ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Winter Zikmund (*27.12.1846 - †12.06.1912)

­­­­

Rozina sebranec

Rozina vyrostla v neobyčejném ovzduší kláštera sv. Anežky. Z dětství svého nejútlejšího nevěděla nic. Poněkud zatměle připomínala si nějakou nemoc, když ještě byla velmi maličká. Vzpomínala si, že matka rukavičnice vedla ji nočně k vodě vltavské hučící hrozně, provázela je tehda nějaká stará žena s hrncem, matka postavila dítě zády k vodě, bába něco zaříkávala a pak hrnec přehodila dítěti přes hlavu do vody. Byla tehda tma hustá; Rozina pomní, kterak se třásla zimou a hrůzou, kterak se tulila k matce své -
Pak už z nejútlejšího dětství zase neví nic dlouho, až najednou vyskakují vzpomínky živé, velmi živé, ale neveselé. Vzpomíná, kterak otec kovář matku rukavičnicí bíjel nekřesťansky; bíjel ji, když se opil, a opil se v tém dni několikrát. Tu plakávala Rozina žalem a bázní, zprvu utíkávala ven, když pak byla drahnější, nastavovala s velikým naříkáním svoje dětské slabé ruce proti otci, aby brala rány za matku. Óh, to bolívalo!
Tenkrát už slýchala a odtud pamatovala si kletby a nadávky špinavé, jichž z mysli potom už nikdy nevyrazila.
Také sama pro své dětské viny bývala Rozina často a tuze bita od otce kováře. Bušil do ní leckdy pro maličkost při střízví, bušil do ní bez příčiny, když se opil a nebylo matky při ruce, aby sobě na ní zlost vychladil.
Dítě se otce nejprve bálo, pak ho začalo nenáviděti.
Odtud také vzešla v děvčeti nenávist k opilcům až chorobná; dlouho dítě ovšem spojovalo s opilstvím jen to bití své a matčino, ale rostoucím rozumem děvče dalo se do přirovnávání, a odtud vznikl posudek, s kterým Rozina převorovi obyčejně opilce udávala řkouc, že ten a ten užralý byl "jako žádné hovado".
Někdy Rozinu bili rodičové oba. To bývalo dítěti nejvíce líto. Vyhýbala se ranám sic dost záhy tím, že utíkala a se pokrývala, ale lítost ulehla v dětské srdce, nemohoucí nikterak pochopiti, že se na ni jako zlí hafani sápou oba. Tu utíkávala na dvůr, pod kůlnu, tu objímala psa a žalovala mu tak dlouho, až i jej to omrzelo poslouchati.
Pak obyčejně přicházel k dítěti spánek, a ten tichý dobrodinec lidí a zvláště dobrý spojenec dětí uplakané oči zavřel pomálu, něžně, a utišil srdečné, křečovité vzlykání v tom bídném tvorečku, jenž tu ležel pod kůlnou v chatrné suknici a v oplecku děravém a špinavém.
Jedenkrát páter Antonín zastihl dítě ležící u chlívka v nevlídný podvečer podzimní, když vítr od Vltavy se vztekal, jako by se ženili čerti. Skloniv se nad tou hromádkou bědnou, probudil děvče řka: "Ty tu ležíš na zimě, živa-lis?" Pak ji dovedl do kovárny, děvče nikdy nezapomnělo, jak páter a kováře vzkřikl brutto birbone; pak mluvil nahoře v komoře s matkou, a rozháněje se rukama, odešel, prásknuv dveřmi domovitými.
Ten večer oba rodičové dlouho bublali, ale nebili -
Radost a království její byla všecka ohrada sv. Anežky; nejprve obvykla si dvůr u kovárny, ale rostouc v léta a v smělost, obsáhla Rozina klášterské dvory a zahrady i kostely všecky. Tu válela se při loužích a v prachu i v smetích s chlapci a děvčaty jako druž špinavých a rozpustilých vrabců, a trud byl, když okna květovala mrazem, na dvoře sníh a vrabci nemohli dobře ven. A zase radost byla jásavá, když na jaře někdy Vltava přeryla zákop a vody povalem se hnaly skrze oba kláštery. To byla radost; staří převáželi se v loďkách i v neckách a děti se k nim zbytečně přidávaly, leda by se vesele svozovaly, třebas neustále stejně sem a tam. Že ta voda brala převorovi chlívky a otci kováři vyplákla a zpřevracela dolejší sednici a bednáři pobrala prkna a z obytu svrchky, i to všecko přičiňovalo k radosti dětské tím víc, čím víc převor naříkal a čím hruběji kleli kovář s bednářem a čím víc žalostili konšelé práva sv. Anežky, kteří měli na péči dobro sedmdesáti domů sousedských.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: *martina*, 25.08.2007

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
   






MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­