ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Martin George Raymond R. (*20.09.1948)

   
­­­­

Píseň ledu a ohně

Málokdo již slyšel jméno George R. R. Martin. A ještě méně lidí se stalo čtenáři jeho knížek. A přesto je právě tento autor považován za výborného spisovatele žánru fantasy. Bývá dokonce přirovnáván k slavnému J.R.R.Tolkienovi, a to nejenom díky podobě obou jmen. Jeho sedmidílná sága Píseň ledu a ohně se v mnohém podobá Pánovi prstenů od J.R.R.Tolkiena. Množství postav, bájná země, propracovaná mytologie...
Škoda jen, že tento žánr není natolik přitažlivý, aby došel větší popularizace v médiích. Prosadit se povedlo právě až Pánovi prstenů (po velmi dlouhé době od prvního vydání). A navíc jen díky tomu, že byl zfilmován. Až na základě zhlédnutí filmu se široká čtenářská veřejnost "vrhla" po J.R.R.Tolkienovi.
Ovšem milovníci fantasy, komixů a science fiction cestu k Martinovým knihám určitě naleznou...

Nejdříve je třeba se seznámit s knihou jako takovou. Jedná se o nedokončenou fantasy heptalogii napsanou americkým autorem G.R.R.Martinem. Na české poměry se jedná téměř o neveršovaný epos, zvláště když je každý díl kvůli lepší prodejnosti rozdělen na dva poddíly (dvě samostatné knihy).
Do češtiny byly přeloženy všechny čtyři doposud vydané díly. Každý poddíl má od čtyř do asi pěti set stránek. Na začátku knihy nechybí mapa krajiny, ve které se děj celého příběhu odehrává. Na konci Střetu králů a Bouře mečů je pak asi třicetistránkový rejstřík postav, rozdělených dle rodové příslušnosti a postavení. Není se čemu divit, vždyť hlavních postav je jistě přes sto a těch vedlejších nepočítaně.
Vazba knihy je bohužel mizerná. Jedná se o brožované vydání, jak už u fantasy knížek bývá zvykem a tudíž dochází k rychlému poničení. Ale nesmíme dát na první dojem. Obsah knihy je naprosto jiné kvality...

Základem celé ságy je politikaření, spojené s nutným válčením. Dále je tu pak obrana celého světa proti zimě a severu. Tedy proti obyvatelům za Zdí. Autor čtenáře hned na začátku bez vysvětlení vrhá do smyšleného světa, plného cílů, poslání, snah a intrik. Nerozumíte spoustě věcem, a to vás popohání stále dopředu. Tím se objem věcí, které znáte, mírně zvětšuje, ale věcí neznámých přibývá ještě rychleji. Vy stále čtete. Postav přibývá, dějové linie se větví, lidé umírají a noví se objevují naprosto znenadání. Historie se vám plete se současností a západ s východem... Přesto se jedná o úchvatné dílo.

'Zbroj Jiných je odolná proti většině obyčejných mečů, pokud s dá věřit příběhům,' pokračoval Sam, 'a jejich vlastní meče jsou tak mrazivé, že dokážou roztříštit ocel. Ohně se ale děsí a jsou zranitelní vůči obsidiánu.' Vzpomněl si na toho, proti kterému se ocitl v Začarovaném lese, na to, jak se zdálo, že se rozpustil, když ho bodl dýkou z dračího skla, kterou pro něj Jon vyrobil. 'Nalezl jsem jedno vylíčení Dlouhé noci, v němž se hovořilo o posledním hrdinovi, který zabíjel Jiné mečem z dračí oceli. Údajně proti němu byli bezmocní.'

Nevystupují zde jiné rasy než lidé. Ovšem existují nelidští nepřátelé. Každý má jiného boha, ale jejich víra je planá. Ovšem jsou tací, kteří skrze svého boha vdechují nový život do mrtvých těl. Černí chrání a stráží Zeď a Jiní se ji snaží dobýt. Léto, které trvalo několik let, končí a přichází zima stejně dlouhá. Lvi bojují s Vlky a rudá kometa ohlašuje příchod draků...

Sníh, který zasypával stromy okolo, byl hebký jako hřích.

Martin dokáže použít nová a neotřelá přirovnání, jak můžeme zjistit z krátké ukázky. Právě toto přirovnání mě nadchlo hned na začátku knihy. Je to něco naprosto neobvyklého. Autoři knih přirovnávají neživé věci k živým, živé k neživým, ale nikdo nepřirovnává neživou věc k něčemu tak neuchopitelnému a na druhou stranu tak obsáhlému, jako je pojem hřích. Ve své knize má mnoho dobrých přirovnání, ale posléze se opakují, což je pochopitelná daň za délku díla. Třeba u Jiřího Kulhánka lze zjistit určitou periodicitu v opakování přirovnání a přídavných jmen mezi jednotlivými knihami. Ovšem u Martina je tomu v díle byť rozsáhlém, přesto jednom jediném. Když už je čtenář posté uveden na hostinu, kde se podává kuře na medu, přestane to pro něj být něco nezvyklého, či nového a již to neocení.

Ne, měl v úmyslu říct jí, přišel jsem jen proto, abych ti řekl, že musím jít, ale když ji viděl, jak se leskne v záři svící, zdálo se, jako by jej náhle opustila schopnost mluvit. Hrdlo měl najednou vyschlé jako dornské písky. Tiše tam stál a kochal se nádherou jejího těla, prohlubeninkou na jejím hrdle, oblými zralými prsy s obrovskými tmavými bradavkami, bujnými křivkami pasu a boků. A pak ji najednou objímal a ona jej svlékala.

Od éry Tolkiena se hodně věcí detabuizovalo, ať už ve filmu nebo právě v literatuře. U žánru fantasy je detailní, někdy až surové popisování milostného aktu jakýmsi rozpoznávacím znakem. Můžeme se podívat na Zaklínače od Andrzeje Sapkowského, nebo právě na Jiřího Kulhánka a jeho Stroncium (i když zde to není tak výrazné a jedná se spíše o žánr sci-fi). Autor jako by potřeboval své knize dodat na zajímavosti, a tak se čas od času musí objevit nějaká podrobná milostná pasáž. Na jednu stranu to chápu, ale vždyť Tolkien v Pánovi prstenů nemusel použít nic podobného a příběh tím nebyl ochuzen.
Možná, že se u Martina jedná o jakousi kompenzaci za čtyři roky na chlapecké střední škole. Možná, že to jen takto cítil, a proto tyto pasáže vložil do své knihy. Ale myslím si, že časté využití a detailní popis sexuálních scén fantasy literaturu degraduje na nějakou pouze pudovou záležitost. Vždyť ve fantasy literatuře se většinou jedná o boj a nadvládu dobra se zlem. Je to jakési koření, které dokáže pokrm udělat naprosto výjimečným nebo ho úplně zkazit.

Pokynul jí, aby se šla posadit k němu. 'Budeme se muset dohodnout, Marillion a já. Mord umí být velice přesvědčivý. A pokud nás náš zpěvák zklame a zazpívá písničku, kterou nechceme slyšet, nu, ty a já budeme prostě muset říct, že lže. Komu podle tebe lord Nestor spíš uvěří?'

Celý příběh je protkán nespočtem intrik, které se vinou všemi rody a zasahují do všech politických i nepolitických záležitostí. Málokdo je takový blázen, aby někomu věřit, ale i přesto se nechává podvést. V intrikách je Martin mistrem nad mistry. Vše má určitou spojitost, cokoliv navazuje na cokoliv. Provázanost mezi jednotlivými díly je neuvěřitelná. Martin zde zúročuje svoji celoživotní vášeň - šachy. Neskutečná promyšlenost, s kterou je vše řazeno, nutně pramení z autorových kombinačních schopností. To, co se zdá býti nepodstatné, mění se v osudové. Bezvýchodná situace se stává nanejvýš výhodnou.

'Smrt není ta nejhorší věc,' odpověděl laskavý muž. 'Je to Jeho dar nám, konec nouze a bolesti. V den, kdy se narodíme, posílá Mnohotvářný bůh každému z nás temného anděla, jenž kráčí po našem boku. Když jsou naše hříchy a naše utrpení příliš velké, než aby se daly unést, anděl nás vezme za ruku, aby nás převedl do nočních krajin, kde hvězdy planou stále jasněji...'

Mytologie je nedílnou a výraznou součástí knihy. Je rozvedena do nejmenších detailů. V každé oblasti věří v jiné bohy. Na severu ve staré bohy, na jihu v Sedm, u moře v Utopeného boha... Víra je sloučena s životem postav. Většina však, přes své oddané projevy víry, ve skutečnosti svým bohům nevěří. Nevěří v jejich existenci, v to, že by jim mohli nějak pomoci. Ale postavy, které věří i ve svém nitru, dokáží s pomocí svých bohů velkých činů. Martin byl vychován v katolické víře a evidentně díky tomu nezapomněl na nezastupitelnou pozici víry v životě jednotlivce. Musel ji však upravit, aby byla vhodná pro správné časové a místní zařazení. Obojí se mu povedlo.

UVEDENÁ CITACE:

1) Martin, George R. R.: Píseň ledu a ohně - Hostina pro vrány 1, Talpress, Praha 2006, str. 102
2) Martin, George R. R.: Píseň ledu a ohně - Hra o trůny 1, Talpress, Praha 1997, str. 13
3) Martin, George R. R.: Píseň ledu a ohně - Hostina pro vrány 1, Talpress, Praha 2006, str. 228
4) Martin, George R. R.: Píseň ledu a ohně - Hostina pro vrány 1, Talpress, Praha 2006, str. 180
5) Martin, George R. R.: Píseň ledu a ohně - Hostina pro vrány 1, Talpress, Praha 2006, str. 374

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: John Sorrow, 06.03.2008

­­­­

Diskuse k výpisku
George Raymond R. Martin - Píseň ledu a ohně







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)