ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Petiška Eduard (*14.05.1924 - †06.06.1987)

­­­­

Staré řecké báje a pověsti (2)

Ilustrace: Zdeněk Sklenář
Vydavatelství: Albatros Praha, 1961

PŘEHLED BOHŮ:

Zeus - vládce bohů, nebes, země, hromů, blesků
Hermes - posel bohů
Apollón - bůh věštby
Dionýsos - bůh vína
Démétér - bohyně rolnictva
Hestia - bohyně domácího krbu
Héra - nejvyšší bohyně
Poseidon - bůh vody
Pallas Athéna - bohyně moudrosti, ochránkyně statečných mužů
Héfaistos - bůh ohně a kovářů
Artemi - bohyně lovu
Áres - bůh války
Afrodita - bohyně lásky a krásy
Hádes - bůh říše mrtvých

OBSAH:

Prométheus
Báje o Prométheovi začíná stvořením člověka z dvou mocných živlů, vody a hlíny. Pallas Athéna soše vdechla život. Prométheus prvního člověka naučil stavět lodě, vařit atd. Diovi - králi bohů - se lidská volnost a svoboda nelíbily a rozhodl se pro oběti v podobě kostí a tuku. Pře Prométhea a Dia přinášely různá neštěstí (např. potopu). Prométheus mu ale oplácel stejnou mincí a lstmi. Zeus se rozzuřil, když mu Prométheus ukradl oheň z posvátné hory Olymp. Seslal na zem dívku s Pandořinou skřínkou. Prométheův bratr Epimetheus ji otevřel a na svět se dostala bída, hlad, závist, smrt, utrpení a jen kousek naděje... Zeus poté ještě přikoval Prométhea k hoře Kavkaz, kde mu denně trhal játra orel. Zachránil ho až Hérakles.

Potopa
Lidé lhali, kradli, atd. Zeus na ně seslal strašnou potopu. Všichni umřeli i zvířata, která žila na stromech se utopila, jelikož si neměla kde odpočinout... Jediný, kdo potopu přežil, byl syn Prométhea a jeho žena. Ti poté úpěnlivě prosili bohyni Themys o nový život na Zemi, až jim řekla, že mají za sebe házet kameny, ze kterých lidé opět vzniknou. Oba uposlechli a lidský život byl zachráněn.

Faethón
Faethón je synem boha slunce a aby to dokázal i chlapcům z vesnice, šel otce navštívit do jeho paláce. Strašně moc si přál ukázat ostatním, že opravdu má otce boha. Helius mu slíbil, že mu jakékoliv přání splní. Faethón si přál jízdu na slunečním voze. Helius mu to musel splnit, ale jak očekával, dopadlo vše strašně špatně. Faethónovi se vymkl kočár z rukou a on brouzdal oblohou dle libosti. Pálil vesnice, lidé v Africe díky jeho žáru zčernali... Zeus ho poté byl nucen shodit z obrovské výše na zem, kde zahynul. Ze sester se staly žalem olše, matka se usoužila a Helius denně posílá na zem své slzy - rosu.

Orfeus
Orfeus byl člověk neuvěřitelně umělecky nadaný. Zvířata, lidi, bozi, prostě všichni jeho zpěv milovali. I on se jednou zamiloval, do vodní víly Eurydiky. Žili šťastně, až jednoho dne jedovatý had Eurydičin život ukončil. Orfeus velmi smutnil a zpíval písně plné utrpení. Všichni, kdo jej slyšeli, se pláči neubránili. Orfeus šel za vládcem podsvětí Hádesem. Zazpíval mu píseň plnou žalu a vládce obměkčil. Řekl Orfeovi, že duši jeho ženy pošle zpět na Zemi jen tehdy, když se na ni celou cestu ven nepodívá. Orfeus souhlasil a vyšel, bohužel se mu zdálo, že neslyší kroky, otočil se a stín jeho milované se mu rozplynul před očima. Sám Orfeus zemřel, když ho opilé dívky zabily kameny kvůli jeho truchlivému zpěvu.

Založení Théb
Mladičkou a krásnou Europu si zamiloval Zeus. Jednoho dne se v podobě býka vydal za Europou na louku, kde si hrála, vybídl ji, ať si mu sedne na hřbet. Europa netušíc, co dělá, si na býka sedla, ten ji unesl na kontinent, který se po ní jmenuje Evropa. Její bratr ji ale měl přivézt zpět domů. Dlouho bloudil světem, až mu věštkyně Pythie řekla, že má založit Théby na louce, kde potká jalovici. Potkal jalovici, ale potkal i draka, který celou jeho družinu pobil. Jen on ho poté přemohl a dle věštby zasel dračí zub do země. Ze země v tu ránu vyrostli udatní válečníci, ale navzájem se pobili. Jen pár jich přežilo a usmířilo se. S nimi založil Kadma Théby.

Pentheus
Pentheus byl král, který se radoval jen z vyhraného boje, z krve... Proto nesnášel boha hojnosti a vína - Bakcha. Chtěl ho jednou zabít, poslal pro něj do města stráže, ty ho však nenašly. Pouze přivedly jakéhosi mladíka, který říkal, že bůh Bakch proměnil v delfíny zlé a nepohostinné námořníky. Pentheus se této "báchorce" vysmál a dal ho odvézt do vězení. Z něho ale cizinec utekl a na pokyn Bakcha zabil krutého Pentheuse. Celému kraji se ulevilo.

Midas
Král Midas si myslil, že je chytřejší než kdejaký chytrák. Bohužel dvakrát se šeredně zmýlil: 1) Když si přál jako dar od boha za pohoštění moc proměnit vše, čeho se dotkne, ve zlato. Jenže i jídlo se mu tak zlatilo v ústech... Naštěstí se tohoto "prokletí" zbavil vykoupáním v řece Paktol. 2) Když se hádal, kdo umí lépe zpívat, zda jeho oblíbenec bůh Pan nebo bůh Apollón. Spor vyhrál Apollón, ale Midasovi se to natolik nelíbilo, že se s ním ohromně pohádal. Apollón se z takovéto ignorace rozlítil a "vykouzlil" Midasovi oslí uši. Od té doby jsou oslové hloupí lidé.

Tantalos
Tantalos měl obrovská pole, stáda a plné pokladnice. Jedl s bohy a naslouchal jim. Byl ale moc "pyšný" a myslil si, že bozi nejsou vševědoucí. Kradl jim, co jen na Olympu viděl. Pohár boží trpělivosti přetekl, když je pohostil masem z vlastního syna. Seslali ho do podsvětí, kde pyká.

Nioba
Čtrnáct dětí jí zemřelo po útoku syna bohyně Létó. Nebylo to bezdůvodné. Nioba se Létó i jejím dětem vysmívala a zakazovala lidem v Thébách tuto bohyni uctívat. Toto Létiny děti nevydržely a matku "pomstily". Nioba žalem ze ztráty zkameněla.

Pelops
Pelopse vyhnal chtivý král z trůnu. Putoval tedy se sluhou světem. V Pise se mu zalíbila dcera krále Oinoma - Hippodamie. Bohužel král nutil každého nápadníka do souboje v jízdě na vozech. Věštkyně mu totiž řekla, že nápadník, který si Hippodamii vezme, zapříčiní jeho smrt. Pelops měl ale koně od boha Poseidona a vyhrál. V zápalu hry si Oinomaa roztříštil hlavu o kámen. Poloostrov, kde Pelops vládl, se jmenuje Peloponés.

O zlatém rounu
Fixos a Hellé byly děti božské matky a pozemského otce. Ten si našel krutou manželku. Ta hledala jakýkoliv způsob, jak se obou zbavit, pro dobro dětí svých. Nakonec se děti pokusila i zabít, v tu chvíli ale přiletěl zlatý beran (posel od matky) a děti zachránil. Neštěstím Hellé nad mořem spadla a to doposud nese její jméno - Hellénské. Fixos se dostal do království Aiétése. Tam obětoval berana Diovi a srst nechal králi, ten ji nechal hlídat na stromě ještěrem.

Iásón a Médea
Iásónova otce vyhnal Pelias z trůnu. Iásón v dospělosti chtěl trůn zpět, král mu ho slíbil, pokud ale přinese zlaté rouno. Iásón se na strastiplnou cestu vydal a zažil spoustu dobrodružství (sirény, kterým unikli; hýbající se skály, přes které se dostali; slepého starce odsouzeného k smrti hladem, kterému pomohli; záchrana Preméthea, vnuka Aiétése), až dospěli k břehům království Kolchida "zlatého rouna". Král Aiétés se obával uloupení rouna a dal Iásónovi úkol. Musí s jeho býkem, kterému z tlamy šlehají plameny a z nosu síra, orat. Před jistou smrtí ho však zachránila náklonnost Médey (dcery krále), dala mu totiž mastičku, která ho před žárem uchrání. Iásón zápas vyhrál a tu noc s Médeou uprchl. Cestou rouno opravdu uloupili. Médea měla prý zůstat na břehu cizí země a na Iásóna počkat. Ten si však mezitím vzal jinou. Médea ji zabila a sama zmizela, neznámo kam.

Hérakles
Jeho síla a dobrodružnost se vysvětlily po zjištění, že jeho otcem je Zeus. Poprvé se jeho šlechetnost ukázala, když si vybral život ctnostný, opovrhl tedy rozkoší. Hérakles hájil vždy práva slabších. Jednou dostal věštbu, že musí u krále Eurystheuse vykonat deset úkolů. Byly přetěžké - např. donést kůži Nemejského lva (která mu později posloužila jako "štít"), záchrana města Jerna před Hydrou (její krev si poté dal na šípy - "koho zasáhly neušel smrti"), zabití kance, laně, stymfalskách ptáků, čištění tří tisíc chlévu... Po osvobození ze služeb si vzal sličnou princeznu Deianeiru. Zlý kentaur ji chtěl unést, Hérakles ho ale zabil. Bohužel Deianeira uposlechla poslední slova kentaura a vzala si jeho krev, prý aby ji nikdy Hérakles neopustil. Když Hérakles odcházel pryč, žena mu nedůvěřivě oblečení tou krví pomazala. Krev Héraklesovi ale spálila žíly a krev v těle. Slavný hrdina tedy umřel nevinnou své ženy.

Perseus
Jeho děd Akrisios Perseuse vhodil spolu s jeho matkou do sudu, aby se věštba, že ho Perseus zabije nevyplnila. Na břehu, kde se vyplavili, začali žít a Perseova matka si vzala krále. Ten však neměl rád ani Persea, ani jeho odvahu. Vyzkoušel si ji tedy a poslal ho pro hlavu bájné medúzy - kdo se na ni podívá, hned zkamení. Nymfy Perseovi daly potřebné magické věci (létající boty, srp, neviditelnost...). Díky nim se mu podařilo medúzu zabíti. Chtěl jednu noc spočinout u Atlase, ten jej ale vyhnal. Perseus se mu odměnil zkameněním - od té doby je v Africe pohoří Atlas. Sám Persesus přiletěl zpět do království, za nevděk nechal zkamenět krále a zachráněnou princeznu si vzal.

Daidalos a Ikaros
Daidalos byl nucen uprchnout, když z hradeb shodil svého synovce, jenž začínal být lepším nežli on, nejlepší stavitel Daidalos. Uprchl na Krétu i se svým synem Ikarosem. Tamějšímu králi postavil na přání bludiště pro ohromného kentaura. Později se Daidalovi ale králova vzpurnost nelíbila, inu rozhodl se uprchnout. Vyrobil pro sebe a syna křídla a vzlétl do oblak a pryč z ostrova. Varoval ale Ikara, aby nelétal příliš vysoko. Ikaros neuposlechl rad, vylétl výše, vosk se roztavil a on se zřítil do vln. Daidalos byl velmi smuten.

Théseus
Théseus se vydal se svým otcem Aigajsem na pomoc Athénám, byl mladý, bojovný a chytrý. Plavil se za minotaurem a sedmi dívkami a šesti chlapci na ostrov Kréta, to byla daň Athéňanů za prohranou válku s Krétou. Minotaurovi zasekl udatný Théseus meč do hrudi a díky královské dceři Ariadně a její niti se dostal ven z bludiště. Musili spolu uprchnout. Když se o jejich zradě doslechl Ariadnin otec, odmítl daň zrušit. Théseus se ale vracel domů šťastně se svou milou, ve spěchu ale zapomněl vyměnit černé neúspěšné plachty za bílé věštící úspěch. Jen černé plachty Aigajseus uviděl, nešťasten se vrhl do moře - podle něj moře Egejské. Théseus poté vládl velmi dobře.

Sisyfos
Byl král drzý a smrti ani bohů se nebál. I Zeus poslal na něho Smrt. Jenže Sisyfos zradu tušil a když Smrt na hrad vstoupila, svázanou ji zamkl v komoře. I neumíral nikdo, nemocní lidé neumírali, zraněná zvířata dal po lesích běhala. Zeus poslal osvobodit smrt boha války. Osvobozená Smrt Sisyfa dostala do říše stínů. Odtud se ale lstí dostal, ale Smrt si každého najde a tak i Sisyfos došel trestu a v říši mrtvých valí do kopce kámen, který mu vždy nahoře opět spadne.

Bellerofontes
Bellerofontes byl vnukem Sisyfa, ze země utekl kvůli podezření z vraždy. Přišel do království Proitova. Tam se znelíbil královně a ta namluvila králi, že ho nově příchozí hodlá svrhnout z trůnu. Králi se ho ale zabít nechtělo a tak ho poslal ke svému bratrovi, který to měl vykonat. Jemu se ho ale zželelo a dal mu raději těžký úkol - přinést hlavu Chiméry. Bellerofontes pomocí Athény osedlal bájného Pegase a bájnou Chiméru zdolal. Bohužel tak zpychl, že si to namířil s Pegasem na Olymp. Pegas se ale vzepřel a Bellerofonta shodil a sám vstoupil do Diových služeb.

Meleagros
Meleagrovi byl předurčen podivný osud. Měl žíti tak dlouho, dokud neshoří polínko s jeho životem. Toto polínko jeho matka pečlivě uschovala. Kraj tohoto království měl vždy hojnou úrodu. Lidé děkovali bohům, jen na bohyni Artemidu zapomněli. Tu to moc rozzuřilo a seslala na tento kraj velkého kance, který tuto úrodu ničil a vůbec všem hrůzu naháněl. Muži, Meleagros a Atalinta, šli do lesa kance zabíti. I dlouho se jim to nedařila a hodně mužů padlo, až Atalintin šíp kance zranil, poté ho Meleagros dorazil. Jenže začal se zpupný válečník Athálie hádati, kdo ho skolil a kance jen pro sebe chtěl. Začal se dokonce i prát, a tak pro ochranu všech ho Meleagros zabil. Jen se to dozvěděla jeho matka, jen co zjistila, že její syn jejího bratra zabil, oslepena rozhořčením vzala poleno a spálila jej (tím syna zabila). Poté se mečem probodla. Dvě z jeho sester se staly perličkami a třetí se za smrt svého muže Hérakla zabila.

Oidipus a Antigona
V Thébách žil král Láios s ženou Iokastou. Byli bezdětní a věštba jim řekla, že synek bude moci za otcovu smrt. Narozené děťátko tedy nechali odnést do hor. Pastýř ho ale napospas nemohl nechat. Dal ho tedy králi v Korintu. Tam vyrostl a chtěl najít pravé rodiče. Putoval různými zeměmi a dostal i věštbu: Zabiješ otce svého a vezmeš za ženu matku svou. Poté došel do Théb, po cestě zabil posly a starce v kočáru, který mu vadil na cestě. V Thébách se doslechl o strašné sfinx, která dávala hádanky. Odipus se to rozhodl vyzkoušet a hádanku "Ráno to chodí po čtyřech, odpoledne po dvou a večer po třech" uhádl. Tím Théby zachránil a vzal si ovdovělou královnu Iokastu. Mor zasáhl Théby a zničit jej mohl vrah krále Laiose tím, že odejde. Věštby, co byly vyřčeny, se náhle propojily a zjistilo se, že se všechny vyplnily! Iokasta se zabila a Oidupus si propíchl oči a odešel do podsvětí. Jeho synové/bratři se hádali o trůn, až se nakonec oba zabili. Tak tedy opět vládl Kréon (Iokastin bratr). On ale vládl velmi krutě a zničil celé rodině štěstí.

Filemon a Baucis
Zeus sestupoval na zem se svým sluhou jako vandrák a chtěl si na noc někde odpočinout. Všichni bohatí ho z domů vykopli, jen chudý stařec a stařenka - Filemon a Baucis - je přijali. Hostili je jak jen mohli a když jim Zeus prozradil, že je vládce bohů, začali se mu oba klanět a prosit o odpuštění za to skromné pohoštění. Bůh jim ale naopak děkoval a zaplavil domy zbohatlíků a jejich skromnou chatičku přeměnil na krásný palác, který oba spravovali. Jen jedno přání měli, a to aby spolu oba zemřeli. Když jejich chvíle nadešla, Filemon se v dub proměnil a Baucis v břízu. Když fouká, jemně se dotýkají a drží se.

Éros a Psýché
Psýché byla nádherná dívka a lidé ji uctívali místo bohyně lásky Afroditi. Tu to velmi naštvalo. Vyslala Érose, aby ji zasáhl a ona se zamilovala do nějakého ošklivého a zlého muže. Éros se ale sám do Psýché zamiloval a odnesl si ji do hradu, kde se o ni starali neviditelní služebníci a ona sama se nesměla podívat na manžela. Když ji byly navštívit sestry, začaly jí říkat, že její muž je obluda a ať se na něj podívá a hlavu mu uřeže. I bála se Psýché o život a život ostatních lidí a v noci se na něj podívala, ač ji prosil, ať to nedělá. Podívala se tedy Psýché a Éros jí uletěl s tím, že se již více neuvidí. I šla zamilovaná Psýché k Afroditě, aby se mohla opět shledat s jejím synem. Afrodita jí dala tři obrovsky těžké úkoly, jenže Psýché každý rád pomohl. No a přimluvil se za smutnou Psýche i Zeus a tak svolila ke svatbě syna a jeho milé. Zeus je poté přijal na Olympu za nesmrtelné.

Gýges a prsten
Jednoho dne Gýges nalezl prsten, který měl kouzelnou moc. Když s ním Gýges otočil, zneviditelnil se. I využíval toho jen k dobrému, pomáhal slabým, nalézal zločince, vrahy a zloděje. Když umřel, pohřben byl i s prstenem.

Trójská válka
Novorozenec Paris měl přinést Tróji zkázu, proto ho poslal král pryč do lesů. Tam ho vychovala medvědice a poté pastýř. Z Parida se zatím stával silnější a silnější muž. Jednou ho navštívily tři bohyně a řekly mu, ať je rozsoudí - ať dá jablko nejkrásnější. Dal jej tedy Afroditě. Ta mu přislíbila nejkrásnější ženu na světě. Ta krasavice byla manželka řeckého krále Meneláose - Helena. Unesl ji tedy Paris do Tróji. Vypukla 10letá válka před Trójou. Trójané ani Řekové po celou dobu nevyhrávali, jen padlo mnoho udatných hrdinů (např. Achillos). Nakonec Řekové 10. roku vyhráli válku lstí - Trojským koněm. Bohužel ani oni vítězství neslavili, jelikož mnoho lidí zemřelo.

Orestes
Orestes přišel jako muž pomstít smrt svého otce a dostat se zpět trůn. Podařilo se mu zabít oba zrádce matku i krále. Vládnout nemohl, jelikož bohyně Erinye mu stále zpívaly o tom hrozném činu. Po přinesení obětí bohyním se Athéna smilovala a zbavila ho utrpení. Vládl šťastně a spravedlivě.

Odysseovy cesty
Odysseus se po dobití Tróje chtěl i se svou družinou dostat zpět na rodný ostrov Ithaka. Bohužel mu nebylo přáno a dostal se k obru Kyklopovi, který je zajal v jeskyni. Šikovně ho Odysseus oslepil a utekl. Jenže tímto činem si rozhněval Kyklopova otce - Poseidona. Ten mu od té chvíle na moři nepřál. Díky této nepřízni zažil po více jak 20 let Odysseus různá dobrodružství. Dle věštby se měl domů dostat sám. Věštba se vyplnila a nuzně oblečený Odysseus se jednoho dne konečně dotkl břehů Ithaky. Tam pobil drzé a neomalené nápadníky své ženy a radostně se s ní shledal. Tak se vrátil další hrdina...

Poslední příběh bez konce
Nám jen vypráví o době, kdy se tyto báje "odehrávaly". O tehdejším divadle ve třech osobách, dramatech, atd. Prostě bychom měli myslet na bájné hrdiny a na to, co dějiny psaly.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Phoebeinka, 16.10.2006

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Abrahám a Izák (Příběhy starého Izraele)
-Adam a Eva (Příběhy starého Izraele)
-Anička a básnička
-Babylonská věž (Příběhy starého Izraele)
-Birlibán
-Blaník (Čtení o hradech)
-Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (2), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (3), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (4)
-Éros a Psýché (Staré řecké báje a pověsti)
-Faethon (Staré řecké báje a pověsti), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (2), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Filemon a Baucis (Staré řecké báje a pověsti)
-Gilgameš (Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie)
-Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy (2)
-Gýges a prsten (Staré řecké báje a pověsti), Gýges a prsten (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Hérakles (Staré řecké báje a pověsti), Hérakles (Staré řecké báje a pověsti) (2), Hérakles (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Kain a Ábel (Příběhy starého Izraele)
-Midas (Staré řecké báje a pověsti)
-Míšovo tajemství
-Nioba (Staré řecké báje a pověsti)
-Noemova archa (Příběhy starého Izraele)
-O boji a zradě (Čtení o hradech)
-O dobytí města Joppy egyptskou lstí (Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie)
-Odysseovy cesty (Staré řecké báje a pověsti), Odysseovy cesty (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti), Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Orestes (Staré řecké báje a pověsti)
-Orfeus (Staré řecké báje a pověsti), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (2), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (3), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (4), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (5), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (6), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (7)
-Perseus (Staré řecké báje a pověsti)
-Potopa (Staré řecké báje a pověsti), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (2), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (3), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (4), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (5), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (6), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (7)
-Příběhy starého Izraele
-Příběhy, na které svítilo slunce, Příběhy, na které svítilo slunce (2)
-Prométheus (Staré řecké báje a pověsti), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (2), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (3), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (4), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (5)
-Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti), Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti) (2), Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Staré řecké báje a pověsti, Staré řecké báje a pověsti (2), Staré řecké báje a pověsti (3)
-Staré řecké báje a pověsti (několik bájí), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (2), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (3), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (4), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (5), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (6), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (7), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (8), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (9), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (10), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (11), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (12), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (13)
-Tantalos (Staré řecké báje a pověsti), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (2), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (3), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (4), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (5)
-Trójská válka (Staré řecké báje a pověsti), Trójská válka (Staré řecké báje a pověsti) (2)
Čítanka-Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti)
-Dopis (Na prázdná místa)
-Éros a Psýché (Staré řecké báje a pověsti)
-Faethón (Staré řecké báje a pověsti)
-Midas (Staré řecké báje a pověsti)
-Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti)
-Orfeus (Staré řecké báje a pověsti)
-Perseus (Staré řecké báje a pověsti)
-Potopa (Staré řecké báje a pověsti)
-Prométheus (Staré řecké báje a pověsti)
­­­­

Diskuse k výpisku
Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti (2)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­