ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Klicpera Václav Kliment (*23.11.1792 - †15.09.1859)

   
­­­­

Veselohra na mostě


BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Hadrián z římsů a jiné veselohry. Praha: Odeon, 1966. 272 stran.

ŽÁNR:

Fraška v jednom jednání (6 scén)

POSTAVY:

Chmelař Damián Bedroň
Eva - chmelařova žena
Rybář Sykoš
Popelka - rybářova nevěsta
Učitel
Důstojník přátelský
Přátelská stráž
Nepřátelská stráž
Vojsko přátelské

DĚJ:

Popelka z Veveřic se vrací z nepřátelského tábora. S průvodním listem se bez potíží dostane přes nepřátelskou stráž na jedné straně mostu. Přátelská stráž na druhé straně mostu ji ale odmítá pustit, protože průvodní list od nepřátelského plukovníka zde údajně neplatí. Popelka se snaží stráž přemluvit, ale marně. Rozhodne se tedy, že se vrátí přes nepřátelskou stráž a půjde prozatím ke strýci do Liskova, než vojsko odtáhne. Nepřátelská stráž ji ale také odmítá pustit, průvodní list prý platí pouze "tam" a ne "sem". Popelka prosí nepřátelskou stráž, aby se přimluvila u přátelské a Popelku přes most pustila. Nepřátelská stráž odmítá, nemá prý cizí stráži co poroučet. Říká Popelce, že pokud se jí nelíbí na mostě, ať tedy skočí pod most, chce-li se vykoupat, ale nejprve ať strážníká učiní dědicem.
Na mostě se objevuje liskovský chmelař, Popelka věří, že on jí pomůže se z mostu dostat. Chmelař se zajímá o to, zda Popelčin ženich Sykoš ví o tom, že byla v nepřátelském táboře. Popelka odpovídá, že o tom neví nikdo. Chmelař se pokouší přesvědčit stráže, aby Popelku pustili přes most, obě stráže jsou však neoblomné a nejenže nepustí Popelku, na mostě zůstane "uvězněn" i chmelař. Chmelař se vydal do Veveřic na úřad, ale jeho žena Eva o tom také neví. Dohadují se spolu, kdo své tajemství prozradí dříve. Chmelař Popelce lichotí... "Ty jsi dívka švihlorostá, máš tak pěkné kadeře... Vidíš, drahá konvalinko? Máš tak plné tvářičky... A ty se skvějí jako růžičky!... Vidíš, zlatý strakapounku?... A na bradičce dolíček. Je na škodu, má bambulinko! Bojovníci se na něj rádi dívají!... Ale od bradičky je nedaleko hubička.. Kdo se jednou do toho liliového kalíšku zakouká, toho jakýsi mam - tak abych řekl - jakýsi blud obejde a není k odklesnutí, dokud tu růžovou hubinku nepolíbí!", nakonec ji políbí.
Vše vidí rybář Sykoš, Popelčin ženich, který právě přichází na most. Poslala ho Popelčina matka, aby Popelku našel, protože o ni měla strach. Sykoš je rozzlobený, Popelce nevěří. Ta mu vysvětluje, že byla v nepřátelském táboře, ale odmítá mu říct proč. Rybář myslí, že byla za nějakým vojákem, chce se dostat přes stráž a že se zastřelí. Stráž ho ale odmítá pustit, rybář chce tedy skočit z mostu.
Na mostě se objevuje Eva, chmelařova žena, která také nevěděla, kam chmelař odešel. Rybář jí prozrazuje, že viděl jejího muže, jak se líbá s Popelkou. Chmelař se vymlouvá, že všude na svou ženu myslí a že Popelce dával jen ponaučení. Chce ženě dokázat, že ji má rád. Eva: "Já jako dobrá husa doma pro něho pláču! Běhám po paloucích, ptám se, volám, hořekuju! Konečně běžím do táboru, strachy smrti v duši, a prosím nepřátelské plukovníky o průvodní list a pláču tam, až mi srdce usedá! - Konečně ho najdu, a slyším, že tu s nevěstkami na veřejném mostě všelijaké psoty provádí!" Chmelař vysvětluje ženě, že byl na úřadě kvůli blahu celého národa, celý důvod jí ale neprozradí. Eva mu nevěří, myslí si, že byl za děvčaty a chce ho obžalovat na úřadě, chce skočit z mostu.
Na mostě se objevuje liskovský učitel. Také je uvězněn mezi dvěma strážemi. Učitel má zálibu v hádankách, teď mu ale pan důstojník Ladinský dal jednu, kterou nemůže rozluštit a je kvůli tomu velice rozrušený. Popelka ani Sykoš nechtějí učitele poslouchat, chmelař si ale hádanku poslechne rád: "Bohatý hrabě jede lesem a vidí, an nádeník dříví dělá. - Mnoho-li sobě touto prací denně vyděláš? ptá se hrabě nádeníka. - Sedm grošů, odpoví mu nádeník. - A co medle s těmi penězi děláš? ptá se hrabě dále. Rozděluju je na tři díly, odvece mu nádeník. - Jedním dílem dluhy splácím, druhý díl dávám pod ouroky a třetí díl zůstává na dvaapadesát!" Pan důstojník mu dal 24 hodin na rozmyšlenou.
Najednou se ozvou rány z děla. Učitel si vzpomíná, že se v osm hodin ukončilo příměří a opět se začíná bojovat. Všichni chtějí utéct do lesa, ale stráž je nepustí. Sednou si tedy na most a čekají, co bude dál. Mají strach ze smrti a začnou se usmiřovat - mluví jeden přes druhého, nakonec si všechno navzájem odpouští. Popelka prozrazuje rybáři, že na bojišti hledala svého nebožtíka bratra, protože jí nějaký voják vyřizoval, že je její bratr mrtvý. Našla bratrovo tělo a sama ho zahrabala. Popelka má strach, že se nedožije svatby.
Chmelař byl na úřadě, aby vyzradil plukovníkům, jak nejsnadněji nepřátele porazit. Evu tíží špatné svědomí, přiznává se manželovi, že na posvícení ve Veveřicích políbila pana správce. Rybář zase přiznává Popelce, že políbil sládkovic Dorotku, když ji doprovázel od muziky.
Najednou střelba přestane, důstojník křičí, že je tu vítězství, nepřátelská stráž mizí. Důstojník děkuje chmelaři, že jim dobře poradil, poznává Popelku a říká jí, že její bratr žije. Prozradil také učiteli odpověď na hádanku: "Jedním dílem platil dluhy. Ten dával starému otci, jemuž byl své vychování dlužen. Druhý díl dával pod ouroky. Ten nakládal na svého syna, kterýžto mu někdy spláceti bude. Třetí díl zůstával na dvaapadesát. Totiž na vyživenou. Neboť on a žena a dítě měli dohromady dvaapadesát zubů!" Poté odchází se svým vojskem.

POZNÁMKY:

  • hra byla napsaná kolem roku 1828, zhruba deset let po Rohovínu Čtverrohém, patří k nejlepším Klicperovým hrám. Byla radostně přijata Klicperovými současníky i kritikou (především J.K.Chmelenským)
  • po více než sto letech ji jako libreto své komické opery zvolil Bohuslav Martinů
  • jedná se o hru se satirickými prvky: učitelova "učenost", vojenská byrokracie (kterou Klicpera poznal v Hradci Králové)
  • jde hlavně o milostný žert, je to hra se žárlivostí
  • celá hra je psána hravě, zápletky jsou vymýšlené s prášilovskou vynalézavostí, stejně jako vymýšlení hádanek
    "Jsem v Liskově usazený muž."
    "pro mne třeba zasazený!"
  • jde zde především o lehký smích pro zábavu
  • dialog je velmi živý
  • jazyk: stará čeština (an, ouřad, ouroky, vece, kterýžto, infinitivy končíci na -ti - míti, dělati atd.), objevují se i latinské výrazy z úst učitele (Tempore Poenorum compescitur ira leonum. Gratias, gratias. Quindi procedam? atd.)

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 17.03.2007

­­­­

Diskuse k výpisku
Václav Kliment Klicpera - Veselohra na mostě

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­