ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Světlá Karolína (*24.02.1830 - †07.09.1899)

­­­­

Frantina

TÉMA DÍLA:

Tento realistický román se odehrává v působivé krajině Podještědí a byl pojmenován po své hlavní hrdince Frantině. V Podještědí proto, že tam Světlá strávila kus svého života a kde, podle mě, prožila pár pěkných chvilek, kterých v životě neměla mnoho.

OBSAH DÍLA:

Frantina vyrůstala na kopci Čihadníku uprostřed lesů se svým strýcem. Byl to muž, jenž z nějakého důvodu zanevřel na lidi a nikomu nevěřil. Proto žil raději v klidném soužití s přírodou. Sám byl nejspíš pohan a v tomto duchu vychovával také Frantinu. A právě tento jeho názor, na tu dobu velmi průkopnický a pro věřící naprosto nepřijatelný, se i pro Frantinu stal po celý život uznávanou pravdou a jakýmsi jejím vlastním náboženstvím.
Frantina pobíhala celý den po lese, prozkoumávala každičkou jeho píď a nejrůznější zvířátka si ochočovala. Ta se pro ni stávala bratry a sestrami. Strýc za to byl rád a učil ji, že zvířata ji aspoň nepodvedou, jako jsou toho schopni lidé. Ti že jsou teď všichni zlí a je lepší nemít s nimi pranic společného. O těchto pomluvách, kterými její strýc lidské plémě pošpiňoval, však Frantina věděla, že pravdou nejsou. Věděla to od svého přítele, kterého poznala jednou v lese a se kterým od té doby trávila veškerý svůj čas. Byl to chlapec o pár let starší než ona, byl z vesnice pod Čihadníkem, a protože pocházel od lidí, tak jí často o lidech vyprávěl. Tenkrát Frantina zatoužila mezi lidmi žít. Podílet se s nimi o své radosti i strasti a především jim pomáhat. Se svým kamarádem, jehož jméno vlastně ani neznala, si slíbila, že až budou dospělí, odvede si ji mezi lidi a budou spolu žít navždy. Jednoho dne však přítel nepřišel. A nepřišel už nikdy. V té době si poprvé v životě Frantina uvědomila, co je to mít někoho rád a jak moc bolí takového člověka ztratit. Zároveň s tím zatoužila ještě silněji po lidské společnosti, až se její touha proměnila v nemoc. Proto se rozhodla, že opustí poklidný život v lese a že se vydá tam, kam ji srdce táhne.
Frantina se tedy vydala na cestu. Když vyšla z lesa ven, potkala procesí mnoha lidí jdoucí do Vambeřic. Mezi nimi byl i postarší sedlák Kvapil, který byl i zároveň rychtářem ve vesnici, kde se zbytek románu odehrává. Rychtáři se Frantina velice zalíbila, a protože byl svobodný, nic mu nebránilo v tom ucházet se o její ruku. To také udělal. Frantina viděla, že je to člověk hodný a také dosti nemocný, že mu tedy jistě ženská péče velmi prospěje. A tak, když se rychtář vrátil z procesí na svůj statek, nevrátil se sám. Od té chvíle se statek počal neuvěřitelně měnit. Mladá selka zavedla mnoho nového. Čeládku štědře odměňovala za dobře provedenou práci, zavedla v podještědí pruhované cejchy, a například i nasázet květiny do květináčů a zdobit jimi stavení byl právě její nápad. K tomu ještě pomáhala svému muži s rychtařením a prostřednictvím toho se snažila zastavit a nebo alespoň zmírnit mnohé nespravedlnosti, kterých se na lidech dopouštělo panstvo. Tím bylo hlavně nesnesitelné daňové vykořisťování poddaných, kteří stále více chudli jen proto, aby se panstvu žilo dobře. Zároveň s tím byla vesnice silně oslabována pravidelnými nočními nájezdy zlodějů. A právě pro ten neustálý boj za spravedlnost se stala Frantina všeobecně uznávanou a oblíbenou.
I když by se mohlo zdát, že by snad Frantina měla být šťastná, přeci jen tomu tak nebylo. A jak šel čas, počáteční radost z lidské společnosti pomalu vyprchávala. Uvědomila si totiž, že ač ona sama všem kolem sebe ze své duše dávala, své srdce rozdělovala, nebylo nikoho, kdo by jí to stejnou měrou opětoval. A k tomuto uvědomění se přidala ještě další rána osudu. Její manžel, notně oslaben svou dlouholetou nemocí, zemřel. A i když ho nikdy v podstatě nemilovala, chovala k němu velice vřelé vztahy a pečovala o něho s veškerou něhou a láskou. On tu však náhle nebyl. Po jeho smrti se pro Frantinu stal smyslem života boj za sociální právo všech v obci prostřednictvím rychtářství, které jí bylo po Kvapilově smrti přiděleno. Osud jí však připravil ještě mnoho jiného, čeho by se snad ani nenadala.
Jednoho podivně dusného dne zavítal do statku "U Kvapilů" mladý muž jménem Apolinář Březina, údajný obchodník se dřevem. Byl to člověk, se kterým se život zrovna nemazlil. Když byl ještě malý chlapec, zvolili si občané vesnice jeho otce za svého zástupce, kterého vyslali k panstvu, aby orodoval za snížení již naprosto neúnosných daní. Prosba ale nepadla na úrodnou půdu, ba co víc, ještě pana Březinu zajali a dali do vězení. Ostatní lidé ze strachu, aby nedopadli podobně, nechali ho svému osudu napospas. Pan Březina byl nakonec s celou svou rodinou, milovanou ženou a malým Apolínem vyhoštěn z vesnice. Od té doby Březinu již nikdy nikdo nespatřil. Až po letech se do vesnice vrátil jeho syn a jak se zdálo, špatně se mu nevedlo. Obchodoval prý se dřevem a očividně se mu obchody dařily. Pan Apolín se však ke všem lidem choval velmi opovržlivě a s nikým nejednal jinak, než ve věcech obchodu. A právě tento muž přišel do Frantinina stavení kvůli zájmu o koupi dřeva v jejím vlastnictví. Když však poprvé Frantinu spatřil, nezmohl se na slovo. A ona na tom byla stejně. Pan Apolín byl totiž tím jejím dávno ztraceným přítelem, se kterým si hrávala uprostřed lesů. Oba znovu nalezení přátelé k sobě zahořeli nezměrnou láskou. Od té chvíle se Frantina zdála být nejšťastnější ženou světa, avšak na úkor toho, že jí, jak se zdálo, přestaly zajímat věci veřejné. Ihned byla naplánována svatba a Frantina měla navždy odjet s Apolínem z Podještědí do města. V předvečer svatebního dne se však Frantina dozvěděla, že její milovaný Apolín je ve skutečnosti hejtmanem loupežníků bezcitně rabujících okolí. Frantina byla bezradná. Na jednu stranu jeho činy odůvodňovala tím, že se tímto stylem mstil lidem, kteří způsobili, že byl vytržen z pokojného dětství, ale na druhou stranu věděla, že ani touha po pomstě není důvodem tak moc ubližovat jiným lidem. Nakonec, když ráno ve svatební den spolu seděli ve své milované jeskyni, a on netušil, že Frantina již zná pravdu, rozhodla se ve zlomku vteřiny potrestat ho za všechny křivdy, kterých se dopustil na mnohdy i nevinných lidech. Vzala nůž, který jí kdysi sám daroval, a jeho vroucně milující srdce probodla. Lidé ve vesnici se nikdy pravdu nedozvěděli. Říkalo se, že Apolína asi v noci přepadli zloději a chladnokrevně ho zavraždili. Frantina se však z této obrovské rány nikdy nevzpamatovala. Ještě sedm let pomáhala lidem nalézt cestu spravedlnosti a jít po ní, avšak ani to jí nečinilo radost. Když pak cítila, že umírá, nechala si zavolat jednoho svého přítele, čeledína Bartoloma (celá kniha byla vlastně vyprávěním vzpomínek tohoto čeledína) a požádala ho, aby její mrtvé tělo přenesl do tajné jeskyně na Čihadníku a položil ho vedle milovaného Apolína, který tam dosud ležel. A alespoň toto její poslední přání se Frantině vyplnilo.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Frantina - dívka, která celý život bojovala za dobro druhých lidí a sama nakonec umírá opuštěná a nenaplněná. Byla velmi hodná a milá, celý život byla s člověkem, kterého nemilovala, jen ho měla ráda a věřila, že potřebuje ženskou péči. Když tento muž zemřel, objevil se v jejím životě muž, kterého znala z dětství a o kterém si myslela, že na ní zanevřel. Když však vyslechla jeho příběh, naivně ho přijala zpět. Načež chvíli na to zjistila, že je králem loupežníků, a tak se v ní zrodil konflikt lásky a mravních ideálů - morálka zvítězila a Frantina zabila milého.

KOMPOZICE DÍLA:

Frantina je román, řekla bych, s feministickými prvky. Autorka do děje zřejmě včleňovala svůj pohled na svět, své myšlenky a postoje. Kniha byla naplněna myšlenkami, názory a pocity hlavní hrdinky. Je psychologicky propracovaný právě díky nenásilně vysloveným myšlenkám. Zajímavý byl také jazyk, kterým byla Frantina napsána.

VLASTNÍ NÁZOR:

Myslím, že Světlá psala takováto díla pod nátlakem svého osobního života, který nepatřil zrovna mezi nejšťastnější. Podle ní byla žena vrcholem lidské společnosti a tento názor prostupoval plno jejich knih. Mnohým se to může zdát až komické, ale já bych řekla, že v době, ve které Světlá žila, neměly ženy moc pravomocí a práv a tak ona se to snažila ventilovat ve svých dílech. Vůbec se jí nedivím. Zřejmě chtěla, aby si ženy z jejích děl braly nějaká ponaučení a jen nehlouply doma bez vzdělání. V jejích románech je vždy žena nejlepší a pokaždé se nějakou druhou ženu snaží napravit. Tentokrát však nenapravovala ženu, ale muže. "Ty jsi se mstil, odplata minout tě nesmí, tys prolil na tisíce slzí, nemůže ti dopřán býti blaženosti úsměv, tys usmrcoval a za to já tě usmrcuji". Řekla bych, že se snažila o vyčlenění zlých a špatných lidí ze života svého i svých blízkých a usilovala o plnohodnotný a šťastný život, který ji bohužel nebyl dopřán.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 30.06.2004

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Karolína Světlá - Frantina

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­