ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Quesnel Alain (-)

Brigda    
­­­­

Mýty a legendy - Egypt, Řecko, Galie (3)

  • spoluautorství Bernard Briais
  • tento výpisek se věnuje pouze druhé části knihy - Řecku

Bohové a hrdinové starého Egypta, Řecka a Galie připomínají kořeny naší civilizace. Mýty jsou doplněny historickými fakty.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Gemini v Bratislavě roku 1992 (2. vydání). Z francouzského originálu Mythes et légendes - L'Egypt, La Gréce, Les Gaulois přeložil Evžen Lukeš. Ilustrace: Jean-Marie Ruffieux. Počet stran: 143. ISBN: 80-85265-50-8.

OBSAH VYBRANÝCH KAPITOL - ŘECKO:

V této knize je mnoho mýtických příběhů z antického Řecka, které patří k jedněm z největších literárních památek, co se dochovaly. V těchto mýtech a bájích vystupují vedle lidí hlavně bohové, kteří mají stejné vlastnosti jako lidé, stejné chyby i přednosti. Dále se zde objevuje řada nadpřirozených postav, jevů a stvoření. K bohům se zde řadí také satyři, obři, titáni (Prométheus), polobozi - potomci bohů (Hérakles, Perseus, ...) a další silné postavy. Mezi nejvýznamnější řecké bohy bezesporu patří Zeus (král všech bohů), Héra, Poseidón, Hádes, Hefaistos, Afrodita, Arés, Pallas Athéna, Artemis, Apollón Foibós, Hermes, Deméter, Dionýsos a Persefona (Kora). V každém příběhu je jeden hlavní hrdina a mnoho bohů na jeho straně nebo proti němu. Mnoho z těchto příběhů dokazuje vznik zeměpisných názvů (Evropa, Helada aj.) a pojmů (souhvězdí Andromeda).

Veliká bitva
Příběh vypráví o nečekaném napadení bohů při hodech na Olympu obry (Synové země), kteří se vzbouřili. Bohové obry nemohli zabít, a tak si zavolali na pomoc Diova syna Herakla, který je do jednoho pobil.

Diův hněv
Zeus byl pobouřen lidskou ohavností, a tak poslal na lidské plémě potopu. Ještě než tak učinil, Deukalión, král města Thia, se dozvěděl od svého otce Prométhea o velké potopě, vrátil se domů, postavil archu, do které se pak se svojí ženou Pyrrhou nastěhoval a po hrozivé potopě společně vrátili lidstvu život.

Uši krále Mídy
Poklidný král Midas zachránil opilého satyra a vrátil jej bohu vína a zábavy Dionýsovi, ten mu za to splnil hloupé přání: vše, čeho se Midas dotkne rukou, se promění ve zlato.
Postupně Midas zjistil, že se nemůže normálně najíst ani napít a prosil Dyonýsa za zrušení jeho přání. Dionýsos mu vyhověl. Pak si ale Midas znepřátelil boha Apollóna a ten ho za trest obdaroval oslíma ušima.

Smrtící pohled
Král z Argu Akrisios měl předpovězeno, že syn jeho dcery Danaé ho zabije. Proto uvrhl Danaé do bronzové věže a doufal tak, že se věštba nesplní. Avšak Zeus se do Danaé zamiloval a pronikl k ní a zplodil s ní syna Persea.
Zuřivý Akrisios se rozhodl, že Danaé a Persea vloží do dřevěné truhlice a dá je napospas moři.
Po několika dnech se truhlice dostala na ostrov Séfiros, kde si jí všiml rybář Diktys, který Danaé s chlapcem zachránil. Odvedl je k místnímu králi Polydektovi, jenž je vzal pod svoji ochranu.
Z Persea se stal po letech silný a odvážný muž. Polydektes se zamiloval do Danaé a stále na ni naléhal, aby se za něj provdala. Perseovi se to nelíbilo. Aby králi nestál v cestě, byl jím vyslán pro hlavu jedné ze tří Gorgon, Medúsy (strašlivá bytost, kdo o ní zavadil pohledem, okamžitě zkameněl). Perseus byl odsouzen k jisté smrti.
Ale jak už to v řeckých bájích bývá, Perseovi pomohli bohové. Zabil Medúsu, v Etiopii vysvobodil dceru krále Kéfea Andromedu, vzal si ji za ženu, na Séfiru zabil Polydekta za to, že pronásledoval jeho matku a rybáře Diktyse, kterému později udělil séfirský trůn a nakonec se dostal do Argu, kde během diskařských závodů omylem usmrtil svého děda Akrisia.
Nešťastný Perseus se vzdal místa argonského krále a odešel vládnout do Tírynthu, za jeho kralování město dosáhlo míru a blahobytu.

Pygmaliónova nevěsta
Sochař Pygmalión byl zoufalý, cítil se opuštěně a beznadějně. Stále nepotkal tu pravou ženu, která by jej zaujala. Jeho srdce patřilo jen bohyni lásky a krásy Afroditě, na kterou neustále myslel a o které neustále snil. Rozhodl se, že udělá její sochu, nejkrásnější sochu ženy, kterou kdy někdo viděl. Objednal tedy tu nejlepší slonovinu a pustil se do práce. Dnem i nocí pracoval, až jednou navečer byl hotov. Svou prací byl uchvácen, okamžitě však lehl únavou na své lůžko a prosil Afroditu, aby se nad ním slitovala.
Zatímco spal, Afrodita vstoupila do Galateie, tak Pygmalión sochu pojmenoval, a vdechla jí život. Z Galateie se stalo živé stvoření schopné citů a myšlení. Pygmalión se probudil pod jejími dotyky, nemohl tomu uvěřit. Byl štěstím bez sebe. Afrodita ho vyslyšela.

Únos Kory
Jednoho dne byla Kora (dcera bohyně plodnosti země a rolnictví Deméter) unesena Diovým bratrem Hádem (bůh podsvětí). Hádes chtěl, aby se Kora stala jeho ženou. Když se Deméter dozvěděla o ztrátě své dcery, z neštěstí uvrhla na lidstvo hladomor. To znepokojilo Dia a poprosil Deméter, aby vše ukončila. Ta s tím souhlasila jen při podmínce, že jí bude navrácena Kora. Zeus tedy nakázal Hádovi, ať Koru vrátí Deméter, ten souhlasil, avšak pouze v případě, že se Kora při jeho pobytu v podsvětí nenajedla z jídla pro mrtvé. Nešťastná Kora však okusila granátové jablko z podsvětí a byla při tom přistižena zahradníkem.
Když se Kora setkala se svojí matkou Deméter, Hádes sdělil Diovi a Deméter o skutku Kory, to opět rozjitřilo Deméteřin žal. Zeus rozhodl, že se bude muset Kora do podsvětí vracet na tři měsíce v roce (zima), zbytek bude strávit se svojí matkou.
Diovo rozhodnutí nikoho neuspokojilo úplně, ale všichni jej přijali. V zimě se tak Kora proměňuje v nespokojenou Persefónu a na jaře zas v Koru.

VLASTNÍ NÁZOR:

Řecké báje poukazují na lidské chyby bohů i na chyby hlavních hrdinů, ti jsou ztělesněním dokonalosti, odvahy, síly a urputnosti.

Řecké báje patří bezpochyby mezi moji nejoblíbenější četbu. Mám rád pohádky plné hrdinů, nadpřirozených postav a jevů, řecké báje mi tyto pohádky připomínají, proto jsem je již četl několikrát během svého života a těším se, že se k jejich četbě opět někdy vrátím.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Petr Souček, 30.04.2014

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Mýty a legendy - Egypt, Řecko, Galie, Mýty a legendy - Egypt, Řecko, Galie (2), Mýty a legendy - Egypt, Řecko, Galie (3)
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k výpisku
Alain Quesnel - Mýty a legendy - Egypt, Řecko, Galie (3)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­