Menu
Ibsen Henrik (*20.03.1828 - †23.05.1906)
Stavitel Solness (Hry IV.)
Paní Alina Solnessová - Halvardova manželka, extrémně nešťastná žena, která už nikdy nedokáže najít klid a získat zpět ztracenou životní harmonii.
Doktor Herdal - domácí lékař Solnessových
Knut Brovik - dříve býval architektem, nyní pracuje u Solnesse jako starý stavební asistent.
Ragnar Brovik - Knutův syn, mladík plný elánu a chuti do života, má velké plány do budoucna, zdatný kreslíř.
Kaja Fosliova - Ragnarova snoubenka. Vůbec se neváži Ragnara a není schopna ocenit jeho přednosti, místo toho je bláznivě zamilovaná do Solnesse, který ji zaměstnává jako účetní.
Hilda Wangelova - dvacetiletá dívka, která za Solnessovými přijíždí na návštěvu z venkova. Už od dětství je platonicky zamilovaná do Solnesse a ten její city opětuje. DĚJ: Příběh, který v tomto dramatu plní spíše rámcovou úlohu pro zamyšlení se nad smyslem života, je vcelku jednoduchý. Solness je úspěšným stavitelem, kterého i přes jeho postavení nikdo nemá příliš v oblibě a který se nadevše na světě bojí výšek. Jednoho dne se v jeho domě objeví krásná a mladá Hilda z horské vesnice, kterou Solness před deseti lety potkal při stavbě místního kostela, a dívka mu připomíná zvláštní slib, který jí tehdy dal - opilý Solness ji totiž tehdy několikrát políbil a slíbil, že za deset let znovu přijde a věnuje jí království. Solness ale na svůj nerozvážný slib samozřejmě zapomněl, a tak Hilda přišla za ním do města.
Solnessovi u sebe dívku ubytují a Hilda pomáhá Solnessovi dostat se ze smutků a depresí. Stavitel jí postupně vyjeví celý svůj nešťastný příběh - když si vzal Alinu, tak se velmi milovali. Bydleli ve velkém domě jejích rodičů, ke kterému náležel i rozsáhlý pozemek. Solness to místo ale nenáviděl. Jednoho dne našel díru v komíně a přemýšlel, jak založit požár. Mezitím se Alině narodili dva zdraví chlapečci. Jednoho dne požár skutečně vypukl, ale bez Solnessova přičinění. Alina z toho těžce onemocněla a oba hošíci, které kojila, chytili chorobu také a zemřeli. Solness si tuto událost celý život vyčítal, protože jeho svědomí ho trápilo víc než cokoliv jiného. Díky tomuto neštěstí si Solness vybudoval hvězdnou kariéru - pozemky rozprodal a vystavěl na nich rodinné domky. Alina však zatrpkla a život pro ni ztratil smysl. A od té doby se Solness také začal bát výšek - zdůvodňoval si to tím, že není schopen pohlédnout Bohu do očí.
Hilda si však Solnesse velmi idealizuje a přemlouvá ho, aby on sám i přes strach z výšek zavěsil věnec při dokončení jeho posledního rodinného domu na vížku jako symbol přemožení svého pochybení. Solness dívku poslechne a během oslavy opravdu vyleze na lešení. Zamotá se mu ale hlava, spadne dolů a pádem si srazí vaz. Hlavním motivem dramatu je pocit viny a nešťastné nenaplnění se životních osudů hlavních hrdinů - Ibsen se zaobírá pojmem svědomí, uvažuje proč nám tato abstraktní věc brání uchopit pevně naše štěstí a neohlížet se zpět. SOLNESS: "Nevěříte, Hildo, že jsou jednotliví vyvolení, vybraní lidé, kteříž nabyli milosti a moci síly přáti si něčeho, toužiti po něčem, chtíti něco – tak usilovně a tak – tak neodvratně – že toho nakonec dosáhnou? Něvěříte?" Celému dramatu dominují filozofické dialogy mezi Solnessem a Hildou, příběh Ragnara a jeho snoubenky Kajy je pouze jakýmsi odbočením od hlavní linie příběhu. Tyto rozpravy se zabývají svědomím, tužbami, pocitem viny i štěstím.
Jazyk je zastaralý, plný dnes už nepoužívaných obratů, slov i pro nás nepřirozeného slovosledu. Například: plaid = pléd, shawl = šál, vyssál, býti zajatu atd.
Z díla jsem měla smíšený pocit - nemohu hodnotit ani jako líbil ani jako nelíbil. Každopádně se jedná o velmi impresivní a podmanivé dílo obsahující řadu zajímavých myšlenek. POZNÁMKA: Je určitě zajímavé, že podobnou myšlenku o předurčených jedincích a síle lidské mysli, která si dokáže přát něco tak usilovně, až se to splní, vyslovil i současný autor Paulo Coelho ve svém díle Alchymista.
Zdroj: Zuzana Mráziková, 08.03.2006
Související odkazy
Čtenářský deník | - | Divoká kachna |
- | Nepřítel lidu | |
- | Nora, Nora (2), Nora (3) | |
- | Paní z námoří, Paní z námoří (2) | |
- | Peer Gynt | |
- | Stavitel Solness (Hry IV.) |
Čítanka | - | Peer Gynt |
Diskuse k výpisku
Henrik Ibsen - Stavitel Solness (Hry IV.)
Štítky
horské kořeny Univerbizace Kytce veteráni bestie čím bych chtěl být rabin low 1945 věta přací Tajemné dveře básničky pro děti Kytice balad manželství mladých svědectví William Faulkner radost ze života wain bitva 1.světová sportuji jazyk díla sépie fantasy literatura egmont jablko rozpravy S.Čech Hrabě Monte Christo slza kuře
Server info
Počítadlo: 452 094 714
Odezva: 0.05 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2019 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
MAPY WEBU
Čtenářský deník -
Životopisy -
Čítanka -
Spisovatelé
DŮLEŽITÉ INFORMACE
Podmínky používání -
Vyloučení odpovědnosti
OPTIME - prodej reklamy
- marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz
Buďte první, kdo přidá komentář.