ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground

ČTENÁŘSKÝ DENÍK

Pavel Ota

Jak jsem potkal ryby (2)

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Nakladatelství HAK, Praha 2002, 160 stran

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Střední Čechy, v Buštěhradě; v době života Oty Pavla (od druhé světové války)

HLAVNÍ POSTAVA:

Ota Pavel - Žid, milovník přírody, rybář

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Hugo, Jiří - starší bratři Oty, také vášniví rybáři
tatínek - Žid, rybář
maminka Herma - nežidovského původu
Prošek - strýc Oty
Záruba - porybný, hodný člověk, ale hraje si na zlého, aby měl pokoj od Němců
Dlouhý Honza - kamarád Oty, hezký, má úspěch u žen
Boleslaw Romanowski - Polák, býval velitel ponorky za války, velmi statečný

OBSAH:

Otův tatínek je vášnivý rybář, čemuž se naučí i jeho synové. Nejmladší Ota je ale bratry odstrkován. Strýc Prošek mu říká Prdelka. Ota si myslí, že ho nemá rád. Strýc mu ale zhotoví první prut a Ota chytne svoji první rybu. Starší bratři ho vezmou mezi sebe. Všichni chodí rybařit, Ota nejraději do Starého rybníka v Buštěhradě.
Když vypukne válka, otec a dva starší synové jsou odvedeni do koncentračních táborů. Ota je malý, proto ho neodvedli. Zůstává sám s maminkou a aby se uživili, chodí pytlačit k rybníkům. Jednou je přistižen a hrozí mu velké nebezpečí; utíká. Chytne ho porybný Záruba a Ota si myslí, že ho chce zbít nebo zabít. Porybný mu ale řekne, aby hodně křičel, aby si Němci mysleli, že je bit. Ve skutečnosti mu ale nic neudělá a vlídně s ním zachází.
Když Hugo odcházel do koncentráku, poradil Otovi, že v Koníčkovic mlýně je jeden starý kapr. Hugo totiž dřív sloužil v tomto mlýně a kapra schoval do míst, kde není vidět. Ota se tedy vydává na cestu a přijde do mlýna. Mlynář mu řekne, že v jeho rybníce nic neuloví. Ale pokud uloví, je to jeho. Ota najde starého kapra, spolu s mlynářem ho vyloví, ale mlynář mu ho sebere a Ota musí jít domů s prázdnou.
Po válce se Jirka, Hugo i tatínek vrací z koncentráků. Ota je už mladý muž, ale pořád miluje přírodu, rybníky, řeku Berounku, jako když byl malý chlapec. S kamarádem Dlouhým Honzou projíždí Vltavu na kanoi. Dlouhý Honza se od Oty naučí rybařit. Zažijí spolu mnoho dobrodružství, dostanou se do mnoha nepříjemných situací, ale ze všech šťastně vyváznou, hlavně díky Honzově výřečnosti a láhvi Becherovky, kterou lze uplatit i hlídače vod.
Ota v dospělosti hodně cestuje a rybaří po celém světě. Například se vydá na ryby v ponorce. Tam pozná pana Romanowského, který ho doprovází. Pan Romanowski se mu zdá jako "kancelářská myš, ze které udělali postupem času a díky protekci admirála", ale později zjistí, že to byl velmi statečný bojovník za války a lituje, že se tak unáhlil, když si o něm myslel špatné věci. Ota se ožení s Věrou a vydávají se do Bulharska k Černému moři. Tam Ota poprvé loví dravé ryby palamidy.
Když už jsou všichni bratři ženatí a ve středním věku, jezdí spolu na ryby a užívají pohody. Bratři si mezi sebou báječně rozumí, i když si někdy malinko vzájemně závidí, když někdo uloví větší rybu. Jirkovi se podařilo chytit jeho životní úlovek, obrovského kapra, se kterým se chlubil všem známým. Byl na sebe velmi pyšný.
Ota chce udělat svému tatínkovi radost k narozeninám. Ví, že tatínkovým snem je ulovit zlaté úhoře. To jsou malí úhoři, kteří se vyskytují ve velikém počtu. Otovi se podaří zlaté úhoře ulovit, nechá je vyudit a dá je tatínkovi jako předkrm svátečního narozeninového jídla. Tatínek se rozpláče radostí, ale když do úhoře kousne, zjistí, že je přesolený. Ota si ale nikdy neuvědomil, jak mu byl tatínek vděčný a jak na něj byl pyšný. Tatínek nalovil postupně jedenáct úhořů a všechny připravil na másle pro Otu. Byla to odměna za jeho dárek. Potom zemřel.
Ota Pavel trpěl duševní chorobou. Na zimní olympiádě v Innsbrucku zapálil selské stavení. Strávil pět let v léčebně pro duševně choré. Rád vzpomínal na své dětství, na vodu, na ryby, na přírodu...

ZNAKY:

• soubor autobiografických povídek z autorova mládí, které mají společnou zálibu v lovení ryb a lásku k přírodě, která autora provázela odmalička až do smrti
• jazyk hovorový

CITÁT Z KNIHY:

Vrátil jsem se a našel maminku pořád u těch hříbků. Ruce měla zabořené v hromadě hřibů a po tváři jí tekly slzy.
"Proč pláčeš, maminko?"
"Když je hodně hub, bude válka!"
"To je pověra, maminko."
"Říkala to teta Karolína. Před první světovou válkou prý taky takhle rostly. Tisíce bílých hřibů. A pak byla brzy bída a nouze."
Příští rok nás zabrali Němci.

Člověk může říct, že slunce je často velký žlutý prášek od nebeských psychiatrů a podává se, aby se zahnal smutek a nastala nálada.

Moře je vůbec největší náměstí světa a život je hlavně pod tím náměstím.

Kolikrát jsem se už v životě spletl. Ti nejskvělejší lidé jsou ti nejskromnější. To jenom hlupáci a ubožáci potřebují o sobě mluvit, aby sami ve svých očích vyrostli.

Bráškové se vybouřili v mládí, oženili se, jak už to bývá, a vrátili se k rybám, což taky bývá. Jako by si uvědomili čínské přísloví:
Chceš-li být šťasten hodinu, tak se opij.
Chceš-li být šťasten tři dny, tak se ožeň.
Chceš-li být šťasten celý život, staň se rybářem.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Odpoutat se od starostí a problémů a myslet na přírodu, na dětství a na okamžiky, které dávají životu smysl a pohladí na duši.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha je bezkonkurenčně skvělá! Už dlouho mě žádná knížka takhle nedojala. Byla i trošku smutná. Až v téhle knížce jsem zjistila, jak zajímavý byl Ota Pavel.

Zdroj: Pavla Čermáková, 21. 09. 2007

Možnosti: ,

Java hry do Tvého mobilního telefonu Ti přináší ProMobily.cz

Karpov 3D Chess

Stáhnout hru

Ancient Empires II

Stáhnout hru

Santa's Puzzle Party

Stáhnout hru

Ještě více?