ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Dostojevskij Fjodor Michajlovič (*11.11.1821 - †09.02.1881)

­­­­

Uražení a ponížení

Dostojevskij je pokládán za romanopisce Sankt Petersburgu, strávil zde řadu let, zde prožil opojení z úspěchu své prvotiny Chudí lidé, zde byl také zatčen, souzen a postaven před popravčí četu. A zde také v roce 1881 zemřel. Situoval sem děj většiny svých povídek a několika velkých románů. Z ponurých, sychravých zákoutí města na Něvě, ze zatuchlých příbytků, které jsou sídlem prostopášnosti, neřesti a utajených zločinů, jako by se vynořily i postavy románu Uražení a ponížení, jejichž osudy autor spojil s osudy obyvatel petrohradských paláců. A jako v ostatních románech Dostojevského, ani zde nenajdeme nekomplikovaný vztah dvou bytostí, nýbrž složitý obrazec mučivých milostných vztahů a propletenců, kterých nejsou ušetřeny ani děti.

Petrohradskému spisovateli Ivanu Petroviči se jednoho dne stane podivná věc - starý muž Smith se psem, kterého pravidelně vídává sedět tiše v rohu cukrárny, náhle zemře a s ním i jeho pes. Váňa se nastěhuje do jeho vlhkého bytu, protože Smith zřejmě nemá žádné příbuzné. Jaké je ale jeho překvapení, když k němu přijde dívenka kolem dvanácti let a ptá se po dědečkovi. Dívka je nepřístupná, nemluví, prozradí jen, že se jmenuje Jelena. Váňa je zvědavý, kde a s kým žije, proto ji sleduje. Zjistí, že dívka bydlí sama u paní Bubnovové, protože jí právě zemřela matka a Bubnovová ji bije a nutí k nepravostem. Společně s přítelem Maslobojevem Lenočku unesou a Váňa si ji vezme k sobě do bytu. Mezi nimi se nakonec vytvoří přátelský vztah, kdy si Jelena přeje, aby ji říkal Nelly, tak jako její maminka.
Ivan Petrovič má už od dětství velice rád svoji přítelkyni Natašu. Její otec, Ichmeňov, vede soudní spor s knížetem Valkovským, který ho nařkl z pronevěry jeho majetku. Ichmeňov je navíc nařknut, že jeho dcera má poměr s Valkovského synem Aljošou, který byl u nich, aby se naučil něco z praktického života. Ze začátku bylo toto nařknutí lež, ale Natálie Nikolajevna se do dětinského, nezodpovědného a upřímného Aljoši zamiluje, přestože ví, že jakmile ho upoutá jiná žena, na ni rázem zapomene. Ví, že tím velmi ublíží rodičům, zvláště otci, ale své lásce se ubránit nedokáže. Knížeti Valkovskému se tento vztah absolutně nezamlouvá, pro svého syna má vymyšlenou jinou partii pro sňatek - mladičkou, stejně založenou a hlavně bohatou Katěrinu Fjodorovnu. Přestože kníže sňatek povolí, Nataše i Váňovi je jasné, že jde o předem promyšlení tah, aby se Aljoša nemusel pro svou lásku bít a mohl se věnovat Kátě. Aljoša si neuvědomuje, že když Natálii miluje, rozhodně by neměl vysedávat po celá odpoledne u Káti, třebaže jí vypravuje, jak je Nataša skvělá. Nikolajevnu to velmi bolí, ale nikdy mu nic nevyčítá.
Natašini rodiče mají mezi sebou tichou dohodu, oba se tváří, jako by jejich dcera neexistovala, ale uvnitř se o ni bojí. Její matka, Anna Arkaďjevna, si od Váni nechává pravidelně o Nataše vyprávět a v narážkách se snaží obměkčit svého muže. Marně.
Aljoša je stále víc zakoukaný do Káti. Kníže se přestane přetvařovat - udělá prý vše proto, aby si jeho syn vzal Katěrinu. Jen před Aljošou se tváří stále jako otec, kterému jde jen o synovo štěstí. Valkovskij dosahuje svého. Přestože Aljoša Natálii miluje, je jí jasné, že jejich láska nemůže být nikdy naplněna. Rozhodne se Aljoši vzdát, poznává osobně Káťu a ta ji ujišťuje, že udělá vše pro jeho štěstí. Nerozhodný Aljoša do poslední chvíle věří, že se z dovolené v Moskvě vrátí a s Natašou se ožení. Nataša je smířená, že jejich vztah končí, neodvažuje se ale vrátit domů.
Dívenka Nelly si Váňu oblíbí natolik, že mu začne prozrazovat detaily ze své minulosti. Její matka stejně jako Natálie Nikolajevna opustí pro milence své rodiče, žije v cizině a pak se vrací do Ruska chudá, s malou dcerkou. Lenoččin dědeček Smith své dceři nikdy neodpustil, až když ležela na smrtelné posteli, spěchal, aby ji odpustil. Bohužel přišel pozdě, s čímž se nemohl smířit.
Tento příběh Váňu inspiruje - nechá Nellu převyprávět svůj příběh Ichměňovovým, aby Nikolaj Sergejič své dceři konečně odpustil, než bude pozdě. Oba rodiče jsou dojati, chystají se hned poté k Nataše, když ta vběhne k nim. Pro dceru i rodiče je to neuvěřitelné setkání, nemohou uvěřit v to štěstí, že jsou zase spolu. Ichmeňov nedá na dceru dopustit.
Mezitím se Váňa dozví, že kníže si najal Maslobojeva, aby mu vypátral, zda tu žije jeho bývalá milenka Smithová, která pobývala nějaký čas v cizině a s níž má dítě, dceru. Je jí Lenočka.
Dívka je teď velice šťastná, spřátelí se s Natašou i Ichmeňovými, ale má epilepsii a stále více jí podléhá. Váňa se dozví, že Nelly věděla, že její otec je kníže Valkovskij, ale jeho nezájem mu nikdy neodpustila. Přes veškerou péči Lenočka umírá. Její přání bylo, aby se Ivan Petrovič s Natašou vzali a zdá se, že to není tak nereálné přání.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Peeta, 04.05.2006

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Fjodor Michajlovič Dostojevskij - Uražení a ponížení







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)