynul a děti držela naživu jen myšlenka dědečkovy smrti. Plynuly dny, měsíce, až z toho byly dva roky a děti byly pořád zavřené v malém půdním pokojíku. Corrina, která za nimi ze začátku chodila denně a nosila jim dárky, pomalu přestávala chodit tak často. Dárky sice přinesla pokaždé, ale byly doby, kdy se ukázala třeba jednou za dva měsíce. Zhruba po dvou letech a třech měsících, co byly děti uvězněny, za nimi zase přišla a oznámila jim, že se podruhé vdala. To se dětem velice příčilo, jak si mohla jejich maminka, jež ze všeho nejvíc milovala tatínka, vzít nějakého cizího pána? Cizího pána, jenž ani neví, že nahoře na půdě má schované čtyři děti.
Chris a Cathy byli moc šikovní, postupně se za dobu strávenou na půdě dokázali mnohému přizpůsobit. Protože byli velcí, zvládli vylézt z půdního okna na střechu a tím se jim dostalo alespoň trochu čerstvého vzduchu a světla. Oproti tomu dvojčátka, která už přes dva roky neviděla sluneční světlo, pomalu přestávala růst. Carrie a Cory byli pořád stejně malí a pořád měli stejnou váhu. Cathy a Chris postupem času nahradili dvojčatům rodiče. Byli to oni, s kým usínali, kdo je oblékal a choval. Dávali jim lásku, která jim od matky scházela. Jednou se stalo, že babička nachytala Cathy a Chrise společně v pokoji, když byla Cathy vysvlečená, Cathy právě přicházela do puberty a její tělo se měnilo, což ji nesmírně zajímalo, stejně jako Chrise. Když je babička nachytala, hned si domyslela spoustu nesmyslných věcí a nařídila Cathy, aby si ostříhala své krásné dlouhé vlasy, jinak nikdo nedostane týden nic jíst a kdyby se někde schovala, až ji bude chtít ona ostříhat, nedostanou jíst 2 týdny. Nakonec nařídila Chrisovi, aby to byl on, kdo svou sestru ostříhá, jenže ten to neudělal. Babička tedy v noci zalila Cathyiny vlasy dehtem. Chris jako pravý lékař, což bylo jeho snem stát se lékařem, pomohl Cathy zbavit se dehtu. Jenže najíst opravdu nedostali. Měli sice schovaný nějaký sýr, na který lákali myši, ale bylo toho málo. Po 14 dnech už byli tak zoufalí, že Chris jen aby udržel své mladší sourozence na živu, řezal se do rukou a nechával je pít vlastní krev. Chystali se, že utečou střešním oknem, také že snědí mrtvé chycené myši, aby měli alespoň trochu síly. Když nakonec jako poslední záchrana přišlo jídlo - babička se slitovala.
Za nějakou dobu se stalo, že se babičce vzepřeli a ona je za to poprvé a naposled zbičovala. Jejich matka už je navštěvovala tak málo, že pro dvojčata už to nebyla matka, teď měli za maminku Cathy a za tatínka Chrise. Cathy a Chris po dlouhé době konečně pochopili, že v tom jednom pokoji nemohou zůstat na vždycky a po třech letech a několika měsících konečně začali vymýšlet plán na útěk. Jednou, když k nim matka přišla jen tak si s nimi popovídat na pár minut a moc jim vychvalovat jejího nového manžela Barta, se Chrisovi podařil plán, jenž už moc dlouho vymýšlel. Klíč, kterým matka otevřela dveře a neopatrně ho položila na malý stolek, Chris ukradl a otiskl ho do připraveného mýdla v koupelně. Klíč potom opatrně vrátil a hned jak matka odešla, začal ze dřeva vyřezávat duplikát. Povedlo se mu to a děti získali fungující klíč. Každou noc, když věděli, že jejich matka je pryč i se svým novým manžílkem, se Chris vydával do matčiny ložnice, aby tam potají ukradl něco málo peněz, které budou potřebovat k útěku. Jednoho dne byl tak nemocný, že tentokrát se na lup musela vydat Cathy, podařilo se jí setkat se svým nevlastním spícím otcem. Poznala holý fakt, který jim matka neřekla, a to že její nový manžel byl o hodně mladší než ona. Ten muž, kterého Cathy viděla spícího, se jí moc líbil a políbila ho. To se později Chris dozvěděl, a protože byl do své sestry tak moc zamilovaný jako ona do něj, nelíbilo se mu to a zuřil. V afektu se spolu pomilovali. Oba se báli následků a slíbili si, že už se to nikdy nestane.
A tak se jednoho dne stalo to nejhorší. Jejich nejmladší člen, chlapeček Cory, těžce onemocněl; budoucí doktor Chris zkoušel snad vše, co by mu mohlo pomoci, ale nemoc se nelepšila. Cathy se v afektu rozkřičela na babičku a matku, která se opět po dlouhé době ukázala a ony v noci odvezly Coryho do nemocnice. Následujícího dne se vrátily se zprávou, že zemřel. Coryho už jim nikdo nevrátí. Carrie ztratila část sebe sama, uzavřela se do sebe a úplně přestala mluvit. Chris a Cathy si uvědomili, že když budou svůj útěk ještě více oddalovat, zemřou nakonec všichni. Proto Chris provedl poslední výpravu do matčiny ložnice za účelem získat co nejvíc peněz, jenže v ložnici nic nebylo, byla úplně prázdná - jejich matka odjela. Chris tajně vyslechl služebnictvo a dozvěděl se, že dědeček už je devět měsíců mrtvý. Do své závěti ale napsal, že kdyby se někdy prokázalo, že jeho dcera má nějaké děti se svým prvním manželem, ztratila by všechno dědictví, jež jí odkázal. Proto Corrina utekla.
Nejhorší pravda, kterou se děti dozvěděly, byla ta, že právě jejich matka zabila Coryho. Přesně devět měsíců dostávali s denním přídělem jídla i koblihy pocukrované sladkým cukrem a arzenikem. Arzenik, jed, bílý prášek, u kterého - když se smíchá s cukrem - není poznat jeho hořká chuť. Chris to poznal, také poznal, že koblihy jim tajně do koše dávala matka - ta, kterou moc miloval a vždycky jí všechno odpustil. Nic už je nezastavilo a jednoho dne utekli, nasedli na vlak a odjeli. Daleko od toho hrozného vězení, od zlé babičky, ošklivé staré půdy, na níž po nich zbyl jen jediný nápis.
Žili jsme zavření na této půdě. Christopher, Carrie, Cory a já. Teď zbyli jen tři z nás.
Psala to Cathy, která celý příběh vyprávěla. Psala to v den útěku. Cory už byl víc jak měsíc po smrti...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Dery, 06.06.2008

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Virginia Cleo Andrewsová - Květy z půdy (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)