Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Založení Théb

Umístění: starověké Řecko; Řecko-Sidón-Théby
Hlavní postavy:
Europa - krásná, zhýčkaná
Kadmos - statečný, mužný

Ve městě Sidón žil a vládnul král Agénor. Měl krásnou dceru Europu, nad kterou se i bohům tajil dech. Jednou byla Europa venku s družkami a pletly věnce, když tu se objevil krásný býk, bílý, s křišťálovými rohy a na lesklých kopýtkách se dožadoval, aby se na něj Europa posadila. Když to udělala, vzlétl a unesl ji na jeden světadíl - Evropu. Její bratr byl vyslán, aby ji našel a utišil tak otcův žal. V Delfách se dověděl, že ji nemá hledat a ať jde a najde na louce krávu, která ještě netelila a tam ať založí město Théby. Jeho družinu roztrhal syn boha války Árese - jakýsi drak. Toho pak Kadmos zabil a z něj vzniklo spoustu válečníků, kteří se navzájem pozabíjeli. Jen 5 přežilo a ti založili město Théby.

Myšlenky, které mě zaujaly:
"Buď budu, věrní druhové vašim mstitelem, nebo budu vašim druhem i ve smrti!" (řekl Kadmos, str. 32)

Filemon a Baucis

Umístění: starověké Řecko
Hlavní postavy:
Zeus - bůh, v této báji hodný a spravedlivý
Filemon - stařec, miluje svou ženu, dobrosrdečný, hodný, pohostinný
Baucis - stařenka, má stejné vlastnosti jako její můž Filemon

Zeus zase jednou sestoupil z Olympu a zkoumal, jací jsou lidé. K večeru se pokoušel sehnat nocleh u bohatých, ale ti ho vyhnali. Pohoštění i nocleh našel v nuzné chaloupce u dvou starých lidí. Za to, že se k němu tak hezky chovali, se jim odvděčil tím, že z jejich malé chaloupky udělal chrám a že místo smrti se z nich stali ve stejnou dobu dub a lípa. A tak jsou ti dva dodnes spolu.

Myšlenky, které mě zaujaly:
"Víno je sladké, je-li milý hostitel" (řekl Zeus, str. 150)
"Bohové, dovolte nám stát se strážci a sluhy tohoto krásného chrámu, a až se naplní náš čas, kéž bychom zemřeli ve stejnou chvíli..." (řekl Filemon, str. 151)

Orfeus

Umístění: starověké Řecko; Řecko-Trákie
Hlavní postavy:
Orfeus - pěvec

Orfeus hrával na lyru a u toho zpíval tak krásně, že se nad tím všichni pozastavovali a chovali se jen tak, jak to chtěla píseň. Orfeus se zamiloval do víly Eurydiky - oženil se s ní. Jednou ji uštkl had a ona zemřela. I truchlil pro ni Orfeus. Zpíval žalostně, každý, kdo to slyšel, smutněl s ním. Orfeus sestoupil do podsvětí a přemluvil háda, aby mu dal milovanou Eurydiku. Dal, ale orfeus o ní zase přišel. Byl moc nešťastný, zpíval a plakal. Pak byl zabit Bakchantkami a on - mrtev - se mohl opět setkat se svou milovanou ženou.

Myšlenky, které mě zaujaly:
"Podnes zpívají řeky, co si zapamatovaly z písně mrtvého Orfea." (str. 29)