ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

autor neznámý (*od nevidím - †do nevidím)

   
­­­­

Tristan a Isolda (2)


O DÍLE:

Epos Tristan a Isolda je jedna z nejslavnějších středověkých pověstí, původně snad pocházející ze severního Skotska, odkud ji převzaly keltské kmeny žijící na britských ostrovech. Když byli Keltové od 5. století z Británie postupně vytlačováni anglosaskými kmeny, usídlili se v Bretani, odkud se pak pověst v mnoha národních modifikacích rozšířila do celé západní a střední Evropy, a to jako formou ústního podání, tak formou písní, rytířských románů a jiných veršovaných skladeb. Ve staročeském pojetí se legenda jmenovala Tristram a Izalda. Útrapy milostné dvojice doznaly řadu variant - podle fantazie autorovy, podle doby a okolností, v níž příslušná verze příběhu vznikla - základ však zůstával vždy stejný: Tristan a Isolda je příběh absolutní vášně, kterou překážky neutlumí, naopak rozněcují vášeň, která bojuje se zákony a se světem a která je korunována spojením milenců ve smrti.

DĚJ:

Počáteční děj tohoto milostného příběhu se odehrává v Cornwallu, království, kde vládne spravedlivý a čestný král Mark, který právě vdává sestru Blanciforu za svého přítele krále Rivalena. Tu zničeho nic příjde zlá zpráva: zatímco Rivalen prodlévá na dvoře krále Marka a tráví čas svatebními radovánkami, kníže Morgan pustoší jeho zemi a chce se tam zmocnit vlády. A tak král Rivalen odjíždí se svou manželkou do jejich země Loonnoisu, aby se Morganovi postavil. Po příjezdu novomanželů svěří Rivalen svou ženu do péče věrného podkoního Rohalta a odjede do boje, ze kterého se již nikdy nevrátí. O pár měsíců později porodí Blancifora následníka trůnu, malého chlapce, ale je smrtí svého manžela tak zdrcena, že sama při porodu umírá a chlapce se ujme královský podkoní. A tady se začíná vyvíjet život a osud mladého Tristana.
Uběhla dlouhá doba a z mladého chlapce se stal pohledný a silný muž, který se naučil všem rytířským zvykům: zpěvu, hraní na lyru, sokolničení, dokonalému zacházení s koňmi, mistrnému zacházení s mečem, lukem i oštěpem, správnému zpracování zvěřiny, námořnictví a hlavně nenávidět lež a přetvářku, dodržovat sliby, pomáhat slabým a neznat slitování se zrádci a zbabělci. Jeho nevlastní otec Rohalt se svou ženou na něho byli velmi pyšní, ale nikdy mu neřekli, kým je a kdo jsou jeho praví rodiče. Tak se jednoho dne stalo, že se mladý Tristan vydal lovit s rybáři na moře a již se nevrátil domů. Jejich loď ztroskotala a celá posádka zahynula jen Tristan se jako zázrakem zachránil, vlny ho donesli na břeh neznámé země a nejspíš tomu osud chtěl, ta země se jmenovala Cornwall, ve které panoval jeho strýc král Mark. Ale to Tristan nemohl ani tušit. A tak po té, co ho moře vyneslo na břeh, zůstal vysílený ležet v písku. Tu najednou vyběhl z lesa zraněný jelen a padl před Tristanem, hned za zvířetem se objevila královská družina, která Tristana dovedla až ke králi na hrad Tintangel. Hned, jakmile ho král spatřil, pocítil cosi zvláštního, jakousi lásku k neznámému mladíkovi, ale nemohl tušit, že je to jeho synovec. Po té, co mu Tristan vypověděl vše, co zažil a jak se tu ocitl, přijal ho král ihned do svých služeb a i když Tristan toužil opět spatřit své rodiče a povědět jim, že je živ a zdráv, také ho cosi nutilo zůstat u krále Marka.
Uplynulo pět let. Cornwallští rytíři si Tristana oblíbili a král Mark ho něžně miloval láskou jako pociťuje člověk k synovi, bratrovi nebo nejdůvěryhodnějšímu příteli. I Tristan si záhy zvykl novému domovu, jen občas se mu zastesklo po otci Rohaltovi. Až přišel den, kdy se Tristan dozvěděl vše o svém původu... Rohalt po Tristanovi pátral a až nyní ho přivedla cesta sem do Cornwallu. Když ho Tristan uviděl, byl štěstím bez sebe, jen král Mark drobet žárlil, ale po té, co vypověděl vše o Tristanově narození a o jeho pravých rodičích, pochopil Mark, co jej tak přitahovalo k Tristanovi. Ale Rohalt pokračoval dále, žádal, aby Mark propustil Tristana ze svých služeb a ten aby se postavil Morganovi, který se neprávem ujal trůnu a země jeho rodičů. Jen těžko se Mark loučil se svým synovcem, ale ne na dlouho. Tristan sice se svým otcem odjel do své země a Morgana porazil, ale nedokázal být bez svého strýce a tak vládu nad Loonnoisem přenechal Rohaltovi a odjel za Markem.
Ale po příjezdu ho nečekalo příjemné přivítání. Zlá metla dopadla na Cornwall. Obr Morholt, bratr irského krále, vybírá každoročně od sousedních zemí poplatek čtyř set mladíků a dívek a tentokrát došla řada na Cornwall. Mark byl zdrcen, pokud neodevzdá daň, Morholt vtrhne do jeho země a všechny pobije. I Tristan se touto zprávou zarmoutil, ale rozhodl se Morholta vyzvat na souboj "na život a na smrt" a i přes přemlouvání krále Marka, postavil se Tristan Morholtovi. Boj to byl krutý, ale Tristan vyhrál. Radovala se celá zem a všichni oslavovali vítězství Tristanovo, jen pár rytířů začalo o Tristanovi šířit pomluvy, protože se z neznámého mladíka vyklubal náhlý dědic Markova trůnu. A tak se teda král Mark rozhodl oženit s tou, kterou mu vybrali, aby se zlepšili vztahy mezi jejich zeměmi. Tou ženou byla Isolda, dcera irského krále a Morholt, kterého Tristan zabil, byl její strýček. A tak se Tristan nabídl, že Isoldu Markovi přivede, její otec uspořádal turnaj o její ruku a Tristan věřil, že ji vybojuje pro svého strýce. Mark samozřejmě souhlasil a tak se Tristan vydal do Irska pro krásnou Isoldu.
Na turnaj přijelo mnoho urozených rytířů a králů, ale jen jeden mohl zvítězit a tím byl Tristan, Isoldiny sympatie od začátku patřili jemu, ale po té, co se dozvěděla, že ji nechce pro sebe, ale krále Marka a že tím, kdo zabil jejího strýce, je Tristan, začala jeho i Marka nenávidět. A tak dala její matka Isoldině služebné Branganě nápoj lásky, který má Isolda vypít s Markem před jejich svatební nocí, ale vše se stalo úplně jinak.
Poté, co loď vyplula směrem ke Cornwallu, nastalo asi pátý den úplné bezvětří a loď se nepohnula z místa několik dní a na lodi došly zásoby pitné vody. Tristan se začal obávat o Isoldino zdraví a tak jí navštívil v její kajutě, poprvé spatřil Isoldu v plné kráse, i když zesláblou a polospící, ta když uviděla Tristana, zmocnil se jí vztek, chtěla vstát, ale byla moc slabá a v tu chvíli spatřil Tristan lahvičku s tekutinou zabalenou v kožešině, ihned jí podal Isoldě, aby se jí ulevilo a poté, co se napila, napil se také. Jakmile dopili, podívali se na sebe a věděli, že již nikdy nedokážou žít jeden bez druhého, v té lahvičce byl tajný nápoj lásky a jeho účinek se již nikdy nedá vrátit zpět.
Když konečně dopluli do Cornwallu, král Mark je už s netrpělivostí očekával a jakmile spatřil Isoldu, hned si ji zamiloval, celá země se radovala a byl hrdý, jak nebývale krásnou královnu mají. Jen tři lidé nesdíleli všeobecnou radost: Tristan, vnitřně rozvrácený láskou k Markovy a zapovězenou, leč neutuchající touhou po jeho ženě, Isolda viděla, že Mark je výjimečný muž, moudrý a přitažlivý, že by ho nesporně dokázala milovat nebýt kouzelného nápoje a služebná, která si vše dávala za vinu a tak aby ji odčinila, nabídla se Isoldě, že při svatební noci ji "zastoupí" - král Mark by přece mohl poznat, že není Isoldiným prvním mužem. A tak se také stalo. Ale co dál? Co měli milenci udělat, když po sobě stále více a více toužili? Naštěstí král Mark skoro každý den opouštěl hrad Tintangel, a tak se Tristan a Isolda mohli shledávat tajně v Isoldině komnatě a věrná služebná hlídala, aby nebyli prozrazeni. Tak to šlo mnoho měsíců, až jednou si Tristanovi odpůrci počíhali, aby je služka neviděla, až bude Tristan vycházet z královniny komnaty. Podezření o jejich schůzkách se potvrdilo, a tak nemeškali a vypověděli vše Markovy. A tak král Mark, i když nerad, poprosil Tristana, aby odešel z jeho hradu.
Nerad Tristan opouštěl svou paní i strýce, ušel pár kroků a cítil, že ho to táhne zpět, zůstal tedy v lesích a pak poslal jakéhosi vesničana, aby vyhledal Isoldinu služku a vyřídil jí, aby za ním přišla. Jak ráda byla Brangana, když spatřila Tristana, neunesla by dále pohled na svou paní, jak chodí hradem jak bez duše a proto vymysleli nový plán. Tristan přišel každý večer do hradního sadu a tam se sešel s Isoldu. Milencům opět nastaly krásné časy, milovali se pod hvězdnou oblohou v měkké trávě a nemysleli na to, co bude dál. Zanedlouho se rozneslo, že Tristan neodešel a že se skrývá v lesích. Šuškání se rozneslo i k Tristanovým nepřátelům a ti ho přistihli s Isoldou. Vše pověděli králi a poradili mu, ať se schová ve větvích stromu, pod kterým se milenci scházejí. Avšak Isolda i Tristan si Makra schovaného ve větvích všimli. A tak prosil Tristan svou královnu, aby se za něho u krále přimluvila, že mu jeho strýc chybí a po této rozmluvě se rozešli s přáním dobré noci. Jakmile to král slyšel, nechal druhý den přivést Tristana, který opět bydlel na hradě.
A milenci se scházeli dál v noci v Isoldině komnatě, když král spal. Ale netrvalo dlouho a Mark se opět vše dozvěděl od Tristanových nepřátel. Ti králi poradili, aby než půjde spát, nasypal mezi komnatu Tristanovu a Isoldinu mouku a ráno se uvidí, zda v ní budou jejich stopy. Byly tam, Mark si zoufal, ale neměl to srdce oba je zabít a tak nechat Tristana a Isoldu štvát zuřivými psy do cornwallských lesů.
Nekonečná je však láska Tristana a Isoldy, nyní se již nemusí skrývat, stačí jim přístřešek z kmenů a chvojí, trocha jídla, jež uloví Tristan, ale hlavně že jsou spolu a šťastní.
Jednoho podzimního dne, asi po dvou letech, hnal král Mark srnu, ztratil se své družině v hustých cornwallských lesích. Najednou si všiml lesní chýše - tušil, koho v ni najde. Ano byla to chýše Tristana a Isoldy, oba leželi vedle sebe a spali, avšak Tristanova nedbalost jim zachránila život... Když totiž přišel z lovu, Isolda spala a jelikož byl unavený, lehl si vedle ni. Meč nechal ležet podle těla. Jakmile Mark uviděl milence spící vedle sebe, chtěl je zabít, najednou si všiml meče oddělující jejich těla a pomyslel si, že jsou opravdu nevinní, když ještě po dvou letech spí oddělení mečem! Zabodl mezi ně tedy svůj meč, Isoldě navlékl znovu její zásnubní prsten a odjel. Hned jakmile se milenci probudili a všimli si změn, věděli, že tu Mark byl a že jim věří.
Trvalo několik dní, než přesvědčil Tristan Isoldu, že takhle žít nemohou a i Isolda nakonec souhlasila s tím, že se k Markovy vrátí; při odchodu ještě Tristanovi dala svůj prsten se slovy: "Kdyby se ti ve světě cokoli stalo, pošli pro mne nějakého tvého přítele s tímto prstenem a já za tebou přijedu." Naposledy se políbili a rozloučili se.
Čas plynul a Tristan a Isolda se učili žít jeden bez druhého. Isolda po boku krále Marka a Tristan ve službách různých králů. Na svých toulkách se Tristan spřátelil s rytířem Girfletem, jehož sestra se jmenovala Isolda, jako jeho milovaná. Myslel si tedy, že na Isoldu zapomene, pokud si vezme jinou ženu, ale mýlil se, nebyl schopen políbit jinou ženu než svou Isoldu a Girfelt si toho brzy všiml, všiml si i toho, že Tristan začíná být těžce nemocen a nikdo neví, jak mu pomoci. Šel tedy za ním a Tristan mu vše vypověděl. Jakmile Girfelt Tristana vyslechl, nabídl se, že mu pro Isoldu dojede, vzal si Isoldin prsten a slíbil Tristanovi, že pokud Isoldu přiveze, vyvěsí na loď bílou vlajku a pokud ne, tak černou. Ale Girfertova sestra vše slyšela, po odjezdu bratra se sice o Tristana starala, ale když nastala doba, kdy se měla Girfertova loď vracet, chodil Tristan zprvu vyhlížet k oknu a napjatě pozoroval mořskou hladinu. Ale po pár dnech ztratil naději i sílu a tak se stalo, když už konečně byla Girfertova loď na obzoru, bílá vlajka se třepotala ve větru, ale Tristan už nemohl vstát z lůžka, zeptal se tedy své ženy, jaká je na lodi vlajka. "Černá," odvětila Isolda. Tristan na ni pohlédl a vydechl naposledy. Teprve pak si uvědomila, čeho se dopustila, líbala Tristana, ale ten už neprocitl.
Když královna Isolda vstoupila do dveří, bylo už pozdě. Našla Tristana v obětí cizí ženy. "Odejdi," řekla jí, "nechci svědky své smrti!" Vyděšená dívka utekla. Isolda si lehla vedle Tristana, políbila ho a zemřela.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Sharees, 16.03.2005

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Alexandreida, Alexandreida (2)
-Bible, Bible (2), Bible (3), Bible (4), Bible (5), Bible (6), Bible (7), Bible (8), Bible (9), Bible (10)
-Bible - Starý zákon
-Bible a Korán
-Dalimilova kronika, Dalimilova kronika (2)
-Epos Beowulf, Epos Beowulf (2)
-Epos o Gilgamešovi, Epos o Gilgamešovi (2), Epos o Gilgamešovi (3), Epos o Gilgamešovi (4), Epos o Gilgamešovi (5), Epos o Gilgamešovi (6), Epos o Gilgamešovi (7), Epos o Gilgamešovi (8), Epos o Gilgamešovi (9), Epos o Gilgamešovi (10), Epos o Gilgamešovi (11)
-Epos o Gilgamešovi (rozbor)
-Kristiánova legenda, Kristiánova legenda (2)
-Kristiánova legenda (rozbor), Kristiánova legenda (rozbor) (2)
-Kronika tak řečeného Dalimila, Kronika tak řečeného Dalimila (2)
-Legenda o svaté Kateřině, Legenda o svaté Kateřině (2)
-Mastičkář
-Píseň o Nibelunzích, Píseň o Nibelunzích (2), Píseň o Nibelunzích (3)
-Píseň o Rolandovi, Píseň o Rolandovi (2), Píseň o Rolandovi (3), Píseň o Rolandovi (4), Píseň o Rolandovi (5), Píseň o Rolandovi (6)
-Podkoní a žák, Podkoní a žák (2), Podkoní a žák (3)
-První kniha Mojžíšova (Genesis)
-Pygmalion
-Rámájana
-Rukopis královédvorský, Rukopis královédvorský (2)
-Rukopis královédvorský a zelenohorský
-Rukopis zelenohorský, Rukopis zelenohorský (2)
-Satiry Hradeckého rukopisu
-Sindibád (Tisíc a jedna noc)
-Tristan a Isolda, Tristan a Isolda (2), Tristan a Isolda (3), Tristan a Isolda (4)
-Tristram a Izalda
-Tristram a Izalda (rozbor)
-Utrpení Ludmily mučednice
-Život svaté Kateřiny, Život svaté Kateřiny (2)
-Život svatého Prokopa
Čítanka-Adam a Eva
-Alexandreida
-Bible
-Čestmír i Vlaslav (Rukopis královédvorský)
-Dalimilova kronika, Dalimilova kronika (2)
-Epos o Gilgamešovi
-Exodus (Bible kralická), Exodus (Bible kralická) (2)
-Hospodine, pomiluj ny!
-Jahody (Rukopis královédvorský)
-Jelen (Rukopis královédvorský)
-Ktož jsú boží bojovníci
-Kupec a duch (Tisíc a jedna noc)
-Kytice (Rukopis královédvorský)
-Libušin soud (Rukopis zelenohorský)
-Ludiše a Lubor (Rukopis královédvorský)
-Mahábhárata
-Mastičkář
-Naučení Ptahhotepovo
-Oldřich i Boleslav (Rukopis královédvorský)
-Píseň o Nibelunzích
-Píseň o Rolandovi
-Píseň veselé chudiny
-Podkoní a žák
-Skřivánek (Rukopis královédvorský)
-Svatý Václave!
-Záboj, Slavoj i Luděk (Rukopis královédvorský)
-Zbyhoň (Rukopis královédvorský)
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k výpisku
neznámý autor - Tristan a Isolda (2)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­