ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Havlíček Jaroslav (*03.02.1896 - †07.04.1943)

­­­­

Helimadoe

Vydalo: Nakladatelství Levné knihy KMa, Praha 2000

DĚJ:

Příběh se odehrává ve dvacátých letech minulého století a vypráví ho retrospektivně Emil, hlavní hrdina, který vzpomíná na svoje dětství a dospívání v malé šumavské vesničce Staré Hrady.
Tenkrát mu bylo asi třináct, když onemocněl a musel se léčit s plicními těžkostmi. Jeho otec nedal dopustit na starého moudrého doktora Hanzelína, a tak byl rád, když doktor navrhl, aby k němu malý Emil docházel na pravidelné kontroly a návštěvy, aby se zotavil a žil trochu jinak než po pansku, jak byl zvyklý z domova.
Hanzelín byl vdovec a měl pět dcer: Helenu, Lídu, Marii, Doru a maličkou Emu, které se staraly o skromné hospodářství, ordinaci, kuchyň a pole. Aby mezi čtyři starší z dcer spravedlivě rozdělil práci, používal kotouč, kde byly napsané zkratky jmen všech dívek a když se jím otáčelo, připadla každý den na jednu z nich jiná služba. Podle složeniny z těchto zkratek vzniklo HeLiMaDoE a nikdo ve vsi neřekl dcerám chudého lékaře jinak než "Helmadony".
Emil se opravdu brzy uzdravil, ale na návštěvy u Hanzelínů si už tak zvykl, že k nim chodil i potom, co už mu nic nebylo. Jednak si oblíbil starého doktora tak, že ho měl radši než svého otce, a také se zamiloval do jedné z jeho dcer, do Dory. Ona se mu však jenom vysmívala a nebrala o na vědomí. Když jí ale začal vyprávět o svém strýci - námořníkovi, Dora se úplně proměnila a chtěla, aby ji Emil naučil francouzsky. A tak se k radosti Emila začali scházet tajně, aby ji učil, protože Hanzelín neuznával vzdělání žen.
Jednoho dne přijel do Starých Hradů kouzelník, kterému po jednom vystoupení zemřela jeho žena a jehož kouzlům začala podléhat Dora. Scházeli se spolu potají a kouzelník Doru naučil všechna kouzla, aby mu mohla dělat kouzelnickou pomocnici.
Dlouho si s kouzelníkem tajně posílali psaníčka, až s ním jednoho večera, kdy byli všichni v biografu, Dora utekla. Chtěla poznat dálky a něco jiného než jen otcův přísný svět.
Emil z toho byl nešťastný, a tak byl docela rád, když mu jeho rodiče řekli, že se budou stěhovat do Jičína, kde otec konečně dostal vytoužené místo v úřadě a kde měl Emil po prázdninách nastoupit na gymnázium. Bylo mu sice líto, že opouští tak krásnou vesničku a nechává v ní i vzpomínky na svoje krásné dětství, ale bez Dory už to tam stejně nebylo tak hezké.
Na místo Dory musela nastoupit malá Ema, kterou doposud všechny sestry hýčkaly jako malou slečinku a nepřišlo jim ani na mysl, že by měla i ona někdy pracovat v kuchyni, ordinaci nebo na polích. Otcova zloba na Doru tak vlastně nejvíc potrestala malou Emu, která si do té doby, než Dora utekla, žila jako v pohádce.
Emil už se do Starých Hradů nikdy nevrátil, i když se mu po nich i po Hanzelínově rodině moc stýskalo. Věděl, že už by tam nebylo tak hezky jako v dobách, kdy byl ještě dítětem a mladým chlapcem, a chtěl si po nechat krásné dětské vzpomínky takové, jaké si je pamatoval z oné šťastné doby, kdy v nich ještě byla Dora.
Jako dospělý muž Emil jednou na Karlově náměstí v Praze zahlédl na pouti starou strhanou ženu s kouzelníkem, ale nešel k ní. Možná ze strachu, že je to skutečně Dora … Dora, která se ve světě zklamala a místo tajemných dálek jí život s kouzelníkem nabídl jenom toulání se od vesnice k vesnici a chudobu...

VLASTNÍ NÁZOR:

V této knížce jsou patrné klasické rysy Havlíčkovy tvorby, kdy popisuje osudy starých panen, jimiž starší Helmadony Marie, Lída i Heleny byly. Nalézáme tu i příběh zklamané naděje a touhy v postavě Dory, která místo svých vysněných ideálů narazila na krutou stránku života - stejně jako Štěpánka Kiliánová v Havlíčkových Petrolejových lampách.
Líbila se mi postava starého doktora Hanzelína, který ošetřoval chudé i když by mohl docela dobře sloužit i bohatým, ale nedělal to, protože se mu zpanštělé paničky a úředníčci hnusili. Havlíček jeho postavu dobře charakterově propracoval a dobře vykreslil jeho povahu. Zaujal mě také retrospektivní pohled Emila, protože do vyprávění místy vložil i nějaké postřehy na určitou věc s odstupem času. Závěr knihy je trochu smutný, když hlavní postava již starého Emila vzpomíná na dětství, které prchlo někde v dáli...

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: marta-b, 30.04.2004

Brigda    
­­­­

Diskuse k výpisku
Jaroslav Havlíček - Helimadoe

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­