ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Verne Jules (*08.02.1828 - †24.03.1905)

   
­­­­

Tajuplný ostrov (13)

PRVNÍ DÍL - VZDUŠNÍ TROSEČNÍCI

Kapitola XIII.

CO NAŠLI NA TOPOVI - VÝROBA LUKŮ A ŠÍPŮ - HRNČÍŘSKÁ PEC - RŮZNÉ KUCHYŇSKÉ POTŘEBY - CIHELNA - PRVNÍ VYPÁLENÝ HRNEC - PELYNĚK - JIŽNÍ KŘÍŽ - DŮLEŽITÁ ASTRONOMICKÁ POZOROVÁNÍ

"Tak co, pane Smithi, s čím dneska začneme?" ptal se ráno Pencroff inženýra.
"Začátkem," odpověděl Cyrus Smith.
A kolonisté to museli vzít opravdu od začátku.
Neměli ani potřebné nástroje k výrobě nejzákladnějšího náčiní a nebyli na tom jako příroda, která "dostatkem času šetří námahu". I když využijí všech svých zkušeností a nebudou muset nic vynalézat, vyrobit si budou muset vše. Jejich železo a ocel byly zatím jen v nerostném stavu, jejich hrnce byly v cihlářské hlíně a jejich oděvy jen v textilních rostlinách.
Nutno ovšem počítat s tím, že kolonisté byli muži na pravém místě v nejkrásnějším smyslu toho slova. Inženýr Smith by si nikdy nebyl mohl vybrat inteligentnější společníky, pilnější a oddanější soudruhy. Prozkoumal je a znal už všechny jejich vlohy.
Gedeon Spilett byl velmi nadaný novinář, který vše znal a o všem dovedl hovořit. Ten jistě pomůže hlavou i rukama při kolonizaci ostrova. Neustoupí před žádným úkolem a jako vášnivý lovec bude vykonávat z nutnosti to, co mu až dosud bylo jen zábavou.
Harbert byl statečný chlapec, podivuhodně už vzdělaný v přírodních vědách. Ten přispěje podstatnou částí k jejich společnému dílu.
Nab byl vtělená oddanost. Byl to muž přímý, inteligentní, neúnavný, silný a měl železné zdraví. A budou-li kolonisté potřebovat kovářskou práci, nebudou mít nad něho nikoho užitečnějšího.
Pencroff byl námořníkem na všech oceánech světa, tesařem v brooklynských loděnicích, krejčovským pomocníkem ve státním loďstvu a ve volném čase zahradníkem a rolníkem. Jako všichni námořníci znal vše a dovedl vše.
Bylo by opravdu nesnadné shromáždit pět lidí tak schopných bojovat s osudem.
"Začneme začátkem," řekl Cyrus Smith. A tímto začátkem mělo být postavení zařízení, které by zpracovávalo přírodní materiál. Každý zná význam ohně pro zpracování nerostů. Dříví a uhlí měli k okamžitému použití, šlo tedy jen o postavení pece, v níž by se paliva využilo.
"K čemu budeme pec potřebovat?" ptal se Pencroff.
"K výrobě hrnců," odpověděl Cyrus Smith.
"A z čeho tu pec postavíme?"
"Z cihel."
"A z čeho uděláme cihly?"
"Z hlíny. Do práce, přátelé! Abychom materiál nemuseli přenášet, vybudujeme cihelnu na místě výroby. Nab opatří potravu a pec nám bude péci i jídla."
"A co když nebudeme mít co jíst pro nedostatek zbraní?" namítl novinář.
"Ach, kdybychom měli aspoň jeden nůž!" vzdychl si námořník.
"Tak co by bylo?" ptal se Cyrus Smith.
"Pak bychom si udělali luk a šípy a jídla by bylo dost."
"Ano, nůž... S ostrým nožem...," řekl inženýr jako sám k sobě.
Jeho zrak padl na Topa, který tu pobíhal po břehu.
Oči Cyruse Smithe náhle zazářily.
"Tope, sem!" zvolal.
Pes na rozkaz přiběhl. Inženýr vzal Topovu hlavu mezi dlaně, odepjal zvířeti obojek, zlomil ho na dva kusy a podal je námořníkovi se slovy: "Tady máte nůž, Pencroffe."
Námořník odpověděl dvojím hurá. Topův obojek byl vyroben z tenkého kusu kalené oceli. Stačilo vybrousit jednu hranu o hrubý kámen a na jemnějším kameni ji pak dobrousit. Vhodných kamenů bylo na břehu dost a po dvou hodinách měli kolonisté dva ostré nože, které bylo možno snadno zasadit do pevného držadla.
Získání prvních cenných nástrojů bylo vítězně pozdraveno. Byl to vzácný dar, který přišel v pravý čas.
Pak všichni odešli. Cyrus Smith se chtěl vrátit na západní břeh jezera; včera tam našel cihlářskou hlínu, jejíž vzorek si přinesl. Kráčeli podle řeky Díků, přešli planinu Výhledu a po devítikilometrové chůzi se octli na volném lesním prostranství dvě stě kroků od Grantová jezera.
Cestou objevil Harbert strom, jehož větví používají středoameričtí Indiáni k výrobě luků. Byla to "crejimba" z rodu palem, nesoucí nejedlé plody. Uřízli z ní dvě dlouhé rovné větve, zbavili je listí a ořízli tak, aby silnější střed se k oběma koncům tenčil. Teď potřebovali jen provaz na tětivu. Posloužila jim rostlina z čeledi slézovitých, ibišek, který má ve stoncích vlákna neobyčejné pevnosti, srovnatelné jen s pevností vláken živočišných. Pencroff brzy vyrobil značně silné luky, kterým už chyběly jen šípy. Bylo snadné vyrobit šípy z rovných a tvrdých větví bez suků, ale hroty šípů, které by nahradily hroty železné, nebylo tak lehké nalézt. Pencroff si však řekl, že vykonal svou část práce a náhoda že se postará o její dokončení.
Kolonisté došli na místa včera prozkoumaná. Bylo zde hodně hlíny, z níž se dělají cihly a tašky, a právě cihly potřebovali ke svým záměrům. Práce s hlínou byla snadná. Stačilo smísit ji s pískem, vytvarovat cihly a vypálit je na ohni z dříví.
Cihly se dělají zpravidla formou, ale inženýr se spokojil tvarováním ručním. Celé dva dny byly věnovány této práci. Vodou zředěná a nohama i rukama propracovaná hlína byla kusem dřeva rozřezána na stejné kostky. Zručný cihlář dokáže bez strojů za dvanáct hodin vyrobit až deset tisíc cihel, ale pět kolonistů na Lincolnově ostrově jich za dva dny vyrobilo jen tři tisíce. Složili je jednu k druhé, aby dokonale proschly a mohly být po třech nebo čtyřech dnech vypáleny.
Na den 2. dubna určil Cyrus Smith stanovení světových stran na ostrově.
Večer si poznamenal přesný čas západu slunce, počítaje přitom s ohybem světelných paprsků při obzoru, s takzvanou refrakcí. Stejně přesně si ráno poznamenal i dobu východu. Mezi západem a východem slunce uplynulo přesně jedenáct hodin třicet šest minut. Toho dne bude slunce vrcholit přesně šest hodin dvanáct minut po východu. Bod, v němž v této době bude slunce na obloze, stanoví inženýrovi přesně sever.
V určené době se postavil Cyrus Smith tak, aby mu slunce zakryly dva za sebou stojící stromy, a tak získal směr poledníku, potřebný k dalším pozorováním.
Během dvou dnů před vypálením cihel nashromáždili palivo. Na lesním prostranství nalámali větve a sesbírali všechno suché klestí zpod stromů. Přitom podnikali do okolí lovecké výpravy. Pencroff už měl několik tuctů šípů, opatřených velmi ostrými hroty. Tyto hroty byly získány Topovou zásluhou. Pes totiž ulovil dikobraza, který se sice nehodil k jídlu, ale měl velmi užitečné bodliny. Bodliny byly upevněny na konci šípů a směr letu byl zajištěn papouščími pery. Harbert s novinářem se brzy stali obratnými lučištníky. Komín teď byl trvale zásoben pernatou i srstnatou zvěří. Měli na vybranou kabie, holuby, aguti, bažanty atd. Většinu zvířat ulovili v lese na levém břehu řeky Díků. Tento les dostal jméno Leskovčí les na památku leskovce, kterého tam Pencroff s Harbertem pronásledovali při své první výpravě.
Zvěřinu upravovali začerstva, ale uschovávali si kýty kabií, vyuzené nad ohněm z čerstvého dříví a kořeněné vonným listím. Ač to byla potrava jistě výživná, znamenala denně pečeni a kolonisté by byli bývali šťastni, kdyby byla nad ohněm už zpívala pára v prostém hrnci. Napřed si však musili postavit pec a pak teprve mohli pomýšlet na hrnce.
Za svých výprav se lovci příliš nevzdalovali od cihelny. A přece mnohokrát zjistili přítomnost velkých zvířat ozbrojených mohutnými drápy; jejich zařazení však určit nemohli. Cyrus Smith doporučoval krajní opatrnost, protože bylo možné, že v lese žijí i zvířata velmi nebezpečná.
Bylo to správné. Gedeon Spilett s Harbertem spatřili jednoho dne zvíře podobné jaguáru. Šelma je naštěstí nenapadla. Jinak by byli neušli vážnému zranění. Jakmile však budou mít pořádné zbraně, především pušku, po které Pencroff tak toužil, vyhlásí Gedeon Spilett strašným šelmám neúprosný boj a ostrov od nich vyčistí.
Komín nebyl v těchto dnech zlepšován, protože inženýr doufal, že objeví nebo vybuduje obydlí vhodnější. Spokojili se jen tím, že si v chodbách Komína upravili lůžka ze suchého mechu. Na těchto primitivních postelích však unavení pracovníci spali nejsladším spánkem.
Pečlivě také zaznamenávali dny strávené na Lincolnově ostrově ode dne ztroskotání a vedli o nich pravidelné zápisy. Dne 5. dubna, ve středu, uplynulo právě dvanáct dnů od příchodu trosečníků na ostrov.
Dne 6. dubna ráno se všichni odebrali na lesní prostranství, kde chtěli cihly vypalovat. Tuhle práci museli ovšem dělat pod širým nebem. Ze syrových cihel sestavili širokou pec, v níž se budou cihly vypalovat samy. Na zem byly rozloženy otepi dříví a kolem nich byly cihly složeny tak, že tvořily velkou kostku, v níž byl upraven průchod pro vzduch. Tato práce trvala celý den. Večer byl zapálen oheň.
Této noci nikdo neulehl. Všichni bděli nad tím, aby oheň neuhasl.
Celý průběh pálení cihel trval čtyřicet osm hodin a práce se podařila výborně. Žhavé cihly bylo pak nutno nechat vychladnout. Cyrus Smith s Nabem a PencrofTem snášeli zatím na nosítkách z větví vápenec, kterého bylo na břehu jezera dost. Vápenec dával po vypálení výborné pálené vápno, jaké lze získat jen vypálením křídy nebo mramoru. Smícháno s pískem, který zamezuje po ztvrdnutí rozpad vápna, vytvořilo výbornou maltu.
A tak měl Cyrus Smith dne 9. dubna po ruce značné množství vápna a několik tisíc cihel.
Aniž ztráceli čas, počali stavět pec, v níž si chtěli vypálit nezbytné nádobí pro domácnost. Podařilo se jim to bez větších obtíží. Po pěti dnech byla pec naplněna uhlím, které inženýr našel v povrchovém ložisku u ústí Červeného potoka, a z komína, vysokého šest metrů, vyvalil se první dým. Prostranství bylo proměněno v továrnu a Pencroff nebyl daleko od přesvědčení, že z této pece vyjdou brzy všechny výrobky moderního průmyslu.
Rozumí se, že si kolonisté nejdříve vyrobili nejprostší hrnce, které se však dobře hodily k vaření pokrmů. Materiálem byla stejná hlína, k níž Cyrus Smith přidal trochu vápna a křemene. Takto upravená hlína se podobala známé "dýmkové hlíně". Udělali z ní hrnce, nádoby formované na kamenech vhodných tvarů, talíře, velké džbery, kádě na vodu atd. Tvar nádob byl nedokonalý a nevzhledný, ale až budou hrnce vypáleny, dostane kuchyně v Komínu v dostatečném množství nádoby stejně užitečné, jako kdyby byly z nejjemnějšího porcelánu, Pencroff si chtěl ověřit, že takto zpracovaná hlína si zaslouží název "dýmková hlína", a vyrobil si několik hrubých dýmek, které se mu líbily, ale pro které neměl tabák. A pro Pencroffa to znamenalo velmi mrzuté odříkání.
"Však si opatříme jednou i tabák!" utěšoval se ve své naprosté důvěře.
Tyto práce trvaly až do 15. dubna. Celého toho času bylo velmi pečlivě využito. Z kolonistů se stali hrnčíři, vyrábějící jen hrnce. Kdyby byl Cyrus Smith potřeboval kováře, byli by se stali z kolonistů kováři.
Večer 15. dubna se konečně vrátili do Komína. Přenesli tam nádoby a zapálený oheň čekal na nové využití. Návrat byl poznamenán šťastnou příhodou. Inženýr totiž našel látku plně nahrazující troud. Je známo, že tato pórovitá a jemná látka se získává z jistého druhu chorošovitých hub. Když se vhodně připraví, je neobyčejně vznětlivá, zvláště nasytí-li se střelným prachem nebo vyvaří v roztoku dusičnanu nebo chlorečnanu draselného. Tuto houbu tady však dosud nenašli, ani žádný jí podobný druh. Ale toho dne objevil Cyrus Smith jistou rostlinu příbuznou pelyňku, černobýlu a brotanu.
Utrhl několik trsů a ukázal je námořníkovi: "Podívejte se, Pencroffe, tohle vás potěší."
Pencroff si rostlinu pozorně prohlédl, zvláště její dlouhé hedvábné chmýří a vlnitě plstnaté listy.
"Co je to, pane Smithi?" ptal se inženýra. Náhle zvolal: "Propánakrále, snad to není tabák?"
"Kdepak," odpověděl inženýr. "Je to pelyněk, pro učence pelyněk čínský, ale pro nás troud."
Tato rostlina po dokonalém usušení dala skutečně velmi vznětlivou látku, zvlášť když ji inženýr později nasytil ještě dusičnanem draselným, který našel na ostrově v několika ložiskách a který je znám všude pod jménem ledek.
Toho večera se všichni kolonisté usadili v hlavní místnosti k bohaté večeři. Nab připravil pekáč pečené a vonnou šunku z kabie, k níž přidal vařené hlízy rostliny Caladium macrorhizum z rodu árónovitých, které v tropickém pásmu rostou ve stromovitých formách. Tyto hlízy měly výtečnou chuť, byly velmi výživné a připomínaly potravu známou všude pod jménem ságo. Do jisté míry mohly nahradit i chléb, který kolonistům Lincolnova ostrova dosud chyběl.
Po večeři si vyšli všichni před spaním na pobřeží. Bylo osm hodin. Snášela se nádherná noc. Měsíc, před pěti dny v úplňku, ještě nevyšel, ale obzor se už stříbřil bledou jemnou září, kterou bylo možno nazvat měsíčním svítáním. Nad jižním světovým pólem jiskřila obtočnová souhvězdí a mezi nimi především Jižní kříž, kterému se inženýr obdivoval před několika dny z vrcholu Franklinovy hory.
Cyrus Smith pozoroval chvíli toto nádherné souhvězdí, které má na horním a dolním konci hvězdy první velikosti, po stranách hvězdy druhé velikosti a při pravé straně ještě hvězdu třetí velikosti. Po krátké úvaze se zeptal Harberta: "Harberte, dnes je 15. dubna?"
"Ano, pane Smithi," odpověděl Harbert.
"Jestliže se tedy nemýlím, bude zítra jeden ze čtyř dnů v roce, v nichž se střední čas sluneční shoduje s pravým slunečním časem. Znamená to, že zítra s rozdílem několika vteřin projde slunce poledníkem v pravé poledne. Bude-li hezky, budu snad moci stanovit zeměpisnou délku ostrova s přesností několika stupňů."
"Bez přístrojů? Bez sextantu?" ptal se Spilett.
"Ano," pokračoval inženýr. "Protože je jasná noc, pokusím se ještě dnes večer zjistit zeměpisnou šířku podle výšky Jižního kříže, to jest podle výšky jižního světového pólu nad obzorem. Jistě chápete, přátelé, že před započetím vážných prací na ostrově nemůžeme se spokojit zjištěním, že jsme na ostrově. Musíme pokud možno přesně určit jeho vzdálenost od amerických nebo australských břehů nebo od hlavních souostroví Tichého oceánu."
"Opravdu," řekl novinář, "místo o stavbu domu budeme se asi zajímat o stavbu lodi, jsme-li vzdáleni od obydlených břehů jen několik set kilometrů."
"A proto také," pokračoval inženýr, "se chci dnes večer pokusit o zjištění šířky Lincolnova ostrova a zítra v poledne vypočtu délku."
Kdyby měl inženýr sextant, nástroj k velmi přesnému měření úhlové vzdálenosti dvou bodů, byl by měl práci lehkou. V noci by byl podle výšky pólu zjistil zeměpisnou šířku a zítra podle výšky poledního slunce délku. Tak by byl dostal zeměpisné souřadnice ostrova. Sextant však neměl a musel si jej něčím nahradit.
Cyrus Smith se vrátil do Komína. V záři ohně si vyřezal dvě rovná dřívka, která v koncích spojil tak, aby se mohla pohybovat jako ramena úhlu. Měřený předmět měl být zachycen na špičku akátového trnu, zabodnutého na konec jednoho z dřívek jako na mušku pušky.
Když měl tuto pomůcku hotovou, vrátil se inženýr na pobřeží. Poněvadž však měl zjistit výšku pólu přesně nad obzorem a poněvadž mu jižní obzor zakrýval mys Dráp, musel si najít jiné místo. Nejvhodnějším místem by bylo samozřejmě jižní pobřeží, ale to by byl musel přejít řeku Díků, což by bylo při její hloubce velmi nesnadné.
Cyrus Smith se proto rozhodl jít provést svá měření na planinu Výhledu. Musel ovšem počítat s jejím vyvýšením nad mořskou hladinou. Vyvýšení chtěl vypočítat zítra prostou geometrickou úvahou.
Kolonisté tedy přešli na planinu po levém břehu řeky Díků a postavili se na její okraj, otvírající se na severozápad a na jihovýchod, to jest nad malebně rozeklanými skálami, jež vroubily říční břeh.
Tato část planiny převyšovala o patnáct metrů skály pravého břehu řeky, které ustupovaly zvolna až k Drápu a dále na jižní pobřeží ostrova. A tak nic nestálo v cestě výhledu, který obsáhl půlkruhem obzor od mysu až k Hadímu ocasu. Jižní obzor, osvětlený už prvním svitem měsíce, odlišoval ostře nebe od oblohy a mohl být tedy zaměřen velmi přesně.
V této chvíli bylo vidět Jižní kříž obráceně; dole byla hvězda Alfa, nejbližší k jižnímu pólu.
Toto souhvězdí není tak blízko jižního pólu jako Polárka u pólu severního. Hvězda Alfa je od něho vzdálena asi dvacet sedm stupňů, ale to Cyrus Smith věděl a dovedl se ve svém výpočtu s touto odchylkou vypořádat. Dbal také na to, aby hvězdu zachytil ve chvíli, kdy prochází poledníkem, což mu mělo měření usnadnit.
Pak zaměřil jedno rameno svého dřevěného sextantu na mořský obzor a druhé na hvězdu Alfa Jižního kříže, jako by to byla ramena úhloměru. Obě ramena mu udala vzdálenost hvězdy Alfa od obzoru. Aby se mu zjištěný úhel neporušil, připevnil před dřívka s pomocí trnů dřívko třetí, takže rozevření ramen zůstalo pevné.
Teď už jen zbývalo změřit úhel, přepočítat jej na hladinu moře a vypočítat tak snížení obzoru o výšku planiny. Velikost zjištěného úhlu pak dá výšku hvězdy Alfa a tím přibližně i výšku pólu nad obzorem, to znamená zeměpisnou šířku ostrova, protože šířka každého místa na zeměkouli se shoduje s výškou pólu nad obzorem tohoto místa.
Výpočet byl odložen na zítřek a v deset hodin už všichni kolonisté tvrdě spali.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 21.01.2013

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Bratři Kipové
-Cesta do Francie
-Cesta do středu Země, Cesta do středu Země (2), Cesta do středu Země (3), Cesta do středu Země (4), Cesta do středu Země (5)
-Cesta kolem světa za 80 dní, Cesta kolem světa za 80 dní (2)
-Dva roky prázdnin, Dva roky prázdnin (2), Dva roky prázdnin (3)
-Dvacet tisíc mil pod mořem, Dvacet tisíc mil pod mořem (2), Dvacet tisíc mil pod mořem (3), Dvacet tisíc mil pod mořem (4), Dvacet tisíc mil pod mořem (5), Dvacet tisíc mil pod mořem (6)
-Lodivod dunajský
-Na Kometě
-Ocelové město, Ocelové město (2)
-Patnáctiletý kapitán
-Pán světa
-Pět neděl v baloně
-Robur Dobyvatel
-Tajemný hrad v Karpatech
-Tajemství Viléma Storitze
-Tajuplný ostrov, Tajuplný ostrov (2), Tajuplný ostrov (3)
-Trosečníci lodi Jonathan
-Vynález zkázy
-Zatopená Sahara
Čítanka-Cesta do středu Země, Cesta do středu Země (2), Cesta do středu Země (3)
-Cesta kolem Měsíce, Cesta kolem Měsíce (2), Cesta kolem Měsíce (3)
-Cesta kolem světa za 80 dní
-Dva roky prázdnin
-Dvacet tisíc mil pod mořem, Dvacet tisíc mil pod mořem (2), Dvacet tisíc mil pod mořem (3), Dvacet tisíc mil pod mořem (4), Dvacet tisíc mil pod mořem (5), Dvacet tisíc mil pod mořem (6)
-Maják na konci světa, Maják na konci světa (2)
-Patnáctiletý kapitán
-Pět neděl v baloně, Pět neděl v baloně (2), Pět neděl v baloně (3), Pět neděl v baloně (4)
-Robur Dobyvatel, Robur Dobyvatel (2)
-Tajuplný ostrov, Tajuplný ostrov (2), Tajuplný ostrov (3), Tajuplný ostrov (4), Tajuplný ostrov (5), Tajuplný ostrov (6), Tajuplný ostrov (7), Tajuplný ostrov (8), Tajuplný ostrov (9), Tajuplný ostrov (10), Tajuplný ostrov (11), Tajuplný ostrov (12), Tajuplný ostrov (13), Tajuplný ostrov (14), Tajuplný ostrov (15), Tajuplný ostrov (16)






MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­