ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

de Maupassant Guy (*05.08.1850 - †06.07.1893)

­­­­

Kulička (5)

  • povídka

Guy de Maupassant ve své povídce Kulička ukazuje na pokryteckost společnosti, která se obrátí zády k prostitutce Alžbětě Roussetové i přesto, že jim pomůže.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Kulička a jiné povídky. Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v Praze roku 1956 (2. vydání). Z francouzského originálu Boule de Suif přleožil Břetislav Štorm. Předmluvu napsal Otakar Novák. Celkový počet stran: 138.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Guy de Maupassant byl francouzský spisovatel a žurnalista, představitel literárního realismu a naturalismu, autor více než tří set povídek a novel.
Gustav Flaubert jej ovlivnil a vedl v počátcích jeho tvorby.
Zbožňoval jachting, sám vlastnil jachtu Bel-Ami. Jeho bohatý pohlavní život mu již v mladém věku přinesl syfilis, ačkoliv to po mnoho let popíral. Rozvoj této zhoubné nemoci vedl k jeho četným bolestem hlavy a přechodným poruchám zraku.
Mezi jeho nejznámější díla patří román Miláček a povídka Kulička.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍ POSTAVY:

Alžběta Roussetová (Kulička) - prostitutka, pravá vlastenka, bonapartistka; baculatá, svěží, hodná

CHARAKTERISTIKA VEDLEJŠÍCH POSTAV:

pan Loiseau - majitel velkoobchodu s vínem, podvodník; bohatství získal prodejem laciného vína; šprýmař, čilý, malý, tlustší, prošedivělé vlasy
paní Loiseauová - vysoká, statná, rázná, rozhodná; vnášela řád a počtářského ducha do jejich obchodu
pan Carré-Lamadon - vážený člověk z vyšší vrstvy společnosti; pevné postavení v bavlnářském průmyslu, majitel tří prádelen; důstojník Čestné legie, člen krajské rady
paní Carré-Lamadonová - mladší než manžel; drobná, roztomiloučká, hezká
hrabě Hubert de Bréville - šlechtic, člen krajské rady, vedoucí představitel strany orleanistů (politická frakce ve Francii), bohatý
hraběnka de Bréville - výtečné vystupování, společenská, bohatá
dvě jeptišky - jedna stará s tvářemi pobodanými od neštovic, druhá křehká
"demokrat" Cornudet - alkoholik, důvěřivý, dobrosrdečný, ochotný pomoci, neškodný
pan Follenvie - majitel hostince v Tôtes
důstojník (Prušák) - pruský důstojník, nadutý, povýšený

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Lidé z nižších společenských vrstev (prostitutka) mohou morálně převýšit lidi z vyšších společenských vrstev.

DOBA A PROSTŘEDÍ:

Francie - cesta z Rouenu do Havru, období po prusko-francouzské válce, konec 19. století

JAZYK:

  • er-forma
  • užití přímé řeči
  • barvité realistické popisy
  • hovorová řeč
  • objektivita a kritičnost
  • archaismy
  • užití přirovnání

KOMPOZICE:

  • chronologická kompozice
  • rozsáhlá charakteristika postav

O DÍLE:

  • kontrast situací
  • otázka morálky
  • ze souboru Z Paříže a venkova
  • kritika doby a aristokracie
  • kritika povýšenosti vyšší společnosti
  • pohled na následky války, situaci v zemi
  • nejslavnější autorova povídka
  • dílo kritického realismu - 2. polovina 19. století (povídka vydána roku 1880)

DĚJ:

Po výhře Pruska v prusko-francouzské válce je francouzské město Rouen plné pruských vojáků, které musí obyvatelé, i když nedobrovolně, ubytovat ve svých domech a živit. Obchodu se nedaří. Lidé žijí ve strachu. Deset lidí získává povolení od pruského generála, že mohou odcestovat. Vypraví se dostavníkem do Havru za lepším životem.

Chladného rána se v dostavníku sešli pan a paní Loiseauovi, pan a paní Carré-Lamadonovi a hrabě a hraběnka Hubert de Brévilleovi. Těchto šest lidí z vyšší společnosti uznávalo náboženství a mělo pevné zásady. Spolu s nimi cestovaly dvě jeptišky, "demokrat" Cornudet a prostitutka Kulička. Všichni - až na Kuličku - opouštějí město ze zištných důvodů.
V dostavníku se střetly společenské vrstvy s náboženstvím a s politickými názory.

Cestují v zimě a cesta trvá déle, než předpokládali. Všichni počítali se zastávkou v nedalekém hostinci. Mají hlad. Všichni zprvu pohrdají Kuličkou. Povídají si o politické situaci a o svém vlastenectví. Čím déle cestují, tím větší hlad mají. Najednou Kulička vytáhne košík plný jídla. Nechtěla utrácet za jídlo v hostincích a vzala si jídlo s sebou. Když vidí hlad v tvářích svých spolucestujících, nabídne jim jídlo ze svých zásob. I cestující z vyšší vrstvy nabídku přijmou. K večeru dorazí do hostince.

Druhý den ráno všichni chtějí pokračovat ve své cestě dostavníkem. Dostavník však není připraven, jelikož pruský důstojník zakázal jeho odjezd. Dozvědí se, že pruský důstojník chce využít služeb Kuličky. A dokud se mu Kulička nepodvolí, odjezd nepovolí.

Nejprve jsou všichni zděšeni a podporují Kuličku v jejím vlasteneckém rozhodnutí - odmítnout Prušáka - ale čím déle jsou v hostinci, tím více chtějí pokračovat v cestě. Když se Kulička jde podívat na místní křtiny (sama má dítě), začnou ostatní vymýšlet plány, jak ji přesvědčit. Začnou Kuličku přemlouvat. Chtějí, aby byla Prušákovi po vůli a oni mohli pokračovat v cestě. Jediný, kdo s jejich plánem nesouhlasí, je Cornudet, jenž se sám chtěl s Kuličkou vyspat. Nevadí jim, že je Prušák. Jejich vlastenectví jde zčista stranou.

Nakonec se Kulička podvolí naléhání a splní Prušákovu podmínku. Den poté je dostavník připraven k odjezdu. Všichni Kuličkou za její čin opovrhují. I přestože ji k tomu sami nabádali. Když Kulička přijde k dostavníku, nikdo na ni nepromluví a pouze opovržlivě odkloní svůj pohled. Dělají, jako by ji neviděli a neznali. Jen si ji pohoršeně přeměří pohledem. Po pár hodinách cesty cestující vytáhnou své zásoby jídla, které začnou pojídat, ale Kuličce nenabídnou. Kulička ráno ve spěchu na jídlo nepamatovala. Pouze si vzpomněla na svůj košík plný jídla, který oni snědli. Nejprve cítí zlost, ale zanedlouho ji přemůže pláč. Paní Loiseauová podotkne: "To pláče hanbou." A Kulička pláče stále dál...

CITÁT Z KNIHY:

Když se chystali zasednout k večeři, objevil se pan Follenvie a svým chraplavým hlasem se přede všemi zeptal: "Pan pruský důstojník se nechává slečny Alžběty Roussetové ptát, jestli si to pořád ještě nerozmyslela."
Kulička zůstala stát, že by se na ní krve nedořezal; ale vzápětí zbrunátněla a tak se zalkla zlostí, že ani promluvit nemohla. Konečně vybuchla: "Vyřiďte tomu dobytku, tomu praseti nestydatému, té mrše prušácké, že nebudu chtít nikdy, rozumíte, nikdy, nikdy!"

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Ellean, 08.01.2014

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Guy de Maupassant - Kulička (5)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)