ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Kostova Elizabeth (*26.12.1964)

­­­­

Historička (2)

Dobrodružný román ze současnosti o pátrání po reálných kořenech a současných souvislostech drákulovského mýtu a o boji se ztělesněným zlem.
Šestnáctiletá dívka objevila v otcově knihovně záhadnou knihu. Zeptá se na ni otce a ten jí svěří příběh, který velmi zvláštně souvisí s Vladem Tepesem - Drakulou a celým středověkým světem. Co má Drakula společného se současností - existoval opravdu? Je možné, že procházel časem a sledoval své vlastní cíle? Odpovědi na tyto otázky hledal nejdříve otec a po něm i dcera, která snad proto vystudovala historii, bádala i v knihovnách přímo na Balkáně. Hrdinka luští tajemná znamení a šifry, uniká neznámým strašlivým protivníkům a blíží se střetu se ztělesněným zlem.
Autorka rozvíjí mnoho dějových linií, chvílemi je děj trochu matoucí, zvláště tam, kde zjišťujeme souvislost s tajnými službami všech bývalých komunistických států.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Euromedia Group v Praze roku 2006 (1. vydání). Z anglického originálu The Historian přeložila Veronika Volhejnová. Počet stran: 711. ISBN: 80-249-0748-8.

OBSAH:

Při čtení příběhu se setkáme s dvěma dějovými liniemi - ta první vypráví o minulosti a v podstatě o počátku příběhu, ta druhá o přítomnosti a o jeho konci.

První dějová linie se věnuje příběhu historika Paula, jenž jednoho dne narazí v knihovně na prazvláštní knihu. Je úplně prázdná až na střed, kde je rytina draka. Kniha jej pronásleduje a doslova se mu vnutí. Jedna jeho část se jí děsí, druhá je knihou fascinována. Odnese proto knihu svému příteli a učiteli Rossimu, aby se o ní dozvěděl více. Výsledek jeho návštěvy jej překvapí - Rossi mu ukáže navlas stejnou knihu a prozradí mu, že ony záhadné knihy jsou jen jedním z článků tajemství kolem postavy Vlada Tepese Naražeče, středověkého vládce, jehož krutost se stala základem pro vznik legendy o upíru Drakulovi.

Když se Paul v podvečer vrací z Rossiho pracovny domů, všimne si podivného stínu v jejím okně. I když jej to vyděsí, snaží se tomu nevěnovat pozornost, dokud se nedoví, že právě ten den Rossi zmizel a zbyla po něm jen krvavá šmouha na stropě. Paul si v hrůze přečte Rossiho dopisy adresované "Mému milému nešťastnému následovníku". Po jejich přečtení se vydá do knihovny najít nějaké informace o Drakulovi, protože jak pochopil, jeho kolega měl podezření, že vladař stále ještě "žije". Při pátrání se seznámí s mladou a odmítavou dívkou, která - jak později zjistí - se jmenuje Helen a je dcerou Rossiho. On ale o její existenci neměl ani potuchy, protože se jí kdysi dávno za podivných okolností zřekl. Helen se mu chtěla pomstít tím, že by ho předběhla v publikování jedné práce.

Helen i Paul začnou po Rossim pátrat. Helen se dostane do obrovského nebezpečí, když ji kousne nemrtvý knihovník - jeden z Drakulových sluhů. I když jsou oba svědky jeho smrti pod koly automobilu, nemrtvého zjevně není tak lehké zabít. Na svých cestách se s ním ještě několikrát setkají, protože stejně tak jako oni touží najít Drakulův hrob, i on touží najít místo posledního odpočinku svého pána.

Stopa po Drakulovi je dovede do mnoha koutů Evropy. Dostanou se například do tureckého Istanbulu, kde potkají historika Turguta Boru, jenž jim v jejich pátrání velmi pomůže. Prozradí jim také, že i on dostal stejnou knihu jako Paul a že při své honbě za Drakulovým tajemstvím zjistil mnoho o jeho negativním vztahu k Turkům a sultánu Mehmedovi II. Dále se vydali do Maďarska a do Bulharska, setkali se s Heleninou tetou a i s její matkou. Cestováním je provázely stopy po Drakulově přítomnosti, které se většinou vyskytovaly v místních psaných historických pramenech. I díky nim nakonec objevili Drakulův hrob v podzemí kostela, který vyrostl na místě zbořeného kláštera, kam po Drakulově smrti mniši převezli jeho bezhlavé ostatky z kostela Snagov, aby se shledaly s hlavou a tělo tak mohlo být kompletně pohřbeno.

V Drakulově hrobce byl sice sarkofág, ale to, co v něm našli, rozhodně krutý vladař nebyl. Ke svému zděšení tam našli profesora Rossiho proměněného v nemrtvého. Rozhodli se, že pro všechny bude lepší, když bude mít Rossi šanci spočinout v pokoji, proto ho prokláli stříbrnou dýkou. Předtím se však dozvěděli, že Rossi nechtěl nikdy svou dceru zavrhnout, nýbrž že mu někdo podal v pití látku, po níž se mu ztratila paměť na ni i na její matku. Rossi jim také pověděl, že Drakula ho unesl, aby mu zkatalogizoval jeho obsáhlou knihovnu, kterou chtěl přestěhovat. Drakula jim tedy opět zmizel.

Paul s Helen se po této události rozhodli odjet zpátky do Ameriky, aby spolu mohli žít. Vzali se a zatoužili po dítěti. Helen dvakrát potratila, napotřetí se jim však narodila krásná dcera. Helen se sice z dítěte moc těšila a milovala jej, začala se však chovat divně. Často bezdůvodně plakala a byla melancholická. Ve snaze zvednout jí náladu zařídil Paul výlet do Francie. Pár dní pobývali v Paříži a prohlíželi si místní památky, poté však Helen zatoužila podívat se do kláštera Saint-Matthieu, kde se podle zkazek měl každých několik let Drakula objevovat. Přespali v místní mnišské ubytovně, přes noc se však Helen někam vytratila. Ráno Paul našel jen krvavý stříkanec u propasti, myslel si tedy, že Helen skočila dolů. Všichni se snažili nalézt alespoň její ostatky, ale nepodařilo se, proto Paul odjel po dlouhé době i s dcerou domů.

Druhá dějová linie vypráví o osudech Paulovy a Heleniny dcery. Ta jde zjevně po stopách svých rodičů - zajímá se historii a o vše kolem ní, takže často doprovází otce na jeho cestách. Na jedné z těch cest jí její otec začne vyprávět příběh, který za svého mládí zažil. Vždy vypráví pouze po částech, protože vzpomínky na tyto události jsou pro něj bolestivé. Svým vyprávěním způsobí to, že i jeho dcera se začne zajímat o problematiku Drakuly, stejně jako kdysi on.

Jednoho dne zavedou Paulovy povinnosti jej i jeho dceru do Oxfordu. Mladá historička se zde seznámí s Barleym, studentem, jenž ji provede po budovách prastaré univerzity. Ona se však nejvíce zajímá o místní knihovnu, protože zde mají být uschovány jisté spisy o krutém vladaři. Když ji Barley zavede do požadovaného oddělení, překvapí tam svého otce sedícího nad jednou z knih o Drakulovi. Pár dní na to Paul odjede a své dceři nechá vzkaz, ať se vrátí domů a počká tam na něj. Na cestě ji má doprovodit Barley.

Paulova dcera však rozhodně nemá v úmyslu nečinně čekat. Počká, až Barley odjede, a nasedne na vlak do Francie. Cestou ji v kupé překvapí Barley, který ji tajně sledoval a je odhodlaný jít s ní. Ukáže mu tedy otcovy dopisy a prozradí mu svůj plán. Společně se pak vydají do kláštera Saint-Matthieu, kam měl namířeno i Paul. Když vejdou do krypty a naleznou v ní Paula, překvapí je Drakula. Zdá se, že proti nemrtvému nemají žádnou šanci, objeví se však rektor Oxfordu a Helen, kteří je taktéž sledovali. Helen zasadí Drakulovi smrtelnou ránu stříbrnou kulkou. Rektor bohužel při zápasu zemře, ale díky jeho statečnosti ostatní přežijí, Paul a jeho dcera se tak mohou dozvědět Helenin příběh.

Vypráví jim, že se trápila svým postižením - dvojím pokousáním od nemrtvého knihovníka. Bála se, aby se její vinou něco nestalo její dceři nebo jejímu muži, rozhodla se proto zabít Drakulu a poté se za nimi vrátit. Ke skoku do propasti ji přiměl sám Drakula, ona však naštěstí dopadla na mech a nic si nezlomila, takže se mohla nepozorovaně vytratit a započít své pátrání po vladaři. Prý měla mnohokrát chuť se vrátit za svou rodinou, ale nakonec jí vždy došla odvaha. Psala alespoň své dceři pohlednice, které poté v jednom balíčku najednou odeslala Paulovi. Tak se on dozvěděl, že jeho žena nezemřela, a vydal se ji hledat. Tak se konečně celá rodina setkala, nebylo to však nadlouho. Helen o devět let později zemřela a aby se z ní nestala nemrtvá, probodl ji v hrobu její manžel srdce stříbrnou dýkou. Sám o delší dobu později zemřel, když šlápl na minu. Z Paulovy dcery se stala úspěšná historička stejně jako z jejích rodičů.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Lilithen, 16.09.2011

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Historička, Historička (2)
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k výpisku
Elizabeth Kostova - Historička (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)