ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Kundera Milan (*01.04.1929 - †11.07.2023)

­­­­

Žert (4)

Román "Žert" dopsal Milan Kundera 5. prosince 1965, poprvé byla ale kniha publikována až roku 1967, protože téměř přes rok ležela na cenzuře, která nakonec překvapivě povolila vydání románu bez zásahů. Na jaře 1968 dostal román cenu Svazu československých spisovatelů, nicméně na začátku roku 1970 byla kniha (společně se všemi knihami Milana Kundery) stažena z prodeje i veřejných knihoven. "Žert" je od té doby vydán poprvé až v roce 1989 v Torontu u Škvoreckých.

DĚJ:

Dějová linka se skládá ze čtyř dílčích příběhů, které vyprávějí různé postavy - Ludvík Jahn, Helena, Jaroslav a Kostka. Ve vnitřních monolozích hlavní postavy Jahna se přeneseme zpět do minulosti, kde jej, horlivého komunistu, zavrhla strana kvůli ztřeštěné pohlednici, kterou jako žert posílá své přítelkyni na komunistické školení. Text pohlednice zněl: "Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! Ludvík." Za trest byl vyloučen ze strany a ze studií a narukoval do oddílu černých, kde po dobu pěti let těžil uhlí. V této době si Ludvík našel svou jedinou a životní lásku, velmi obyčejnou dívku Lucii, která mu byla ustavičnou motivací. Po půl roce se spolu ale rozchází, protože Lucie není ochotná se s Ludvíkem milovat, a tak vše vrcholí ve vypjaté scéně, kdy Ludvík nebohou dívku dokonce uhodí. V této chvíli se děj posune o několik let dopředu a Ludvík, který po skončení vojenské služby úspěšně dostudoval, chystá pomstu. Chce se pomstít svému bývalému příteli Zemánkovi, který zinicioval jeho vyloučení ze strany a celý incident s pohlednicí nafoukl do obludných rozměrů tím, že svede jeho ženu Helenu.
Za tímto účelem se Ludvík vrací do svého rodného města, kde se má s nepřítelovou manželkou, která je do něj zamilovaná až po uši, setkat. Ludvík Helenu opravdu svede, nicméně jeho pomsta zkysne ve chvíli, kdy zjistí, že Helena a její manžel spolu už několik let nežijí jako muž a žena. Znechucený Ludvík, který Helenou ve skutečnosti opovrhuje, odchází. Zoufalá Helena spolyká tubu prášků v naději, že se otráví, ale nakonec si přivodí jen obrovské střevní potíže. Ludvíkovo bloudění a přemítání ho přivede až na náves, kde se koná tradiční lidová slavnost Jízda králů. Potkává tam přítele z mladých let, Jaroslava, snílka, který bezmezně miluje folklór a lidovou hudbu. Jaroslav je zdrcen, protože ho manželka a syn Vladimír, který měl jet v průvodu právě jako král, obelhali a syn místo sebe podstrčil kamaráda a sám odjel na motocyklové závody. Zkroušeného Ludvíka i Jaroslava spojuje nelehká životní situace, a proto se rozhodnou, že si večer půjdou zahrát do folkloristického souboru, kde působili zamlada. Ačkoliv se večer zpočátku daří, vše nakonec skončí katastrofou, protože Jaroslav musí být odvezen sanitkou do nemocnice - dostal infarkt.

Román "Žert" je často označován za nejzralejší kritiku doby kultu, ale bylo by nepochopením celého díla, kdybychom v něm viděli jen rekonstrukci 50. let a dobových iluzí. Kundera zachází mnohem dále a rozehrává na tomto poli tragikomedii, která se týká celé jedné generace lidí a jejich zprzněných životů. Základ tohoto lidského dramatu je nadčasový a má své určitě konstanty, které je možno naroubovat na lidské příběhy jakékoliv doby.

Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že jednotlivé postavy románu reprezentují dobové typy, není tomu tak zcela. U každého jedince v tomto příběhu můžeme vysledovat jinou existenciální polohu života - zjednodušeně řečeno, každá z postav zastupuje možnost, jak se člověk mohl v oné složité době zachovat a jaký přístup k pokřiveným skutečnostem mohl zaujmout.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Helena - v této nenápadné postavě se zvláštním způsobem mísí sentimentalita a sebedůvěra. Právě ona byla drtivým soukolím života semleta nejdůkladněji, a proto představuje nejhorší možné ztroskotání lidské existence.
Lucie - tato postava má svůj zvláštní půvab, jelikož je zahalena určitou rouškou tajemství a je zmýtizována. Vždyť ani Ludvík, kterému byla tak blízká, ji po letech nepoznává, a sám ji často označuje za "bohyni páry", která má fantastickou moc nad jeho životním osudem. Ačkoliv je Ludvík jejím antipodem, byla to právě ona, kterou jako jedinou ženu skutečně a opravdově miloval.
Kostka a Jaroslav - dva snílci, kteří odmítají uznat fakt, že jejich hýčkané vnitřní světy nemohou v kruté realitě obstát.
Ludvík - tato postava je klíčem ke smyslu celého románu. Ludvík není schopen (a nejpíše ani nechce) srovnat se se skutečností a svou minulostí. Se světem, který ho obklopuje, se ztotožňuje až ve chvíli, kdy si uvědomuje nebohost celé Jízdy králů. Právě ona nebohost je to tenoulinké pojítko, které mu umožní najít cestu zpátky - nebohá lidová slavnost a celé Slovácko, nebohý Jaroslav, nebohá maminka, které ani nemohl přijít na pohřeb, protože seděl ve vojenském kriminále...

"Žert" je vcelku pesimistické dílo, kterému dominují rozpad iluzí, rozklížení charakterů, ztráta hodnot a snaha nalézt nový smysl života a nějakým způsobem se zapojit do koloběhu světa, který všechny postavy obklopuje. V tomto směru se však žádný happyend nekoná - Ludvík se sice smiřuje se svou minulostí, ale jeho budoucnost zůstává nejistá, vykoná sice svou vytouženou pomstu, která se ale v konečném důsledku nezdaří atd.
Kunderův střízlivý styl psaní a jazyk se vyhýbá jakékoliv barokní vyumělkovanosti, ale přesto je velmi popisný a barvitý. Skvěle napsané dílo, jen několik málo knížek mě v poslední době zaujalo tolik jako tato.

CITÁT Z KNIHY:

Zavalen velikou lítostí pohladil jsem ho po jeho olysalém temeni, po jeho smutných dlouhých vláscích přikrývajících pleš a uvědomil jsem si s úlekem, že má cesta do rodného města, v němž jsem chtěl zasáhnout nenáviděného Zemánka, končí tím, že držím na rukou zasaženého kamaráda (ano, viděl jsem v té chvíli sám sebe, jak ho držím na rukou, jak ho držím a nesu, nesu ho, velkého a těžkého, jako bych nesl své vlastní nejasné provinění, viděl jsem se, jak ho nesu lhostejným davem a jak přitom pláču). Stáli jsme tak kolem něho asi deset minut, pak se objevil znovu kontráš, dal nám znamení, my jsme Jaroslavovi pomohli vstát, a podpírajíce ho, zvolna jsme ho vedli hlučící vřavou opilých výrostků na ulici, kde s rozžatými světly čekal bílý vůz sanitky.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Zuzana Mráziková, 03.11.2006

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Milan Kundera - Žert (4)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)