ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Šamberk František Ferdinand (*21.04.1838 - †25.12.1904)

­­­­

Já mám příjem!

  • veselohra v jednom jednání

OSOBY

Pan Bouřil - bohatý obchodník
Antonie - jeho choť
Julie - jejich dcera
Florián Všehorád - divadelní herec
Josef Klín - divadelní herec
Kryšpín - sloužící u Bouřilů
Terynka - komorná u Bouřilů

Děje se v Praze, v bytu Bouřilově.

VÝSTUP 1.

Julie sedí u stolku vlevo, plačíc. Antonie stojí u ní, ji chlácholíc.

ANTONIE: Upokoj se, mé drahé dítě; vždyť se dá vše napravit. Pláčem a nářkem celou tu nemilou záležitost ještě zhoršíš. Pomýšlej raději, jak by se tomu dalo pomoci.
JULIE: Vím to, matinko, že jsem oloupena o blaho svého života a že se mám státi obětí libůstky otcovy. Protože se kdesi příjemně bavil se starým pánem z Kaňkovic, mám si mladého pána vzíti za manžela. Avšak nestane se to! Raděj umru!
ANTONIE: Otec tvůj míní to dobře. Pan z Kaňkovic jest jeho starý přítel, znají se od dětinství, jako ty znáš mladého pána. Nu a tu si oba starší umyslili, že z vás musí býti párek. Já jsem se hned z počátku s myšlénkou tou nemohla spřáteliti, neboť mám tě za dosti rozumnou, abys, až přijde doba, krále svého srdce sama vyvolila. Že pak volba ta mne ani otce tvého nezarmoutí, za to nám ručí tvé dobré srdce a tvůj zdravý smysl. Pochopuju tvé postavení, avšak nemohu ti pomoci. Co chceš namítati proti panu z Kaňkovic?
JULIE: Co? Všecko! Neupírám, že je hezký muž; ale jeho chování se mi zhnusilo. Nemluví leč o dostihách, baletu, o jídle a pití; kterak pokřtil svého nového koně nebo psa; jaké šaty měla paní X. na promenádě a tak dále. Člověk, který se v naší pohnuté době nestará o nic moudřejšího a důležitějšího, nemá ani práva člověkem se nazývati.
ANTONIE: Máš pravdu. Na to však pohříchu otec tvůj nehledí; mně se chování pana z Kaňkovic také nikdy nelíbilo.

VÝSTUP 2.

Terynka. Předešlé.

TERYNKA: Ruku líbám, milostivá paní a slečno! Káva je připravena. Prosím za odpuštění, že jsem se dnes poněkud zdržela. Nejsem tím vinna já, nýbrž náš nový sluha; to je neohrabaný člověk až hrůza! Již byla snídaně hotova, on však vrazil do samovaru, a já musela počít znova. Škoda, kterou způsobil, obnáší navlas sedmdesát tři krejcary; milostivá paní, račte mu je na prvního strhnout. (Pro sebe.) Ach, to byl Luis jiný chlapík! Škoda že prchnul!
ANTONIE: Kde jsou časopisy?
TERYNKA: Kryšpín šel pro ně; mohl by tu již být. (Nese stůl doprostřed pokoje a pokrývá jej.)
JULIA (pro sebe): Ach, kdyby mne Terynka mohla pomoci!
ANTONIE: Ty tedy nejsi s naším novým sluhou spokojena?
TERYNKA: Spokojena? Ne, milostivá paní, já jsem nanejvýš popuzena, uražena, a nepochopuju, jak mohl náš milostpán takového... Co vzdělaná ženská vím, že se nemá nikomu nadávat, ale Kryšpín je takový trulant, že to zde již déle nevydržím. Ach, milostpaní, je to neštěstí, že nám Luis upláchnul!
ANTONIE: Hleď, Terynko, upřímně řečeno, je mi líto, že se dobře nesnášíte; Kryšpín je jinak dobrý člověk!
TERYNKA: To by scházelo, aby při své hlouposti byl ještě zlým! Já bych mu oči vyškrábala!
ANTONIE: Kdyby si osvojil jakési vzdělání, nebyl by pro tebe nejhorším ženichem. Má zachováno hezkých pár zlatých -
TERYNKA: Hahaha! Milostpaní je dnes v dobrém rozmaru. K čemu bych ho mohla potřebovat? Leda, aby celý den mouchy chytal; ba ani to by snad nedovedl.
JULIE: Mysli si, milá Terynko, že by tě rodičové k němu násilím chtěli připoutat. Co bys si počla, jak se z toho vypletla?
TERYNKA: Ach, o tom nemusím ani teprv přemýšlet, to znám již ze zkušenosti. Milostpaní ráčí vědět, že mám dosti zámožné rodiče, a že jsem jen z podobné příčiny z domova odešla, abych co služka výživu hledala. Sousedovic Maněk se do mne zamiloval, bohatý to synek, ale tak hloupý, že by mu i náš Kryšpín mohl dát alifer. Můj otec chtěl mne vidět zaopatřenu a nutil mne, abych si sousedovic Manka vzala. V té nesnázi nevěděla jsem si jiné rady a pomoci, než abych otce svého poprvé v živobytí svém obelhala. Namluvila jsem mu totiž, že jsem již zamilována a sice do panského myslivce. Na to se otec tak rozzlobil, že mně dal na vůli vzíti si Manka, anebo jít do služby. Volba nebyla těžká, já sebrala své věci a hajdy do Prahy. Tak jsem ušla Maňkovi; otec se dá smířit a bude zase dobře.
ANTONIE: Bude mou starostí, abych tě s otcem tvým opět udobřila. Dozví-li se z mých úst, že jsi zůstala počestnou holkou, žes pilná a hodná, tedy se můžeš co nevidět opět domů navrátit.
TERYNKA: Děkuju, milostivá paní! Není naspěch! Ráda u vás zůstanu, bude-li vám libo a mimo to bych nerada dříve domů šla, dokud si sousedovic Maněk nevezme hospodských Mařenku, s kterou je prý už zaslíben.
ANTONIE: U nás však se stane v krátké době veliká změna: Julinka si totiž vezme -
JULIE (vzdychne)
TERYNKA: Vím to, milosti! Ach, to je neštěstí!
ANTONIE: Jaké neštěstí? Což pak ty o tom víš?
TERYNKA: Vždyť jsem vše pozorovala, a my komorné nejsme tak hloupé, třeba byly z kraje. Já vím, že má slečna pana z Kaňkovic právě tak ráda, jako já svého Maňka. Mně by však byl Maněk přece ještě milejší - to mohu říci!
JULIE: Slyšíte to, matinko?
ANTONIE: Nebučí prostořeká, Terynko!
TERYNKA: Odpusťte, mně to tak vyklouzlo - ale je to svátá pravda!
JULIE: Milá Terynko, já jsem v právě tak smutném postavení jako tys byla, ne-li ještě v horším.
TERYNKA: Ba právě! Slečinka nemůže jít nikam do služby; má však matinku na své straně, a v podobných případech zmohou ženské velmi mnoho. Nesluší se, abych panstvu radu dávala, ale dobrá rada může se vždy vyslechnout, nechť pochází od kohokoliv.
JULIE: Mluv jen, mluv!
TERYNKA: Kdybych byla slečnou, řekla bych papínkovi, že pana z Kaňkovic milovat nemohu, protože již miluju jiného - právě jak já to udělala! Milostpán bude řádit - klít, pak vyhrožovat - vy ale setrváte na svém, že raděj umřete, než byste od svého miláčka ustoupila. Pan z Kaňkovic se dozví, že máte jiného, a možná že sám odstoupí. Pak jste svobodna a můžete volit dle kandidátní listiny svého srdce.
JULIE: Ach, to je výborná myšlénka!
ANTONIE: Nezapomeň, dítě, že jest otec velmi prchlý, a až se o tom dozví, že bude strašně řádit.
TERYNKA: Nic nedělá! Však on se zas upokojí. Horší jest, že nevíme, koho slečna miluje. Musí to být nějaký chlapík; jinak tomu milostpán ani neuvěří. Nejlépe by bylo a pravdě nejpodobněji - tak nějakého umělce - například básníka -
JULIE: Ach ano, básníka!
TERYNKA: Ne, básníka ne! Čeští básníci jsou prý tak špatně placeni, že nemají pražádný blahobyt, a milostpána by lehko mohla ranit mrtvice, kdyby se toho náhle dozvěděl! Raděj nějakého malíře, nebo zpěváka -
JULIE: Anebo herce -
TERYNKA: Ty mají dluhy.
ANTONIE: Aj, odkud pak to všecko víš?
TERYNKA: Náš dřívější sloužící znal všecko; ten mi to pověděl.
ANTONIE: Kdež by se má dcera zamilovala do herce?
JULIE: V divadle, matinko, v divadle! Což tam nebýváme dost často?
ANTONIE: Nu ano, ano - ale do kterého -
TERYNKA: Milostpaní, do toho, co hraje nešťastné milovníky; ten se mi vždy nejlépe líbil. Když tak křičí, jako by ho na vidle brali, a ku konci se probodne neb otráví - hm! - to je krásné! Mně se nejvíce líbí pan Všehorád: ten je hezký a má vždy zamilované úlohy.
JULIE: Pan Všehorád? Ano, to je jeden z našich nejlepších herců. Ach, matinko, nápad Terynčin je výborný, a já podniknu vše, abych se toho strašlivého sňatku zbavila! Otec nezná naše herce, nechodívá nikdy do divadla; celá historka zůstane pro každého tajnou. Pan z Kaňkovic nechť se dozví, že miluju, ale nikdy koho miluju. Co však počneme s Kryšpínem? Toho přec nemůžem zasvětit ve své tajemství!
TERYNKA: Probůh, to ne! Ten by svou hloupostí vše pokazil.
ANTONIE: Co s ním tedy počneme?
TERYNKA: Nechte mně ho na starosti; přičiním se, abych jej učinila neškodným.
ANTONIE: Tys dobré děvče! - Nyní pojď, Julinko, otci dobrého jitra přát, a neprozraď se!
JULIE: Buďte bez starosti, matinko! Co nastávající milenka umělcova musím také svůj herecký talent osvědčit. (Odejde a matkou do pokoje vpravo.)
TERYNKA (samotna, poskakuje radosti po pokoji): Takové radosti jsem nepocítila od té doby, co jsem se svého Maňka sprostila. Můj nápad uchrání slečnu před panem z Kaňkovic. Ta ubohá slečna! Tak dobrá, tak jemná! On nedovedl ani ocenit, jaký poklad v ní nalezne. Vlastně nenalezne, neboť by to bylo proti všemu mezinárodnímu právu, aby takový ničemný dlažbošlap, protože má jmění, mohl tak krásnou a dobrou dívku na sebe připoutat. Máme sice v Evropě dost okovů, ale taková pouta dosud nikdo nenalezl.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 21.04.2014

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
    Brigda
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný obsah z autorovy tvorby
Čítanka - nenalezen žádný další úryvek z autorovy tvorby






MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­