ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Pilař Jan (*09.09.1917 - †19.10.1996)

    Bohemia Institut
­­­­

Sluneční vůz

Autor inspirován Ovidiovými Proměnami se rozhodl přiblížit svět antických bájí dětským čtenářům.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1973 (1. vydání tamtéž). Ilustroval Josef Liesler. Počet stran: 89.

OBSAH:

Potopa světa
Z lidského rodu, který žil původně bez strachu a závisti, se stal rod nepoctivý. Zeus se o to všem přesvědčil, když mu král Lykáón podával k jídlu lidské maso. Proto seslal na lidi potopu. Naživu nechal jen dva dobré, Deukaliona a jeho ženu Pyrrhu. Ti obnovili lidský rod tím, že za hlavu házeli kameny, z kterých povstali noví lidé.

Král Midas
Když prokázal král Midas službu Dionýsovi, mohl si za to přát, co chce. Jeho přáním bylo, aby se vše, na co sáhne, proměnilo ve zlato. Když ale ani nemohl jíst a pít, poznal, že nezvolil dobře, a bůh se nad ním slitoval. Když se ale Midas neuvážlivě připletl do jednoho božího sporu, trestem pro něj byly oslí uši. Díky jeho holiči, jenž prozradil královo tajemství do rákosí, se větrem tajemství stalo veřejným.

Dvě pyšné ženy
Arachné byla vynikající tkadlena. Když jí ale víly řekly, že je nejnadanější žačkou bohyně Pallas Athény (ochránkyně všech řemesel), nelíbilo se jí to, protože se vše naučila sama. Vyzvala tedy Athénu na závod - obě tkaly. Když uviděla Athéna, že Arachné projevila svým výjevem na látce pohrdání k bohům, proměnila ji v pavouka, jenž neustále tká pavučiny.
Druhou pyšnou ženou byla thébská královna Nioba, která se povyšovala nad bohyni Létu, která ji potrestala smrtí všech jejích potomků a Nioba se žalem proměnila v kámen.

Narcis a víla Ozvěna
Vodní nymfa měla syna Narcise. Ten odmítal přátelství i lásku vodních víl včetně Ozvěny. Když jednou Narcis zhlédl svůj obraz ve studánce, nemohl se od něj odtrhnout, až u něj zemřel. Bohům se ho zželelo a proměnili ho v krásnou květinu.

Čarodějka Médea
Pelias si násilím vzal trůn od svého bratra Aisóna. Když bylo Aisónou synovi, Iasónovi, dvacet let, rozhodl se pomoci otci získat zpět trůn. Pelias mu ho slíbil za zlaté rouno od krále Aiéta. Ten mu ho přislíbil za splnění velice těžkých úkolů. Iasón si s nimi nevěděl rady, a tak o pomoc požádal Médeu, dceru Aiéta, která se do něj zamilovala a která uměla čarovat. Za pomocí kouzel tedy získal rouno a odvezl si s sebou i Médeu. Vrátili se však v době, kdy Aisón již umíral. Médea mu kouzly prodloužila věk a způsobila smrt Pelia. Potom zmizela a nikdo neví kam.

Hrdinství Perseovo
Králu Akrisiovi bylo prorokováno, že ho zabije jeho vnuk. Svou dceru Danaé tedy zavřel do žaláře, aby nemohla mít děti. Nad jejími slzami se smiloval Zeus, s nímž počala dítě, Persea. Akrisios poručil, aby oba odnesli napospas vlnám, které je zavedly do nového domova. V onom království chtěl Danaé za ženu dokonce král. Protože časem Perseus sílil a král v něm viděl ohrožení, poslal ho pro hlavu Gorgony Medusy. Kdo se na ni podívá, zkamení. Za pomoci bohů získal Perseus onu hlavu, prožil mnohá dobrodružství a vzal si za ženu Andromedu. Když se vrátil k matce, král mu nevěřil, co zažil, a proto mu hlavu Medusy ukázal a král zkameněl.

Dobří lidé
Zeus se synem sestoupili v přestrojení za chudé poutníky na zem, aby zjistili, zda ještě existují dobří lidé. Našli poslední dva, které díky jejich pohostinnosti zachránil před potopou, kterou seslal na zbytek lidí. Navíc Zeus proměnil jejich prostou chatrč na chrám a slíbil jim, že tento chrám mohou střežit navždy. Proto když zemřeli, Zeus je proměnil ve stromy (dub a lípu), které chrám střeží dodnes.

Héraklovy hrdinské skutky
Hérakles byl synem thébské královny a boha Dia. Když vyrostl, stal se z něj velice silný bojovník, statečný, chytrý a hbitý. Delfská věštkyně mu poradila, aby šel do služeb mykénského krále. Když splní jeho dvanáct úkolů, stane se prý nesmrtelný. Král si na něj přichystal velice těžké úkoly, ale Hérakles zabil všechny obludy a přinesl králi vše, co si přál. Během plnění úkolů také pomáhal lidem a vykonal spoustu hrdinských činů. Když zemřel, bozi ho za jeho činy přijali mezi sebe.

Věrná láska
Pyramus a Thisbé se milovali, ale protože jejich rodiny byly znepřátelené, museli lásku skrývat. Jednou si domluvili tajnou schůzku u moruše. Thisbé tam přišla první, po ní ne však Pyramus, ale nebezpečná lvice se zkrvavenou tlamou. Thisbé se podařilo ukrýt v nedaleké jeskyni, jen závoj ztratila. Ten rozsápala lvice a utekla. Když na místo schůzky dorazil Pyramus a uviděl zkrvavený a roztrhaný závoj, myslel si, že Thisbé je mrtvá, a tak se také zabil. Když se tam Thisbé vrátila, pochopila, co se stalo, a také se probodla mečem.

První vzduchuplavci
Daidalos byl v Athénách velice slavný stavitel. Když ho jeho učeň začínal převyšovat, shodil jej z věže. Pak se synem Ikarem utekl na Krétu. Zanedlouho se mu však stýskalo po domově, a tak vyrobil z ptačích per a vosku křídla pro sebe i syna. Vznesli se nad moře a letěli k domovu. Ikaros však letěl příliš blízko slunci, a tak se mu křídla z vosku roztekla a Ikaros spadl do moře. Od té doby se moře jmenuje Ikarovo.

Cesta do podsvětí
Orfeus byl slavný pro svůj zpěv a hru na lyru. Když mu zemřela manželka Eurydika, bylo mu velmi smutno, a proto se vydal do podsvětí požádat Háda, zda by mu ji nevydal zpět. Ten souhlasil pod podmínkou, že se Orfeus po ní neohlédne, dokud nedojdou na denní světlo. Těsně před zemským povrchem však Orfeus za sebou přestal slyšet Eurydičiny kroky, a proto se ohlédl. Tím ji ztratil podruhé. Dál žil nešťastně a odmítal jiné ženy, za což se mu divoženky z průvodu boha Dionýsa pomstily. Házely po něm kameny, dokud nezemřel. Smrt pro něj však byla vysvobozením, protože se opět setkal s Eurydikou.

Sluneční vůz
Faethon chtěl poznat svého otce Hélia (boha slunce), a tak se za ním vypravil. Hélios mu na důkaz otcovství slíbil splnit jakékoli přání. Faethon si přál na jeden den řídit sluneční vůz. I když se mu to snažil Hélios rozmluvit, Faethon neustoupil. Když nastoupil do vozu, koně poznali, že vozka je slabý a zběsile cválali cestou necestou, až spálili skoro celou Zemi. Proto se bohové domluvili, že Faethona zabijí. Hélios byl ze smrti syna smutný a doteď občas pláče, což značí ranní rosa.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Malenicka, 30.11.2014

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Dobří lidé (Sluneční vůz)
-Sluneční vůz
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
­­­­

Diskuse k výpisku
Jan Pilař - Sluneční vůz

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­