ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Masaryk Tomáš Garrigue (*07.03.1850 - †14.09.1937)

­­­­

Česká otázka

  • podtitul: Snahy a tužby národního obrození

Předmluva k vydání prvému

České otázky nepojímám tu ve smysle politickém, ve smysle politické praxe, nýbrž rozumím tím sociologický rozbor všech těch záhad, jež vnucují se tomu, kdo postihnout chce smysl české historie, kdo poznat chce, čím jakožto zvláštní národ kulturně žijeme, co chceme, co doufáme.
Které a jaké důvody máme pro své národní snažení? Vím předobře, že se otázka ta prohlásila a snad ještě prohlásí za národní zradu. Dnes v kruzích politických a žurnalistických se zálibou se apeluje na národní, tzv. zdravý instinkt, na elementární apod. síly národní: pokud politika je otázkou moci, i jistě tento tzv. národní instinkt je politická síla velmi drahocenná a můžeme být rádi, jestliže síly té máme co nejvíce. Avšak podle každé psychologie instinkt sloužit musí rozumu, cílům - kdo tedy dovolává se našich národních instinktů, cíle ty musí předpokládat, nevěří-li, že ty slepé instinkty samy sebou vedou k cílům, o nichž ani vědět nemusíme. Dnes takováto víra v politickou a historickou náhodu velmi je rozšířena. Já jí nesdílím, ba pokládám ji za veliké zlo a ve většině případů výroky o elementárních a p. národních silách mám za bezpečné svědectví - politické a národní neuvědomělosti a nevzdělanosti.
Mně česká otázka jest otázkou po osudech člověčenstva, je mně otázkou svědomí. Věřím s Kollárem, že historie národů není nahodilá, nýbrž že se v ni projevuje určitý plán Prozřetelnosti a že tedy je úkolem, historikův a filosofův, úkolem každého národa, ten plán světový postihovat, místo své v něm poznat a určit a podle toho poznání co možná s nejplnějším a nejjasnějším vědomím postupovat při vši práci, i politické. Nemyslím ovšem, že se podaří rozumu sebe pronikavějšímu odhalit plány Prozřetelnosti, ale věřím, že na dnešním stadiu vzdělanosti je povinností každého myslícího, řídit se předpisem Kollárovým.
Dnes národní uvedomělosti bez takového hlubšího základu filosofického nikomu nelze přiřknout, nejméně těm, kdo, ať už právem nebo neprávem, stojí na stráži národní.
Také již Kollár otázku českou formuloval jakožto problém malého národa, po něm Palacký řešil úkol malého státu. Jistě Kollárovi slovanská idea a vzájemnost byla jen prostředkem proti národní malosti, kterou tak zle pociťoval. Přiznávám se docela odkrytě, že i mne tísní naše malost, ale nejsem přesvědčen, jako Kollár, že zřídlem jejím je malý náš počet. Kollár žaloval: "Vzdělanost maličkých národů - 'národkův a národečků' - sama bývá malicherná a neduživá ... ona nežije ale jen živoří ... malí nárůdkové myslí a cítí takořka jen na polo ... v malých národech lidskost projevuje se obmezeně, zmrzačeně ... atp." V tom je mnoho pravdy; avšak myslím si, že mučivá posud malost našeho národního života je jen dočasná, a že přestane. Přestane poznáním a doznáním našich nedostatkův - kdo nedostatky ty poznal a pocítil, bude je odstraňovat. Za tímto účelem vznikly i tyto studie.
To, co tu podáno, je část studií o Kollárovi a doplňujících úvah z minulého a nynějšího ročníku "Naší Doby". Je to stručný přehled našeho znovuzrození a zároveň předchozí upozornění na problémy, o kterých by se v soustavném rozboru české otázky jednat musilo.
Črty tyto jsou koncesí našim neutěšeným literárním poměrům. O české otázce chtěl bych totiž nejraději uvažovat čistě věcně, bez všelikého historického úvodu. Avšak vím zase velmi dobře, jak jsme v otázce té přivykli k historické berli a proto ji užívám taky. Alespoň Kollára, Palackého, Havlíčka - myslil bys - měl by znát každý náš vzdělanec; ano - ale neznáme jich ani ze sta jeden, a proto nezbylo než podat takto hlavní názory našich nejlepších myslitelův a národních vůdcův a připravit si literární půdu pro vlastní práci o české otázce.

V Praze v listopadu 1894
T. G. Masaryk

Předmluva k vydání druhému

Druhé vydání je věrný otisk vydání prvého; opraveny chyby tiskové a omyl o předmluvě k Šafaříkovým slovanským Písním. Odkládal jsem toto vydání v naději, že všecky své práce o české otázce shrnu v jednotný celek - odkládám teď tento plán a vyhovuji četným poptávkám zatím tímto otiskem, k němuž z "Naší nynější krise" přidávám úvodní stať.

Začátkem dubna 1908
T. G. Masaryk

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 14.09.2016

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
   






MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­