Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Nakladatelství Adonai, Praha, 2002, 71 stran

MÍSTO A DOBA DĚJE:

V české vesnici v 19. století

HLAVNÍ POSTAVY:

dítě - malý, citlivý chlapeček
otec - tvrdý pán statku
nevlastní matka - sobecká, falešná
Katla - starší služebná, hodná
Pepka - zrzavá, zlá služka

OBSAH:

Chlapci zemřela maminka. Je ale tak mladý, že si neuvědomuje, co v lidském životě znamená smrt. Jeho otec svoji ženu nikdy neměl příliš rád, protože ji bil a byl na ni hrubý. Po smrti své první ženy si najde novou, mladší příbuznou, která se zprvu snaží získat náklonnost chlapce, ale on ji odmítá. Chce být pouze se služkou Katlou. Chlapečkovi se také zalíbí kuře, které je ubohé a odstrkované ostatními zvířaty. Rád si s ním hraje a kuře mu také začne důvěřovat.
Nová paní domu propustí zaměstnance statku a najme nové. Katla odchází s pláčem od chlapečka pryč a místo ní nastupuje Pepka, která je zlá a nemá dítě ráda. Chlapec se začíná bát svého otce, on se o něj nestará, veškerou zodpovědnost nechává na své ženě. Ta chlapce bije, týrá, svádí na něj všechno možné i nemožné a s pomocí Pepky z chlapečka udělají ubožáka, který má jenom své kuřátko. Je rozhodnutý, že se o nebohé zvíře pěkně postará, a proto mu hledá vhodný pelíšek. Vezme si ho s sebou do své postele, ale kuře je odhaleno a chlapec zase zbit. Chlapec doma jenom překáží. Je odstěhován do kouta kuchyně, nikdo se s ním nebaví, nemá co jíst, nosí nejhorší oblečení, celé dny tráví s kuřetem. Chlapeček vzpomíná na maminku, která ho milovala. Dítě chřadne a vážně onemocnění. Když je nemocné, vzbuzuje v lidech hnus, proto je přesunuto do slámy, kde má zemřít. Jeho kuře, které prchá před krutou paní domu a sloužícími, najde chlapce a zůstává s ním. Chlapec umírá a odchází za maminkou.

ZNAKY:

Povídka, často užívá přechodníků

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autor chtěl do české prózy přinést naturalismus se všemi jeho krutými prvky. Dítě je odsouzené k smrti, determinované osudem a prostředím a za nic nemůže. Člověk je ovládán pudy, součástí člověka je zlo.

CITÁT Z KNIHY:

Obě ty bytosti povržené jako by pudem se nalezly. Pocítily, že mají něco společného, shledaly, že dostačují svým zájmům. A přivykly na sebe jako druh na druha stejného povolání a osudu. Každý měl ze svého přátelství nějaký prospěch; kuře nalézalo u něj ochrany a péče a hošík, jakkoliv před jeho nepřáteli kuře ho ochrániti nemohlo, nalezl aspoň někoho, v němž našel přítulnosti a v opuštěnosti náhrady.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha byla velmi smutná a dojemná. Velmi mě oslovila jako už dlouho nic.