ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Rieger František Ladislav (*10.12.1818 - †03.03.1903)

   
­­­­

O statcích a pracích nehmotných

  • celý název: O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství

Předmluva

Posledních několik let života uplynulo mi v neustálém ruchu, vědeckým pracím nevelmi příznivém: tu rozličnými národními a společenskými interesy zaměstnán, - tu zas na cestách, hledaje ono vzdělání, jež Rousseau nazývá vychováním skrze věci a ne skrze knihy, a to již na mnoze v zemích a dobách, kde proudění politické valně se zmáhalo, - v posledním čase konečné při práci mezi věrnými plavci, kteříž loď našeho národu již od dávna plachet a stěžňů zbavenou z velikého vlnobití národně-politického naší doby, jenž jí ponořením hrozilo, šťastně a se ctí vy veslovati se snažili, nemohl jsem literatuře národní žádnou jen poněkud patrnější službu prokázati, jakkoli vroucně jsem si to i žádal. V tomto neustálém nepokoji, sotva že člověk na rozsáhlé roli lidské vědy z rozmanitých plodů jejích, jen jako úryvkem sem a tam některý pro potravu svého ducha uchvátiti mohl; na pěstování nových sazenic, na utvářeni sebraného materiálu bylo nelze pomysliti.

Zde v tomto veleměstě všesvětském, kteréž se tak rádo hlavním městem světa býti chlubí, ale slušněji jen sídelním městem světa nazvati by se mohlo, uprostřed hluku společenského i politického, našel jsem konečně to ticho, tu samotu, kteréž přísnější vědecké práce vyžadují a jichž se mi v Praze v kruhu četných přátel zřídka kdy dostává.

Studie mé obrátily se zvláště k vědám politickým, den ode dne důležitějším a vždy tím většího rozšíření vyžadujícím, čím více zrůstá účastenství lidu v řízení vlastních osudů svých: uznávámť já v plné míře pravdu krásných slov Lamartinových, že nepostačí rozšířiti práva politická mezi lidem, že třeba mezi ním rozšířiti rovnou měrou i vzdělanost (Aprés avoir nivelé les droits, il faut niveler autant que possible les intelligences.)

Hlavně pak zabral jsem se do politického hospodářství, této vědy, kteráž se zdá povolána, ustanoviti tvářnost budoucího společenstva a jejížto zákonové mají na příští rozhodnouti nad mocí států a blahem národů.

Tu se mi opět před oči stavila potřeba a povinnost, posloužiti lidu našemu nějakým spisem z toho oboru a popracovati pro národní literaturu naši, jejíž role je bohužel tak opuštěna a zanedbána, jako každá, jejížto hospodář, buď si již tím neb oním způsobem, na cizí půdě robotu dělati přinucen. Počal jsem teda pracovati na prostonárodním spise o politickém hospodářství. V běhu práce své přišel jsem na otázku, o níž v těchto listech pojednáno. Předmět ten tak velice mne zajímal a látka se mi tak pod rukou množila, že jsem nemohl odolati, abych o věci té obšírněji nepojednal; začal jsem teda psáti více jako pro sebe než pro jiné, - přednesení věci samo vykročilo brzo ze přijatého z počátku způsobu prostonárodního, a objem věci zrostl tak, že se celek nehodil nikterak do spisu elementárního, kde se jen některý paragraf otázce této věnovati může.

Tak povstalo toto pojednání a vybídnutí přátel mých je příčinou, že je veřejnosti a ve zvláštním spisku podávám. Celá práce není ve všech částech svých stejně provedena: poslední, obsahující výsledky z celého vyšetřování, je mnohem stručnější, nežli část střední. Mnohá dosti důležitá sada je zde pronesena prostě bez všelikého průvodu a může se takto snadno minouti s pozorností čtenáře, kterýžby - přiznám že slušné - očekával, že sady důležitější k posledku takovými doklady opatřeny budou přední. Tím snažněji musím čtenáře žádati, aby závěreční paragrafy s pilnější pozorností četl, nemá-li zároveň jeho i mne potkati nemilá nehoda, že se mu konec nebude zdáti v souhlasu s počátkem a středem.

Nechciť maličkosti této zvláštní cenu připisovati, považuji ji jako odstřižek ostatních prací svých, kterýž ani o jich rozsáhlosti souditi nedá, ani o sobě ceny nemá, ovšem ale co ukázka o způsobě celku svědčí a poněkud za měřítko ceny prací započatých sloužiti může - ač ovšem nezůstanou-li síly moje daleko za vůlí mou. Bude-li se krajanům mým zdáti, že jsem obral práci, k níž nejsem povolán, milerád jiným šťastnějším rukoum ji postoupím a sám síly své jinam obrátím.

Nechat listy, jež tuto dávám u veřejnost, platí za pozdravení k milým krajanům a za úkaz svědčící, že kamkoli mne osud postaví, nepřestávám na to mysliti, kterak bych národu svému sloužiti mohl. Věrný a odhodlaný bojovník uchopí zbraň svou levou rukou, kdy mu pravici uťali, a já ať stojím tu neb tam, pokud jediná síla ve mně bude moci poslouchati rozkazu vůle mé, hodlám ji věnovati službě národu svého.

Psal sem v Paříži dne 20. února. F. L. R.

Statky a práce nehmotné
Motto: "Le capital primitif, quo'n a tant cherché, est cette force, dout l'homme est doué et á l'aide de laquelle il peut mettre en valeur toutes les choses, que lui presente la nature. - - Le fond primitif, cette puisance productive, cette force, qui constitue l'homme, c'est l'esprit. L'esprit. Voila le principe du principe de Smith; voila la puissance, dont le travail reléve; voila le capital, qui coutient et produit tous les sutres; voilá le fond permanent, la source primitive et inépuisable de toute valeur, de toute richesse. Toutes les forces de la nature, comme toutes les forces physiques de l'homme, ne sont que des instruments de cette force ominente, qui domine et emploie toutes les autres."

Adam Smith par M. Cousin, Séances de l' Academie des sciences morales et politiques. Tome X.

§1

Všeliká práce, kterouž konáme, má za oučel, věci kolem nás tak změniti aneb vyrobiti , aby mohly sloužiti potřebám a žádojtem našim, aneb jiným slovem, aby pro nás nabyly cennosti a užitečnosti. Úlohou výroby jest teda: novo užitečnosti neb cennosti tvořiti, tyto pak nalezáme spojené s věcí, již výrobkem nazýváme a kteráž napotom cestou výměny z ruky do ruky přechází a pro cennost svou v penězich vyměřitelnou, statkem se jmenuje. Takové statky bývají zhotoveny z některé věci tělesné, kteráž se dá smysly lidskými pochopiti, viděti nebo hmatati a proto hmota slove.

Mnozí však lidé pracují sice, ale nevyrobují statky takového to způsobu a předce se o nich praví, že konají práci užitečnou. Vímeť zajisté všickni, že se tímto způsobem může utvořiti mnoho nové užitečnosti, kteráž je schopna zadost učiniti potřebám i žádostem našim. Taková užitečnost má často i svou cenu tržní pro výměnu - a tudy všecky vlastnosti jiných statků, aniž je vtělena ve věc některou tělesnou neb hmotnou; takovou užitečnost nazýváme pak obyčejně statkem duševním aneb nehmotným. Tak n. př. lékař, advokát tvoří užitečnosti, kteréž slouží potřebám našim a mají spolu svou cenu pro výměnu. Tím způsobem mluví se o statcích neb výrobcích tělesních a duševních anebo o hmotných a nehmotných.

Jest toto vlastně vyjádření chybné, neb to co my vyrobiti můžeme, není nikdá tělo nebo hmota; ty nám jsou dány od Boha, my pak při nich tvoříme jen užitečnost. Tato vlastně jest náš tvor, náš výrobek a tento nemůže nikdá býti hmotným. Ta forma, kterouž řemeslník neb umělec udělí hmotě své, ku př. kovář, hrnčíř, sochař a t. d., je sama tak málo hmotou jako naučení, kteréž učitel dává žáku svému. Oba utvořili užitečnost, jen že první je vtělena ve hmotu, ješto druhá přešla na ducha. - Celý rozdíl teda jest len, že jedna práce předělává věci a druhá duchy lidské. Mluvíme-li o výrobcích hmotných neb tělesních, chceme tím vyjádřiti statky takové, kde užitečnost od nás vyrobená s nějakou hmotou je spojena.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 20.09.2008

­­­­

Diskuse k úryvku
František Ladislav Rieger - O statcích a pracích nehmotných







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)