Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

JSEM V HOTELOVEM BARU - NECHCETE SI DAT SE MNOU DRINK?

"Nazdárek," přivítala mě.
"Volal?" zeptal jsem se rovnou.
"Volal."
"Mně taky. Tvrdil jsem mu, že jsme spolu ještě nemluvili. Doufám."
"Já taky. Kde jste celý večer byl?"
"V Síni Zakázaného Štěstí," řekl jsem. "V Paláci Nekonečného Učení."
Usedl jsem do křesla naproti ní. Pobaveně mě pozorovala.
"V Zahradě Marnosti." zapojila se.
"Přesně tak. V Pagodě Velkého Podvodu."
"Chcete mi tvrdit, že jste si nezašukal?"
Obvykle mi to vadí, když ženy mluví vulgárně, ale ona to slovo vyslovila s tak samozřejmou věcností, že vlastně ani neznělo sprostě.
"V Zavřené Bráně Touhy? V Chrámu Věčně Nadrženého Buddhy? Na Oltáři Nesklizené Úrody?"
Byl jsem přiopilý, ale zároveň jsem se předváděl.
"To je hotová sightseeing tour," usmívala se. "Na kolik vás to mimochodem přišlo?"
Vytasil jsem peněženku - toho večera už poněkolikáté - abych se přesvědčil.
"Necelé tři stovky. Tři sta Věčných Pokojných Dolarů."
"Tři sta dolarů?" zvolala.
Přikývl jsem. Naklonila hlavu na stranu.
"Nevěřím, že za tři sta dolarů se nedá pořídit jedno šoustání. To musí jít - dokonce i v Beijingu."
"Možná to jde, ale mně se to každopádně nepovedlo."
Přiložila si okraj skleničky na svá krásná ústa a přimhouřila zelené oči. Obávám se, že ten pohled už nikdy v životě nezapomenu.
"Měla bych pro vás takový romantický návrh," řekla. "Nechcete si zašukat úplně zadarmo?"
Zíral jsem na ni. Pokrčila rameny.
"Kapitulace před animálností."
Zlehka rozevřela kolena. Měla na sobě džínsy, ale přesto mě to vzrušilo víc než nahota oné Číňanky.
"Máte zaplaceno?" zeptal jsem se.
Přikývla a vstala.
"Vypněte si mobil," požádal jsem ji.