Puškin Alexandr Sergejevič
(06.06.1799 - 10.02.1837)
Bělkinovy povídky
Tuto sbírku povídek vydal Puškin v roce 1830 nejprve pod pseudonymem Ivan Petrovič Bělkin - odtud tedy název Bělkinovy povídky. Je to ryze romantické dílo - objevuje se v něm vše, co bylo pro romantismus typické.
Všechny povídky jsou údajně inspirovány skutečností a jsou zasazeny do malých ruských vesniček a vypovídají o životě tehdejších lidí. Jsou však i zábavné a lehce ironické. V knize je povídek celkem pět a každá má jiný obsah, každá popisuje zcela odlišné lidské osudy. Všechny jsou ale úsměvné a čiší z nich duch romantismu.
První povídka je Výstřel. Je o zhrzeném carském vojákovi, který utekl před potupou a urážkou na jednu vesnickou posádku, kde v poklidu žil do doby, kdy měl možnost pomstít se člověku, který ho ponížil.
Druhý příběh se jmenuje Metelice. Ta je psána čistě pro pobavení. Je o mladé zamilované dvojici, které nepřejí dívčiny rodiče. Tajně se tedy chtějí vzít, ale nakonec vše dopadne úplně jinak.
Jako třetí následuje Majitel pohřebního ústavu. Musím říci, že ta se mi líbila asi nejméně. Zmíněný majitel šel jednoho večera na oslavu, kde se naštval a řekl, že na svou oslavu pozve mrtvé, které pohřbil. To se nakonec opravdu stalo, ale jen v jeho snu.
Čtvrtý je Staniční dozorce. Ten je narozdíl od ostatních trochu smutný. Vypráví o dozorci a jeho krásné dceři, která jednoho dne odjela s mladým husarem a vzala si ho. Na místo svého dětství se vrátila až po otcově smrti, a tak se aspoň zašla podívat na jeho hrob.
Poslední z pěti povídek je Slečna selka. Ta už se nese čistě v romantickém a veselém duchu. Dva staří šlechtici se nemají rádi. Ovšem jejich děti ano a samy o tom nevědí. Zkrátka pěkný romantický propletenec, který nakonec dopadne dobře a koná se svatba.
Kniha Bělkinovy povídky má několik charakteristických znaků. Hlavně v ní nikde nejsou konkrétní názvy vesnic a měst. V textu jsou pouze tři hvězdičky nebo v lepším případě počáteční písmeno názvu. Autor buď neměl dost fantazie nebo jen nechtěl své příběhy zasazovat do konkrétních míst. Další věc, ovšem možná je to pouze můj pocit, je to, že příběhy jsou ukončovány a ke zdárnému konci dováděny poněkud jednoduše a možná i naivně. Možná se právě takto projevuje touha romantického autora po lepším světě, který přenášel na stránky svých knih. Ale možná je to opravdu jen můj pocit.
Co tedy říci závěrem. Bělkinovy povídky jsou zábavným čtením, které se dá zvládnout za půl dne. Je v nich kus romantického světa - odvážných mladíků a cudných slečen a všudypřítomná láska.
Zdroj: Lingvik, 09. 04. 2004
Možnosti:
 ,
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:
| Čtenářský deník | - | Arion: výbor z lyriky |
| - | Bělkinovy povídky |
| - | Boris Godunov |
| - | Evžen Oněgin, Evžen Oněgin (2), Evžen Oněgin (3), Evžen Oněgin (4), Evžen Oněgin (5), Evžen Oněgin (6), Evžen Oněgin (7), Evžen Oněgin (8), Evžen Oněgin (9), Evžen Oněgin (10), Evžen Oněgin (11), Evžen Oněgin (12), Evžen Oněgin (13), Evžen Oněgin (14), Evžen Oněgin (15), Evžen Oněgin (16), Evžen Oněgin (17), Evžen Oněgin (18), Evžen Oněgin (19), Evžen Oněgin (20), Evžen Oněgin (21), Evžen Oněgin (22), Evžen Oněgin (23) |
| - | Kapitánská dcerka, Kapitánská dcerka (2), Kapitánská dcerka (3), Kapitánská dcerka (4) |
| - | Piková dáma, Piková dáma (2), Piková dáma (3), Piková dáma (4), Piková dáma (5), Piková dáma (6), Piková dáma (7) |
| - | Vánice |
Životopisy - Alexandr Sergejevič Puškin
|
