ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Loukotková Jarmila (*14.04.1923 - †29.10.2007)

­­­­

Není římského lidu (4)

DOBA A MÍSTO DĚJE:

rok 54-68 n.l. - konec vlády císaře Klaudia a období císaře Nerona, převážně město Řím

DĚJ:

První část - Po neblahých znameních
Jednou z hlavních postav románu je básník Petronius Arbiter, "soudce krásy". Narodil se v Pompejích a jeho matka Tullia a otec Petronius ho pojmenovali Titus Gaius Petronius. Pompejská věštkyně, Řekyně Eireene, mu předpověděla skvělou budoucnost. Měl životem proplouvat bez újmy a úrazů a být úspěšný a milovaný. Čeká ho slavný konec, ale to všechno bude vykoupeno tím, že bude vždy sám...
Petronius přišel do Říma ve čtvrtém (posledním) roce vlády šíleného císaře Kaliguly. Kaligula se ztotožnil s jednou Petroniovou básní, ve které oslavoval boha slunce. Za odměnu mu věnoval krásný dům a pozemky pod pahorkem Janikulem a jmenoval ho aldilem - tzn. měl na starosti pořádání divadelních představení, her a zápasů... Kaligula byl pak při hrách zavražděn, Petroniovi zemřeli rodiče, a tak díky penězům z dědictví rozšířil své pozemky. Zamiloval se do své mlčenlivé otrokyně Epicharis, kterou mu dala císařovna Messalina. Ta ho ale nakonec opustila. Po jejím odchodu se zklamaný básník vrhl do tvorby Satir. Nový císař Klaudius ho jmenoval prokonzulem provincie Bithynie v Malé Asii. Předchozí prokonzulové si hleděli jen nahrabat do vlastní kapsy a neohlíželi se na obyčejné lidi. Spravedlivý a hodný Petronius si zde získal skvělou pověst a byl velmi oblíben. Zamiloval se do dívky jménem Alyatta, dcery velekněze. Stala se jeho manželkou, ale při porodu tragicky zemřela.
Císař Klaudius dal svou zhýralou a chamtivou ženu Messalinu probodnout poté, co se veřejně provdala za senátora Silia. Místo ní si vzal svou neteř Agrippinu, která měla syna jménem Domitius. Petronius se musel vrátit do Říma, kde byl jmenován konzulem. Přivedl ke dvoru mladého Marka Ostoria, jehož otec Publius bojoval v Británii. Markus si brzy získal podporu lidu a byl zvolen tribunem.
Klaudius měl vlastního syna Britannika a dceru Oktavii. Rafinovaná Agrippina nejdřív zařídila, aby byl Domitius oženěn s Oktavií a pak Klaudia přesvědčila, aby Domitia uznal za svého. Císař jejím prosbám vyhověl a Domitius dostal jméno Neron.
Agrippina toužila získat moc pro sebe a svého syna, a proto se rozhodla svého manžela odstranit. Za pomoci travičky Lokusty ho otrávila. Díky její schopnosti rychle zareagovat byl novým císařem prohlášen Nero, namísto staršího Britannika, který byl navíc Klaudiův legitimní syn.
Agrippina chtěla Neronem manipulovat a jeho prostřednictvím vládnout, ale nezvedený syn se jí vymkl z rukou. Navíc se zamiloval do mladé a nevinné otrokyně Akté. Agrippinina nejlepší přítelkyně Acerronia je přistihla spolu a ihned zprávu donesla císařově matce. Agrippina se rozhodla, že syna sesadí a na trůn dostane Britannika. Nero se začal bát o své postavení, a proto bratra otrávil, opět za pomoci Lokusty.
Později se chtěl se zbavit i matky a své ženy, aby se mohl oženit s Akté.
Na radu svého přítele Aniceta dal postavit nádhernou loď, která se ale při bouři rozlomila.
19. března, kdy začínaly Quinaquatry, svátky bohyně Minervy, uspořádal ve své vile v Bájích oslavu a smířlivě na ni pozval Agrippinu a Acerronii. Matce věnoval darem loď a když se ženy vracely v noci do Říma, v kajutě se zřítil strop. Vyděšená Acerronia si chtěla zachránit život, a tak křičela, že je císařovna. Lodníci, najatí Nerem, ji ubili k smrti. Agrippině bylo jasné, že se jí chtěl syn zbavit. Podařilo se jí z lodi vyskočit a doplavat až do své vily u Lukrinského jezera.
Když se Nero dozvěděl, že matka přežila, poslal do její vily Aniceta a ten ji probodl...

Druhá část - V kalném zrcadle
Petroniovou sousedkou byla nádherná mladá žena jménem Poppaea Sabina, nazývaná "římská Venuše", nejkrásnější žena Říma. Hvězdy jí prý předurčily, že se stane císařovnou a Poppaea tomu podřídila všechno. Provdala se sice za senátora Krispina, bývalého velitele císařovy osobní stráže, ale když měla možnost, svedla jednoho z Neronových přátel – muže jménem Otho – a po bleskovém rozvodu s Krispinem se stala jeho ženou.Tak se dostala na císařský dvůr a Nero, kterého už nevinná Akté dávno omrzela, se do čarokrásné Poppaey zamiloval. Potřeboval se zbavit Oktavie, a tak Anicetus prohlásil, že s ní měl milostné pletky. Nero měl tedy důvod k rozvodu a Aniceta "za trest" vyhnal na Sardinii. Poppaea Sabina se tak stala císařovnou.
Marcia, blízká přítelkyně Nerona i Petronia, se sblížila s Markem, jehož matka Vanitia byla křesťanka. V té době byli křesťané kvůli své víře pronásledování, mučeni a zabíjeni.
Nero při svém nástupu na trůn sliboval, že bude přítelem lidu, ale ve skutečnosti jen pořádal rozmařilé zábavy a hostiny a utrácel peníze, zatímco obyčejní lidé hladověli.
Říman Scaevinus, Markus Ostorius, muž jménem Piso a Marcia se sešli, aby připravili plán císařova odstranění. Potřebovali na svou stranu získat posádku z přístavu Misen v Bájích a k tomu jim měla pomoci žena jménem Epicharis (Petroniova bývalá otrokyně).
Tigellinus, velitel císařské osobní stráže a bývalý Marciin milenec, dal pozatýkat křesťany, kteří se scházeli na Esquilinském náměstí, mezi nimi i Ostoriovu matku. Petronius sice od císaře vymohl její propuštění, ale Tigellinus zařídil, aby ji Ostoriovi "vrátili" mrtvou.
Petronius koupil na trhu oslnivě krásnou otrokyni jménem Nealcé. Byla ještě krásnější než Poppaea, říkali jí "římská Diana". Odmítala se s Petroniem bavit a chovala se nepřístupně. Básník ale zjistil, že je z Bithynie a nakonec k sobě našli cestu a zamilovali se do sebe. Tigellinus ji ale dal unést a chtěl ji věnovat Neronovi jako dárek. Petroniovi se ale podařilo svou lásku tajně odvést k sobě domů v přestrojení za císařovnu.
Poppaea na Nealcé žárlila a protože si jí manžel nevšímal, strávila na protest noc s Tigellinem. Ráno stráže tvrdily, že císařovna po půlnoci odešla s Petroniem. Poppaea se básníkovi chtěla pomstít, a proto se vydala do jeho domu, aby to opravdu vypadalo, že spala s ním. Petronius na ni ale věděl, že byla s Tigellinem, a tak císařovně nezbylo, než aby předstírala, že ze smutku nocovala ve svém bývalém domě.
Markus Ostorius požádal básníka, aby se připojil ke svrhnutí císaře, ale Petronius odmítl. Bál se předat moc do rukou nespokojeného lidu, protože tím by se celá situace v Římě ještě víc zhoršila...
Nero a Poppaea byli na projížďce a přivítalo je prázdné město – žádný člověk jim nevzdával hold. Nerona to velice rozzlobilo. Pak společně odjeli do Atia a císařovna poslala Petroniovi otrávené víno, aby se mu pomstila. Arbiter ale její záměr odhalil a vydal se do Atia. Tam k císaři přišel Markus Ostorius a tlumočil požadavky lidu. Také žádal, aby nebyli pronásledováni křesťané. Nero mu odpověděl, že "Není římského lidu". Při slavností večeři pak ve městě vypukl požár, který dal císař založit. Díky silnému větru se oheň rychle šířil a apokalypsa trvala šest dní. Zničeno bylo deset z celkem čtrnácti městských čtvrtí.
Plány spiklenců proti císaři musely být odloženy, protože hladoví lidé bez domova neměli sílu ke vzpouře.
Ostorius lid přesto naváděl proti vládci a byl za to zatčen.
Petronius navštívil císaře a přednesl mu své návrhy na pomoc lidem. Nero ho ustanovil správcem obnovy Říma.

Třetí část - Prohry
Město bylo nakonec obnoveno a nyní bylo mnohem krásnější a lépe řešené, než předtím.
Otrokyně Epicharis přemlouvala kapitána Prokula z Misena, aby se připojil k atentátu na císaře. Ten jí to slíbil.
Choromyslný Nero se bál atentátu na svou osobu. Petronius ho konejšil a přesvědčoval, aby se dal na správnou cestu. Zdálo se, že se všechno dá do pořádku. Pak ale stráže přinesly zprávy o spiknutí. Zradil Prokulus a také Scaevinův otrok Milichos. Nero už nyní nevěřil nikomu a zavrhl veškeré myšlenky na to, že by se mohl změnit. Později zabil svou těhotnou ženu Poppaeu.
Petronius chtěl varovat spiklence. Řekl Marcii, aby se zachránila útěkem. Ta se ale rozhodla, že dostane Marka z vězení. Její riskantní plán se nakonec podařil.
Epicharis byla mučena, ale nic neřekla a raději se oběsila. Scaevinus bohužel prozradil jména svých kompliců a následovaly popravy. Ze spiknutí byl obviněn i filozof Seneca, bývalý Neronův vychovatel, a proto si se svou ženou podřezali žíly, aby unikli mučení.
Marcia s Markem prchli do Ligurie, ale vyslídili je tam Neronovi vojáci. Marcia se schovala u Petronia a Markus spáchal sebevraždu. Básník poslal Marcii, Nealcé a svého syna do Bithynie. Tigellinus mu pak přinesl zprávu, že se ho vojáci chystají zatknout. Petronius uspořádal slavnostní večeři a v jejím závěru si podřezal žíly.
O dva roky později byl Nero prohlášen nepřítelem státu a když hrozilo, že bude dopaden, spáchal sebevraždu...

HLAVNÍ POSTAVY:

Petronius Arbiter - klidný, ušlechtilý, velice inteligentní, hezký a vyrovnaný muž s vybraným chováním. Jako básník si může dovolit říci nahlas kritiku a dovede ji tak "zaobalit", že za svá troufalá slova nemůže být potrestán. Je odvážný a chce získat dobro pro lidi cestou smíru.
V soukromém životě ho provázejí nešťastné události a když už se zdá, že bude šťastný, musí zemřít.
Nero - nemá rád, když ho někdo ovládá a poroučí mu. Dělá si, co chce, a užívá si života. Na jedné straně je to prý něžný milenec, na straně druhé agresivní muž. Zakládá si na svém vzhledu, obzvlášť na svých pěstěných vlasech. Postupně se z něho stává šílenec a v závěru skončí jako zbabělá troska.
Agrippina - hrdá, sebevědomá, tvrdá a inteligentní žena. Je panovačná, ráda rozkazuje a ovládá druhé. Všechno musí být po jejím. Dovede se obratně přetvařovat a získávat lidi na svou stranu.
Zaujalo mě na ní to, že užívala v malých dávkách jedy, aby získala silnou imunitu a nikdo ji nemohl otrávit.
Poppaea Sabina - krásná a okouzlující žena s velkou fantazií. Milovala Petronia a ani on k ní nebyl lhostejný, ale poté, co ji viděl bít otrokyni, se jeho vztah k ní změnil...
Poppaea touží po moci, úspěchu a bohatství, dovede jít tvrdě za svým snem, umí být sebevědomá a využívat svých půvabů, ale v podstatě je to jenom žena, která touží po klidném a spokojeném životě s Petroniem.
Markus Ostorius - sympatický a inteligentní mladík. Chce dobro pro obyčejný lid, ale protože je ještě mladý a nerozvážný, jedná příliš ukvapeně a impulsivně.
Tigellinus - v osobním životě je to slaboch. Nedokáže se rozvést se svou hloupou ženou, ani říct Marcii pravdu o jejich vztahu. Není příliš inteligentní a v podstatě asi ani není zlý, ale moc mu dodává sílu a sebevědomí.
Epicharis - velice odvážná a statečná žena, která si stojí za svou pravdou a nezradí, raději zvolí smrt. Je dána do protikladu se Scaeviniem.
Acerronia - Agrippinina přítelkyně. Její věrná a oddaná "služebnice", touží se jí podobat a být jako ona. Je dost hloupá a potřebuje mít vedle sebe nějaký vzor, podle kterého by se mohla řídit.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autorka podává čtenáři ve velice zajímavé a čtivé podobě věrohodný obraz života obyčejných i urozených lidí za doby vlády císaře Nerona.

VLASTNÍ NÁZOR:

Mám moc rád příběhy z doby Antiky a z města Říma vůbec, ale asi prvních sto stran románu se mi četlo dost těžce, moc jsem se do příběhu nedokázal "vžít". Trochu mi vadilo, že jednotlivé kapitoly na sebe příliš nenavazují a některé části mi přišly dost depresivní. Pak se mi ale kniha velmi zalíbila a přečetl jsem ji téměř jedním dechem. Myslím, že z historického hlediska je dost věrohodná, ale autorka se spíš než na důkladný popis dějinných událostí zaměřila na osobní příběhy jednotlivých hrdinů.
Určitě bych tento román doporučil lidem, kteří mají rádi silné příběhy a aspoň trochu se zajímají o historii. Jediné, co bych lehce vytknul, jsou závěrečné věty knihy - moc mě nezaujaly. Já bych na závěr použil nějaký silnější a dojímavější citát...
Docela by mě zajímalo, zda výroky o "síle celku" Jarmila Loukotková do knihy musela dát kvůli tehdejšímu režimu, nebo tak Petronius opravdu mluvil a přemýšlel.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Kosan, 12.09.2005

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Jarmila Loukotková - Není římského lidu (4)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­