ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Řezáč Václav (*05.05.1901 - †22.06.1956)

­­­­

Černé světlo (2)

Tato kniha je rozdělena na 2 části. Je psána ich-formou.

KNIHA PRVNÍ:

Autor zde vypráví o svém dětství, o událostech, které jej ovlivnily na zbytek života.

Děj začíná v jeho rodném domě v Haštalské ulici. On je z měšťanské rodiny. Jeho otec je obchodník. Dělá své řemeslo poctivě, ale stojí ho to mnoho času a na Karlíka mu zbývá málo času. Pro Karlíka představuje vzor muže: pána domu a ochranitele. Matka je pro něj ostrovem bezpečí v rozbouřeném moři světa.

Předškolní věk
Jednoho dne, to mu byly 4 roky, si hrál sám na dvoře. Uviděl, jak z kanálu vylézá potkan a začal jej pozorovat. Ještě nikdy jej neviděl vylézt ze své skrýše. Domníval se v té chvíli, že vidí zázrak, byl okouzlen. Pak z domu vyšla ševcová a potkana se lekla. Svolala na pomoc celou ulici. Přiběhlo mnoho lidí vyzbrojených košťaty apod. Pronásledovali potkana a Karlík mu fandil. Štítil se ho pro jeho vzhled, zároveň obdivoval jeho statečnost, když jej zahnali do kouta průjezdu. Bylo jich mnoho a Frantík stál vzadu, bál se na obranu svého oblíbence cokoli udělat a jen pozoroval dav. Nakonec přišel řezník Horda. Myš vycítila blízkost svého konce. Z posledních sil na něj skočila. Řezník ji uchopil do své veliké dlaně. V tu chvíli Frantík podlehl svým pocitům a začal do něj bušit svými malými pěstičkami a křičet: "Nechte ji, nechte ji." Řezník mu ale myš podstrčil před tvář, tlamičkou i řití se z ní hrnula střeva. Karlík omdlel. Řezníka považoval za svého dobrotivého přítele ze světa dospělých a mocných a nečekal takto náhlou zradu. Uvědomoval si, že řezník myš zahubil díky své síle. Té samé síle, díky které Karlíka mohl vozit na ramenou. Uvědomil si, že síla je něco hrozivého, mocného. Může přinášet štěstí i zkázu. To záleží na tom, kdo ji ovládá.

Následkem tohoto šoku u něj propukly spalničky. Jeho nemoc trvala dlouho, a během ní se mu neustále vracely obrazy vzpomínek na příhodu s potkanem. Matka byla stále s ním. Otec přicházel jen občas, za to mu posílal každý den novou hračku. Snad tak chtěl uleviti svému svědomí, že na syna nemá čas. Záleželo mu na něm a na tom, aby byl šťastný, a proto vždy, když jej obdaroval, doufal, že na jeho tváři zahlédne úsměv.

Když se po dlouhé době konečně uzdravil, vydal se z matkou na procházku. Ale jakmile uviděl průjezd, kde se udála ta ošklivá příhoda, začal hysterčit. Nakonec přišel otec (představitel bezpečí a důvěry) a společně prošli temným průchodem.

Školní věk
Karlík byl vychováván ve slušné rodině. Byl vždy pečlivě nastrojen, neuměl se prát, lekal se každé maličkosti. Děti ulice jsou dravé a hrubé. Začaly Karlíka šikanovat a on se proti tomu neuměl bránit. Pokaždé utekl domů a vyplakal se matce. Ta mu chtěla raději pořídit domácího soukromého učitele. Ale zde výjimečně (ale v skrytu) zakročil otec, který nechtěl věřit tomu, že by jeho syn byl takový netykavka. Popsal Karlíkovi své dětství plné lumpáren a Karlík mu slíbil, že bude dál chodit do školy.
V té době se naučil, jak díky cizí slabosti může ovládat sílu někoho jiného ve svůj prospěch. V jeho třídě byl velmi silný kluk, který se s oblibou pral. Nejdříve si svou energii vybíjel hlavně na bezbranném Karlíkovi. Ale ten brzy našel jeho slabinu. Frantíkovi rodiče byli velice chudí. Tak chudí, že Frantík často trpěl hladem. Karlík jej podplatil každodenními vydatnými svačinami a čokoládou. Frantík se tak stal jeho ochranitelem a služebníkem, který na pokyn svého vládce (který jej živí) je schopen komukoli ublížit bez ohledu na následky. Frantíkovy hanebné činy samozřejmě nezůstávaly utajeny a byl učiteli krutě trestán. Karlík tomu všemu jen přihlížel a cítil obrovské zadostiučinění. Frantík věděl, že pokud by prozradil, kdo ho k činům navádí, zůstal by o hladu, čehož se nesmírně bál. Proto mlčel.
Při vykonávání jednoho z těchto pokynů došlo k další zlomové události v Karlíkově dětství.
V jejich ulici bydlel také rybičkář. Jednu nohu měl dřevěnou. Na Karlíkův pokyn mu ji Frantík pilkou nařízl. A ona se zlomila právě v okamžiku, kdy rybičkář scházel ze schodů. Otec Karlíka se domníval, že jeho syn na tom má také podíl. Obvinil jej, ale na jeho obhajobu vystoupila matka a chladnokrevně otci lhala do očí, že Karlík byl celou dobu doma. V tu chvíli si Karlík uvědomil, jak velikou moc má lež, chytře použitá.

KNIHA DRUHÁ:

Zde je popsána Karlíkova dospělost, ve které se jeho myšlení řídilo zkušenostmi a myšlenkami z dětství.

Smrt matky
Karlíkova matka zemřela. On se nyní ocitl ve světě sám. Podle pravidel tehdejší společnosti jej - se zjevnou nechutí - přijal do práce jeho strýc Metoděj. Karlík se tak ocitl ve vyhlášeném nakladatelství. Jeho spolupracovníci ale samozřejmě o této protekci věděli a pohlíželi na něj opovržlivě.

Láska k ženě nebo majetku?
Karlík se zamiloval do strýcovy jediné dcery Markétky. Byla to dívka velice hodná, chytrá a vzdělaná. Měl ji velice rád, dokonce se pro něj stala jediným světlým bodem v jeho temném a tmavými myšlemkami prostoupeném životě. Nedokázal jí však svou lásku dát najevo. Mimojiné proto, že by nebyla uznána okolím a strýc by jej jako ženicha své dcery nepřijal.
Jednoho dne jde celá rodina na koncert začínajícího umělce Klenky. Jeho vystoupení je nádherné a silně zapůsobí i na Markétku. O několik dní později přichází Klenka do nakladatelství požádat o vydání svých skladeb. Opět se setkává s Markétkou a je zřejmé, že jejich náklonnost je vzájemná. To těžce nese Karlík, který se s tím nemíní jen tak smířit. Uvědomuje si totiž, že s rukou Markétky by získal i slavné nakladatelství. Možná ji zpočátku skutečně miloval, ale nyní mu spíš než na ní záleží na vidině dobrého společenského postavení.
Mezitím se Markétka a Klenka scházejí a připravují společný koncert. Ten se koná na Markétčiny narozeniny u ní doma. Je pozváno mnoho hostů, mezi nimi i Karlík a Klenkova ctitelka Božena. Karlík přesvědčí Boženu, aby provedla jeho ďábelský plán - hodila kuličku z parafíové svíčky na rozpálená kamna. V mžiku je celý dům prosycen odporným štiplavým kouřem. Brzy je nalezen i viník, Božena, která ztropí srdceryvnou scénu. Klenka se může studem propadnout, utíká za Boženou, aby jí zabránil v sebevraždě.
Nějaký čas se Markétka i Klenka nestýkají. Oba si myslí, že již ho ten druhý nemá rád a bojí se vzájemně setkat. Karlík je v jejich myšlenkách samozřejmě podporuje, přičemž se neštítí lhát a podvádět. Pravda však nakonec vyjde najevo a Karlík ztrácí všechnu přízeň své rodiny, i naději na místo majitele firmy. Pokusí se o sebevraždu, bohužel však přežije. Odnese to však jeho noha, a jeho život je velmi strastiplný.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: K., 17.05.2005

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Václav Řezáč - Černé světlo (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)