Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• díl v sérii: 23 (předchozí: Poslední kontinent; následuje: Pátý elefant)

V dalším dílu humorné fantasy série Úžasná Zeměplocha bojují obyvatelé Lancre proti upírům.
Lancreský král Verence s královnou Magrátou Česnekovou pořádají oslavu křtin své prvorozené dcery. Na večírek jsou pozvány i tři místní čarodějnice, dorazí však jen Stařenka s Anežkou Nulíčkovou. Bábino pozvání ukradly straky a Bábi se cítí uražena. Jako hlavní hosté na obřad přijíždí rodina upírů z Überwaldu; jejich cílem je podrobit si obyvatele Lancre coby služebníky i potravu...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Talpress v Praze roku 2000 (1. vydání). Z anglického originálu Carpe Jugulum (Discworld) přeložil Jan Kantůrek. Počet stran: 439. ISBN: 80-7197-145-6.

PROSTŘEDÍ:

Království Lancre a Überwald

NÁMĚT:

Příběh čarodějek a upírů z rodu Strakupírů

DĚJOVÁ LINIE:

Knížka začíná křtem mladé Esme, dcery Magráty a krále Verence II., na který přijdou téměř všichni z celého královstvíčka Lancre. Jediný, kdo nepřijde, je stará čarodějka Esmeralda Zlopočasná, jež usoudí, že na takové věci je už trochu stará.

Křtu se ujme tichý reverend Ovísek, z náboženství uctívajícího boha Oma (známe z knížky Malí bohové), jelikož původní lancreský kněz je těžce zraněn. Tak se stane, že poplete prostřední jméno, a proto je z toho královský pár zdrcen. Jelikož ale Stařenka Oggová usoudí, že se s tím už nedá nic dělat, nechají to tak. Přesto se pořád zlobí na Ovíska.

Na večerní slavnosti se pak objeví upíří, které pozval král Verence, jenž rozeslal pozvánky do celého světa, jelikož mu to přišlo z diplomatického hlediska velice moudré. Poněvadž pozval upíry, dovolil jim přijet a úspěšně provést svůj převrat, při kterém se zmocní královstvíčka.

Jelikož umí upíři ovládat lidskou mysl, téměř nikdo nezůstane bez úhony. Jediná, na kterou jejich síly neplatí, je mladá Agnes alias Pedita - čarodějka trpící rozdvojenou osobností, jež usoudí, že musí najít společnými silami Bábi, aby jim pomohla upíry vyhnat.
Tak se stane, že ji hledají, avšak v jejím domě v lese ji nenajdou, a proto jdou na jediné další místo, kde by mohla být - do jeskyně.

Zde ji konečně najdou, ale Bábi nechce mít s upíry nic společného, a tak je pošle k šípku, tudíž se čarodějky (Magráta, Agnes a Stařenka Oggová) vrátí zpět domů a pokusí se podniknout na vlastní pěst svůj protiútok.
Ten se nevyvede, avšak naštěstí přispěchá Bábi, která začne proti upírům bojovat. Boj nakonec prohraje, a proto musí svést další boj. Tentokrát o svůj život, jelikož ji upíří hrabě kousl; není tedy jisté, zda se z ní stane upír, zemře, či přežije.

Přežije přeci jen bez úhony, ale mezitím se stane tolik věcí, že jediným správným řešením je vydat se do Überwaldu. Společnost jí dělá Ovísek a fénix, který se tváří jako obyčejný pták.
Právě díky Ovískovi se Bábi dostane až do Überwaldu, neboť je hrozně zesláblá a několikrát během cesty málem zemře.

V Überwaldu už je mezitím Magráta, Stařenka a sloužící Igor, kteří se rozhodli bojovat proti Strakupírům, a tak se na to náležitě připravili.
Když se dostaví Strakupíři, kteří chtějí dorazit Bábi a unést Královnu, následuje je rozhořčený dav, jenž má na upíry již pěkně políčeno. Mezi davem je i mladá čarodějka Agnes, která vypomůže v boji proti upírům.

Boj se hodně zkomplikuje a vyústí nakonec v to, že Igor, sloužící, probudí starého hradního pána Strakupíra, aby se podíval na to, co dělají s jeho hradem. Ten pak sehraje drobnou roli v tom, že se hrabě a jeho dva potomci promění ve vrány a po padesát let tak setrvají v této podobě.

Bohužel pozdě dorazí král Verence, jenž si mezitím zažil vlastní dobrodružství v Lancre, kde mu z hradu hlídaným upířími žoldáky pomohli modří rudovlasí pidimužíci Nac mac Fíglové, kteří si ho odnesli k sobě, na ostrov uprostřed jezera, jenž jim daroval král, aby se tam o něj postarali.
Tam dají králi nápoj a meč, díky čemuž začne běsnit a zaútočí na zámek v Lancre, kde jsou žoldáci a svede tak dlouhou bitvu, v níž mu vypomůžou občané Lancre, kteří na něj změní pohled. Z kdysi tichého krále se rázem stane odvážný hrdina, ke kterému s respektem hledí každý občan z Lancre.

Když tedy vše dobře skončí, starý hradní pán Strakupír, kterého probudil Igor, se ujme vlády nad svým panstvím a dá vše do pořádku. V Lancre Ovísek na rozloučenou uspořádá bohoslužbu, na kterou se všichni "dobrovolně" přijdou podívat (ve skutečnosti je sem nažene Bábi Zlopočasná, aby se mu vykompenzovala za to, že ji nenechal ve štychu, když byla skoro na umření).
Pak reverend Ovísek odjede a tím skončí knížka.

POSTAVY:

Ovísek - kněz, který uctívá velkého Oma; poněkud zdrženlivý, opatrný, vystrašený a nejistý (a to prakticky ve všem, i ve své víře, čímž se odlišuje od mnohých představitelů jeho církve); odvážný, mladý a zbožňuje velkého Oma, ačkoliv o něm často pochybuje; velice tolerantní, a to převážně k Bábi Zlopočasné
Igor - sluha Strakupírů; milý, poslušný, přátelský, dobrý s jehlou, vyzná se v lidské anatomii a dokonce je i schopným chirurgem - jak už to tak u Igorů bývá; v mnohém připomíná výtvor doktora Frankensteina; má svého psa Sešívku, kterého miluje nade vše ostatní na světě; staromódní a docela dost konzervativní
hrabě Strakupír - představuje ve smýšlení pravý opak Igora, a proto jej nemůže ani vystát, ačkoliv je Igor jeho věrný sluha; velký idealista, který smýšlí převážně pokrokově; oproti ostatním upírům se snaží vzdorovat zachovalým tradicím a předčit svoje slabiny vůči svěcené vodě, dennímu světlu, česneku a mnohým jiným nebezpečím; proto jak sebe, tak i svou rodinu proti nim trénuje
Anežka - nejmladší čarodějka, v níž přežívají dvě osobnosti - Perdita X, odvážná rozohněná hubená dívenka, a Anežka, tichá tlustší dívka; mladá, odvážná, poněkud plnější a má skvělý hlas, jenž dokáže dobře ovládat a měnit; je rovněž zvídavá a svéhlavá, což je typické pro většinu čarodějek
Bábi Zlopočasná - celým jménem Esmeralda Zlopočasná; čarodějnice, jež žije v Kyselé Prdeli; rozumná, hádavá, trochu prudká, vychytralá; ačkoliv je zhruba stejně stará jako stařenka Oggová, vypadá mnohem lépe; nemá žádnou bradavici na tváři, seschlý obličej či jakýkoliv jiný fyzický hendikep (ačkoliv se vždy snažila nějaký získat, aby dostála své pověsti čarodějnice); věčně se tváří, že všechno zná a všemu rozumí, ačkoliv tomu tak někdy není (příkladem budiž divadlo, které zcela nepochopila)
Stařenka Oggová - celým jménem Gyta Oggová; nejstarší (alespoň co se týče fyzické schránky) členkou trojice čarodějek z království Lancre; jako jediná z nich ale žije ve městě, kam za ní jezdí její početná rodina (pravdou bylo, že v mládí to byla docela rajda, čímž si také získala pověst); milá, usměvavá, často zpívá pijácké písně, když je opilá (kupříkladu tu o paní Ježkové), nerozumná (skoro jako dítě), veselá, přátelská, dychtící po alkoholu (a někdy i dobrém jídle)
Magráta Česneková - čarodějka, která žije stejně jako Bábi Zlopočasná v království Lancre v oblasti Beraní hlavy; vyučila ji Dobračka Sejkonopná, čarodějka výzkumnice, která jí zanechala spoustu knih, díky nimž získala Magráta nespočet znalostí (někdy i nesmyslných), jež lezou dvěma zbývajícím čarodějkám občas na nervy; zakládá si mnohdy na moderních věcech, ačkoliv její kolegyně je pokládají za nesmyslné - příkladem budiž okultní vědy, runy a amulety; přes to všechno právě ona stmelila trojici dohromady; jinak je Magráta hodná, přátelská, milá, poměrně pěkná (na čarodějnici), zastánkyně zvířat a zdravé stravy

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Staré zavedené a osvědčené věci jsou mnohdy lepší než kdejaké novoty.

MOTIVY:

Upíři, čarodějky, Überwald, Lancre

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Knížka je psána převážně spisovným jazykem v kombinaci s tím nespisovným. Ten převládá v dialozích především ve formě slangu.

VLASTNÍ NÁZOR:

Knížka je napsaná docela zábavně. Mnohé paroduje a vyhrocuje do až nesmyslně zavedených norem typických pro svět Zeměplochy. Letitým čtenářům můžu knihu vřele doporučit. Obávám se ale, že nezkušený čtenář bude mezi jednotlivými postavami trochu tápat.