Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato báseň je jenom pro tebe Madeleine
Je to první báseň naší chtíčné touhy
První báseň našich tajemství, má lásko
Sladký je den i válka je tak sladká, kdyby teď přišla smrt

Ty to nevíš, má panno, že do tvého těla vede devět bran
Dvě z nich jsou pro mne zapečetěny však sedm z těch bran znám
Do čtyř jsem vnikl a neodejdu z nich
Vešel jsem do tvých očí hvězdnatých
A do tvých uší, kam
Jsem velel vstoupiti svým ozbrojeným slovům

Pravé oko první brána lásky
Spustilo portiéru víčka
Tvé řasy zůstaly venku jak černí vojáci na řecké váze

Přetěžké víčko portiéra
Ze sametu a šera
Portiéra která
Ukrývala zcela
Tvůj pohled těžký jako naše láska

Druhá brána levé milenčino oko
Cudné a těžké také tak
Brána která tvému srdci vede můj obraz a můj zrak
Zrak, jenž se chvěje jako hvězda tvým očím podobná
Zbožňuji dvojitou bránu tvého pohledu lásko má

A ty pravé ucho třetí bráno lásky
Teprve až tebe jsem získal otevřely se mi úplně i první dvě brány
Ucho brána pro můj hlas jímž jsem tě přesvědčil
Ucho ty zaslechnuvši Myšlenku dali jsi smysl Tvaru

A nejinak i ty levé ucho které jsi čtvrté z milostných bran
Uši mé lásky ach uši já blahořečím vám
Uši brány které jste se otevřely mým hlasem
Jako se růže otvírají dotekem jara

To vámi do celého Madeleinina těla
Pronikají mé povely můj hlas
Vstupuje do vás jako celý muž i jako báseň celá
Báseň o chtíčné touze která se ve mně rozhořela

Levé chřípí pátá bráno lásky a mé touhy
Vniknu tvou branou do těla své milované
Vniknu tam vznešeně svou mužskou vůní
Svou mužskou touhou která vane
A ostrým pachem Madeleine opojí
Pravé chřípí mé milované šestá bráno lásky a radosti
Ty která ucítíš jako tvá sousedka vůni mých rozkoší
Smíšenou vůni nás dvou vůni silnější a skvělejší než kvetoucí jaro
Zbožňuji tě dvojitá bráno chřípí jež slibuješ tolik jemných radostí
Čerpaných z umění opojivých pachů

Ústa Madeleine sedmá bráno lásky
Viděl jsem tě rudá bráno ó propasti mého chtíče
A vojáci kteří tam zalehli mrtví láskou volali že se vzdávají
Ó bráno rudá a něžná

Ó Madeleine jsou ještě dvě brány
Které jsem nepoznal
Jsou ještě na tvém těle dvě brány
Tajemné

Překrásná osmá bráno lásky
Ó má nevědomosti podobná slepým vojákům mezi zátarasy pod rozkvetlou lunou Flander v agonii
Anebo spíše podobná hlídce která hladem a žízní a láskou umírá v pralese
Tajemnějším než peklo
Světějším než dodonská věštírna
Podobná hlídce která tam tuší pramen svěžejší nad kastilskou fontánu
Má láska ta by však v tom pralese našla chrám
A až bych zbarvil práh nad nímž bdí půvabný netvor nevinnosti
Otevřel bych tam nejvřelejší gejzír světa a dal bych mu vysoko tryskati
Ó má lásko ó Madeleine
Jsem již pánem osmé brány

A ty devátá bráno ještě tajemnější
Ty která se otevíráš mezi dvěma perlovými horami
Ty ještě tajemnější než ostatní brány
Kouzel o nichž se neodvažujme mluvit
Ty mi také náležíš
Bráno výsostná
Neboť já mám
Z devíti klíčů od devíti bran
Nejvýsostnější klíč

Ó brány otevřete se na můj hlas
Jsem pán
Všech klíčů od devíti bran