ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Drda Jan (*04.04.1915 - †28.11.1970)

   
­­­­

Němá barikáda (5)

Soubor mistrných povídek o osudech českých lidí za druhé světové války a za Květnové revoluce (Třetí fronta, Včelař, Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Vesnická historie, Nenávist, Padlý beze jména, Pancéřová pěst, Zákeřník, Až vstanou mrtví..., Němá barikáda, Andělé pana Hromka, Polévka matky Krovozové, Dařbuján a pidimuži).

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo: nakladatelství Československý spisovatel, Praha, 1985
Tisk: offset TISK, knižní výroba, n.p., Brno, závod 1
Doslov: Jaromíra Nejedlá
Typografie: Rostislav Vaněk
Počet stran: 96
Náklad: 40000 výtisků
Cena: 13 Kčs

ÚVODEM:

K četbě jsem si vybrala mou nejoblíbenější knížku - Němá barikáda od Jana Drdy. Pamatuji si, když nám jí poprvé předčítala učitelka českého jazyka na základní škole. Moc se mi zalíbila. Je o obyčejných lidech s dobrým srdcem a hrdinskou duší. Svět přece potřebuje hrdiny! Povídky jsou zaměřené proti fašismu za okupace a v květnových povstání. Jedenáct drobných příběhů nazvaných podle posledního z nich - Němá barikáda - vzniklo z "lásky" k rodné zemi a z úcty před hrdinstvím prostých lidí. Povídky byly nejprve otiskovány na stránkách novin a časopisů. Knižně vyšla Němá barikáda poprvé roku 1946. Přeložena byla do mnoha cizích jazyků.

Sbírka obsahuje celkem 11 povídek. Úvodní povídka Třetí fronta (jejíž děj se odehrává 28. října 1938) zachycuje odhodlání Pražanů postavit se nepříteli. Závěrečná povídka Němá barikáda je podobného obsahu. Mezi nimi najdeme povídky jako Včelař, Vyšší princip (má nejoblíbenější), Hlídač dynamitu, Vesnická historie, Nenávist, Pancéřová pěst, Zákeřník, Padlý beze jména a Až vstanou mrtví... Dílo je proletářského charakteru.

Sám Drda napsal mnoho dalších obdobně zdařilých děl: Živá voda, Putování Petra Sedmilháře, Svět viděný zpomaloučka, Hrátky s čertem, Krásná Tortiza či Městečko na dlani. Projevil se i jako vyznavač lidových pohádek a bájí. V téže době mu vycházely i drobné reportáže a fejetony.

OBSAH VYBRANÝCH POVÍDEK:

Vesnická historie
Četníkům i starostovi přišlo udání, že se v kraji schovává uprchlý ruský zajatec. Veřejně bylo vyhlášeno, že se ukrývání uprchlíka trestá smrtí. První podezření padlo z úst četníka Součka. Tušil, že se uprchlík schovává u Bernátů. Do vsi přijelo gestapo. Zatkli Bernáta, jeho sedmnáctiletého syna, manželku, selku i čeledína. Byli popraveni. Opravdovým udavačem byl pan Joudal. Získal zato jejich majetek. Starosta to už nemohl vydržet a chtěl se s četníkem Joudalovi pomstít. Vytvořili soud a odsoudili Joudala k trestu smrti za udavačství. Když mu byl štábním Kudrnou přečten rozsudek, myslel si, že má být zastřelen. Po rozhovoru se štábním se žene z kopce na kole, dostává smyk, přeletí příkop a rozrazí si lebku. Ráno jeho tělo najdou školáci. Po natažené šňůře, která zde večer byla, není ráno ani stopy.

Pancéřová pěst
Pepík Hošek se svým otcem pracuje v dílně. Najednou zazvoní telefon. Hovor byl krátký. Otec praští sluchátkem, kdesi ze skrýše vyndá flintu, poté i náboje. Vyráží bojovat na barikády. Přikáže Pepíkovi, aby zůstal doma. Pepík neuposlechne, běží s davem na Národní třídu. Když vidí nadšení ostatních lidí, touží také bojovat. Dostane se mu do ruky pancéřová pěst (zbraň s hlavicí podobná husitskému palcátu). Němci zahájili boj. Přijíždí tanky. Vrhají se na barikádu. Jedinou možností je použít pancéřovou pěst. Vystrašený Pepík vystřelí. V poslední chvíli se mu podaří zneškodnit nepřátelský tank a tím zachránil barikádu. V tu chvíli se cítí, jako by byl mrtvý. Lidé ho objímají a zvedají. On si jen odplivne a šťastně říká: "Krucifix...to byla ale...šlupka!"

Zákeřník
20 metrů za brigádou leží Helenčino tělo. Bylo jí teprve 5 let.
Sluníčko svítí, děti si hrají v ulicích, všude klid. Najednou střelba. Děti se rozutečou, jak nejrychleji mohou. Helenka už neběží a Vlastička, její čtyřletá kamarádka, zůstává ležet zakrvavená v chodbě na dlaždičkách. Muži se hrnou do ulic. Někde ve výši v okně je německý ostřelovač. Vtom si jeden z chlapů vzpomene, že v jednom z bytů (s okny do ulice) viděl starou paní. Střílí snad ona na bezbranné lidi? Na dveřích není jmenovka, zazvoní tedy a po chvíli se přišourá stařena v bačkorách. Jeden z mužů má podezření. Prohledává byt. Náhle narazí na Němce schovaného v almaře. Skolí ho a svážou. Stařena, jako matka Němce, ho brání. Snad nešťastnou náhodou, vůlí boha, či dopomocí jednoho z mužů vypadla z okna. Vrah Helenky je odveden na ulici a předán partyzánům.

Až vstanou mrtví...
Willy Obermayer, dentista z norimberského předměstí, si v myšlenkách promítá svůj život. Myslí na zubní vrtačky, na plomby a na zkažené zuby zákazníků. Přijíždí do vesnice zničené Němci. Vesničané byli odvedeni do lomu a zastřeleni. Willy vykradl ve vsi jeden dům. Vše dělal pro rodinu. Chtěl získat zlato na zubní korunky. U lomu na jeho auto začnou střílet partyzáni a Willy slibuje, že všechno vrátí. Bohužel už nedostává tu možnost.

Němá barikáda
Na jednom pražském mostě stojí tři barikády. Chrání je obyčejní lidé, tramvaják, policista pan Brůček, dělníci z papírny, Franta Kroupa, Nederland, plavci i řezník z jatek. Prší. Muži si povídají a kouří cigarety. Ostatní museli odejít bránit břeh. Barikáda utichne. Připravuje se léčka. Němci se stahují k řece. Chystají se k útoku na barikádu. Nakonec zde zůstali už jen tři muži - Nederland, Franta Kroupa a pan Bůček. Bezstarostní Němci se přibližují. Najednou ohlušuje vše střelba. Přichází smrt.

VLASTNÍ NÁZOR:

Němá barikáda je nejpoutavější knížka, kterou jsem kdy četla. Z dějepisného hlediska mi bohužel moc neříká, nejvíc mě upoutali její hrdinové. Těžko říci, zdali se příběhy, které jsem četla, opravdu staly, ale byly úžasné. Hrdinou se člověk nenarodí, hrdinou se člověk stane. Ale v žádném případě bych si nechtěla prožít život takových hrdinů, o jakých jsem četla.

Drda v příbězích často využívá rozsáhlá líčení, ať už krajiny, vesnic či jen všedního počasí. Prosté věci jako boje či rozhovory měly velmi rychlý spád. Jazyk byl velmi přístupný obyčejnému čtenáři až na několikeré využití složitějších metafor.

Až někdy budu mít zase víc času, knížku si určitě přečtu znovu. Vřele ji doporučuji každému.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: wewerka, 02.04.2009

­­­­

Diskuse k výpisku
Jan Drda - Němá barikáda (5)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­