ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Gaarder Jostein (*08.08.1952)

­­­­

Sofiin svět (2)

Velký třesk...i my jsme pouhý hvězdný prach...
Hilda se pohodlně usadila do houpačky těsně vedle tatínka. Bylo skoro půl dvanácté. Dívali se přes záliv a na obloze se tu a tam objevovali slabě svítící hvězdičky. Zpod mola se ozývalo jemné šplouchání vln o kameny na pobřeží.

Ticho přerušil otec: "To je docela zvláštní pocit, že žijeme na nějaké malé planetě uprostřed vesmíru."
"Ano..."
Země je jedna z mnoha planet, které obíhají kolem Slunce. Ale jenom ta naše je živá."
"A zřejmě jako jediná v celém vesmíru, že?"
"Ano, možné to je. Ale stejně dobře je možné, že vesmír kypí životem. Protože vesmír je nepopsatelně velký. Vzdálenosti jsou tak obrovské, že je měříme ve světelných minutách a světelných rocích."
"Co to vlastně je?"
"Jedna světelná minuta je vzdálenost, kterou světlo urazí během jedné minuty. A ta je dlouhá, protože během jediné vteřiny urazí světlo 300 000 kilometrů. Světelná minuta je tudíž 300 000 krát šedesát, tedy osmnáct milionů kilometrů. Světelný rok je téměř deset bilionů kilometrů."
"Jak daleko je to ke Slunci?"
"Něco přes osm světelných minut. Sluneční paprsky, které nás hřejí do tváří za letního dne, tedy letěly vesmírem osm minut, než se nás dotkly."
"A co dál?"
"K planetě Pluto, která je nejvzdálenější planetou naší sluneční soustavy, je z naší zeměkoule dobrých pět světelných hodin. Když se nějaký astronom dívá na Pluto dalekohledem, vidí ho ve skutečnosti tak, jak vypadal před pěti hodinami. Můžeme to vyjádřit i tak, že obraz Pluta potřebuje pět hodin na to, aby doletěl sem k nám."
"Je to dost těžké si to představit, ale snad tomu rozumím."
"To je dobře, Hildo. Ale to jsme se teprve začali orientovat. Naše Slunce je jenom jedno slunce mezi 400 miliardami jiných hvězd v galaxii zvané Mléčná dráha. Tahle galaxie vypadá jako velký vřetenový disk, v němž naše Slunce zaujímá místo v jedné z mnoha spirál. Když se tady na severu podíváš za jasné zimní noci na hvězdné nebe, uvidíš široký pás hvězd. Díváš se totiž přímo do středu Mléčné dráhy."
"Proto jí asi také Švédové říkají Zimní cesta, ne?"
"Vzdálenost k nejbližší sousední hvězdě v Mléčné dráze činí čtyři světelné roky. Třeba je to právě ta, kterou vidíme nad tím ostrůvkem. Když si představíš, že tam nahoře teď někdo sedí u dalekohledu zaměřeného na náš dům - tak ho uvidí tak, jak vypadal před celými čtyřmi roky. Možná vidí jedenáctiletou dívku, jak se houpe na houpačce."
"To je neuvěřitelné."
"A přitom je to naše nejbližší hvězda. Celá galaxie je široká devadesát tisíc světelných let. Znamená to, že tolik let potřebuje světlo, aby dorazilo z jednoho konce galaxie na druhý. Když namíříš pohled na hvězdu Mléčné dráhy vzdálenou od našeho Slunce padesát tisíc světelných let, uvidíš ji tak, jak vypadala před padesáti tisíci lety."
"To jsou příliš velká čísla na mou malou hlavu."
"Jediný způsob, jak se můžeme dívat na vesmír, je tedy pozorovat jeho minulost. Nikdy nevíme, co se tam děje teď. Když se díváme na hvězdu, která je vzdálená tisíce světelných let, ve skutečnosti se vydáváme i o tisíce let zpět do vesmírné historie."
"Úplně se mi z toho točí hlava."
"Všechno, co vidíme, se dotýká našeho oka ve formě světelných vln. A ty potřebují nějaký čas na to, aby prošly prostorem. Srovnejme to s hromem. Vždycky přece slyšíme úder hromu až chvíli poté, co jsme viděli blesk. Je to proto, že se zvukové vlny šíří pomaleji než vlny světelné. Blesk udeřil o něco dříve, než uslyším hrom. Tak je to i s hvězdami. Když se podívám na hvězdu, která je od nás vzdálená celá světelná léta, vidím jen její stav před tisíci lety."
"Ano, už tomu rozumím."
"Ale dosud jsme mluvili jen o naší galaxii. Astronomové se domnívají, že ve vesmíru existuje sto miliard takových galaxií a každá z nich se skládá zhruba ze stovek miliard hvězd. Sousední galaxie Mléčné dráhy se jmenuje Mlhovina Andromedy. Leží dva miliony světelných let od naší galaxie. Podle toho, co jsme si řekli, to znamená, že světlo z této galaxie potřebuje k tomu, aby nás dosáhlo, dva miliony let. To opět znamená, že když nad sebou uvidíme Mlhovinu Andromedy, díváme se o dva miliony let nazpět. Kdyby někde na ní seděl nějaký skvělý hvězdář - vidím v duchu takového chytrého trpaslíka, který právě teď míří dalekohledem na zeměkouli -, tak nás neuvidí. V nejlepším případě spatří pár předchůdců lidí s ustupujícími čely."
"To je otřesná představa."

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: w..., 07.05.2007

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
   






MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­