ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Čechov Anton Pavlovič (*29.01.1860 - †15.07.1904)

­­­­

Povídky

- název originálu: Rasskazy

Největším Čechovovým přínosem do historie ruské i světové literatury je jeho novela. Za 24 let své tvůrčí činnosti vypěstoval tento útvar Čechov k takové dokonalosti, že mnohé novely vešly jako obecně uznávaná mistrovská díla do pokladnice světové literatury. V jeho díle poznáváme ruský život 19. století - "život ne úředně zakázaný, ale také ne zcela dovolený". Ceníme jej jako mistra uměleckého slova a jako spisovatele-spolubojovníka se zbytky předrevolučního měšťanstva.
Povídky jsou výborem z Čechovových novel. Kniha obsahuje tyto povídky: Smrt úředníka, Chirurgie, Chameleon, Maska, Mník, Koňské příjmení, Zločinec, Poddůstojník Prišibejev, Tesknota, Vaňka, Uprchlík, Chlapci, Varce se chce spát, Učitel literatury, Dům s mezzaninem, Na vesnici, Člověk v pouzdře, Angrešt, Ionyč, Dušinka a Nevěsta.

STRUČNÝ OBSAH VYBRANÝCH POVÍDEK:

Smrt úředníka (1883)
Exekutor Ivan Dmitrič Červjakov v divadle začne kýchat a poprská generála Brizžalova, který sedí před ním. Červjakov se mu omluví a generál jej odbude slovy, že se nic nestalo. Jenže o přestávce se Červjakov začne zase omlouvat, protože nechce připustit, aby se na něj zlobil nebo urazil. Když přišel Červjakov domů, vše řekl své ženě. Druhý den se vydal opět za generálem, jemuž se začal zase omlouvat. Generál ho poslal pryč s tím, že se mu Červjakov vysmívá. Nakonec se Červjakov rozhodl, že mu napíše dopis. Jenže nevěděl co napsat, a tak se vydal na další návštěvu. Generál se již naštval a vyhodil ho. Červjakov přišel domů a umřel.

Chirurgie (1884)
Za nepřítomnosti doktora, který se jel oženit, přijímá nemocné felčar Kurjatin. Do nemocnice přijde Vanmiglasov, jenž nemůže jíst, protože jej bolí jedna strana pusy. Kurjatin se koukne a řekne, že mu musí vytrhnout zub. Jenže mu to nejde a akorát Vanmiglasovi způsobuje bolest. Když to zkusí podruhé, zub křupne. Vanmiglasov na něho nadává a vrací se domů.

Chameleon (1884)
Policejní inspektor Očumelov jde po tržišti se strážníkem, když vtom uslyší kňučení psa a začne se srocovat dav. Inspektor to jde hned vyřešit. Povyk byl způsobený zlatnickým mistrem Chrjukinem, kterého kouslo chrtí štěně do prstu. Očumelov se snaží vypátrat, čí je to pes, aby majiteli mohl napařit pokutu. Když někdo z davu vykřikne, že to je pes generála Žigalovovo, obrátil a začal hájit psa, že tak malé štěně nemohlo nikoho kousnout do prstu. Pak však strážník řekne, že to není generálův pes. V tom okamžiku Očumelov opět změní své chování a začne říkat, že pes by měl být utracen. Takhle policejní inspektor mění názory. Poté ale někdo spatří generálova kuchaře - zeptají se ho tedy, jestli to je či není generálův pes. Ten odpoví záporně, ale že prý patří generálovu bratru Vladimíru Ivanyči. Kuchař odvede psa domů.

Maska (1884)
Na jednom maškarním plese vrazí do čítárny, kde se nachází pět inteligentů, muž v masce se dvěma dámami. Vyhazuje inteligenty, kteří mu říkají, že zde je čítárna a ne bufet. Muž v masce je začne urážet a oni si na pomoc zavolají pořadatele, jenž muže žádá o odchod. Když ani on nepomůže, je zavolán starý policista, který nakonec zavolá ostatní policisty, kteří se plesu účastnili. Když se sepíše protokol, muž si strhne masku. Všichni se rázem zarazili, jelikož to byl místní milionář Pjatigorov. Nakonec opustili čítárnu a čekali v sále. Když Pjatigorov vyjde ven, usne a tak mu inteligenti pomohou domů.

Mník (1885)
Jednoho letního dne se dva tesaři snaží vytáhnout zpod vrby mníka, který jim zalezl mezi kořeny. Jelikož má hlavu schovanou, tak jej nemohou chytnou za žábry. Po chvíli je slyšet praskání biče, jak pastýř Jefimem vede stádo k vodě. Jakmile zjistí, co ti dva dělají, vydá se k nim a začne jim pomáhat. Jenže stádo vleze do panské zahrady. Tu se po křiku vydá i pán Andrej Andrejevič, jenž je - jakmile zjistí, že chytají mníka - začne povzbuzovat a když vidí jejich marnou snahu, tak zavolá kočího Vasila. Když ani s ním nevytáhnou mníka, jde jim na pomoc sám Andrej. Rozhodnou se kořeny podsekat a za chvíli Andrej Andrejevič chytne mníka za žábry a začne jej vytahovat. Jenže mník sebou začne mrskat a zmizí jim ve vodě.

Koňské příjmení (1885)
Vysloužilého generálmajora Buldějeva rozbolely zuby, zkoušel různé věci, které mu poradili, ale nic nezabíralo. Vytrhnout zub nechtěl, pak si generálův správce Ivan Jevsejič vzpomněl na jednoho zaříkávače, který léčil zuby. Generál tomu nevěřil, ale žena jej prosila, ať to zkusí a pošle telegram. Správce tedy začal diktovat, ale nemohl si vzpomenout na jméno. Jediné, co věděl, bylo, že to má něco společného s koněm. Celá domácnost chodila za správcem a říkala mu různá jména, jelikož Buldějev slíbil pět rublů tomu, kdo uhádne ono jméno. Jenže bolest byla veliká, a tak nechal Buldějev poslat pro doktora, který mu zub vytrhl. Když se doktor zeptal správce, zda by mu neprodal trochu ovsa, vybavilo se správci příjmení Ovsov, jenže už bylo pozdě.

Zločinec (1885)
Denis Grigorjev je souzen za to, že odšrouboval matici z koleje. Ten chtěl matici použít při lovení jako olůvko, protože ryby se spíše drží u dna. Soudce mu oznámí, že mohl způsobit vykolejení vlaku a tedy i smrt lidí. Denis říká, že je odšroubovávají už mnoho let, ale žádné neštěstí se dosud nestalo. Nakonec jej soudce odsoudí na základě jeho obvinění k vyhnanství a nuceným pracím. Začne mluvit o svých bratrech, takže soudce zavolá vojáky, kteří Denise vyvlečou ze soudní síně.

Poddůstojník Prišibejev (1885)
Poddůstojník je obviněn z toho, že urazil strážmistra, okresního správce a strážníka. Poddůstojník se hájí tím, že viděl srocený dav, který se nemá co srocovat, a tak se ho snažil rozpustit. Byl tam utopenec a nad ním strážník. Poddůstojník ho začne poučovat, co a jak měl udělat. Nakonec začne poddůstojník číst smírčímu soudci, kdo vysedává při světle, přičemž jej soudce zarazí a začne vyslýchat svědky. Nakonec je poddůstojník odsouzen k měsíci vězení, ale nechápe za co. Když vyjde ven a uvidí ve skupinkách srocené mužiky, tak se ze zvyku nedokáže přemoci a hněvivým hlasem jim přikazuje rozchod.

Tesknota (1886)
Drožkář Iona Potapov stojí se svým koněm bez hnutí na ulici. Přijde k němu zákazník a řekne mu, kam chce zavést. Zákazník mu nadává, že jede pomalu, tak se k němu drožkář otočí a sdělí mu, že mu zemřel syn, jenže zákazník jej nechce poslouchat, tak s tím přestane. Další zákazníci se k němu chovají stejně. Nikdo nechce poslouchat, co se stalo jeho synovi a přitom Iona by to potřeboval někomu říci. Nakonec se Iona nechá unášet steskem a všechno poví svému koníkovi.

Vaňka (1886)
Vaňka Žugov je devítiletý chlapec, jenž byl dán k obuvníkovi do učení. Když se mistr s chotí a tovaryši vydali na jitřní, vyndal z mistrovy skříně lahvičku s inkoustem a něco na psaní. Zprvu s obavou se rozhlíží, jestli se někdo nevrátí, ale nakonec začne psát svému dědečkovi, který mu jako jediný zůstal. V dopise si stěžuje na život u mistra, jak jej bijí, jak má hlad...a žádá dědečka, aby si pro něj přijel. Když dopis dopsal, rozeběhl se, aby jej hodil do nejbližší poštovní schránky.

Uprchlík (1887)
Paška je sedmiletý chlapec, který má bolák na lokti, jde s matkou k doktorovi. Ten si jej chce nechat v nemocnici, a tak mu řekne, že půjdou spolu na trh. Sestřička ho odvede na pokoj, kde dostane pořádně najíst a nové oblečení. Paška celou dobu čeká, až pro něj přijde doktor, který mu slíbil, že spolu půjdou na trh. Jelikož je večer, čekat přestane a jde spát. Večer jej vzbudí hlasy. Naproti v pokoji umřel muž, a tak jej vynášejí pryč. Paška uteče z nemocnice, nakonec se vrací a v okně zahlédne doktora. Omdlí a doktor ho najde.

Chlapci (1887)
Návrat syna Vládi je dlouho očekávány. Tento gymnazista však nepřijede sám, ale dorazí s ním i kamarád z gymnázia Čečevicin. Vláďa má tři sestry, dvě se rozhodnou poslouchat bratra a jeho přítele, o čem se spolu baví. Dozví se, že spolu odjedou do Kalifornie. Děvčata nic nepoví. Když přijde den, kdy mají odjet, vydají se je sledovat. Jenže Vláďa se začne cukat kvůli matce, přesto se nakonec vydají na cestu. Rodiče začnou syna hledat, ale nenacházejí jej. Vláďův otec to celé pak začne vyčítat synovi a jeho příteli, pro kterého přijede matka.

Varce se chce spát (1888)
Chůva Varka musí v noci kolébat dítě a pokud usne, hospodář ji začne tlouci. Avšak ona usne a zdá se jí o minulosti - o tom, jak umřel její otec. Druhý den ráno začnou její povinnosti, což je ráda, protože při práci nemá nutkání spát. Hospodářka jí neustále přidává další a další povinnosti. Večer přijde návštěva, a tak musí obsluhovat. Pak začíná opět čas na hlídání dítěte. Varka usne a zase se jí zdají sny, avšak vyvstane jí na mysli myšlenka, že dítě je jejím nepřítelem, a tak ho udusí. Poté si lehne na podlahu, začne se smát radostí, že už může spát.

Člověk v pouzdře (1898)
V mironosické vesnici přespává zvěrolékař a učitel gymnázia. Učitel vypráví o učiteli Belikovi, který žil "jakoby v pouzdře". Vše, co bylo zakázané, tak to dodržoval. Neporušoval zákony. Lidé se jej báli. Do školy přijde nový učitel-Ukrajinec, jenž má sestru. Ta najde zalíbení v Belikovi. Všichni v jeho okolí mu začnou říkat, že by se měl oženit. Jednou uvidí ji a jejího bratra na kole, a to se mu zdá nemístné, Belikov proto jde za jejím bratrem, ten jej strčí lehce za dveří a Belikov spadne ze schodů přímo před jeho "vyvolenou". Ta se v domnění, že spadl sám, začne smát. Belikov se urazí a zůstane u sebe v posteli. Nechce vylézt. Nakonec zemře a lidé v jeho okolí mají pocit svobody. Život se zase zaběhne.

Angrešt
Ivan Ivanyč vypráví příběh svého bratra Nikolaje, který chtěl pěstovat angrešt. Poprvé, když přijel k bratrovi na návštěvu, byla první úroda angreštu. Nikolaj říkal, jak je chutný - byl šťastný, jelikož si splnil svůj sen.

Ionyč
Starcev se seznámí s rodinou Trukinových. Zamiluje se do jejich dcery Kateřiny a požádá ji o ruku. Ta ale odmítá, neboť chce být umělkyní a odjíždí do Moskvy. Setkávají se až po 4 letech. Oba se změnili. Starcev zbohatl a Kateřina se ho snaží získat, ale on je rád, že si ji tehdy nevzal. Na začátku byl Starcev dobrosrdečný, ale kvůli penězům se z něho stal chamtivý člověk.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Katka Svobodová, 03.02.2011

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Anton Pavlovič Čechov - Povídky

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­