ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Pavel Ota (*02.07.1930 - †31.03.1973)

­­­­

Smrt krásných srnců (13)

Soubor nostalgicky humorných, tragikomických povídek o židovském tatínkovi a jeho rodině (Nejdražší ve střední Evropě; Ve službách Švédska; Smrt krásných srnců; Kapři pro wehrmacht; Jak jsme se střetli s Vlky; Otázka hmyzu vyřešena; Prase nebude!; Králíci s moudrýma očima), jimiž autor výborných sportovních knih vstupuje do takzvané vážné literatury. Příběhy se odehrávají v době předválečně, válečné i poválečné a různá doba v nich pozměňuje i poměr humoru a trpké vážnosti, komiky a tragiky.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1973 (2. vydání). Počet stran: 111.

OBSAH POVÍDEK:

Nejdražší ve střední Evropě
První povídka pojednává o tom, jak se Otův otec, pan Leo Popper, napálil na výhodný kup. Otova maminka, paní Popperová, vždy chtěla k moři do Itálie a každé léto k tomu pana Poppera přemlouvala. Jenže ten měl jiné starosti - jako zaměstnavatel švédské firmy Elektrolux a nadšený rybář si za vydělané peníze pořídil rybník i s kapry v Kročehlavech. Tento kup pořídil od známého, pana doktora Václavíka.
Pan doktor Václavík ho jednou vzal k rybníku, do něj hodil žemli a na hladině se objevila tlama kapra, jenž musel mít tak šest kilo. Pan Popper rybník okamžitě koupil a myslel si, že na tomto rybníku vydělá zlaté jmění.
Na podzim přišel dlouho očekávaný výlov rybníka, sešlo se celé město, jenže ryby nikde. Pan Václavík tatínka napálil a prodal mu rybník jen s jedním šestikilovým kaprem, kterého mu před tím ukázal. Rodina Popperova se rozhodla, že si toho jednoho vyloveného kapra sní sami, protože za deset tisíc korun, za které koupili rybník, měli nejdražšího kapra v celé střední Evropě!
Když si chtěl pan Popper stěžovat u pana Václavíka, jejich služebná mu oznámila, že odjel i se svou ženou za těch deset tisíc k moři - do Itálie. To tak napálilo Otova tatínka, že se rozhodl k pomstě. Jako prodavač ledniček a vysavačů pana Václavíka přemluvil ke koupi ledničky. Za ledničku si řekl deset tisíc tři sta padesát korun a domů mu odvezl jen jednu vyřazenou ledničku ze sklepa, která neměla ani vnitřek. Když mu za to pan Václavík přišel vynadat, odvětil: "Jó, pane doktore, to se nenechá nic dělat. To je jako s tím rybníkem. Ten taky neměl vnitřek a jinak vypadal moc hezky."

Ve službách Švédska
Když pan Popper pracoval pro firmu Elektrolux, jež prodávala ledničky a vysavače, jeho šéfem byl generální ředitel pan František Korálek. Otův tatínek neměl pana Korálka rád, neboť na něho žárlil a záviděl mu jeho krásnou ženu paní Irmu. Ačkoliv byl pan Popper ženatý za Otovu maminku, pro paní Irmu měl zvláštní slabost a velice rád vyhledával její společnost. Ve firmě se díky tomu vyšvihl až k těm nejvyšším postům, protože při každém povýšení mohl paní Irmě políbit ruku a ona se na něho profesionálně usmála.
Jeho kariéra stoupala, a tak se stalo, že se začal pohybovat v důležitých kruzích a prodával ledničky a vysavače vysoce postaveným mužům, celebritám i umělcům. Jedním jeho zákazníkem se stal světoznámý a uznávaný malíř Vratislav Nechleba. Jeho obrazy byly velice umělecky vážené a každý důležitý člověk toužil po tom, aby ho Nechleba namaloval, i kdyby ho to mělo stát cokoliv. Něco takového si umínil i pan Korálek a pana Poppera pověřil, aby Nechlebu přemluvil, že mu musí nakreslit jeho krásnou ženu Irmu. Pan Popper tedy dělal, co mohl - navštěvoval pana Nechlebu stále častěji a nenápadně se s ním spřátelil. Pan Nechleba si jej rovněž oblíbil, říkal mu Poppříčku, takže si pan Popper myslel, že to nebude tak těžké; sám totiž toužil po tom, aby krásnou Irmu nakreslil a díky tomu se jí tak vetřel do přízně. Jenže pan Nechleba, jak Popper zjistil, neměl rád ženy a skoro žádné nikdy nemaloval. Jen svou milovanou Lukrécii, která byla již pěknou řádku mrtvá, a tak mu nemohla kecat do řemesla. Na pana Nechlebu tedy šel pomalu a velice si ho hýčkal, než na něj svůj požadavek vybalil - chodil s ním na ryby, jeho žena mu vyvařovala nejrůznější dobroty... Až jednoho dne skutečně řekl: "Tak mi tu dámu přiveďte!"
Pan Popper byl nadšený, protože věděl, že jakmile pan Nechleba paní Irmu namaluje, prolomí tak mezi ním a paní Irmou ledy, jelikož mu slíbila, že po tom to s ním oslaví: jen ve dvou.
Paní Irma se na shledání s malířem velice vyšňořila, a když jí pan Nechleba konečně spatřil, nechal je stát na chodbě a jen si ji několik minut prohlížel. Pak ji pobídl, aby se otočila, aby si ji mohl prohlédnout také z druhé strany. Jenže poté vykřikl, že takovou dámičku nikdy rozhodně kreslit nebude! Paní Irma se z toho zhroutila a pak jen plakala a plakala. Plakala panu Popperovi na ramenou v autě, a tak to bylo vlastně poprvé a naposledy, co se mu splnil sen - držel paní Irmu hezky v náručí.

Smrt krásných srnců
Rodina Popperova byla rodina židovská a žila v době 2. světové války. Když Adolf Hitler vyhlásil protektorát, zlatá doba Popperovy rodiny skončila a z kaprů, drahých automobilů a dobrého jídla sešlo. Naopak - pan Popper měl zakázáno rybařit, takže neměli co do pusy a hladověli. Když Otovi dva starší bratry, Huga a Jirku, povolali do koncentračního tábora, jejich tatínek se rozhodl, že se musí před odchodem pořádně najíst kusem masa, aby tam vydrželi a měli dost síly na práci. Proto vyrazil za sousedem, panem Karlem Proškem, jenž pracoval jako převozník a měl psa Holana, s nímž chodil lovit srnce. Jenže jak začala válka, žádného srnce už pěkně dlouho neulovil, protože za to byl jistý trest smrti. Avšak pan Popper jej tak dlouho přemlouval a byl natolik zoufalý, že mu nakonec povolil, aby si Holana půjčil, jen když s ním Holan sám dobrovolně půjde. Jako kdyby Holan vycítil jeho zoufalství a důvod, proč něco takového z lásky dělá, šel s ním.
Jakmile spatřili srnce, pan Popper ho chytil za hlavu a řekl: "Holane, běž!" Holan srnce skolil, ale jakmile se mu to povedlo, nějací dva muži ho od mrtvoly odehnali a začali si maso sami porcovat. Pan Popper měl strach, protože se lekl, zda to nejsou Němci se samopaly, kteří hlídají okolí, a utekl za panem Proškem. Ten mu řekl, že to jistě byli rybáři a šli jim společně vynadat. Pak srnce naporcovali a nacpali ho do batohu.
Poté co pan Popper jel na kole po městě, svou židovskou hvězdu měl bezpečně schovanou. Měl zcela zjevný obrovský strach z odhalení. Když projížděl městem, nějaká hodná žena mu řekla: "Máte všechno od krve!" A společně s manželem mu vyprala, srnce přebalila a pak ho s klidným srdcem nechala odjet nasytit rodinu. Díky tomu Otovi bratři v koncentračním táboře přežili.

Kapři pro wehrmacht
Když Němci zabrali panu Popperovi rybník, byla to pro něho nejhorší potupa. Jeho kapři krmili ty sprosté německé krky! Když měl i pan Popper nastoupit do koncentračního tábora, rozhodl se, že před odchodem musí ještě něco obstarat. Probudil Otu na Vánoční ráno, kdy měl odejít do tábora a poručil mu, aby se oblékl, vzal sekyru, pytle a šel mu s něčím pomoct. Ota dostal strach, protože mu bylo jasné, co si tatínek usmyslel - nemohl Němcům nechat své milované kapry, a tak je šel všechny vylovit. Pronesl, že jim Němci zapomněli vysekat díry a že by se jinak udusili. A sám jednu díru sekerou vysekal. Kapři se okamžitě shlukli do toho malého kousíčku, kde měli kyslík a Otův tatínek je začal chytat a strkat do pytlů. Ota měl strach a rozbrečel se, neboť se bál, že je chytnou a popraví. Jenže pak, když viděl doma ty plné lavory kaprů, uvědomil si, že budou mít nejbohatší židovské Vánoce - kapry rozprodali známým a otevřeli jim dveře do všech domácností. Tatínek poté odešel do koncentráku a i po návratu vzpomínal na to, jak si ukradl vlastní kapry a Němcům tak vypálil rybník.

Jak jsme se střetli s Vlky
Po válce se v Křivoklátsku, kde Popperovi žili, objevila spousta štik. Otta chodíval s tatínkem a panem Proškem štiky chytat. Věděli, že nebyli sami, kdo na štiky chodil, byla tu i rodina Vlků, kteří byli také ostřílení rybáři a u Berounky vyrostli, takže ji znali jako své boty. Soutěžili tedy s Vlky, kdo uloví více štik. Jednoho dne chytili jen tři, a tak pan Popper řekl Otovi, aby štiky naložil na vozík, aby to vypadalo, že jich mají víc. Když projížděli okolo Vlků, zjistili, že jich mají pět. A tak si oba pamatovali tento den jako den, kdy jim Vlkové "dali na prdel", ale neměli o tom ani tušení.

Otázka hmyzu vyřešena
Když byla válka, pan Popper přirozeně přišel o své místo ve firmě Elektrolux, a proto už nemohl prodávat vysavače a ledničky. Dlouho hledal svou další obživu, až jednoho dne za ním přišel jistý pan Jehlička a nabídl mu práci jako prodavač mucholapek. Mucholapka byla v té době něco zcela nového na trhu, a tak si pan Popper myslel, že tím přijde k velkému bohatství. Jenže mucholapky nefungovaly. Byly vyrobeny pouze z medu, jenž měl mouchy přilákat a přilepit, a z prášku DDT, který je měl usmrtit. Mucholapky se neprodávaly a pan Popper z toho byl smutný. Pak ho ale pan Jehlička jmenoval ředitelem společnosti. A díky tomuto postupu měl pan Popper větší chuť do práce a kšefty se najednou začaly hromadit. Rodina Popperova se zase začala mít dobře a tatínek chodil každý den domů a v kuchyni vždy vyskládal na stůl stokoruny, které vydělal. Mucholapky se rozšířily do celého Československa, ačkoliv nikomu příliš nepomáhaly.

Prase nebude!
Jelikož už se pan Popper nemohl starat o kapry a chodit je lovit, hledal si jiný koníček. Předseda JZD mu nabídl, zda nechce chodit krmit prasata. Otův tatínek se pro to okamžitě nadchl a chtěl vykrmit nejkrásnější prasata v ČSR. U prasat dokonce i spal a vůbec se nemyl. To si o něj začala dělat starosti paní Popperová a chodila za ním ho kontrolovat a pomáhat mu. V JZD jim slíbili, že za odměnu dostanou své vlastní prase. Velice se na ten den těšili, ale nakonec jim oznámili: "Prase nebude!" Když to oba manželé uslyšeli, začali se smát, až se za břicho popadali. Tak dlouho chodili za prasaty, málem u nich vypustili duši a pak nedostali nic. Stále dokola opakovali: "Prase nebude!" a chechtali se. A pak dostali zprávu z JZD, jež je rozesmála ještě víc - museli proplatit závazek vůči JZD, a to celých 530,52 Kčs. No kdy za příležitost, že můžete pracovat, ještě nakonec zaplatíte?

Králíci s moudrýma očima
Pan Popper neměl chovu zvířat dost a rozhodl se, že si koupí domeček u Radotína, kde bude moci pěstovat králíky. Otova maminka zase pěstovala krocany. Králíky miloval a oni milovali jeho, vykrmoval je a mazlil se s nimi. Pak mu někdo poradil, aby králíky nechal tetovat. Dají jim do uší taková čísla, jakože jsou čistokrevní a pak je na výstavě prodá a vydělá si hromadu peněz. Jenže mu někdo vyčetl, že králíci nejsou pro výstavu dostatečně připravení, nemají správnou pedikúru a manikúru, a tak jim nemohou být uděleny žádné ceny. Pan Popper to bral jako křivdu, že ho neberou vážně, protože je Žid. Velice se urazil a rozesmutnil. Nakonec z žalu králíky pustil do přírody a odešel domů.
Domů přišel a podlamovaly se mu nohy a držel se za srdce. Maminka mu zavolala sanitku a on si na vrátka domu pověsil cedulku: PŘIJDU HNED, kterou si sám vyrobil. Jenže už se nikdy nevrátil...

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Yanny, 08.09.2012

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Černá štika (Jak jsem potkal ryby)
-Dukla mezi mrakodrapy
-Fialový poustevník
-Jak jsem potkal ryby, Jak jsem potkal ryby (2), Jak jsem potkal ryby (3), Jak jsem potkal ryby (4), Jak jsem potkal ryby (5), Jak jsem potkal ryby (6)
-Jak to tenkrát běžel Zátopek (Plná bedna šampaňského)
-Kapři pro wehrmacht (Smrt krásných srnců), Kapři pro wehrmacht (Smrt krásných srnců) (2)
-Koncert (Jak jsem potkal ryby)
-Králíci s moudrýma očima (Smrt krásných srnců), Králíci s moudrýma očima (Smrt krásných srnců) (2)
-Lov bolena dravého (Mám rád tu řeku)
-Moje první ryba (Jak jsem potkal ryby)
-Moje první ryba (Veliký vodní tulák)
-Můžou tě i zabít (Jak jsem potkal ryby)
-Nejdražší ve střední Evropě (Smrt krásných srnců), Nejdražší ve střední Evropě (Smrt krásných srnců) (2)
-Nejdražší ve střední Evropě (Veliký vodní tulák)
-Nejdražší ve střední Evropě (Zlatí úhoři)
-Otázka hmyzu vyřešena (Smrt krásných srnců), Otázka hmyzu vyřešena (Smrt krásných srnců) (2)
-Plná bedna šampaňského
-Pohádka o Raškovi, Pohádka o Raškovi (2), Pohádka o Raškovi (3)
-Pohár od Pánaboha
-Smrt krásných srnců, Smrt krásných srnců (2), Smrt krásných srnců (3), Smrt krásných srnců (4), Smrt krásných srnců (5), Smrt krásných srnců (6), Smrt krásných srnců (7), Smrt krásných srnců (8), Smrt krásných srnců (9), Smrt krásných srnců (10), Smrt krásných srnců (11), Smrt krásných srnců (12), Smrt krásných srnců (13), Smrt krásných srnců (14), Smrt krásných srnců (15)
-Smrt krásných srnců (rozbor)
-Smrt krásných srnců (Smrt krásných srnců), Smrt krásných srnců (Smrt krásných srnců) (2), Smrt krásných srnců (Smrt krásných srnců) (3)
-Souboj o štiky (Jak jsem potkal ryby)
-Syn celerového krále
-Ve službách Švédska (Smrt krásných srnců)
-Výstup na Eiger, Výstup na Eiger (2), Výstup na Eiger (3), Výstup na Eiger (4)
Čítanka-Můžou tě i zabít
-Pohádka o Raškovi
-Smrt krásných srnců
-Zlatí úhoři
­­­­

Diskuse k výpisku
Ota Pavel - Smrt krásných srnců (13)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­