ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Klíma Ladislav (*22.08.1878 - †19.04.1928)

­­­­

Utrpení knížete Sternenhocha: groteskní romaneto (2)

Fantastický příběh s hororovými prvky z pera originálního českého filozofa a spisovatele, inspirujícího se především filozofií Schopenhauerovou a Nietzschovou.
Děj příběhu je velice jednoduchý: degenerovaný a odpudivý šlechtic se dopustí zločinu. Zabije vlastní ženu a po zbytek života marně zápasí s obrazy, které mu tuto skutečnost připomínají. Usilovně se snaží uniknout odplatě a usmíření přichází až v okamžiku smrti. Na rozdíl od přímočarého děje je podstatné důsledné uplatňování Klímovy filozofie, oscilující mezi voluntarismem Schopenhauerovým a Nietzschovým voluntaristickým aktivismem.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Maťa v Praze roku 2010 (3. vydání tamtéž). Ilustroval Bedřich Glaser. Počet stran: 154. ISBN: 978-80-7287-144-5.

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

Autor sám označuje dílo za groteskní romaneto. Jedná se o knihu psanou téměř výhradně deníkovou formou, až na epilog, ten se nese čistě v duchu vyprávěcím, jde o něco jako o autorův doslov.

DĚJ:

Nejpozoruhodnější jsou na celém díle kontrastní výpovědi mezi jednotlivými dny, postupné prohlubování šílenství a záležitosti s tím spojené. Veškerou charakteristiku proto budu citovat přímo z autorovy tvorby, aby byla co možná nejprůkaznější. Navíc nejlépe vypovídá o povaze celé knihy a jejich hlavních protagonistech.

Celé romaneto má poměrně jednoduchý děj. Vypráví o jednom z nejmocnějších mužů tehdejší Říše - knížeti Sternenhochovi, jenž disponuje obrovským majetkem a zná se dokonce se samotným císařem. Na jednom z plesů se potkává s chudou a ošklivou Helgou, do níž se ale paradoxně zamiluje. Něco ho na ní přitahuje (viz ukázky). Po svatbě nesmělá Helga pookřeje a začne mít převahu nad slabošským knížetem. Po narození dítěte, které Helga nemilosrdně zabíjí, se teprve začíná ukazovat v pravém světle - chová se výstředně, pořádá hromadné orgie, koupí si pantera a další exotická zvířata, opovrhuje Sternenhochem a je mu nevěrná. Poslední fakt kníže nese velmi těžce a znamená definitivní přetečení poháru jeho trpělivosti. Jindy velmi bázlivý Sternenhoch Helgu omráčí a dotáhne do hladomorny, kde po několika týdnech umírá. Kníže rovněž zabíjí své věrné psy, aby nikoho k místu činu nepřivedli.

V další části se Sternenhochovi zjevuje duch jeho zesnulé ženy, nicméně kníže netuší, jedná-li se o přelud či o skutečnost. Ze zápisků může čtenář pozorovat počátky Sternenhochova šílenství, nejistotu a hledání východiska. Další deníkové vpisy prohlubují apatii hlavního hrdiny, s níž se vyrovnává zejména pomocí alkoholu. Stále se mu zjevuje duch Helgy a líčí různé posmrtné stavy. Paradoxně, mrtvá Helga má svého manžela raději než zaživa a chová se k němu dokonce mile.

V poslední části knihy, autorově epilogu, se čtenář dozvídá, že rok po inkriminovaném incidentu se Sternenhoch konečně odhodlává zajít do hladomorny a přesvědčit se, zdali Deamona (jak ji začíná oslovovat ve svém deníku) z vězení unikla, či nikoli. Kníže má halucinaci a opravdu spatří svou ženu živou. Miluje se s ní. V tomtéž okamžiku vchází do hladomorny rovněž jeho příbuzní a vidí hrůzný akt. Již dříve se domluvili na převezení Sternenhocha do blázince, ale ten umírá několik dnů nato - dostal otravu krve.

UKÁZKY TEXTU:

Charakteristika Helgy alias Deamony:
"Můj první dojem byl, že je to děvče přímo ošklivé. Vyčouhlá postava, tenká, že jsi se jí lekl; tvář hanebně bledá, skoro bílá, prahubená; židovský nos, všechny tahy, ač jinak ne nejhorší, tak nějak zvadlé, ospalé, uspávající; vypadala jako mrtvola, mechanismem nějakým pohybovaná, - a stejně jako tvář, byly i její pohyby strašně líné a chcípavé. Oči měla pořád sklopené jako pětileté nejstydlivější děvčátko. Ještě nejlepší na ní byly mohutné, jako saze černé vlasy..."

Vztah Sternenhocha a Helgy:
"Nemiloval jsem ji, je-li totiž láska něčím pěkným a sladkým. Jistě však, bylo-li v mých pocitech něco z tohoto citu, můj odpor k ní byl desetkrát silnější. A jisto je, že jsem tucet žen miloval více, aniž mne napadlo, jíti s některou před oltář. A přece mě k ní cosi přitahovalo, cosi temného, prapodivného, ďábelského... Ano ďábel v tom byl, a nikdo jiný!"

Popis knížete:
"Nehledě k mému rodu a bohatství, mohu o sobě směle říci, že jsem krasavec, přes některé své vady, např. že měřím jen 150 cm a vážím 45 kg, že jsem skoro bezzubý, bezvlasý a bezvousý, trochu též šilhavý a značně pajdavý; ale i slunce má skvrny."

ÚRYVKY Z DENÍKU:

8. ledna večer:
Moji věrní služebníci mne střeží, aby mne dali zítra do blázince. Je tu nejen má teta, i celý houf drahých příbuzných, mých dědiců. Ale přepočítáte se, halamové hladoví! Svým univerzálním dědicem činím tímto, jsouce při plném rozumu a svědomí, mého černého kocourka od včíra.
Signováno
Moje Jasnost kníže Hellmuth Sternenhoch, t. č. králík a blázen

18. srpna:
Ačkoli jsem včera večer zase bláznil, mám dnes od rána lucidum intervallum. Víte proč? Poněvadž jsem pod obraz. Připadl jsem na geniální nápad, klamat všechnu tu holotu kolem sebe tím, že budu stále na mol. Nepříčetnost jako nepříčetnost.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Danny, 10.02.2013

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Ladislav Klíma - Utrpení knížete Sternenhocha: groteskní romaneto (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)