ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Vergilius Maro Publius (*70 př.n.l. - †19 př.n.l.)

­­­­

Zpěvy rolnické

Jak jsou rolníci šťastni, jen kdyby své výhody znali!
Přespravedlivá země jim daleko od nepřátelských
zbraní v hojnosti dává svou prstí výživu snadnou.
Šťasten, kdo poznati mohl všech věcí příčiny pravé,
veškeru bázeň a strach, los osudu neúprosného,
jakož i jek, jímž lačný hřmí Acheron, nohama zdeptal.
Ale je blažen i ten, kdo zná sbor venkovských božstev,
starého Silvana, Pana i sesterské bohyně nymfy.
Úřady, dávané lidem, a purpur mocných jím nehnou,
nehne jím rozkoš a svár, jenž věrolomné štve bratry,
nehne jím Dák, jejž Dunaje tok, s ním spiklého, vyslal,
nehne stav poměrů římských, ni království určená k zmaru;
nezná ni s chudým lítost, ni závist, je-li kdo bohat.
Plody, které mu strom neb ochotné pole kdy samo
od sebe vydalo, sklidí; a neuzří železné právo,
bláznivě hlučící forum, ni státní nájemné smlouvy.
Jiní nejisté moře jdou čeřiti vesly a pádí
do boje, snaží se vetřít v dům mocných, ke dvoru králů;
jeden vyvrací město a i s bědnými bůžky, chtě píti
z pohárů z drahokamů a spávat na tyrském nachu1;
jiný hromadí statky a na zlatě ukrytém léhá;
jiný líbezný domov a otčinu za exil mění,
novou hledaje vlast kdes pod jiným ležící sluncem.

Rolník zahnutým pluhem si rozhrne zemi: z té půdy
práci má na celý rok, z ní otčinu živí i skromnou
domácnost svou, též krávy a býky, jak zaslouží toho.
Rok pak oddechu nezná a oplývá hojností stále:
ovocem, mláďaty stád i klasů obilných snopy,
zaplní úrodou brázdy a k prasknutí přetíží sýpky.
Zima je tu: nuž drtí se ve stoupě bobule oliv,
žaludy vypasen vrací se vepř, les planiky2 dává.
Různé předkládá plody i podzimek, zvláště pak zraje
k lahodné sladkosti réva kdes vysoko na slunných skalách.
Mezitím sladké děti se tulí polibky k otci,
cudnost ostříhá počestný dům, všem kravám pak visí
vemena plná mléka, a tučná kůzlata spolu
zápasí na bujném drnu a srážejí chrabře své růžky.
Hospodář slaví svátky a na měkkém trávníku leže,
v jehož středu plá oheň a družina měsidlo3 věnčí,
tebe ctí úlitbou4, Bakchu5, a vzývá a stanoví závod
dozorcům stád: v kmen jilmu tam házeti oštěpem rychlým;
obnaží silné údy a zahájí venkovský zápas.
Takový dávný sabinský lid6 kdys trávíval život,
takový Romulus s Remem; tak chrabré Etrusko vzrostlo,
takto se jistě i Řím stal na světě nade vše slavným,
tak on jediný v hradby si sedmero pahorků zabral.

POZNÁMKY:

1 tyrský nach - purpur, rudé krmivo z mlžů z fénického Tyru
2 planiky - keř, vřes
3 měsidlo - nádoba na mísení vína s vodou
4 úlitba - oběť
5 Bakchus - bůh vinné révy
6 sabinský lid - kmen Sabinů, praobyvatelé Itálie

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 28.08.2008

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Aeneis
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
­­­­

Diskuse k úryvku
Publius Vergilius Maro - Zpěvy rolnické







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)