ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Verne Jules (*08.02.1828 - †24.03.1905)

   
­­­­

Tajuplný ostrov (2)

PRVNÍ DÍL - VZDUŠNÍ TROSEČNÍCI

Kapitola II.

PŘÍHODA Z VÁLKY SEVERU PROTI JIHU - INŽENÝR CYRUS SMITH - GEDEON SPILETT - ČERNOCH NAB - NÁMOŘNÍK PENCROFF - MLADÝ HARBERT - NEČEKANÝ NÁVRH - SCHŮZKA V DESET HODIN VEČER - ODLET V BOUŘI

Trosečníci vržení bouří na toto pobřeží nebyli ani vzduchoplavci z povolání, ani milovníci vzdušných výprav. Byli to váleční zajatci, kterým jejich odvaha umožnila útěk za velmi podivných okolností.
Stokrát jim hrozila smrt. Stokrát je mohl rozervaný balón svrhnout do propasti. Osud jim však připravil jiný úděl, a tak 24. března, po útěku z Richmondu, obleženého vojsky generála Ulyssese Granta, byli třináct tisíc kilometrů daleko od tohoto hlavního města Virgínie, hlavní pevnosti separatistů ve strašné válce Severu proti Jihu.
Jejich vzdušná plavba trvala pět dní.
Za jak podivných okolností probíhal útěk zajatců, útěk, který skončil známou už katastrofou?
Toho roku, v únoru 1865, za jednoho z útoků, jimiž se generál Grant bezvýsledně pokoušel dobýt Richmondu, upadlo několik jeho důstojníků do rukou nepřítele. Zajatci byli uvězněni v městě. Nejvýznamnějším z nich byl major severoamerické armády Cyrus Smith.
Cyrus Smith, inženýr a významný vědec, pocházel z Massachusettsu. Vláda Unie mu svěřila za války správu železnic, jejichž strategický význam byl nesmírný. Cyrus Smith byl pravý Severoameričan, hubený a kostnatý. Bylo mu asi pětačtyřicet let. Řídké vlasy už měl prošedivělé, stejně jako hustou malou bradku. Měl krásnou "numismatickou" hlavu, jako stvořenou pro zobrazení na mincích, žhnoucí oči, vážná ústa a tvář učence z válečné školy. Byl z oněch inženýrů, kteří začali od kladiva a krumpáče, podobně jako generálové, kteří začínali jako prostí vojáci. S vynalézavou myslí se u něho pojila i obratnost rukou. Jeho svalstvo projevovalo znaky neobyčejné pružnosti. Jako opravdový muž činu a zároveň muž ducha jednal neustále pod vlivem prudké životnosti a vždy s vytrvalostí, která odstraňuje všechny překážky. Byl velmi vzdělaný, praktický a úžasně činorodý. Za všech okolností se dokonale ovládal a splňoval v nejvyšší míře tři podmínky, které určují lidskou energii: byl duševně i tělesně čilý, neoblomný a měl silnou vůli. Jeho heslem mohlo být heslo Viléma Oranžského: "K svému podnikání nepotřebuji naději a k vytrvalosti nepotřebuji úspěch."
Cyrus Smith byl prostě zosobněním odvahy. Zúčastnil se všech bitev za války Severu proti Jihu. Začal jako dobrovolník z Illinoisu pod generálem Grantem, bojoval u Paducahu, u Belmontu, u Pittsburgu-Landingu, zúčastnil se obléhání Corinthu, tažení k Port Gibsonu, na Černou řeku, k Chattanogu, k Wildernessu a k Potomaku, všude jako statečný voják hodný svého generála, který říkal: "Nikdy nepočítám své mrtvé." A Cyrus Smith mohl být stokrát mezi těmi, které strašný Grant nikdy nepočítal. Ale ve všech bitvách, kterým se nikdy nevyhýbal, přálo mu štěstí až do chvíle, kdy byl zraněn a zajat na bojišti u Richmondu.
V téže době jako Smith upadly do zajetí Jižanů i jiné významné osobnosti. Mezi ně patřil i ctihodný Gedeon Spilett, reportér časopisu New York Herald, který byl pověřen sledováním válečných akcí u armády Severu.
Gedeon Spilett pocházel z rodu oněch anglických a amerických novinářů, kteří se nikdy nevzdávají možnosti získat zprávu a alespoň ve stručném výtahu ji uveřejnit ve svém časopise. Časopisy Unie, mezi něž patřil i New York Herald, tvoří skutečnou velmoc a s jejich zástupci se všude počítá. A Gedeon Spilett byl jedním z nejpřednějších novinářů.
Byl to člověk s velkými zásluhami, energický, vždy ke všemu připravený, plný nápadů, znalý celého světa, voják i umělec, prudký v debatách, rozhodný v činech, nedbající ani námahy, ani únavy, ani nebezpečí, šlo-li o to něco se dovědět, především v jeho prospěch a v prospěch jeho listu. Byl to opravdový hrdina zvědavosti, zpravodaj o všech věcech neznámých, tajemných, záhadných a nemožných. Byl to neohrožený pozorovatel, který psal své články v palbě a pro kterého každé nebezpečí bylo jen skvělou vítanou příležitostí.
I on byl v první řadě každé bitvy s revolverem v jedné a se zápisníkem v druhé ruce. Puška mu nikdy neroztřásla pero. Nikdy neobtěžoval telegrafní dráty něčím bezvýznamným jako ti, kteří hovoří, i když nemají co říci. Každá z jeho krátkých, stručných a jasných zpráv vynesla na světlo něco důležitého. Ani humor mu nechyběl. Právě on si po bitvě u Černé řeky svérázně zajistil místo v telegrafní kanceláři, odkud chtěl telegrafovat zprávu o výsledku bitvy svému deníku. Zajistil si je tím, že plné dvě hodiny telegrafoval první kapitoly bible. Stálo ho to sice dva tisíce dolarů, ale časopis New York Herald měl zprávu jako první.
Gedeon Spilett byl vysoké postavy. Bylo mu nejvýš čtyřicet let. Jeho tvář rámovaly plavé, do rezavá přecházející licousy. Měl klidné oči, které však v akci nabývaly živosti a rychlosti. Byly to oči člověka zvyklého okamžitě prozkoumat vše, co je v dohledu. Postavu měl silnou. Byl zakalen všemi podnebími světa jako ocel ledovou vodou.
Už deset let byl Gedeon Spilett reportérem New York Heraldu. Psal tam nejen články, ale kreslil i obrázky, protože vládl stejně dobře tužkou jako perem. Byl zajat právě ve chvíli, kdy si kreslil náčrty bitevních scén. Poslední slova, která pod svůj nákres napsal, byla: "Jeden z Jižanů mi míří do tváře..." Jižan však Gedeona Spiletta netrefil, protože bylo novinářovým neměnným zvykem dostat se z každé bitvy bez škrábnutí.
Cyrus Smith a Gedeon Spilett, kteří se znali jen z doslechu, byli společně dopraveni do Richmondu. Inženýr se po zranění rychle uzdravil a při zotavování se seznámil s novinářem. Oba muži si rozuměli a spřátelili se. Jejich společný život měl pak jen jediný cíl: utéci, dostat se ke Grantově armádě a bojovat zas v jejích řadách se Spojenými státy.
Oba Američané byli rozhodnuti využít každé příležitosti. Ačkoliv se v městě mohli volně pohybovat, byl Richmond tak bedlivě hlídán, že útěk byl úplně nemožný.
V této době se dostal za Cyrusem Smithem jeho sluha, který mu byl na smrt oddán. Byl to statečný černoch, narozený v inženýrově domě z otce otroka a z matky otrokyně. Cyrus Smith, odmítající otroctví srdcem i rozumem, černocha už dávno propustil, ale osvobozený mladík nechtěl inženýra opustit. Miloval ho a byl ochoten za něho i zemřít. Byl to třicetiletý muž, silný, rychlý, obratný, inteligentní, klidný a mírný, velmi prostý, stále se usmívající, úslužný a dobrý. Jmenoval se Nabuchodonosor, ale slyšel jen na rodinnou zkratku Nab.
Když se Nab dověděl, že byl Cyrus Smith zajat, opustil bez váhání Massachusetts, přišel k Richmondu a lstí i obratností vnikl do obleženého města, ač přitom dvacetkrát riskoval život. Cyrus Smith měl velkou radost, když spatřil svého sluhu. Radost Nabova při nalezení Smithe se však nedala vůbec vyjádřit.
Ale jestliže mohl Nab do Richmondu vniknout, bylo zhola nemožné dostat se ven. Seveřanští zajatci byli neustále hlídáni. Musela by se naskytnout zcela zvláštní příležitost k pokusu o útěk, aby byla naděje na úspěch. Tato příležitost nejen že se nenaskytovala, ale bylo i obtížné její vznik umožnit.
Grant zatím pokračoval v energickém obléhání. Vítězství u Petersburgu ho však přišlo draho. Jeho vojenské síly, spojené se silami Butlerovými, neumožnily žádný úspěch u Richmondu. Nic nenasvědčovalo tomu, že zajatci budou brzy zachráněni. Novinář, kterému pokořující zajetí nedávalo žádnou možnost k napsání něčeho zajímavého, nemohl to už vydržet. Byl ovládán jedinou myšlenkou: stůj co stůj se dostat z Richmondu. Častokrát se o to pokoušel, ale byl vždy zastaven nepřekonatelnou překážkou.
Obléhání však pokračovalo. Jestliže zajatci projevovali velkou touhu dostat se ke Grantovu vojsku, měli někteří z obležených stejně velkou touhu dostat se k jižní armádě. Mezi nimi po tom nejvíce dychtil jakýsi Jonathan Forster, zuřivý Jižan. Jestliže však nemohli z města uprchnout zajatí Seveřané, nemohli je opustit ani obležení Jižané, protože jim v tom zase bránila severní armáda kolem města. A velitel města už dávno ztratil veškerý styk s generálem Leem, kterému potřeboval dát zprávu o stavu města, aby uspíšil příchod pomocné armády. Tu napadlo Jonathana Forstera použít balónu, přeletět v něm tábor Seveřanů a dostat se k vojsku Jižanů.
Velitel města k tomu dal souhlas. Balón byl ihned zhotoven a odevzdán Jonathanu Forsterovi, kterého mělo za letu doprovázet jeho pět přátel. Balón byl opatřen zbraněmi pro případ, že by se posádka po přistání musela bránit, a potravinami, kdyby se vzdušná cesta prodloužila. Zároveň mělo být balónu použito k odvezení městské pokladny, aby nepadla do rukou Seveřanů.
Odlet balónu byl určen na 18. března. Měl vzlétnout v noci. Vzduchoplavci počítali, že by se při severozápadním větru střední síly dostali za několik hodin do Leeova generálního štábu.
Severozápadní vítr nebyl tehdy obyčejným větrem. Od 18. března se znatelně měnil ve vichr. Počasí se zhoršilo tak, že Forsterův vzlet musel být odložen, protože bylo nemožné riskovat životy při letu rozbouřenými živly.
Balón, upoutaný na richmondském náměstí, byl však stále připraven k odletu při prvním uklidnění větru. V celém městě vládla všeobecná netrpělivost. Dne 18. a 19. března nenastal žádný obrat k lepšímu. Dokonce se stávalo obtížnějším udržet připoutaný balón, srážený vichřicí až k zemi.
Uplynula noc z 19. na 20. březen. Ráno se však zdvihl pravý uragán. Odlet byl nemožný.
Toho dne byl Cyrus Smith na richmondské ulici osloven mužem, kterého dosud neznal. Byl to námořník Pencroff, starý třicet pět až čtyřicet let, pevně stavěný, velmi opálený, živých, trochu přimhouřených očí a dobrácké tváře. Pencroff byl Američan ze Severu, který proplul všemi oceány světa a kterému se přihodilo už vše, co se může přihodit dvounohému tvoru bez peří. Nemusíme podotýkat, že měl podnikavou povahu: byl odhodlán odvážit se všeho a ničemu se nedivit. Počátkem tohoto roku se odebral Pencroff do Richmondu za určitou záležitostí se synkem svého bývalého kapitána, patnáctiletým chlapcem Harbertem Brownem. Byl to sirotek a Pencroff ho miloval jako vlastního syna. Před skončením válečné operace však už nemohl město opustit a byl v něm ke své velké nelibosti zadržen. Teď byl ovládán jedinou myšlenkou: použít každého prostředku k útěku. Znal pověst inženýra Cyruse Smithe. Věděl, s jakou netrpělivostí tento odhodlaný muž snáší své zajetí. Dnešního dne už neváhal a oslovil ho bez dlouhého úvodu: "Pane Smithi, už máte Richmondu dost?"
Inženýr se podíval na podivně hovořícího muže, který tiše pokračoval: "Pane Smithi, chcete utéci?"
"Kdy...?" odpověděl živě inženýr. Nutno doznat, že mu tato otázka unikla dost neopatrně. Vždyť ještě neprozkoumal neznámého, který ho oslovil.
Když zkoumavým pohledem prošetřil upřímnou tvář námořníkovu, nepochyboval už o tom, že má co dělat s čestným mužem.
"Kdo jste?" zeptal se ho krátce. Pencroff se představil.
"Dobře," řekl Cyrus Smith. "A jaký prostředek k útěku navrhujete?"
"Vím o zahálejícím balónu, který je odsouzen k nečinnosti a vypadá, jako by čekal jen na nás..."
Námořník nemusel pokračovat. Inženýr věc rázem pochopil. Vzal Pencroffa pod paží a odvedl ho k sobě.
Tam mu námořník předložil svůj v podstatě velmi prostý plán. Při jeho provádění riskují jen život. Uragán dosáhl vrcholu své zuřivosti, to je pravda. Ale tak statečný a obratný inženýr, jako je Cyrus Smith, dovede balón jistě ovládat. Kdyby byl Pencroff toto umění znal, nebyl by váhal s útěkem - samozřejmě s Harbertem. Zažil už více bouří a nedělal si nic ani z téhle.
Cyrus Smith naslouchal námořníkovi mlčky, ale zrak mu přitom zářil. Tady byla příležitost! A on nebyl mužem, který by ji nechal uniknout. Plán byl sice velmi nebezpečný, ale byl proveditelný. V noci mohli i přes ostrý dozor vniknout do koše a přeříznout poutací lana. Pravda, vystavují se nebezpečí, že budou zabiti, ale na druhé straně mají naději na úspěch. A nebýt této bouře, byl by balón už vzlétl a dlouho hledaná příležitost by se jim byla nenabídla.
"Nejsem sám!" řekl nakonec Cyrus Smith.
"Kolik osob s sebou chcete vzít?" ptal se námořník.
"Dvě. Přítele Spiletta a sluhu Naba."
"To jste tedy tři," odpověděl Pencroff. "S Harbertem a se mnou nás bude pět. A balón měl unést šest osob."
"To stačí. Odletíme!" řekl Cyrus Smith.
Tímto prohlášením se zavazoval i za novináře. To však nebyl člověk, který by se zalekl, a když mu byl plán ohlášen, ihned s ním bez výhrad souhlasil. Jenom se divil, že ho tak prostá myšlenka už dávno nenapadla.
Co se Naba týče, ten šel vždy tam, kam šel Cyrus Smith.
"Večer na shledanou!" řekl Pencroff. "Budeme se tam všichni potloukat jako zvědavci."
"Na shledanou v deset hodin!" odpověděl Cyrus Smith. "Doufám, že bouře před naším odletem nepoleví."
Pencroff se s inženýrem rozloučil a vrátil se domů, kde bydlel s Harbertem Brownem. Odvážný chlapec už znal námořníkův plán a čekal s úzkostí na výsledek porady s inženýrem. Tak bylo pět osob rozhodnuto vrhnout se do tohoto dobrodružství větrné bouře.
Ne, uragán se neztišil, a Jonathan Forster ani jeho společníci se neodvážili vzlétnout do něho v křehkém koši. Byl to hrozný den. Inženýr se bál jediné věci: aby se k zemi upoutaný a větrem stále srážený balón neroztrhl na tisíc kusů. Několik hodin se inženýr toulal kolem opuštěného náměstí a pozoroval balón. Totéž dělal i Pencroff. Procházel se s rukama v kapsách a neustále zíval jako nudící se člověk, ale ve skutečnosti měl velké obavy, aby se balón nerozbil nebo neutrhl svá pouta a neuletěl v bouři.
Přišel večer. Po něm velmi temná noc. Husté páry klesaly z oblaků až k zemi. Začal padat sníh s deštěm. Bylo chladno. Na celý Richmond se snesla podivná mlha. Zdálo se, že zuřivá vichřice chce vynutit příměří mezi obléhateli a obleženými a že i děla musí zmlknout před údery bouře. Ulice města byly opuštěné. Dokonce bylo pokládáno za zbytečné postavit stráž na náměstí, na němž se tloukl balón. Vše ulehčovalo odlet zajatcům - ale jaká to bude cesta v těchto rozpoutaných živlech?
To je hrůza! říkal si Pencroff, přidržuje si rukou čapku, kterou mu vichr rval s hlavy. - Ale co! Všechno má svůj konec!
V půl desáté vklouzl Cyrus Smith a jeho přátelé z různých stran na náměstí, které bylo v naprosté tmě. Vítr totiž zhasil všechny plynové lampy. Ani obrovský balón, ležící skoro na zemi, nebylo vidět. Kromě pytlů s pískem, přivázaných na lanech ocelového kruhu balónové sítě, byl koš zajištěn ještě silným kabelem, přivázaným na kruh zapuštěný do dlažby.
Pět zajatců se setkalo u koše. Nikdo je nezpozoroval. Tma byla ostatně taková, že neviděli ani jeden druhého.
Bez jediného slova zaujali Cyrus Smith, Gedeon Spilett, Nab a Harbert místa v koši, zatímco Pencroff na inženýrův rozkaz odvazoval postupně pytle s přítěží. To byla práce několika okamžiků. Pak se námořník připojil k ostatním.
Balón byl teď přidržován jenom silným kabelem a Cyrus Smith mohl dát už rozkaz ke vzletu.
V tom okamžiku se velkým skokem přenesl přes okraj koše pes. Byl to Top, inženýrův pes, který přetrhl svůj řetěz a přiběhl za pánem. Cyrus Smith se bál přílišného zatížení a chtěl psa odehnat.
"Nu... o jednoho víc!" řekl Pencroff pohrdavě, odvazuje od koše dva pytle s pískem.
Pak uvolnili kabel a balón vyletěl šikmo vzhůru a zmizel v prostoru. Cestou srazil dva komíny, na které při svém zuřivém letu narazil.
Větrná smršť se rozvinula se strašnou divokostí. Po celou noc nemohl inženýr pomýšlet na sestup. Když se rozbřesklo, byl pohled na zem zastřen mlhou. Teprve po třech dnech jim blesk osvětlil průrvou v mračnech moře. Balón byl unášen hroznou rychlostí.
My už víme, že z těchto pěti lidí, kteří vzlétli 20. března, byli čtyři vrženi 24. března na pustý břeh, více než třináct tisíc kilometrů vzdálený od jejich rodné země.
Kdo to však nebyl mezi nimi a koho to spěchali zachraňovat? Sám vůdce výpravy, inženýr Cyrus Smith.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 16.10.2012

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Bratři Kipové
-Cesta do Francie
-Cesta do středu Země, Cesta do středu Země (2), Cesta do středu Země (3), Cesta do středu Země (4), Cesta do středu Země (5)
-Cesta kolem světa za 80 dní, Cesta kolem světa za 80 dní (2)
-Dva roky prázdnin, Dva roky prázdnin (2), Dva roky prázdnin (3)
-Dvacet tisíc mil pod mořem, Dvacet tisíc mil pod mořem (2), Dvacet tisíc mil pod mořem (3), Dvacet tisíc mil pod mořem (4), Dvacet tisíc mil pod mořem (5), Dvacet tisíc mil pod mořem (6)
-Lodivod dunajský
-Na Kometě
-Ocelové město, Ocelové město (2)
-Patnáctiletý kapitán
-Pán světa
-Pět neděl v baloně
-Robur Dobyvatel
-Tajemný hrad v Karpatech
-Tajemství Viléma Storitze
-Tajuplný ostrov, Tajuplný ostrov (2), Tajuplný ostrov (3)
-Trosečníci lodi Jonathan
-Vynález zkázy
-Zatopená Sahara
Čítanka-Cesta do středu Země, Cesta do středu Země (2), Cesta do středu Země (3)
-Cesta kolem Měsíce, Cesta kolem Měsíce (2), Cesta kolem Měsíce (3)
-Cesta kolem světa za 80 dní
-Dva roky prázdnin
-Dvacet tisíc mil pod mořem, Dvacet tisíc mil pod mořem (2), Dvacet tisíc mil pod mořem (3), Dvacet tisíc mil pod mořem (4), Dvacet tisíc mil pod mořem (5), Dvacet tisíc mil pod mořem (6)
-Maják na konci světa, Maják na konci světa (2)
-Patnáctiletý kapitán
-Pět neděl v baloně, Pět neděl v baloně (2), Pět neděl v baloně (3), Pět neděl v baloně (4)
-Robur Dobyvatel, Robur Dobyvatel (2)
-Tajuplný ostrov, Tajuplný ostrov (2), Tajuplný ostrov (3), Tajuplný ostrov (4), Tajuplný ostrov (5), Tajuplný ostrov (6), Tajuplný ostrov (7), Tajuplný ostrov (8), Tajuplný ostrov (9), Tajuplný ostrov (10), Tajuplný ostrov (11), Tajuplný ostrov (12), Tajuplný ostrov (13), Tajuplný ostrov (14), Tajuplný ostrov (15), Tajuplný ostrov (16)






MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­