ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Kožík František (*16.05.1909 - †05.04.1997)

   
­­­­

Normální obraz srdce

Hlavní hrdinkou tohoto románu je Jindřiška Stašová, studentka práv, která je mladou sportovkyní. Náplní této knihy je najít otce, kterého Jindřiška nezná, neboť se s matkou Jindřišky rozvedl, když byly Jindře pouhé 4 roky. Ona si otce nepamatuje a prakticky o něm nic neví. Jen že byl lékař.
Příběh této dívky začíná autohavárií. Se svým přítelem Michalem dostali smyk na kluzké vozovce a oba se dostali do nemocnice. Michal se zraněním lehkým, Jindra ovšem s těžkým.
Vztah Jindry a Michala nebyl upřímný. Michala zajímaly především Jindřiny úspěchy ve sportu než ona samotná. Psal reportáže do novin a chtěl se tím zviditelnit. Často se spolu hádali, a to i v okamžiku nehody. Po nehodě si Michal myslel, že už Jindra nebude nikdy sportovat a on nebude mít o čem psát, a tak jí poslal do nemocnice dopis, ve kterém oznamuje konec vztahu a odjíždí do Maďarska.
Jindra potom uvažuje o svém životě. Její psychika velmi pracovala a Jindra si říkala, že už je se sportem u konce. Lékaři ji ovšem utěšovali. Druhý den přišla do nemocnice matka. Situace matky a dcery nebyla zrovna ideální. Rozchod s otcem vysvětlila matka tak, že otec ublížil nějakému pacientovi. Jindra v nemocnici velmi přemýšlí nad osudem svého pravého otce. Matka se totiž znovu vdala a její manžel se o Jindru staral jako o vlastní.
Do nemocnice přišel za Jindrou její dávný kamarád Vojta, který ji dříve miloval, ale ona ho brala jako kamaráda. Vojta jí nabídl pomoc se zkouškami ve škole. Po návratu domů čekal na Jindru dopis od kamaráda Marcela z Paříže, se kterým se seznámila na závodech. Také si prohlížela rodinné album, hledala fotku otce. Marně. Matka vše zničila. Našla ovšem fotografii jedné ženy, kterou neznala. Byla to Ludmila, která u nich pracovala v domácnosti. Jindra usoudila, že by mohla něco vědět o otci. Když Jindra za nějaký čas obdržela poukaz do lázní, rozhodla se odjet dříve a navštívit Ludmilu. Setkaly se a Ludmila jí říkala o tom, jak moc ji otec miloval a že jí četl z knížek... Prý má po otci i vlastnosti.
S plány najít otce se Jindra svěřovala Vojtovi, který ji přijel navštívit do hotelu. Navrhl jí výlet, ale ona nechtěla, chtěla najít otce. Vyhledala redaktora okresního týdeníku. Ten doktora Stašu poznal jako pacient v nemocnici a Jindřišce na něho říkal samou chválu. Ale bylo jí také řečeno, že otec spolupracoval s nacisty - to ji zarmoutilo. Vyhledala doktora, s nímž otec pracoval. Ten spolupráci Staši s Němci zavrhl a vysvětlil Jindře, proč je otec kdysi opustil. Jednomu pacientovi dal špatnou konzervu s krví. Pacienta zachránili, ale dr. Staša nebyl omluven.
Jindra dál pátrala a našla jméno Marie Kolářová = sestra, která byla na sále při transfuzi. V nemocnici pracovala sestra Marie Kolářové - Eva. Jindra ji vyhledala. Zjistila, že je Marie mrtvá. Chtěli se s Jindřiščiným otcem otrávit. Marie nepřežila, Staša ano. Marie se Stašou byli milenci, ale ona nechtěla opustit rodinu. Eva dala Jindře fotku otce.
V lázních Jindra přemýšlela - "Žije otec? Co dělá? Byl zlý? Když mě měl rád, proč mě teda opustil!?"
Později se Jindřiščina matka dozvěděla o setkání Ludmily a Jindry, a tak jí řekla pravdu. Pověděla jí také, že otec odjel do Francie. Jindra získala možné adresy bydliště otce ve Francii, a tak napsala svému kamarádovi Marcelovi, aby jí poslal pozvání do Francie.
Ve Francii se setkala s jakýmsi Pierrem, jenž znal Stašu. Pierre dovedl Jindru k ženě, u níž otec bydlel, když byl v Paříži. Ta žena byla Češka a na dr. Stašu říkala jen samou chválu. Později Jindře přinesla tašku po otci, kde byl rentgenový snímek dětského srdce se závěrem: Normální obraz srdce. Jméno: Jindřiška Stašová, narozená r.1942.
Jindra se loučí s Paříží, odjíždí. Nedostala však odpovědi, zda otec žije a jestli ano, tak kde. Nakonec získala informaci, že se otec vrátil do vlasti. Jindra vyhledala znovu Evu. Ta jí prozradila tajemství, že našla Mariin dopis, který jí nakonec dala do rakve a kde stálo: "Když nemohu žít s tím, koho mám ráda, chci s ním být raději mrtvá."
Otcův bývalý spolupracovník a falešný kamarád řekl Jindře, že otec žije a že je v Čechách - v Rumburku, kde je lékařem. S Vojtou se Jindra vydala do Rumburku. Na národním výboru se dozvěděli adresu, kde měl Staša ordinaci. Náhle zastavilo u střediska auto, ze kterého vystoupil muž. Jindra s určitostí poznala svého otce. Otec zachytil její pohled a vyslovil její jméno. Objali se. Otec jí řekl, že za ní byl po autohavárii v nemocnici, ale to Jindra nevěděla. Svému otci řekla, kde všude ho hledala. I on jí řekl, že ji hledal a sledoval ji ve sportovních soutěžích, ale nikdy ji neoslovil.
Otcovu kancelář zdobil na zdi rentgenový snímek srdce, který měla i Jindra. Oba byli moc šťastni, že jsou spolu. Pro Jindru to byly ty nejkrásnější okamžiky, když mohla poprvé vyslovit slovo TATÍNKU.

VLASTNÍ NÁZOR:

Mně se kniha velmi líbila, možná proto, že mi připadala velmi reálná. Dobře se četla, ale vyskytovalo se tam mnoho jmen.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Luci, 10.05.2008

­­­­

Diskuse k výpisku
František Kožík - Normální obraz srdce







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)