ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Hůlová Petra (*12.07.1979)

   
­­­­

Paměť mojí babičce

Prvotina mladé autorky (nar. 1979), studentky kulturologie a mongolistiky na FF UK je něčím, co se čte jedním dechem a kde čtenáři nevadí, že všem výrazům nerozumí. Děj se odehrává v Mongolsku a autorka vypráví děj hovorovou češtinu, kterou prokládá mongolskými výrazy (ger, šoró, mandžin, erlíc, ajmak, guanz). Tyto a podobné výrazy jsou poměrně časté a jejich význam není nikde vysvětlen. Čtenáři nezbývá než pátrat po tom, co znamenají nebo, jako jsem to udělal já, nerozumět jim a nic si z toho nedělat.
Kniha byla vydána v roce 2002 v nakladatelství Torst za přispění Nadačního fondu Obce spisovatelů.

Děj knihy se odehrává v Mongolsku, jednak v Rudých horách na stepi, jednak v hlavním městě - Ulánbátaru (Město). Kniha je rozdělena do 6. dílů nebo kapitol či příběhů, první vypráví Dzaja, druhý, její dcera Dolgorma, třetí její matka Alta, čtvrtý příběh je vyprávěním její sestry Ojuny, pátý sestry Nary a poslední opět vypráví Dzaja. Povídání začíná tedy Dzaja, a každá další žena z rodu události vypráví ze svého úhlu pohledu a přidá k nim nějaké novinky, na které navazuje zase ta další vypravěčka, až nakonec celou knihu zakončí opět Dzaja, až je čtenáři líto, že příběh končí, hledá dál vyprávění ostatních žijících žen z rodu.

Alta pocházela z velmi chudé rodiny - matka Mira a otec Ogoj. Byli čtyři děti, které nepoznaly spokojené dětství, protože rodiče se stále hádali, pili alkohol a o rodinu se nestarali. Matka Mira přišla do jiného stavu v základní škole a zjistilo se to, až když na cokoliv bylo pozdě. Z tohoto vztahu se narodila Chiroko, kterou ale matka nevychovávala, její rodiče dali vnučku na výchovu cizím neznámým lidem. Chiroko byla zvláštní nejen tím, že vypadala jako chlap, také se tak chovala, ale získala nadpřirozené schopnosti. Sama si matku v dospělosti našla, i když od ní žila stovky kilometrů, dokázala odhánět nemoci, věděla předem, že někdo umřel, apod. Když rodiče načapali Miru s Ogojem, násilím ho vehnali do svatby s Mirou. Děti v rodině spokojené nebyly a snažily se co nejrychleji rodičovský ger opustit. Až když byli děti dospělé, přišla za matkou Chiroko a prakticky u ní zůstala, když děti rodinu opustily a za rodiči ani nejezdily. Sestra Miry Šerceceg odešla do Města, kde podle rodiny pracovala v masokombinátu, ale ve skutečnosti vedla až do své smrti nevěstinec.

Alta potkala Túlega, syna z velmi bohaté mongolské rodiny a vzala si ho za muže, a tím začala bydlet společně s jeho matkou Dolgormou. Obě rodiny, jak Alty, tak Túlega, byli kočovní Mongolové, kteří žili na stepi v gerech, pěstovali koně, velbloudy, kozy, ovce apod. Dolgorma byla čarodějnice, ve skutečnosti měla nadpřirozené schopnosti vidět do budoucna, léčit lidi a zvířata. Všichni Dolgormu obdivovali a uznávali ji. V rodině muž ráno odešel se stádem a vracel se večer. O ger se starala žena, včetně výchovy dětí. Altě se narodily čtyři děti, bohužel samé dcery a když se to Túrejovi nelíbilo, že nemá chlapce, Alta se zařekla, že další dítě neporodí a bylo. První dcera Mira byla otcovým miláčkem, byla šikovná na koni, krásná a jeho. Druhá dcera Dzaja byla výplodem lásky Alty s Mengerem, což byl Rus, manžel Šercecegy, do kterého se Alta zamilovala, protože ji sexuálně přitahoval a měla s ním dvě dcery, Dzaju a Naru, obě za své vzal Túreg a vychovával je. Poslední dcerou byla Ojuna, podstatně mladší než první tři dcery. Mira se zabila při závodech na koních, kdy spadla a zlomila si vaz. Nejstarší se tak stala Dzaja, která odešla z domova do Města, protože chtěla najít muže a osamostatnit se. Práci nenašla a nakonec skončila u Šercecegy v nevěstinci. Nara se zamilovala ve stepi do Džargala, ale on se její velké lásky zalekl a ona začala bláznit. Rodiče ji proti její vůli odvezli k Chiroko do Města. Tam byla Nara chvilku a potom ji Chiroko také zavedla do nevěstince. O tom, kde skončili obě dcery se ale rodina nikdy nedozvěděla. Nejmladší Ojuna, když jí bylo už 25 let, se vdala za Najmu, bratra Džargala a zůstala s rodiči. Měla tři děti, které i v dospělosti zůstaly svobodné a bydlely s rodiči v geru. Do města je matka nikdy nepustila. Ojuna neměla ráda ani Dzaju ani Naru, protože jako starší sestry ji v dětství týraly a ona jim to nikdy nezapomněla.

Nara v nevěstinci pracovala do svých 40 let, potom se stala po Šarceceg jeho velitelkou. Dítě si nenechala a zůstala sama. Dzaja měla s některým s klientů dceru, které dala jméno Dolgorma. Vychovávala ji v přepychu a nevědomosti, z čeho peníze pocházejí. Když to Dolgorma zjistila, bylo jí 16 let, utekla z domova a už nikdy s matkou nepromluvila. Odešla za svým vyvoleným, který byl ale ženatý. Žena s dětmi sice od něj odešla, ale po roce se vrátila a milý Dolgormu vyhodil. Dolgorma nic neuměla, rozhodně nebyla schopná pracovat, proto se vrátila k matce, se kterou ale již nepromluvila. Dzaja, od té doby, co dcera utekla, přestala pracovat v nevěstinci, stále na ni čekala a modlila se za její návrat, a když pochopila, že dcera jí nikdy neodpustí, odešla z bytu a vrátila se do rodných Rudých hor do geru po rodičích. Dál bydlela společně s rodinou Ojuny.

Novela je psychologickým rozborem několika ženských postav - matky Alty, sester Dzaji, Nary a Ojuny a dcery Dolgormy. Mužské postavy nejsou tak důležité, autorka je pomíjí a zabývá se v zemi rozdělené na mužský a ženský svět jen oním ženským světem. Každá z těchto postav se života chopila po svém, hledala v něm jiné uplatnění a našla každá svůj osud.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Petra Mishka, 10.06.2005

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Cirkus Les Mémoires
-Paměť mojí babičce, Paměť mojí babičce (2)
-Strážci občanského dobra
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k výpisku
Petra Hůlová - Paměť mojí babičce

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­