ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Dickens Charles (*07.02.1812 - †09.06.1870)

­­­­

Vánoční povídky


Marleyho duch
Příběh se odehrává v Londýně, kde lakomý Scrooge odmítá pozvání svého dobromyslného synovce Freda k vánoční večeři. Za rohem se maličký Bob Cratchit marně snažil ohřát nad ubohým plamínkem svíčky, jelikož pan Scrooge mu nepovolil přihodit jediné polínko do skomírajícího ohníčku. Pan Scrooge byl krutý muž, jehož jedinou láskou byly peníze, které se ovšem vůbec neotáčely, pouze hromadily. Odmítal věnovat peníze potřebným a nejraději by je poslal do vězení. Byl bezcitný a snad chtěl, aby to tak zůstalo, ovšem ten večer se stalo něco, co navždy a nadobro změnilo jeho život.
Když se vrátil ulicemi, kterými se proháněla zuřivá vánice, do svého domu, všiml se něčeho, co bylo velice zvláštní. Klepátko u jeho dveří mělo podobu jeho bývalého společníka Jakuba Marleyho. To ovšem nebyl konec záhad tohoto večera. Když se Scrooge pohodlně posadil do svého křesla, snažil se ujistit, že řinčení řetězů, které slyšel, je pouze výplodem jeho fantazie. Ovšem mýlil se. Za chvíli k němu přistoupil jeho bývalý společník, který byl už dlouhou dobu po smrti. Jakub Marley byl celý spoután v řetězech a působil sklíčeným dojmem. Pověděl Scroogovi, že si odpykává svůj trest za to, že byl za života velice chamtivý a odmítal dávat peníze potřebným. A protože nechtěl, aby měl stejný osud i Scrooge, přišel za ním, aby mu pomohl. Tu noc měli Scrooge navštívit tři duchové, kteří by mu měli pomoci stát se lepším člověkem a uniknout věčnému zatracení.
Když duch zmizel, odebral se Scrooge na své lože se svým obvyklým: "Pche, humbuk!", ale už si nebyl tolik jistý v kolenou, když se mu stěží dařilo usnout.
Úderem druhé hodiny se objevilo první zjevení. Byl to maličký skřítek, v obličeji velice mladý, avšak poznamenaný vráskami hlubokého stáří. Byl to duch minulých Vánoc a než stačil Scrooge zaprotestovat, už ho maličké zjevení vytáhlo z okna a vrátilo se s ním do dob, kdy byl Scrooge malým chlapcem, který zůstal sám ve škole, když všechny ostatní děti utíkaly domů slavit Vánoce. Bylo to zvláštní, ale ten pohled na toho zuboženého chlapce Scrooge natolik obměkčil, že jeho stařecké tváře po velice dlouhé době znovu ucítily slanost slz. Zoufale prosil ducha, aby ho vzal zpátky a ten mu prosbu splnil.
Zubožený Scrooge ulehl do postele a odevzdaně čekal, než se objeví další zjevení.
Scrooge se probudil a při pohledu na hodiny si zděšeně uvědomil, že brzy znovu odbije druhá. Ovšem nevěděl kterého dne, ani jak dlouho spal. Ležel a třásl se při pohledu na nástěnné hodiny. Ovšem, odbyla druhá a nic se nestalo, žádné zjevení. Dříve než se ovšem stačil přesvědčit, že to vše byl pouhý sen, všiml si proužku světla, který vycházel z vedlejší místnosti. Opatrně došel do vedlejší místnosti, která byla náhle celá vyzdobená vánočním jmelím a uprostřed na trůnu ze všelijakých pochoutek seděl obr s milým úsměvem na tváři. Byl to duch dnešních Vánoc a stejně jako minulý, i on vzal Scrooge do ulic. Tentokrát se však neocitli příliš daleko. Stanuli před skromným příbytkem Boba Cratchita, kde právě jeho žena chystala večeři – maličkého krocana. Bobova rodina byla velice chudá, ale šťastná. Teď poprvé Scroogovi došlo, že ne peníze, ale dobrota lidských srdcí dělá lidi šťastnými. Najednou se v příbytku objevil malý Tiny Tim, který pajdal o své berličce. Byl velice nemocný, ale tvářičky mu svítily štěstím a z očí se dala vyčíst chytrost někoho, kdo zná svůj osud. Scrooge pohled na malého Tima rozplakal a znovu prosil ducha, aby se mohl vrátit zpět do své ložnice. Ještě předtím ho ale duch vzal k domu Freda, Scroogova synovce. A když viděl usměvavou a upřímnou tvář svého synovce, bylo Scroogovi velice líto, že nemůže slavit Vánoce s ním a jeho přáteli.
Vrátil se zpět do své postele a už netrpělivě očekával příchod třetího ducha. Ten byl ovšem jiný než ti druzí. Byl zahalený v kápi a za celou dobu nepromluvil ani slovo. Šla z něj hrůza. Přivedl Scrooge na hřbitov, kde viděl hrob malého Tiny Tima a kousek od něj svůj vlastní...
Vrátil se zpět do své postele a s velikou úlevou si uvědomil, že je stále živý a může vše napravit. Venku se rozednilo a když šťastný Scrooge vyhlédl z okna, zjistil, že je Štědrý den, a že nic důležitého nezaspal. A tak začal rozdávat vše, co mohl, dával dárky, štěstí, peníze rozhazoval plnými hrstmi. Přidal na platu Bobu Cratchitovi, rozhodl se pomoci malému Tiny Timovi. A večer se objevil i na večeři u svého synovce, kde se radoval s ostatními. Už to nebyl ten starý mrzout Ebenezer Scrooge. Byl laskavý a milý. A rozesmál víc tváří, než za celý svůj dosavadní život. Pochopil totiž moc důležitou věc, že život se nedá měřit penězi, ale bohatstvím lidských srdcí a že smích je nejlepší lék ze všech medicín světa.

Začarovaný
I příběh začarovaný je opravdu kouzelný, i když ne snad tolik prosycený vánočním duchem. Přesto umí také zasáhnout hluboko do lidské duše. Je v něm totiž tajemství, které spoustě lidí uniká, síla a důležitost lidských vzpomínek.

Pan Redlaw je profesor chemie. Zároveň je to ale člověk, kterému život moc nepřeje. Moc by si přál nemít některé vzpomínky, které mu neustále rozdírají srdce. A potom dostane od svého ducha šanci skutečně se těchto vzpomínek zbavit. Ovšem je to správné? Určitě ano, nikdo si přece nezaslouží prožívat taková muka jako on, proto přijme. S tímto darem dostane ovšem ještě jeden dar. Lidé, ke kterým se přiblíží, také zapomenou na své špatné vzpomínky, bude rozdávat dobro...
Redlaw si ovšem neuvědomil, že naše vzpomínky, které nás uvnitř ničí, nás zároveň učí být lepší než ti, kteří nám v minulosti ukřivdili či ublížili. Učí nás být lepší, silné bytosti. Takže se špatnými vzpomínkami ztratil i jakousi lidskost a dobrotivost, pro kterou ho lidé měli rádi a ke které jeho žáci vzhlíželi. A tento chlad teď Redlaw rozdával na každém kroku. Příliš pozdě si uvědomil, že jeho dar ničí nejen jej, ale i všechny ty, ke kterým se přiblížil. Nevěděl, o co je okrádá, ani mu jich nebylo líto, jenom věděl, že něco není v pořádku. A potom potkal jakési dítě, jediného tvora, který byl vůči jeho daru imunní. Bylo to dítě ulice, zloděj, vyvrženec společnosti. Proto se rozhodl, že s jeho pomocí půjde někam, kde jeho dar udělá lidi šťastnými. Proto zamířil mezi ty největší vyvrhele společnosti, žebráky a mrzáky. Ovšem pokud si myslel, že alespoň tady bude rozdávat dobro, mýlil se. Lidé se začali vzájemně nenávidět, prát, hádat se... A dokonce i ti lidé, kterým by nikdy ve svém životě nechtěl ublížit.
Nenáviděl se. Nebyl schopen citů, ale byl schopen nenávisti. Neustále prosil, aby se znovu objevil jeho duch, až se tak skutečně stalo, ale nepřišel sám. Spolu s ním šel duch jedné dobré ženy, paní Milli. Ta jediná mohla vše zachránit. To ona byla ztělesněním toho dobra, které on vzal. Sám od této chvíle ztratil svůj dar brát vzpomínky druhým, ale on už neměl šanci tyto vzpomínky zpět najít, protože se jich dobrovolně vzdal.
A tak paní Milli kde vešla, vlévala teplo do lidských srdcí a lidé se k ní šťastně tulili a jí to vlévalo slzy do očí. A potom přišla i za panem Redlawem, který se jí se vším svěřil. Bylo jí moc líto, že mu nemůže pomoci, ale nedokázala nic udělat. Potom za ním ovšem poslala někoho, kdo se moc bál předstoupit mu před oči. Byl to Edmund Denham, člověk, který Redlawovi v minulosti velice ublížil. A jak se Redlaw snažil ve svém nitru najít význam slova odpuštění a v jeho blízkosti byla paní Milli a ještě spousta dobrých lidí, najednou si vzpomněl. Našel své ztracené vzpomínky. Byl znovu šťastný. Odpustil Edmundovi a jak tak plakal u nohou paní Milli, zrak mu padl na obraz, který visel na zdi a na něm stálo: "Pane, nechť má paměť nikdy neuvadne!"
Ano, ať nikdy neuvadne!

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Petra, 03.09.2005

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Charles Dickens - Vánoční povídky

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­