Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Děj se odehrává v 18. století, ale je to osmnácté století takové, jak o něm dnes sníme. Stejně jako jazyk hry není rekonstrukcí někdejšího jazyka, tak ani dekorace a kostými nemají mít přísně historický ráz. Historičnost postav by měla být lehce rozostřena.
Jakub a jeho pán jest divadelní hrou, variací na téma románu Denise Diderota Jakub fatalista. Kundera ji napsal někdy v roce 1971, ještě v Čechách, kdy po srpnové "přátelské návštěvě" upadl v nemilost, podle vlastních slov s nejasnou představou, že by ji nějaké české divadlo mohlo hrát pod cizím jménem. Stalo se tak až po jeho emigraci do Francie, v roce 1975, kdy se textu ujal Kunderův přítel Evald Schorm, pod jehož jménem byl Jakub a jeho pán inscenován v ústeckém divadle. Později autor hru přeložil do francouzštiny a v roce 1981 v Paříži vydal. A hra se začala hrát a stala se slavnou. Autor píše: "Viděl jsem slušné představení v Paříži, vynikající v Záhřebu, téměř geniální v Ženevě a katastrofální v Bruselu." Tehdy v Bruselu další provozování hry zakázal a od té doby dovoluje Jakuba a jeho pána inscenovat pouze výjimečně a to většinou amatérským nebo chudým divadlům. Nadále jej považuje za knižní divadlo (to je ale divný termín - knižní divadlo) "Nic nemůže napáchat v umění větší škody, než mnoho peněz v rukou ambiciózního hlupáka" píše v souvislosti s Bruselským představením. "Právě proto, že divadelní variace na slavný román je sama o sobě velmi delikátní věc, která si vyžaduje přísnou rovnováhu mezi tím, co je z předlohy zachováno a co je k ní přidáno (rovnováhu mezi osmnáctým a dvacátým stoletím, mezi optimismem osvícenství a skepticismem našeho století), jest třeba inscenovat hru s naprostou přesností, věrností, jednoduchostí. Jinak se stane výsledek myšlenkovým "galimatyášem" dodává. V Jakubovi jest dle mého názoru poodhalována prázdnota existence, prohlédnutí faktu, že všechny lidské příběhy jsou vlastně pouhými variacemi příběhu jediného, který se do nekonečna v různých obměnách a na různých místech s různými lidmi neustále opakuje, leč nelze s tím opravdu dělat nic jiného, než si to uvědomit.