ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Šrámek Fráňa (*19.01.1877 - †01.07.1952)

   
­­­­

Stříbrný vítr (rozbor)

- analýza a interpretace knihy Stříbrný vítr

Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatků.
Chlapcova rodina, kde otec projevuje málo taktu při výchově syna, zatuchlé prostředí gymnázia, maloměsto se svojí pokřivenou morálkou - to vše hrdiny zraňuje a nutí ke vzpouře. Jak nabývá prvních, často trpkých zkušeností, ztrácí svou bezbrannou přecitlivělost, ale neztrácí víru v krásu života a věčné mládí.

ANALÝZA:

Typ titulu: metaforický
Klíčem k vysvětlení této metafory je promluva profesora Ramlera: Mládí má zápasit, netřeba mu však zápas ztěžovat. Mládí má zápasit, snad má i krvácet z ran, padne-li, znova se vztyčovat, musí i leccos ztratit - jen dokud stále slyší z dálek svůj stříbrný vítr - ...Takové poselství nějaké krásné, slibování mámivé odněkud zdaleka...
Stříbrný vítr je tedy obrazné pojmenování tužeb, ideálů, snů, představ, trýznivého dychtění a vzdor mladého člověka.
V názvu se ukrývá epiteton ornans, který naznačuje lyrické ladění románu.

Vnější kompozice: román je rozdělen do 18 kapitol
Vnitřní kompozice: syžetová stavba je nerozvinutá, nesleduje celý život hlavního hrdiny, všímá si jen konfliktních situací a rozhodných okamžiků ve vývoji hrdiny

Kompoziční principy:
Gradace - postupné citové vyostřování v postavě hlavního hrdiny
Princip kauzality - kauzální příčinná výstavba
Princip tektoniky - tektonická uzavřená výstavba

Kompoziční postup: chronologický
Příběh je rozvíjen v jedné dějové linii, v návaznosti na vývoj jedince. Objevují se ale časové posuny a retrospektivní části. Vzhledem k časovým posunům, častým lyrickým pasážím a spíše ojedinělým dialogům je rychlost spádu děje proměnlivá.

Základní motivy:

  • rozpor mladší a starší generace (syn a otec, chlapci a profesoři ve škole)
  • snahy o navázání vztahu (přátelských i milostných)
  • poznávání lásky
  • konfrontace vlastního čistého ideálu s realitou
  • konflikt vnitřní svobody a despotické autority
  • vzpoura proti společenským konvencím
  • konfrontace přirozené morálky s morálkou měšťáckých pokrytců
  • hledání smyslu života
  • motiv stříbrného větru

Literární téma:
Hlavním tématem románu je dospívání mladého muže se vším, co s sebou tento proces nese. Jedná se o objevování a zkoumání lidských vztahů, reality světa dospělých, vlastního nitra a psychiky a zachycení erotického probuzení mladého muže.

Postava hlavního hrdiny:
Hlavní postava románu se jmenuje Jan Ratkin.
Vzhledem k vývoji hrdiny v průběhu celého románu je jeho vnitřní charakteristika rozrůzněná. Obecně však platí, že je velmi citlivý a vnímavý. Pro jeho chování jsou typické vzpoura a vznětlivost, někdy také rozpustilost.

Ukázka řeči (v rozhovoru se Staňkem o chování katechety):
"Proč? Proto. Proto, že je to...zvíře. Proto, že vás bez příčiny pronásleduje a týrá. Na vaši maminku má vztek...a...a..."
Jan užívá spisovného jazyka. Je upřímný a z této ukázky je patrné, že také spravedlivý a zatím i naivní.
Za Janovo nitro hovoří vypravěč.

Hodnocení postav:
Městské slečinky si Jana přejmenovaly na Mefista - "pohlédnout uměl, jako když řízne".
Ostatní postavy - epizodní, jejich vývoj není sledován, objevují se pouze ve vztahu s Ratkinem, slouží k poznání jeho osoby a většinou jen Ratkin je hodnotí, protože jsou viděny jeho očima

Fabule, syžet:
Jednotlivé kapitoly románu byly původně povídkami, samostatně vydanými. Jsou ale propojeny postavou hlavního hrdiny tak, že fungují celistvě jako román. Nejznatelnější je tento fakt na kapitole o sebevraždě strýce Ratkina a v kapitole o profesoru Ramlerovi a jeho lásce Olze.

Narace:
Pásmo vypravěče výrazně převládá nad pásmem postav.
Objevují se dialogy, často také polopřímá řeč. Ukázka celého dialogu v polopřímé řeči:
Matka trne strachy a činí otci výčitky.
Dobrá, je-li jí ho líto, může jíti za ním; beztoho jej tak hýčkáním zkazila...
Kdyby se raději nerouhal...
Ne, nerouhá se, ví, co mluví; ale bude lépe, když ona nebude se plésti do věcí, kterým nerozumí.
Jak jen prý takhle může mluvit, vždyť ona je přece matka.
Ano, je matka; to neznamená ještě, že by byla právě dobrou matkou.

Vypravěč: nadosobní
Vypravěč je v er-formě, nehodnotící a fyzicky nepřítomný. Při zaměření se na vnitřní pohnutky postavy se zdá, že vypravěč s postavou splývají. Napovídají to smysly, city a dojmy postavy, o nichž vypravěč hovoří. Dá se říct, že se vypravěč s postavou ztotožňuje, vciťuje se do ní. Promluvy vypravěče zaměřené na nitro hlavního hrdiny jsou velmi blízké vnitřnímu monologu (jsou ve 3. osobě).

Styl:

  • syntaktické rusismy (vliv ruské literatury se silným morálním patosem)
    "Nu, skutečně se nevybouřil bratr. Starostí v mládí nadělal a nic z něho není, jen tak po známých se toulá. Svou bolest bych rád cestou ztratil, říká: a ďas to ví, jakou bolest; víru ztratil a svědomí třeba hryze. Taková to bude bolest." (BRUKNER, J. Básník zjitřeného vidění F. Šrámek. In Stříbrný vítr. Praha: Československý spisovatel, 1964)
  • rytmický spád vět
  • obrazná řeč, velmi patrná lyričnost
    Slunce přestalo býti požehnáním (metafora), dny vápenatěly v plamenech cínových obloh (metafora, epiteton rare), noci byly lepkavé (epiteton rare), poslední vánek zemřel (personifikace), malé náměstí sípalo pod okny (personifikace), jak zalknuté hrdlo (přirovnání).
  • prvky vitalismu - oslava života, přirozené lásky, tělesné lásky
    Život! Život! - jeho slávě se pokloňme, jeho chválu zpívejme!
  • tematické prvky anarchistické ideologie - motiv svobodné lásky a prožití přirozeného milostného vztahu, individuální vzpoura jedince proti sociálnímu sepjetí a měšťáckému řádu, motiv antimilitarismu v povídce o důstojníkovi
  • prvky impresionismu
    • Stříbrný vítr = přírodní síla, která nese hlavního hrdinu a působí v něm
    • příběh je vedlejší, do popředí vystupují prchavé okamžiky
    • líčení citové atmosféry, pocitů, nadějí, okamžiků
    • práce se smyslovými vjemy a představami
    • odhalování nálad a emocí hrdiny
    • neurčitost a snovost
    • postavy bez pevných charakterových rysů

Smysl:

  1. román je autoportrétem generace Šrámka; postihuje souvislost díla s historickou realitou období jeho mládí
  2. předkládá možnost poznat jednu z fází Šrámkova názorového a tvůrčího vývoje
  3. umožňuje srovnat společné i odlišné znaky v tomto žánrovém typu románu s jinými, v jejich společné fázi vývoje; ukazuje své nové podněty a možnosti v tomto vývoji
  4. odkazuje ke zkušenostem z období dospívání, předkládá konfrontaci mladého člověka se světem

(BRUKNER, J. Básník zjitřeného vidění F. Šrámek. In Stříbrný vítr. Praha: Československý spisovatel, 1964)

INTERPRETACE:

Celý román je hledáním odpovědi na otázku, jakou hodnotu má život, jaký vztah k němu může člověk mít, jaký vztah k lidem. Hrdina románu prožívá vždy oba protiklady života, jeho klady i zápory. (BURIÁNEK, F. Šrámkův Stříbrný vítr. In Z moderní české literatury. Praha: Československý spisovatel, 1980)

Protiklady, které Jana ovlivňují již od dětství nalezneme v rodině. Otec, velevážený soudce, silně upoután ke společnosti a jejímu řádu, neváhá k získání autority u malého Jeníka použít i násilí. Je tak opakem k Janově zakřiknuté matce, která se mu téměř vždy ustrašeně podvolí, a zároveň také k Jeníkovu strýci, jenž se izoloval od společnosti a je pro Jeníka přitažlivější nejen svým přátelským chováním.

Dalším kontrastem mezi postavami je gymnaziální profesor Ramler, který ukazuje svou lidskou tvář a tím významně vystupuje z řady profesorského sboru, a zlý katecheta, který neváhá studenty křivě obviňovat a slídit v jejich soukromí.

Protože Jan dospívá v mladého muže, sehrává v této fázi jeho vývoje důležitou roli láska. Jan se postupně seznámil se všemi jejími podobami. Dlouho byl platonicky zamilován do Lidušky. Tu potom v jeho představách vystřídala mladá kněžna a po ní ještě herečka Helena. Vnitřní ideu lásky však roztříštilo skutečné sexuální ukojení, jež Jan zažil s vdovou z jeho domu. Jan chápe, že podoba pravé lásky vypadá jinak ("Láska nechodila světem s pomněnkovýma očima, nýbrž s hadem za ňadry."), přesto jej osud zavál do nevěstince, kde okusil lásku za peníze. Navíc na příbězích profesora Ramlera a studenta Zacha může Jan sledovat, jak dokáže láska nepříjemně zamávat s životem člověka. Teprve v závěru knihy pozná Jan skutečný cit, sílu okouzlení a opravdovost vztahu s Aničkou, kterou přezdívá "posedlá". Anička ale vzápětí tento svazek zpřetrhá svým sobectvím, pokrytectvím a vypočítavostí, která je vlastní maloměstské společnosti.

Všechno, čím si Jan prošel, z něj udělá zralého a vyrovnaného muže. Slovy: "Na tvůj hrob, Jene Ratkine, včerejší a pošetilý!", se loučí se svým dětinským mládím, naivními sny a bláhovými představami. Ponechává si touhu po krásném životě.

ZÁVĚR:

Román je obecně platný obraz dospívání člověka. Představuje události, které s sebou nese zrání, ukazuje zápory společnosti a člověka bouřícího se proti ní. Nakonec také životní zkušenosti autora. Předností a důležitým aspektem, proč je Stříbrný vítr stále čten a nezapomenut, je fakt, že neobsahuje prvky dobové ideologie a politiky.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Nela, 13.04.2011

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
Oblíbené herní konzole ­



­­­­






Server info

Počítadlo: 277 150 317
Odezva: 0.11 s
Vykonaných SQL dotazů: 5
Návštěvnost: TOPlist.cz - školstvíČeský-jazyk.cz




MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)