Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O DÍLE:

• zfilmováno (1997, režie Petr Nikolaev)
• psáno formou deníku z pohledu Kvida (občas má podobu scénáře, scénické poznámky)
• jedná se o román s autobiografickými prvky (začátek díla ze života autora), epilog v závěru (doslov o rodině)
• časové prolínání: od roku 1968 (příchod Rusů) - 1989 (sametová revoluce)
• psáno retrospektivně z pohledu Kvida; ten předčítá příběh své rodiny sepsaný v er-formě knižnímu vydavateli - chce, aby mu knihu vydal
• místy je děj přerušen rozhovorem mezi Kvidem a vydavatelem
• v knize se objevuje humor, nadsázka, jsou tu zvýrazněny a zesměšněny prvky komunistického režimu
• rychlý spád děje, některé kapitoly jsou jako divadelní scénář = originalita
• jazyk vesměs hovorový, ale i spisovný - hlavně když mluví Kvido, místy až poetické

HLAVNÍ POSTAVY:

Kvido - sečtělý, inteligentní, hodně výřečný a obézní chlapec; měl z toho deprese
otec Kvida - brání se komunistickému režimu, nechce vstoupit do strany; kvůli zabezpečení rodiny dělá drobné politické ústupky (hraje fotbal apod.), nakonec je ale sesazen na pozici vrátného; má deprese a veškerý volný čas pak trávil v dílně (vyrobil si i vlastní rakev)
matka Kvida - hrála v divadlech a předčítala Kvidovi z divadelních her; velmi se bála psů; snažila se dostat otce z depresí; ke konci knihy píše Kvidovi dopis, aby knihu o jejich osobním životě nevydával (popisoval v knize i počůrané prkýnko apod.)
Paco - mladší bratr Kvida; dobrodružné povahy
Jaruška - ve škole recitovali společně s Kvidem, vzali se a na popud jeho matky měli dítě (aby dostala otce z depresí)
babička Líba - šetřila peníze tak, že vařila levná, bezmasá jídla, aby pak mohla jezdit do zahraničí; "ortodoxní turistka"
dědečkové Jiří a Josef, babička Věra
ing. Zvára - přítel Kvidova otce; byl hloupější, ale protože podlézal a vstoupil do komunistické strany, měl se lépe než jeho otec
Šperk - soudruh a šéf podniku

OBSAH:

Kniha začíná seznámením rodičů - amatérské herečky a budoucí právničky s ekonomem. Těhotenství matky ukončí předčasně útok vlčáka (jeho matka porodí v divadle, i když trpí chorobnou stydlivostí). Kvido je středem pozornosti, hlavně babiček. Je brýlatý a intelektuálně zaměřený, ale také tlustý, z čehož má komplexy. Rodina se ze strachu před výpovědí stěhuje z Prahy do Sázavy, tam oba nastupují do skláren. Bydleli v prosklené terase závodní vily, kde byla zima. Kvidův otec byl neprůbojný, nesehnal jiné bydlení (nechtěl vstoupit do komunistické strany). Kvido dostal zápal plic, narodilo se druhé dítě - Paco, otec rychle řeší jiné bydlení. Nastoupil tedy na VUML, koupil psa (vlčáka Něhu) od podnikového stranického lídra a začal hrát fotbal, aby byl vidět v pozitivním světle té doby. Kvido začíná recitovat - velmi úspěšně, kamarádí s Jaruškou - úspěšně. Do nového domu přibyla společně s Pacem i babička Líba. Otec začíná trávit celé dny v dílně, kde dělá truhlařinu. Jeho znalost jazyků mu otevřela cestu k povýšení, ale záhy byl s matkou přistižen u kamaráda z divadla (u Pavla Kohouta - odpůrce komunistického režimu) a bylo po kariéře. Byl sesazen na místo podnikového vrátného a uzavřel se do sebe, trpěl depresemi. Matka mu sehnala i psychiatra. Kvido přerušil studia na ekonomické vysoké škole, aby mohl psát své povídky, dělal nočního vrátného (měli zvyk na sebe svítit s matkou, poté i s Jaruškou, když se vzali). Matka vidí, jak se otec stále více hroutí a přemluví Kvida, aby měli s Jaruškou dítě, že by mu to mohlo pomoct z depresí. Ale ani malá Anička nepomohla (předtím dokonce volala i jeho bývalé milence Marianě). Svou rakev si přestal dělat až po sametové revoluci, kdy oba rodiče dostali odpovídající místa a Kvido vydal svou první knihu (i když ho matka prosí, aby to nedělal, jelikož kniha odhalovala velmi osobní detaily z jejich rodinného života).

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• humorný tón: "hypnotizován úpěnlivými pohledy otce"
• hovorový jazyk: "válečnej" (ale ne hrubé ani vulgární výrazy - naopak místy až poetické, knižní výrazy)
• nadsázka
• barvitá přídavná jména: "statečné zářivé úsměvy"
• živé dialogy
• forma: většinou er-forma, místy ich-forma
• eufemismy: "pod tukovými polštářky se ukrývá výjimečný talent"
• rychlý spád vyprávění
• zajímavé výrazy: "babička Líba byla ortodoxní turistka"
• lehká říkadla: "Všechny líbá naše bída."
• přemoudřelost Kvida: ve svém slovníku používá i cizí slova ("v 7 letech je to pro mě deprimující")
• lidová rčení z úst dědy: "Drž, dostaneš kůži."
• elipsa (výpustka): "V únoru budu už dělat uvaděčku v Relistickém." (divadle)
• ironie: "k šíření pravdy je třeba lstivost, taková je doba"
• přezdívky: bratr Paco - "Sokolí pírko"
• personifikace: "česká literatura nemůže již déle čekat"
• humorná nadsázka: redaktor vyčítá Kvidovi - "Chybí vám tam dělník, bez něj se neobejdete, kdo vytváří hodnoty?"
• Kvidova kniha se měla jmenovat Případ dvanáctého patra