ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Petiška Eduard (*14.05.1924 - †06.06.1987)

­­­­

Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (6)

Sisyfos
Lstivý král Sisyfos založil město Korint a postavil korintský hrad. Hrad neměl pramen. V tu dobu se říční bůh Asópos dostal do sporu s Diem. Zeus se ukryl a Asópos nemohl jeho úkryt vypátrat. Sisyfos prozradil Asópovi, kde se skrývá a Asópos mu zato zavedl v korintském hradě pramen. Pak začal pronásledovat Dia. Zeus však mrštil po Asópovi blesky a ten spadl popálený do řeky. Potom Zeus poručil Smrti, aby odvedla Sisyfa do podsvětí. Král ale Smrt spatřil. Když vstoupila do síně, Sisyfos ji spoutal a zavřel do komory. Od té doby nikdo neumíral. Proto Zeus nakázal bohu války Áreovi, aby Smrt osvobodil. Sotva byla Smrt na svobodě, odvlekla Sisyfa do podsvětí. Persefona, vládkyně té končiny, dovolila Sisyfovi vrátit se na zem. Sisyfos pak již zapomněl, že by měl odejít zpět do podsvětí a místo toho vystrojil hostinu na oslavu svého návratu na zem. Zde si ale nesmočil ani rty, protože pro něho přišla opět Smrt. V podsvětí postihl Sisyfa zlý trest a utrpení.

Tantalos
Za starých časů panoval v Lídii král Tantalos. Byl velmi bohatý. Bohové ho obdařili svou přízní. Účastnil se na Olympu jejich hostin a poslouchal, o čem hovoří. Považoval se tedy také za boha. Pochyboval, zda jsou bohové vůbec vševědoucí. Tehdy ukradl nějaký muž zlatého psa v Diově chrámě. Přinesl ho Tantalovi. Král Tantalos ho ukryl. Zanedlouho ho přišel kněz obvinit z krádeže. Král ale odpřísáhl, že sošku nemá. Kněz tedy odešel. Tantalos byl přesvědčen, že bohové neví o nic víc než lidé. Ale bohové věděli o každém jeho činu. Král začal loupit bohům ambrozii a božský nektar. Potom ho rozdával lidem. Dokonce zabil svého syna Pelota a pozval bohy na hostinu, kde podával maso svého syna. Déméther, bohyně rolnictví, snědla kousek pokrmu. Ostatní odstoupili od stolu. Tantalos poznal, že jsou vševědoucí. Zeus poslal krále do nejhlubšího podsvětí. Tam ho trýzní hlad a žízeň. Tantalova syna bohové znovu vzkřísili k životu. Chyběl mu jen kousek na lopatce, který nahradil kousek slonové kosti. Ta jemu a poté všem z jeho rodu zanechala na lopatce bílou skvrnu.

Orfeus
Slavný pěvec Orfeus, který hrál na lyru a tak krásně zpíval, že jeho zpěvu nikdo neodolal, měl za ženu vodní vílu Eurydiku. Jednou musel Orfeus někam odjet a Eurydika šla za svými přítelkyněmi vodními vílami. Cestou ji však uštknul had a zemřela. Když se to dověděl Orfeus, byl velmi nešťastný a zoufalý. Zpíval jen samé smutné písně. Nemohl zapomenout na svou ženu, a tak se rozhodl jít za ní do podsvětí. Vládce podsvětí Háda a jeho manželku Persefonu dojal svým zpěvem a oni mu dovolili odvést si ji do země živých. Měli jedinou podmínku: při cestě zpět se Orfeus nemohl otočit po své ženě, jinak by mu zmizela jako stín už navždy. A tak šťasten vyrazil z podsvětí. Když neslyšel kroky Eurydiky, otočil se a ona se mu rozplynula před očima. Chtěl jít zpět za Hádem, ale převozník Charón ho již nepustil. Sedm dní bloudil na břehu řeky a poté odešel na zem. Odešel do hor a tam smutně zpíval. Okolo šly opilé bakchantky, ctitelky boha vína a bujného veselí, a těm se Orfeův zpěv nelíbil. Proto po něm házely kameny, až ho zabily. Mrtvý Orfeus mohl do podsvětí, kde se setkal se svou ženou. Na zemi ho oplakávali nejen lidé, ale i celá příroda.

Daidalos a Ikaros
Daidalos byl nejslavnějším řeckým stavitelem a sochařem. Na své nové stavbě vyslechl rozmluvu dvou dělníků. Hádali se, zda je větším umělcem Daidalos či jeho dvanáctiletý synovec Talós. Velmi ho tento vyslechnutý spor roztrpčil a začal svého synovce nenávidět. Jednoho večera vylákal Talóna na hradby, odkud ho shodil. Bohyně Athéna, která si chlapce oblíbila pro jeho chytrost a píli, ho ale při pádu proměnila v čejku. Tento zločin viděl pozdní chodec, a proto Daidalos uprchl se svým synem Ikarem na ostrov Kréta. Na žádost krétského krále Minóa zde postavil bludiště pro Minotaura, což byla obluda s hlavou býka a tělem obrovitého člověka. Daidalos chtěl z ostrova utéci. Sestrojil pro sebe i svého syna křídla z vosku a peří a vzlétli. Ikaros však vzlétl příliš ke slunci, žár mu roztavil křídla a on spadl do moře, kde také utonul. Na blízkém ostrově vykopal Daidalos svému synovi hrob. Na jeho rov usedla čejka a připomněla Daidalovi jeho dávný čin. Daidalos pak odletěl na Sicílii, kde vybudoval ještě mnoho staveb. Do smrti však nenašel štěstí a klid.

Trójská válka
Město Trója se nacházelo v Malé Asii. Král Priamos měl ženu Hekabu, které se zdálo o zkáze města. Tu měl způsobit jejich zanedlouho narozený syn. Proto také malého Parida odnesli do hor. Tam se ho nejprve ujala medvědice a potom pastýři. Už jako urostlý chlapec hlídal stáda, když se mu jednou zjevily bohyně Athéna, Afrodita a Héra. Měl dát zlaté jablko té nejkrásnější. Paris vybral Afroditu a ta mu za to slíbila krásnou ženu, manželku spartského krále, Helenu. Když se ve městě konaly závody, Paris se jich zúčastnil, dokonce i vyhrál. Při rozhovoru s králem v něm Priamos poznal svého syna. Paris měl nyní prostředky ke stavbě lodi, která ho dovezla do Sparty. Odtud unesl Helenu a vrátil se s ní do Tróji. Spartský král Meneláos svolal nejsilnější armádu v čele s jeho bratrem Agamemnóem, Odysseem a Achillem. A tak začala válka, která trvala deset let. Po mnohých bojích nakonec vyhráli Řekové, ale jen pomocí lsti. Desátý rok obléhání odjeli se svými loďmi za nedaleký ostrov a Trójané si mysleli, že Řekové válku vzdali. Předtím ale Řekové postavili obrovského dřevěného koně, do kterého se schovali vojáci a odtáhli jej před Tróju. Trójané se tedy domnívali, že Řekové toho koně postavili na rozkaz bohů jako dar jejich městu. Lidé ho tedy vzali do města. Slavili vítězství, když v noci z koně vyskákali vojáci, loďstvo připlulo a město Trója bylo zničeno. Meneláos si odvedl Helenu zpět domů. Řekové, kteří přežili, se také vrátili do svého rodného kraje. Jejich manželky a děti ale tvář vracejících se starců jen marně poznávaly.

Odysseovy cesty
Po konci trojské války se Odysseus vracel domů do rodné Ithaky. Vítr ho však zavál až k městu Kimonu - Oskaru a pak do země Lotofágů. Zanedlouho dopluli na ostrov Kyklopů. Tam je uvěznil obr Polyfémos. Aby utekli, museli ho oslepit. Obr slíbil Odysseovi pomstu. Jeho otec Poseidon se přimluvil u Dia a Zeus připravil nová trápení pro Odysseovu posádku. Dopluli na ostrov krále Aiola, vládce větrů. Ten Řeky pohostil a daroval Odysseovi měch s divokými větry. Když se blížili k Ithace, zvědaví plavci rozvázali měch. Divoké větry je zahnaly zpět k Aiolovi. Aiolos je po tomto incidentu již nechtěl na svém ostrově. Proto odpluli. Přistáli ale na ostrově obrů Laistrygonů. Z tohoto ostrova stačila odjet jen jedna Odysseova loď. Další zastávkou byl ostrov kouzelnice Kirké. Ta proměnila část výpravy v prasata. Odysseus je s pomocí boha Hermese osvobodil. Teď musel do podsvětí, kde ho čekala Teiresiova věštba. Pak musel uniknout zpěvu Sirén i mořské obludě Skylle. Vše se mu zdařilo. Připluli k ostrovu, kde se pásla stáda boha Hélia. Zeus na posádku seslal dlouhotrvající bouři a oni z hladu zabili několik krav, což podle věštby neměli dělat. Také všichni zemřeli a přežil jen Odysseus, který maso nepozřel. Voda ho zanesla na ostrov, kde žila nymfa Kalypso. Na příkaz Dia ho tam držela sedm let. Jen díky bohyni Athéně mohl odplout a to do země Fajáků. Konečně mu Fajákové pomohli a Odysseus se dostal na Ithaku. Zde vyhledal na radu Pallas Athény, která ho proměnila v starce, pastýře Eumaia, jenž mu vysvětlil, co se v zemi děje. Ze Sparty se vrátil i Odysseův syn Telemachos, který otce stále hledal a nyní přišel též k pastýři. Vyprávěl starci, jak se všichni šlechtici ucházejí o ruku Odysseovy manželky Penelope a že ho chtěli ženichové na cestě domů přepadnout. Když byl Odysseus s Telemachosem sám, proměnil se do pravé podoby a řekl, že je jeho otec. Opět jako stařec šel se synem do paláce. Vystupoval před Penelope jako žebrák, co nedávno potkal Odyssea a vyprávěl jí smyšlené příběhy. Dala mu za to umýt nohy od chůvy, která věděla o jizvě svého pána na noze a viděla podobu s Odysseem. Na vše přišla a Odysseus ji poprosil o mlčení. Nic netušící Penelope se zatím musela rozhodnout pro ženicha, a tak rozestavěla dvanáct sekyr a dala přinést Odysseův luk. Kdo by prostřelil všechny otvory sekyr tímto lukem, toho by si vzala za manžela. Nikomu se to nevedlo. Nakonec zvítězil Odysseus a odhalil se. Všechny nápadníky s pomocí syna a dvou pastýřů zabil. Na důkaz, že je opravdu Odysseus, ukázal manželce jizvy a vyprávěl, jak stavěl jejich ložnici.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Malenicka, 08.10.2006

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Abrahám a Izák (Příběhy starého Izraele)
-Adam a Eva (Příběhy starého Izraele)
-Anička a básnička
-Babylonská věž (Příběhy starého Izraele)
-Birlibán
-Blaník (Čtení o hradech)
-Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (2), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (3), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (4)
-Éros a Psýché (Staré řecké báje a pověsti)
-Faethon (Staré řecké báje a pověsti), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (2), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Filemon a Baucis (Staré řecké báje a pověsti)
-Gilgameš (Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie)
-Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy (2)
-Gýges a prsten (Staré řecké báje a pověsti), Gýges a prsten (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Hérakles (Staré řecké báje a pověsti), Hérakles (Staré řecké báje a pověsti) (2), Hérakles (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Kain a Ábel (Příběhy starého Izraele)
-Midas (Staré řecké báje a pověsti)
-Míšovo tajemství
-Nioba (Staré řecké báje a pověsti)
-Noemova archa (Příběhy starého Izraele)
-O boji a zradě (Čtení o hradech)
-O dobytí města Joppy egyptskou lstí (Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie)
-Odysseovy cesty (Staré řecké báje a pověsti), Odysseovy cesty (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti), Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Orestes (Staré řecké báje a pověsti)
-Orfeus (Staré řecké báje a pověsti), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (2), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (3), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (4), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (5), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (6), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (7)
-Perseus (Staré řecké báje a pověsti)
-Potopa (Staré řecké báje a pověsti), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (2), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (3), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (4), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (5), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (6), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (7)
-Příběhy starého Izraele
-Příběhy, na které svítilo slunce, Příběhy, na které svítilo slunce (2)
-Prométheus (Staré řecké báje a pověsti), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (2), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (3), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (4), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (5)
-Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti), Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti) (2), Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Staré řecké báje a pověsti, Staré řecké báje a pověsti (2), Staré řecké báje a pověsti (3)
-Staré řecké báje a pověsti (několik bájí), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (2), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (3), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (4), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (5), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (6), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (7), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (8), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (9), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (10), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (11), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (12), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (13)
-Tantalos (Staré řecké báje a pověsti), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (2), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (3), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (4), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (5)
-Trójská válka (Staré řecké báje a pověsti), Trójská válka (Staré řecké báje a pověsti) (2)
Čítanka-Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti)
-Dopis (Na prázdná místa)
-Éros a Psýché (Staré řecké báje a pověsti)
-Faethón (Staré řecké báje a pověsti)
-Midas (Staré řecké báje a pověsti)
-Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti)
-Orfeus (Staré řecké báje a pověsti)
-Perseus (Staré řecké báje a pověsti)
-Potopa (Staré řecké báje a pověsti)
-Prométheus (Staré řecké báje a pověsti)
­­­­

Diskuse k výpisku
Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (6)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­