ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Bezruč Petr (*15.09.1867 - †12.02.1958)

    Brigda
­­­­

Slezské písně (4)

Nejznámější básnická sbírka Petra Bezruče stále patří k vrcholům naší poezie a čtenáři se k ní rádi vracejí.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Nakladatelství Československý spisovatel, Praha, 1977, 149 stran

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Slezsko, konec 19. století

ZNAKY:

  • 81 básní
  • realismus, symbolismus, dekadence
  • vizionářství - odhadování budoucích dní

TÉMATA:

Sociální balady - bída, tvrdá práce
Národnostní balady - útisk lidí, ztráta češství a identity (Němci, Poláci, Židé!!!)
Intimní balady - láska, příroda, smutek, zklamání

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Autor je mluvčím slezského lidu, říká si "bard".
Častá autostylizace (sám básník je obrazným subjektem básně): ...ze skály vyskočil já! (báseň ), ich-forma
Někdy daktylotrochejský verš
Modrá, Modrá strana - Němci, Pruské Slezsko
Hojně se vyskytující dialektismus: např. baba = žena (ve Slezsku bez příhany), hrubý = vysoké postavy, roba = žena, zkuň = odkud, večerek = netopýr

OBSAH:

Červený květ

  • symbolismus: symbol červeného květu z kaktusu jako něco nového, revoltujícího, nepochopeného, autor se možná vidí sám v červeném květu; kaktus - drsný jako některé duše, které prošly životem; básníkem je myšlen František Ladislav Čelakovský, který napsal báseň Kaktus
  • 3 sloky (5 veršů), bez rýmu

Plumlov I

  • národnostní báseň
  • německý pán Liechtenstein poněmčil školu
  • aposiopese (nedokončení započaté věty): Plumlove! Z cizích škol na Slezské chachaři rostou a - -
  • 8 slok; 4 verše; rým přerývaný ABCB

Jen jedenkrát
Jen jedenkrát kolem mne šla láska...

  • intimní báseň
  • děj: Na severu žije národ smutných lidí, kteří neznají slunce. Jednou slunce vysvitne a oni se před ním schovají, protože mají strach. Slunce se už nikdy nevrátí a lidé jsou ještě smutnější, protože se tak o slunce připravili. Podobně na tom byl básník s láskou, uzavřel se před ní...a potom už bylo pozdě, protože se žena, kterou miloval, vdala.

Ondráš

  • národnostní báseň
  • děj: Bájný obr Ondráš slyší, co se stalo s jeho krajem: vyhynuly písně, cizí národy vzaly lidem školy, hory, mluví se cizím jazykem atd. Ondráš se tomu zoufale směje.

Motýl

  • intimní báseň
  • děj: K básníkovi přiletěl motýl, on jej posílá pryč k jinému chlapci nebo děvčeti, protože neví, co by si s motýlem počal.
  • symbolismus: motýl - láska, štěstí

Návrat

  • národnostní báseň
  • děj: Autor se vrací do rodné vsi, vidí školu, kde se nemluví česky; vše, co měl autor rád, leží teď na hřbitově (pod polským křížem), ve vesnici jsou Židé, vše je jinak, než bývalo, autor je sklíčen.
  • antisemitismus: Šest Židů v dědině, burmistr Žid, / barevna žlutá u řeky. / Tak kles už hluboko, Pane, ten lid, / že jsi ho proklel navěky?

Kantor Halfar

  • národnostní báseň
  • děj: Kantor Halfar byl vlastenec, učil jenom česky, byl starým mládencem. Odmítl učit polsky v polské škole. Neměl práci, oběsil se.

70 000

  • národnostního báseň
  • děj: Ve Slezsku zbylo už jenom sedmdesát tisíc Čechů. Sto tisíc lidí bylo poněmčených, sto tisíc popolštěných, autor krizi přirovnává ke kopání sedmdesáti tisíců hrobů; lidé prosí Boha, ale marně. Autor volá markýze Géra, aby dal lidem sedmdesát tisíc beček, aby se všichni opili, než zahynou.
  • báseň se mi vůbec nelíbí, přijde mi primitivním způsobem cynická
  • řečnická otázka: ...smíme žít?
  • anafora (opakování stejných slov na začátku veršů nebo strof): Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili...

Dědina nad Ostravicí

  • sociální báseň
  • děj: Těžce pracující lidé umírají (klesají do prachu), zatímco hrabě (gróf) ze zámku jede kolem a ničeho si nevšímá. Přirovnávání smrti prostých pracujících lidí, jako když blesk zabije otce i matku, Řek zabije obránce města, Říman zabije barbara.
  • epiteton (básnický přívlastek, zdůrazňuje většinou nějakou mimořádnou vlastnost): Grófe ze zámku! Byl krásný to jezdec s vlajícím chocholem, blýskavohelmý?

Blendovice

  • národnostní báseň
  • děj: Autor prochází hřbitovem v Blendovicích a počítá polské kříže. Vidí plakat dítě, které mu tvrdí, že je jeho syn - slezský lid. Bezruč utíká a jeho synek umírá (přibývá další polský kříž).
  • makaronismus (úmyslné smíšení dvou a více jazyků v jedné básni): Dlo boga svientego! začal jsem klít
  • autostylizace: "Tvůj synek jsem, Bezruči Petře, můj táto!"
  • 6 slok, 4 verše, rým střídavý ABAB

Tošonovice

  • národnostní báseň
  • děj: Autor potkává na cestě z Frýdku do Těšína hezké děvče, které mluví polsky. Ptá se, jestli je Polka, dívka se zlobí, protože je z Moravy. Ve škole ale čte polské knížky.
  • makaronismus: Do pěruna, jaks-je švarna / jaké oči, jaké renčky / "Po falešnu pán mi řondži." / Yn po pravu. A čís-je ty? / "Bystroňova z Tošonovic." / Tys-je Polka? "Ni, Moravka."

Maryčka Magdónova

  • sociální báseň
  • děj: Otec Maryčky zemřel po rvačce v hospodě, na její matku se převrátil vůz. Maryčka je nejstarší z pěti dětí, musí se o ně starat. Maryčka sbírala dřevo v lese markýze Géra a byla přistižena při činu. Je odvedena katem k popravě, ale spáchá sebevraždu.
  • je to nejhezčí balada ze všech
  • na konci každé sloky (kromě 10. sloky) opakováno její jméno
  • 12 slok, 4 verše
  • řečnické otázky: Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? / Budeš jim otcem a budeš jim matkou? / Myslíš, kdo doly má, má srdce taky / tak jak ty, Maryčko Magdónova?

Bernard Žár

  • národnostní báseň
  • děj: Bernard Žár zapírá svůj národ, říká si B.Žor, stydí se i za svoji matku, protože mluví česky. Onemocní a loučí se česky. Zemře, je pohřben (na pohřbu se lidé modlí panskou řečí), jeho matka se modlí česky.
  • na konci každé sloky: Bernard Žor
  • pozn.: Žár je vrch nad Ostravicí, lidově se vyslovuje Žor

Ostrava

  • sociální báseň
  • děj: Vypravěč dlouhou dobu dřel a kopal uhlí, mlčel, ostatní se mu smáli, už nechce mlčet.
  • anafora: Přijde den, z dolů jde plamen a dým, / přijde den, zúčtujem spolu!
  • hyperbola: Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, / sto roků kopal jsem uhlí...

Kdo na moje místo?
Tak málo mám krve a ještě mi teče
z úst.
Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo na moje místo,
kdo zdvihne můj štít?

  • sociální báseň
  • zhudebněno, zpívá Jarek Nohavica

Labutinka

  • intimní báseň
  • děj: Autor se zamiloval do Labutinky, její rodiče mu slíbí její ruku až za několik let. Po letech se básník vrací a dozvídá se, že mu Labutinka není věrná a patří všem, kteří ji chtějí. Básníkovi to láme srdce a rozhodne se žít bez její lásky.
  • epiteton: Labutinko černobrvá!
  • epizeuxis (opakování slov za sebou): Labutinko, Labutinko, Labutinko černobrvá!

Nápis na hrob bojovníků
Báseň se týká Antonína Vaška, otce Petra Bezruče, který byl odpůrce pravosti Rukopisů.

Ty a já

  • národnostní + sociální báseň
  • děj: Autor ("JÁ") obviňuje cizince ("TY"), kvůli kterému se lid musí dřít, on je chudý, cizinec bohatý, cizinec způsobil úpadek a utrpení ve Slezsku, autor posílá cizince pryč, ať mu uhne z cesty.

Čtenáři veršů

  • intimní báseň
  • děj: Autor chválí lidi, kteří čtou básně, jsou to pro něj dobráci. V básních může vyjádřit smutek.

Slezské lesy

  • intimní báseň
  • děj: Autor přirovnává své Slezské lesy k sobě samému. Jsou smutné jako jeho písně, hynou pomalu a klidně ("na rozkaz z Vídně").

Škaredý zjev

  • národnostní báseň
  • děj: Básník se považuje za škaredého, zbitého, znetvořeného barda porobeného národa.
  • naturalismus: Puch mrtvoly ode mne táhne, / na rukou, na nohou puká mi maso...

Markýz Géro

  • národnostní báseň
  • děj: Markýz Géro je nepřítel, který ubližuje Čechům, vyhnal ze vsi českého kněze i učitele, Bezruč mu slibuje, že ho jednou strhnou s koně.
  • apostrofa (oslovení nepřítomné osoby): Markýzi Géro! (na konci každé sloky)

Den Palackého

  • sociální + národnostní báseň
  • děj: Autor srovnává Prahu a svoji rodnou vesničku. V Praze je veliká národní slavnost na počest Palackého, město je zkrášleno sametem, všichni jsou nadšení. V jeho rodné vsi lidé trpí hladem, mají německou školu a polský kostel a jsou ubiti cizinci.
  • parenteze (vložení jiné myšlenky): Já velikou viděl jsem národní slavnost. / (V mém kraji je pusto a šero a ticho.)

1864-1904
Báseň psaná ke 40. narozeninám J.S.Machara. Bezruč oslavuje Machara, kterému lid nevěří.

Idyla ve mlýně
Autor zabloudil a přišel k horskému mlýnu. Je pozván dovnitř, bydlí tam mlynář se ženou a dětmi, nalijí mu vodku. Básník si všímá pušky a ptá se, jestli už z ní někdo střílel. Muž zbledne, žena se tváří úzkostlivě, básník je vyveden ven. Potkává starého horala, který mu vypráví, že žena zastřelila svého prvního manžela.

Kalina I

  • intimní báseň
  • děj: Dívka, kterou Bezruč miloval, si vybrala muže z Prahy, ale je smutná jako kalina nad potokem.
  • 4 sloky, 4 verše, rám střídavý ABAB

Úspěch
Bezruč sklidil v Praze velký úspěch za svoje básně, ale básník by byl teprve spokojen, kdyby jeho písně měly odezvu ve Slezsku a kdyby jimi mohl svým lidem pomoci.

MYŠLENKA DÍLA:

Vyvolat v lidech vzpouru, aby si lidé konečně všimli úpadku ve slezské oblasti.

VLASTNÍ NÁZOR:

Básně byly sobě velmi podobné, některé mě nebavily, ale asi třicet básní mě velmi zaujalo.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Pavla Čermáková, 21.09.2008

­­­­

Diskuse k výpisku
Petr Bezruč - Slezské písně (4)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­