ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Waltari Mika (*19.09.1908 - †26.08.1979)

­­­­

Egypťan Sinuhet (10)

Historický román, jehož hlavním hrdinou je lékař Sinuhet, přibližuje dobu panování egyptských faraónů 18. a 19. dynastie.

Kniha Egypťan Sinuhet je rozdělena na patnáct částí označených jako knihy.

Kniha první: Lodička z rákosu
Sinuhet byl nalezen v lodičce z rákosu na březích řeky Nil ve městě Veset. Vychovávali ho lékař chudých Senmut a jeho manželka Kipa. Oba už byli staří a neměli žádné děti. Když Sinuhet trochu povyrostl, začal mu Senmut ukazovat všechny své nástroje a léčební pomůcky. Ale ten se toužil stát jako každý chlapec vojákem, protože mají pohodlný život, bydlí ve velkých domech, jedí dobrá jídla a popíjejí víno.
Jednoho dne ho vzal otec k velkému smetišti, u něhož stála malá chatrč, a zavolal svého přítele Antefa. Antef byl hrdina, o jehož činech se vyprávěly pověsti. Dostal džbán vína a když ho vypil, začal vykládat o pomíjivosti vojenského řemesla. Díky tomu pochoval Sinuhet svůj sen stát se vojákem a začal chodit do školy, aby se naučil psát. Zde se seznámil a skamarádil s umělecky nadaným Thutmosem.
Později se šel zapsat s otcem do Domu života, aby byl vysvěcen na kněze nižšího stupně, jinak by se nesměl vyučit lékařem. Ve frontě uviděl Senmut přicházet svého dávného kamaráda Ptahhora, jenž se stal královským otvíračem lebek. Ten slíbil, že se přijde na Sinuheta podívat osobně. A tak se stalo, že byl do Domu života přijat Sinuhet a za přímluvu i Thutmose.

Kniha druhá: Dům života
Dříve než mohl Sinuhet vstoupit do Domu života, musel tři roky studovat na kněžské škole. Stáhl se do sebe a dělal hloupého, jelikož kněží měli všude své slídiče. Nikdo se nikdy nesměl ptát proč, jelikož to bylo považováno za zatvrzelost vůči Amonovi. Sinuhet se velice rychle naučil číst a psát. Když mělo dojít k vysvěcení, nesměl opustit chrám a musel zůstat čistý až do doby, kdy se mu zjeví Amon.
Během chození po předsíni si Sinuhet prohlížel posvátné obrazy. Najednou k němu přistoupila krásná žena, jejíž jméno bylo Nefernefernefer. Chtěla ho svést, ale nedal se.
Jedné noci bděl Sinuhet nad odpočinkem Amonovým a čekal, až se mu zjeví. Když ráno přišel kněz, jestli se mu zjevil, odpověděl že ne. Kněz odešel, chvíli nato šlo slyšet hlas ozývající se z úst Amonovy sochy. Poté byl Sinuhet volný a mohl vstoupit do Domu života, ale již nevěřil v bohy.
Zde na vyučování dohlíželi královští lékaři, každý ve svém oboru. Doba učení byla velice dlouhá, protože žáci museli znát všechny léky, bylinky a celé lidské tělo. Učili se na chudých nemocných, od jednoduchých až po složitější úkoly. Čím byl Sinuhet starší, začal se zajímat o opravdové vědění. Neustále se ptal "Proč?" a jeho učitelé ho brali jako nepříčetného. Odešel tedy z Domu života.
Venku zjistil, že se Veset za dobu jeho učení změnil. Rozhodl se vyhledat svého přítele Thutmosa. Když spolu seděli v krčmě a rozprávěli, zjistil Sinuhet, že není sám, kdo se ptá proč.
V této době veliký faraon onemocněl a byl k němu přizván otvírač lebek Ptahhor, jenž si za svého pomocníka vybral Sinuheta.

Kniha třetí: Vzrušení Vesetu
Sinuhet a Ptahhor byli přivedeni do chrámu, kde ležel umírající faraon. V místnosti stáli ještě jeho královská manželka Tij, syn Amenhotep a dcera Beketamon. Všem třem se dělalo špatně, když Sinuhet očistil nad ohněm nástroje a podal je Ptahhorovi, který ihned rozřízl kůži a provrtal lebku.
Dokud se faraon neuzdraví nebo nezemře, musí všichni, jež ho ošetřovali, zůstat v chrámu.
Večer nemohl Sinuhet usnout a vydal se tedy do královské zahrady. Přistoupil k němu mladý Amenhotep. Společně vyšli - přes Nil, na kopec. Zde se Amenhotepovi zjevil bůh Aton a vyčerpáním omdlel. Po chvíli šel kolem chlapec Haremheb (přibližně ve stejném věku jako Amenhotep a Sinuhet), přikryl svým pláštěm jeho ramena. Dole u řeky již čekala nosítka, jako by tuto cestu následník nepodnikal poprvé.
V chrámu mezitím faraon zemřel. Všichni, co ho ošetřovali, museli být popraveni. Samozřejmě ne doopravdy, ale každý musel ke svému jménu připojovat ještě další. Sinuhet dostal Ten-jenž-jest-osamělý.
Po nějaké době mohl Sinuhet začít sám provozovat řemeslo lékaře. Koupil si dům a jednookého otroka Kaptaha. Zařídil si vše tak, aby mohl ošetřovat nemocné, ale dlouho nikdo nepřicházel.
Jednoho dne k němu dorazil Haremheb. Společně pak šli na slavnost do domu Nefernefernefer, kde se s ní opět potkal.

Kniha čtvrtá: Nefernefernefer
Sinuhet se do Nefernefernefer zamiloval. Toužil po ní, avšak ona ho odmítala. Vždy po něm chtěla nejprve nějaký dar. Tímto způsobem z něho dostala všechen jeho majetek, i majetek jeho rodičů, dokonce i zaprodal jejich hrob (kdo neměl hrob připravený již když žil, neměl žádný posmrtný život).
Když jim byl zabaven majetek a dověděli se o hrobu, spáchali sebevraždu. Sinuhet neměl ani na zaplacení jejich nabalzamování. Proto šel dobrovolně pracovat do Domu smrti, aby místo výdělku obstaral své rodiče.
Po době určené k zaopatření těl, odešel Sinuhet z Domu smrti a odnesl s sebou i těla rodičů. Na lodičce je převezl do Města mrtvých, kde je u hrobu nějakého faraona pohřbil. V písku nalezl skarabea a vzal si ho.
Po návratu do města vyhledal Kaptaha a společně odpluli na lodi do Simyry. Kaptah počal uctívat chrobáka jako svého boha. Dokonce mu i obětoval dary.

Kniha pátá: Chabirové
V Simyře chtěl Sinuhet začít provozovat své řemeslo v tichosti, ale Kaptah byl proti. Radil mu, aby dal své peníze na vyvolávače, kteří by šířili jeho pověst uzdravitele. Ostatní lékaři se obávali, že jim vezme všechny nemocné. Nakonec spolu uzavřeli dohodu. Sinuhet bude ošetřovat ty, které jiní lékaři ošetřit nedokázali a polovinu odměny, jež dostane za vyléčení, jim pošle. Sinuhet toužil jen po vědění a nikoliv po penězích. Tak se stal slavným za své umění.
Sinuhet byl stále osamělý a Kaptah mu přivedl otrokyni. Jmenovala se Keftiet. Po čase začala být velice namyšlená. Proto byl Sinuhet šťasten, když spravil zuby králi Aziru, který se potom do Keftiet zamiloval a zatoužil po ní. Dostal ji darem.
Jednoho dne ho navštívil přítel Haremheb. Zrovna táhl se svým vojskem do války. Přizval Sinuheta, aby se stal vojenským lékařem. Souhlasil, jelikož byl rád, že může zase odejít a poznat něco nového. Ve válce se mu však nelíbilo, i když nebojoval. Po velkém vítězství Egypta se vrátil opět do Simyry.

Kniha šestá: Den nepravého krále
Sinuhet se s Kaptahem vydal na cestu do země Mitannu, do Babylonu. Král Burnaburiaš byl ještě velice mladý. Sinuhet se díky své pověsti a také svému umění rychle dostal do jeho přízně. Kvůli svému nevyzrálému věku často pořádal překvapivé akce. Jednou z nich byl den nepravého krále, který se konal každý rok na jaře, když zrní vzešlo a kněží prohlásili, že bůh vstal z mrtvých.
Lékař s otrokem bydleli v Ištařině domu. Jedné noci k nim vtrhla královská stráž a odvedla Kaptaha. Sinuhet je následoval a viděl, jak se jeho sluha stal na jeden den králem i soudcem. Kdežto Burnaburiaš chodil oblečen jako otrok a také takové práce musel vykonávat.
Kaptahovi se role panovníka zalíbila a chtěl ji využít se vším všudy. Zašel do ženského domu, ale chvíli nato z něho vyběhl poraněný v obličeji. Sinuhet se šel dovnitř podívat, kdo mu to udělal. Našel dívku Mineu se zbraní v ruce. Podařilo se mu ji přesvědčit, že jí nechce ublížit. Ona se mu svěřila, jak byla unesena ze svého ostrova.
Později se dověděl, že nepravý král má zemřít. Rozhodl se omámit Kaptaha, uzavřít ho do džbánu a poté odvézt na lodi. Zároveň odvedl Mineu z ženského domu. Tak se stalo, že všichni uprchli z Babylonu.

Kniha sedmá: Minea
Když se Kaptah probral a dostal se ven ze džbánu, namluvil mu Sinuhet, že se mu všechno, co zažil, jen zdálo. Poté pil víno, až zase usnul.
Minea Sinuhetovi vyprávěla, jak byla unesena. Lidé na jejím ostrově uctívali boha s býčí hlavou. Jinoši a mladé dívky museli zůstat nedotčeni a také museli umět ladně tančit mezi býky. Poté byli někteří vybráni a odvedeni do domu, odkud se nikdo nevrátil.
Opustili loďku a pokračovali dále po souši. Minea trénovala svůj tanec a zároveň tím vydělávala. Sinuhet léčil v každé vesnici, kterou prošli. Jakmile se dostali k pobřeží, odpluli do země Chatti, jelikož se Sinuhet nechtěl s Mineou rozloučit, protahoval cestu, jak to jen šlo.
Jednoho dne si řekl, že už toho o této zemi ví hodně. Vydali se do přístavu, aby mohli odplout na Krétu.

Kniha osmá: Temný dům
Na Krétě Minea trénovala tanec s býky. Dokonce byla i vybrána do domu Minotaura. Sinuhet nabyl rozhodnutí, že ji odtamtud vyvede. Večer, když ji odváděli, šel s nimi a poté čekal před chrámem. Čekal tam i několik dalších nocí. Seznámil se s hlídači a popíjel s nimi víno. Jednou v noci, když všechny opil, vzal si klíče a vešel do chrámu. U vchodu přivázal konec provázku a šel hledat Mineu. Nalezl jen její probodnuté tělo plavající v jezírku. Kolem se nacházela i další těla včetně mrtvoly zvířete s býčí hlavou.
Hodně ho to vzalo a počal pít. Kaptah po nějaké době už nesnesl pohled na svého utrápeného a sebelitujícího pána. Donutil ho odjet z Kréty a zapomenout. Po krátké době se rozšířila zvěst, že je bůh mrtev.

Kniha devátá: U krokodýlího ocasu
Oba se vrátili zpět do egyptského Vesetu. Zde se usadili v domě, jenž patříval taviči mědi, a Sinuhet začal léčit i chudé nemocné. Najal si také starší ženu, aby pečovala o domácnost. Jmenovala se Muti.
Kaptah neuložil Sinuhetovy peníze do chrámu, ale investoval je. Koupil mimo jiné krčmu U krokodýlího ocasu. Jednoho večera tam svého pána vzal. Pracovala zde krásná Merit, do které se Sinuhet ihned zamiloval.
Vládcem byl již dlouho Amenhotep IV., ale nechal se přejmenovat na Achnatona. Jako jediného boha vyznával boha Slunce Atona a všechny ostatní prohlásil za nepravé bohy. Achnaton žil se svém vnitřním světě, nevěděl, co se děje na druhé straně Nilu ani nikde jinde. Zprávy dostával zkreslené, protože mu nikdo nechtěl ublížit.

Kniha desátá: Město nebeských výšin
Faraon se rozhodl přesunout své sídlo z Vesetu. Nechal postavit město Achetaton, kde žil až do své smrti a odkud nikdy nevyšel. Královská rodina se rozdělila. Faraonova matka nechtěla odjet do pouště a zůstala se svým milencem, knězem Ajem ve Vesetu.
Královna Nefertiiti i s dcerami do Města nebeských výšin odjela. Později nemohla faraonovi odpustit, když se jí narodila již šestá dcera a pořád neměli syna. Proto začala spát s jinými muži. Sváděla i Haremheba, ale ten se nedal, jelikož faraon byl jeho přítel. To Nefertiiti velice pobouřilo a chtěla se mu pomstít.
Sinuhet tam s ním cestoval jako královský lékař také.

Kniha jedenáctá: Merit
Jednou se Sinuhet vrátil zpět do Vesetu a zašel rovnou ke Krokodýlímu ocasu. Pak odvedl Merit do svého domu, jenž patříval taviči mědi, a opět ošetřoval nemocné.
Když velká matka královská Tij zemřela, začali se lidé radovat. Sinuhet šel do chrámu k mrtvému tělu. Jedna z dvorních paní je s ním oplakávala. Jmenovala se Mehunefer. Povídala si se Sinuhetem, a tak se dozvěděl, že on sám je královského původu. Také se do něj zamilovala a když od ní odešel, pronásledovala ho.
Rozhodl se odplout. Vzal Merit a malého chlapce Thovta a vydali se na cestu. Thovt byl jeho syn, i když o tom nevěděl. Merit mu to neřekla.
Po čase se Sinuhet vrátil do Achetatonu. Prosil Achnatona, aby poslal Haremhebovi zlato, aby mohl vyhrát válku. Ten však odmítl a místo toho vyslal Sinuheta vykoupit mír s hliněnými tabulkami.

Kniha dvanáctá: Vodní hodiny měří čas
Nepřítel Egypta byl král Aziru, který se spojil ještě s udatnými Chetity. Sinuhet se přátelil s Azirem, proto ho vyslali uzavřít mír. To se mu podařilo a část Azirových vojáků ho doprovázela do Gazy. Zdejší velitel byl dost nedůvěřivý a Sinuheta vytáhl na hradby v koši. Odtud plul po moři zpět do Achetatonu.
Když se faraon procházel ve své zahradě, vrhli se na něj 2 lupiči s noži. Zachránil ho mladý chlapec. Oba vězni pak byli propuštěni, protože jim Achnaton odpustil. Jelikož neměl žádného syna, provdal své nejstarší dcery Meritaton a Anchsenpaaton za syny svých věrných dvořanů, Smenchkara a Tutanchatona.
Sinuhet se rozhodl opustit i toto město a odplul do Vesetu. Zde se lidé rozdělili do dvou skupin. Jedna byla na straně Amonově a druhá na Atonově. Obě skupiny proti sobě bojovaly a na ulicích již nebylo příliš bezpečno.
Kněz Aj vládl ve Vesetu téměř jako faraon, jen čekal, až ten skutečný zemře.

Kniha třináctá: Království Atonovo na zemi
Ve Vesetu docházelo stále častěji k bouřím mezi lidem. Jednoho dne přišli do krčmy U krokodýlího ocasu stoupenci Amonovi a zabili Merit, Thovta a zapálili celou krčmu. Sinuhet s Kaptah přežili. Sinuhet odplul do Achetatonu. Do Achetatonu dorazili i Aj z Vesetu a Haremheb z Mennoferu.
Aj a Haremheb se dohodli, že faraona svrhnou a Aj se stane vládcem Egypta. Donutili, aby Sinuhet namíchal Achnatonovi jed. Tak faraon Horní a Dolní země Kemet zemřel.
Faraonem se stal Tutanchaton, který byl donucen změnit si jméno na Tutanchamon. Haremheb dostal za manželku Achnatonovu sestru Beketamon, která ho ovšem díky Nefertiiti nenáviděla. Po svatební noci Haremheb odjel. Za několik měsíců Beketamon porodila syna Ramesse.

Kniha čtrnáctá: Svatá válka
Za krátké vlády faraona Tutanchamona se vydal Haremheb válčit s Chetiti, protože pustošili Egypt. Díky svým schopnostem dokázal zvítězit i proti přesile. Po tři roky bojoval v Sýrii. Nakonec byl král Aziru poražen, protože ho Chetité prodali. Byl popraven i s manželkou a svými dětmi.

Kniha patnáctá: Haremheb
Po Tutanchamonově smrti (v 18 letech) nastoupil na trůn Aj. Měl panickou hrůzu z toho, že ho chce někdo zabít. Všechno si tedy dělal sám.
Když se Haremheb vrátil, násilím si vzal Beketamon. Ta opět otěhotněla a druhému synovi dala jméno Sethi. Nenáviděla své syny, stejně tak nenáviděla Haremheba. Když odcestoval, rozhodla se souložit se všemi ve Vesetu, kdo jí přinesou kámen. Z těchto kamenů si na zahradě nechala postavit dům.
Jakmile její muž přijel, ukázala mu svůj dům a ke každému kamenu mu řekla příběh. Od té doby již po ní netoužil. Po smrti Aje se stal faraonem.
Sinuhet mezitím stále mluvil o Atonovi, a to se Haremhebovi nelíbilo. Poslal ho do vyhnanství, kde dostal určený prostor k obývání, který nesměl opustit. A zde Sinuhet dopsal svůj příběh a dožil svůj život.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: J. Kloudová, 15.03.2009

    Bohemia Institut
­­­­

Diskuse k výpisku
Mika Waltari - Egypťan Sinuhet (10)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­