ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Rolland Romain (*29.01.1866 - †30.12.1944)

­­­­

Petr a Lucie (rozbor) (2)

Romain Rolland, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915, vydal o 5 let později svou nejznámější novelu, která se - hned po Shakespearově Romeovi a Julii - stala druhým nejslavnějším milostným příběhem všech dob. Jímavý a romantický příběh zasazený do hrůz 1. světové války bere dodnes dech čtenářům mnoha generací...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Práce v Praze roku 1985. Z francouzského originálu Pierre et Luce přeložil Jaroslav Zaorálek. Počet stran: 92.

DRUH A ŽÁNR:

Epika, próza, milostná protiválečná novela s psychologickými prvky

LITERÁRNÍ SMĚR:

Realistický proud světové prózy 20. století s prvky antimilitarismu a pacifismu (Petrovy úvahy a odmítání války, popisy zničeného města a chudoby, bezvýchodná situace mnohých lidí - např. Luciina matka pracuje v továrně na výbušniny) a vitalismu (ten celkově ztělesňuje živá a pozitivní Lucie).

O DÍLE:

Petr a Lucie je realistická milostná protiválečná novela, která popisuje několik posledních měsíců života dvou mladých lidí - Patra a Lucie. Jména těchto dvou hlavních hrdinů jsou i původem názvu tohoto díla. Zároveň autor popisuje i vnik tzv. ztracené generace (skupina umělců i obyčejných lidí natolik poznamenaných válkou, že potom nebyli schopni vrátit se k původnímu životu).

Příběh vypráví nezúčastněný vypravěč v er-formě se zaměřením na hlavní postavy, zejména na Petra.

Vedle jednoduchých popisů postav a okolí se v textu vyskytují i hlubší úvahové psychologicko-filosofické pasáže, v nichž autor prostřednictvím Petra vyjadřuje své negativní postoje vůči válce a vykresluje tak celého hrdinu jako nepochopeného pacifistu.

Zajímavým kontrastem je pasáž zhruba v polovině knihy (když Petr poprvé navštívil Luciin domov), kde se náhle v obou postavách projevuje odevzdanost a smíření s válkou jako s prostředkem, který očistí starý svět, aby z tohoto popela mohl povstat svět nový.

Statická část textu je harmonicky doplněna dynamickými pasážemi tvořenými přímou řečí a krátkými větami, které zvyšují spád a napínavost situace.

TÉMA A MOTIVY:

Ústředními tématy celého díla jsou tragická mladá láska, život obyčejných lidí za 1. světové války a pohled na vznik ztracené generace očima blízké osoby (Petr sleduje duševní změny svého bratra Filipa). Celkově by se tedy dalo říci, že posláním knihy je ukázat čtenáři, že válka neubližuje jen řadovým vojákům na frontě, ale i nevinným civilistům v zázemí.

Tato témata jsou vyjádřena prostřednictvím motivů, jakými jsou například ochladnutí rodinných vztahů a odcizení od bratra, všudypřítomné nebezpečí náletů, jistota blízké smrti, léčivá síla lásky a svým způsobem i naděje.

HLAVNÍ POSTAVY:

Hlavními hrdiny příběhu jsou Petr a Lucie, dva mladí lidé, kteří se náhodou jednou v lednu potkali v metru.
Citlivý a přemýšlivý Petr se tou dobou utápěl v pochmurných myšlenkách, které nejlépe vystihují následující úryvky z prvních stran knihy:

Nad ním, nad temnotami těch kleneb, té krysí chodby, jíž uháněla kovová obluda hemžící se lidskými červy, tam nahoře byla Paříž, sníh, studená lednová noc, příšera života a smrti - válka.
(str. 1)

Petr by byl rád pochopil, alespoň co ho tísní. Kolik otázek ho pálilo, a nesměl je vyslovit! Neboť prvním slovem všech jeho otázek bulo: "Ale vždyť tomu nevěřím!" - Už tedy rouhání. - Ne, nemohl mluvit. Byli by se na něho dívali s poděšením, pohoršeným úžasem, byli by trpěli, byli by se za něho styděli. A protože byl v onom tvárném věku, kdy se duše - s povrchem ještě příliš hebkým - pokrývá vráskami při sebemenších závanech zvenčí a rozechvěně se utváří pod jejich letmými dotyky, cítil se také on sám už napřed smuten a zahanben. Ach, jak pevně oni všichni věřili! (Ale věřili opravdu? Všichni?) Jak to tedy dělali? - Nebylo odvahy zeptat se na to...
(str. 5)

Za několik měsíců čekal tohoto mladíka odchod na frontu a jistá smrt, což ho připravilo o veškerou naději na klidný a spokojený život. V kombinaci s nepochopením, kterého se mu dostalo od rodiny i přátel ohledně jeho nedůvěry ve válku, se ho vše spojené s tímto konfliktem dotýkalo velmi vážně a připravovalo ho tak o chuť k životu.

Z nihilismu ho vyléčí až bezstarostná Lucie, která hrůzy války odsune na druhou kolej. Tato dívka vždy žila v nedostatku, a proto je zvyklá řešit pouze záležitosti, které se jí bezprostředně týkají, a nelámat si hlavu se vším ostatním. Co potkala Petra, jako by vnímala nešťastnou situaci ještě o něco méně. Oba mladí lidé se opět těší na další den a jejich láska jako by tvořila neproniknutelný štít, jenž je chrání před vším špatným. O tom nejlépe vypovídá úryvek asi z poloviny knihy:

Té noci se jim válka připomněla sama. Už leželi (vydávali v těch dnech ze svého srdce tolik, že večer bývali vždy vyčerpáni). Najednou zaslechli každý ve své čtvrti poplach a odmítli vstát a uchýlit se do sklepů.
(str. 38)

Lucie dokonce snila o tom, jaké by bylo prožívat toto nebezpečí v Petrově náruči.

KONTRASTY V DÍLE:

Osobnosti hlavních postav jsou pouze jedním z několika kontrastů v tomto díle, Lucie jako by ze začátku představovala světlo a Petr tmu. S postupným vývojem jejich vztahu vyvstává navíc kontrast mezi bublinou štěstí, v níž se tito dva nacházejí, a okolním světem zničeným častými nálety a vyčerpaným neustálým strachem z přibližujícího se nepřítele.

Zajímavé také je, že autor ty nejhorší detaily popisuje jen tak mimochodem, což ve mně vyvolává ještě silnější pocity zděšení.

V příští stanici tlačenice. Lidé se s křikem hrnuli do vozu již plného. Vlna lidských těl Petra strhla a nesla s sebou. Nad klenbou podzemní dráhy, tam nahoře v městě, temné výbuchy. Vlak se znovu rozjel. V té chvíli nějaký vyděšený muž, zakrývající si rukama tvář a sestupující k stanici podzemní dráhy, najednou se skutálel se schodů. Lidé ve vlaku ještě zahlédli, jak se mu mezi prsty řine krev...
(str. 2)

Když tak jednou v polovici března vyšli od večeře, uslyšeli signály leteckého poplachu. Uchýlili se jako před náhlým lijákem do nejbližšího krytu a chvíli se bavili pozorování svých náhodných sousedů. Protože však nebezpečí se zdálo ještě daleko nebo snad již zažehnáno, třebaže nic neomezovalo konec poplachu, Petr a Lucie se vydali vesele žvatlajíce zase na cestu, protože se nechtěli vrátit domů příliš pozdě. šli starou, tmavou a úzkou uličkou nedaleko od sv. Sulpicia. Zrovna prošli kolem fiakru stojícího před širokými vraty; kůň i kočí spali. Sotva ušli asi dvacet kroků po protějším chodníku, všechno kolem nich se náhle zatřáslo: oslňující rudý záblesk, rachotivé hromové zadunění, déšť vytrhaných prejzů a rozbitých oken... Na několik kroků od nich lidé vyběhnuvší z domů vytahovali z trosek rozbitého fiakru dokonávajícího kočího; potom šli zvolna kolem nich; z nešťastníkova těla kapala krev.
(str. 44, 45)

Dalším překvapivým kontrastem je poetičnost ve srovnání se strachem, nejistotou i jistou smrtí, které tak krásně popisuje, i jednoduchými a syrovými větami, které pasáže plné metafor bezprostředně následují. Na mě tento kontrast působí jako studená sprcha a celkově posiluje tísnivé dojmy.

Březen se vrátil a s ním delší den a první ptačí zpěvy. Ale zároveň s délkou dnů vzrůstaly také příšerné válečné plameny. Vzduch se horečně tetelil očekáváním jara a očekáváním zkázy. Bylo slyšet, jak sílí obludné dunění a jak se srážejí zbraně milionů nepřátel shromažďovaných již několik měsíců za hrázemi zákopů a přichystaných zaplavit jako bouřlivý mořský příboj celou střední Francii i s hlavním městem.
(str. 44)

A jejich prsty zůstaly spojeny, vpleteny do sebe jako proutky v košíku. Byli jedním tělem a tím tělem probíhaly vzrušené vlny tónů. Oddali se snění, jako by leželi v témž loži...
Petr myslil na dny svého krátkého uplynulého života. Skřivan vzlétající nad zamlženou rovinou, aby našel slunce...
V témž okamžiku se silný pilíř, o nějž se opírali, pohnul a celý kostel se do základů zachvěl. Srdce zabušilo v Lucii tak, že v ní přehlušilo rachot výbuchu a křik věřících; nemajíc kdy se bát nebo trpět, vrhla se, aby ho jako slepice svá kuřátka zakryla svým tělem, vrhla se na Petra, blaženě se usmívajícího při zavřených očích. Mateřským objetím si tu drahou hlavu ze všech sil přitiskla do klína a sklonila se nad Petrem, s ústy na jeho šíji, takže byli schouleni v nepatrné klubíčko.
A mohutný pilíř je naráz pohřbil pod svými sutinami.

(str. 62, 63)

JAZYK:

Jak je vidět, v textu jsou hojně použity metafory a přirovnání (vpleteny do sebe jako proutky v košíku). Povětšinou spisovný jazyk je doplněn o citově zabarvené výrazy. Vyjma přechodníků by se dal považovat za současný. Slovní zásoba je také téměř současná a neobsahuje příliš složité výrazy, výjimkou byl např. prejz (typ keramické střešní tašky).

Text je po jazykové stránce snadno pochopitelný a dobře se mi četl.

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Celý příběh se odehrává v Paříži a ubíhá chronologicky od ledna do Velkého pátku 1918, kdy oba hrdinové umírají při bombardování města.

Zajímavé je, že v ten samý den přišel autor při náletu o manželku a další blízké. Po tomto zjištění mi závěrečná scéna knihy přišla ještě tragičtější.

DÍLO S PODOBNÝM MOTIVEM:

Obecně podobným dílem je román Na západní frontě klid od E. M. Remarqua. Obě díla se zabývají ztracenou generací z pohledu mladého člověka - v Petrovi a Lucii je představitelem ztracené generace Petrův bratr Filip, v knize Na západní frontě klid jím je samotný hlavní hrdina. Obě knihy končí náhle smrtí hlavních hrdinů za zdánlivě poklidných okolností. Naopak rozdíl mezi těmito knihami se odehrává v místě, kam je děj zasazen - Petr a Lucie popisuje život civilistů v zázemí, Na západní frontě klid se zabývá životem na bojišti.

VLASTNÍ NÁZOR:

Osobně bych knihu hodnotila spíše pozitivně. Úvahové pasáže ze začátku knihy mě příliš nezaujaly a ani některé dialogy na mě nepůsobily příliš důvěryhodně, spíše poněkud strojeně. Čím si mě kniha naopak získala byly popisy děje a prostředí. Přesně jsem si dokázala představit místa, která autor zmiňoval, a jen tak mimochodem zmíněné nejtragičtější události mi doslova vyrazily dech. Také propojení autorovy osobní zkušenosti s bombardováním pro mě výrazně zvedá kvalitu celé knihy.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Primavere, 21.04.2018

    Brigda
­­­­

Diskuse k výpisku
Romain Rolland - Petr a Lucie (rozbor) (2)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­