ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Dostojevskij Fjodor Michajlovič (*11.11.1821 - †09.02.1881)

­­­­

Bílé noci (2)

Jedná se o romantickou novelu, která se svou formou a obsahem vymyká z řady románů tohoto slavného ruského autora.

Novela je rozdělena na do pěti kapitol, které jsou symbolicky pojmenovány - 4 noci a ráno. Děj je vcelku jednoduchý:

Hrdiny příběhu jsou dva snílci, kteří se po čtyři bílé severské noci setkávají na petrohradském nábřeží: sedmnáctiletá Nastěnka čekající po roce na návrat svého milého a šestadvacetiletý mladík, vypravěč příběhu, jehož život se až do osudného setkání s dívkou dalece míjí s realitou. Podobný osud (útěk od skutečného světa do krajiny snů) sblíží oba mladé lidi, ale i přes mnoho důvěrných rozhovorů a společných zážitků odchází nakonec Nastěnka se svým snoubencem, na kterého tak věrně čekala. Vypravěč jí to ale nezazlívá, naopak cítí v jejich krátkém vztahu - který se v lásku přerodil opravdu nepozorovaně a až ve chvíli, kdy už bylo na jakékoliv city pozdě - posílení a zážitek, jež ho bude doprovázet po celý život.

Stěžejní děj díla je vcelku prostý, důležitý příběh se odvíjí především v rozhovorech Nastěnky s mladíkem. Velmi jímavý je monolog v Noci druhé, kdy autor vypráví o svých životních osudech a vkládá své vlastní zkušenosti a úvahy do úst hrdiny příběhu. Jedná se tak i o lehce autobiografickou novelu, kde se autor zpovídá ze svého přístupu k životu a věčném balancování na pomezí snu a reality. Sám sebe označuje Dostojevskij jako "Snílka" a "Podivína" a určuje tím i svoje životní poslání - snít a žít ve vlastním uzavřeném světě a pomocí literatury předávat své pocity dál.

"...Snílek, máme-li ho přesně definovat, není člověk, víte, je to jakási bytost středního rodu. Usadí se většinou v nějakém nepřístupném místě, jako by se tam chtěl skrývat před denním světlem, a když zaleze do svého ústraní, přilne k němu jako slimák."

Autor lituje sám sebe, touží po skutečném životě a hovoří o sobě, jako by byl nějaký jiný, vzdálený snílek. Postupně se do Nastěnky zamilovává a oba dva si vysní svůj společný život. Jejich sen se jim ale rozletí na kousky v okamžiku, kdy se vrátí Nastěnčin snoubenec a dívka musí řešit, jestli se rozhodne dál žít ve svých vzdušných zámcích, které si vybájila, nebo začne opravdový život se svým milým.

"...Přitom slyšíš, jak kolem tebe halasí a víří lidský dav ve vichru života, slyšíš, vidíš, jak lidé žijí - skutečně žijí, vidíš, že život není zapovězen, že jejich život se nerozplyne jako sen, jako vidina, že jejich život se věčně obrozuje a je věčně mladý a ani jediná z jeho hodin se nepodobá druhé, kdežto plachá obrazotvornost je sklíčená a přízemně jednotvárná, ta otrokyně stínu, myšlenky, otrokyně prvního mraku, který náhle zakryje slunce a rozteskní pravé petrohradské srdce, které si tak váží svého slunce - a jakápak fantazie ve stesku!"

HLAVNÍ POSTAVY:

Nastěnka je naivní, velmi citlivá a snadno vznětlivá. Kvůli teroru její babičky (byla k ní připoutána provázky, aby nemohla odejít) se naučila často utíkat do světa fantazie, ze kterého ji ale vytrhne muž, jež se k nim jako podnájemník přistěhuje a postupem času se stane jejím snoubencem a posléze i manželem. Nastěnka miluje svého hrdinu, ale spíše z vděku a lítosti než opravdového citu.
Vypravěč je oproti Nastěnce osamělý a opuštěný a v životě nemá nic jiného než své sny. Nastěnku miluje opravdově a žije jen pro ni - jeho den se scvrkává v pouhé očekávání nadcházející noci, kdy se s dívkou uvidí. Rozeznává jasně její naivitu a dokáže předvídat její chování do posledního pohybu ruky, přesto však dívku bezmezně zbožňuje. Částečně možná i z nouze, protože právě Nastěnka byla jediná žena, kdo mu nabídl přátelství a jistý druh lásky.

JAZYK, KOMPOZICE:

Jazyk je moderní, převládají úvahy a filosofování nad samotným dějem. Kompozici dominují rozsáhlá souvětí a bohaté přívlastky. Jedná se o velice zajímavou osobní zpověď tohoto ruského básníka, která bývá často neprávem opomíjená.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Zuzana Mráziková, 20.03.2006

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Fjodor Michajlovič Dostojevskij - Bílé noci (2)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­