Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento román vznikl na přání švýcarského nakladatele, ten přijel do Prahy a požádal spisovatele o nepříliš rozsáhlý román, který chtěl vydat hned. Ivan Klíma vzal milostný příběh ze Soudce z milosti a tak vzniklo Milostné léto. Sám spisovatel toto dílo nemá moc rád, ačkoliv to byla až do Lásky a smetí jeho nejúspěšnější kniha. Nemohl knize "odpustit", že mu ukradla kus jeho životního románu. Příběh Milostného léta vypráví o ženatém vědci, jehož život je zasažen osudovou láskou; Klíma jej napsal zhruba za rok. Někteří kritici i sám autor považují knížku za méně důležitou než ty, které pak následovaly. Přesto (nebo právě proto, jak ironicky tvrdí autor) měla značný komerční úspěch. Vyšla v deseti jazycích, ve Švédsku vznikl v roce 1979 film. Román je řemeslně velmi dobře napsaný, na rozdíl od jiných Klímoých knih však neobsahuje více vypravěčských rovin nebo myšlenkových vrstev.
V románu Milostné léto se setkáváme s tématem setkání a rozchodů, pozvolného odcházení citu, umírání lásky, ve které se dva lidé minou. Náhodné setkání s mladou studetkou je pro šestatřicetiletého Davida šokující konfrontací se světem zcela cizím rutině jeho života úspěšného vědce a vzorného otce rodiny, která ho začíná unavovat. Ve styku s jejím mládím zapomíná na neúprosné ubíhání času, na svůj starch ze stáří a smrti. Má ještě naději, prožívá znovu něco, co otvírá v jeho životě nové možnosti, co porušuje jeho racionálně organizovaný, materialistický přístup k životu. Iva mu svojí bezprostředností, svojí schopností prožívat plně přítomnost, svojí mladou lhostejností k budoucnosti a ke smrti otvírá nové perspektivy. Současně však David není ochoten pro svou lásku k ní nic obětovat, nemá odvahu změnit pro ni svůj způsob života, své manželství; jeho vztah k ní je neustálým kompromisem se svědomím a končí tragédií. Iva spáchá sebevraždu a zároveň rozbíjí Davidovo manželství.
V podtextu milostného příběhu a Davidovy životní krize cítíme jeden z důležitých motivů Klímova díla. Krizi moderního člověka, který nemá čas ani potřebu ptát se, co je smysl života. Ztráta víry v boha a pohled na smrt. Motiv smrti je neustále přítomen: smrt Davidovy domácí a její pohřeb otvírá celou zápletku, smrt matky je odhalována jako nepřímý důvod Davidova zájmu o vědecké bádání v oboru stárnutí, Iva spáchala kdysi pokus o sebevraždu a její sebevraždou román končí. Iva byla pro Davida poslem z tohoto světa, protikladem jeho racionálně teoretického přístupu k životu. Otvírala mu svět, který byl pro něj zcela nepochopitelný a neznámý, vymykal se nejen jeho zkušenosti, ale také jeho morálním normám, a proto David Ivě nikdy nerozuměl a proti své vůli jí ublížil. Iva byla pro něj současně ztělesněním nedostupné touhy, variantou neopětované lásky k matce. V celém románě se vrací motiv fyzické podoby Ivy a matky, jejíž obraz David poznává v mrtvé Ivě. Iva a jeho matka představují nedosažitelnou krásu, obě milují Itálii, obě jsou zpěvačky, obě jsou protipólem Davidova vztahu k životu.

Čtenářský deník	-	Hodina ticha, Hodina ticha (2)
	-	Má veselá jitra
	-	Milostné léto
	-	Milostné rozhovory
	-	Moje první lásky
	-	Ostrov mrtvých králů, Ostrov mrtvých králů (2)

Čítanka	-	Ani svatí, ani andělé
	-	Bezvadný den
	-	Láska a smetí
	-	Má veselá jitra
	-	Milostné léto
	-	Milostné rozhovory