ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground

ČTENÁŘSKÝ DENÍK

Dostojevskij Fjodor Michajlovič

Bílé noci (2)

Novela je rozdělena na do pěti kapitol, které jsou symbolicky pojmenovány - 4 noci a ráno. Děj je vcelku jednoduchý:

Hrdiny příběhu jsou dva snílci, kteří se po čtyři bílé severské noci setkávají na petrohradském nábřeží: sedmnáctiletá Nastěnka čekající po roce na návrat svého milého a šestadvacetiletý mladík, vypravěč příběhu, jehož život se až do osudného setkání s dívkou dalece míjí s realitou. Podobný osud (útěk od skutečného světa do krajiny snů) sblíží oba mladé lidi, ale i přes mnoho důvěrných rozhovorů a společných zážitků odchází nakonec Nastěnka se svým snoubencem, na kterého tak věrně čekala. Vypravěč jí to ale nezazlívá, naopak cítí v jejich krátkém vztahu - který se v lásku přerodil opravdu nepozorovaně a až ve chvíli, kdy už bylo na jakékoliv city pozdě - posílení a zážitek, jež ho bude doprovázet po celý život.

Stěžejní děj díla je vcelku prostý, důležitý příběh se odvíjí především v rozhovorech Nastěnky s mladíkem. Velmi jímavý je monolog v Noci druhé, kdy autor vypráví o svých životních osudech a vkládá své vlastní zkušenosti a úvahy do úst hrdiny příběhu. Jedná se tak i o lehce autobiografickou novelu, kde se autor zpovídá ze svého přístupu k životu a věčném balancování na pomezí snu a reality. Sám sebe označuje Dostojevskij jako "Snílka" a "Podivína" a určuje tím i svoje životní poslání - snít a žít ve vlastním uzavřeném světě a pomocí literatury předávat své pocity dál.

"...Snílek, máme-li ho přesně definovat, není člověk, víte, je to jakási bytost středního rodu. Usadí se většinou v nějakém nepřístupném místě, jako by se tam chtěl skrývat před denním světlem, a když zaleze do svého ústraní, přilne k němu jako slimák."

Autor lituje sám sebe, touží po skutečném životě a hovoří o sobě, jako by byl nějaký jiný, vzdálený snílek. Postupně se do Nastěnky zamilovává a oba dva si vysní svůj společný život. Jejich sen se jim ale rozletí na kousky v okamžiku, kdy se vrátí Nastěnčin snoubenec a dívka musí řešit, jestli se rozhodne dál žít ve svých vzdušných zámcích, které si vybájila, nebo začne opravdový život se svým milým.

"...Přitom slyšíš, jak kolem tebe halasí a víří lidský dav ve vichru života, slyšíš, vidíš, jak lidé žijí - skutečně žijí, vidíš, že život není zapovězen, že jejich život se nerozplyne jako sen, jako vidina, že jejich život se věčně obrozuje a je věčně mladý a ani jediná z jeho hodin se nepodobá druhé, kdežto plachá obrazotvornost je sklíčená a přízemně jednotvárná, ta otrokyně stínu, myšlenky, otrokyně prvního mraku, který náhle zakryje slunce a rozteskní pravé petrohradské srdce, které si tak váží svého slunce - a jakápak fantazie ve stesku!"

HLAVNÍ POSTAVY:

Nastěnka je naivní, velmi citlivá a snadno vznětlivá. Kvůli teroru její babičky (byla k ní připoutána provázky, aby nemohla odejít) se naučila často utíkat do světa fantazie, ze kterého ji ale vytrhne muž, jež se k nim jako podnájemník přistěhuje a postupem času se stane jejím snoubencem a posléze i manželem. Nastěnka miluje svého hrdinu, ale spíše z vděku a lítosti než opravdového citu.
Vypravěč je oproti Nastěnce osamělý a opuštěný a v životě nemá nic jiného než své sny. Nastěnku miluje opravdově a žije jen pro ni - jeho den se scvrkává v pouhé očekávání nadcházející noci, kdy se s dívkou uvidí. Rozeznává jasně její naivitu a dokáže předvídat její chování do posledního pohybu ruky, přesto však dívku bezmezně zbožňuje. Částečně možná i z nouze, protože právě Nastěnka byla jediná žena, kdo mu nabídl přátelství a jistý druh lásky.

JAZYK, KOMPOZICE:

Jazyk je moderní, převládají úvahy a filosofování nad samotným dějem. Kompozici dominují rozsáhlá souvětí a bohaté přívlastky. Jedná se o velice zajímavou osobní zpověď tohoto ruského básníka, která bývá často neprávem opomíjená.

Zdroj: Zuzana Mráziková, 20. 03. 2006

Možnosti: ,

Obrázkové animace do Tvého mobilního telefonu Ti přináší ProMobily.cz

goat

Stáhnout animaci

good luck radioactive

Stáhnout animaci

happy birth day

Stáhnout animaci

Ještě více?