ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Balbín Bohuslav (*03.12.1621 - †28.11.1688)

­­­­

Život svatého Jana Nepomuckého (2)

  • z latiny přeložil P. Alfons Sauer

Hlava II. - Blaženého Jana mučení, utopení a slavný pohřeb
(první část)

Císař Václav zatím - jako každá nectnost kluzká jest a ku klesání a pádu prudce náchylná - den ode dne horším a horším se ukazoval. Královny Johanny, když přítomna byla, nenáviděl a snésti ji nemohl, ale sotva se vzdálila, vášnivě po ní slídil. Povahu krále Václava, jež sama sebou byla špatná a převrácenou výchovou zvrhlá, dle mínění mnohých ještě kouzelným jakýmsi nápojem rozvzteklili a ze zloby přímo k zvířeckosti ho přivedli zločinů jeho tovaryšové.

Není zde místa, bychom onen bezuzdný, ukrutný a skvrnami ohyzdně znamenaný život králův vyličovali; nechť tázáni jsou letopisové těch dob. Plynul rok od narození Kristovo 1383. Královna, Václavovými denními zločiny urážená, nehledajíc již žádné útěchy ve věcech lidských a pro podezíravé oči manželovy ani nemohouc a ukrutnosti jeho se hrozic - zejména že i stůl a hostiny královské vraždami šlechticův a proléváním krve potřísňovati za požitek a pochoutku měl - odhodlala se k tomu, co nejjistějším se jí zdálo, totiž veškeru lásku světskou odvrhnouti a jedinému Bohu sebe celou (pokud život manželský by dovoloval) darovali. Nic ducha láskou Boží již zaujatého tak k Bohu nepřipoutává, jako těžké, dlouho trvající a takové, že neustále nad hlavou viseti je vidíš, neštěstí. Proto králová k posvátnému stolci pokání častěji přistupovala, sebe menší poklesky se slzami odhalovala, tělo své umrtvovala, péče o chudé se ujímala a pokud měla volno, jim přisluhovala, o Bohu stále rozjímala a k němu se modlilo, a aby lepší mysl v manželu vzbudil, ve dne v noci prosila.

Co Václavovi, kdyby byl měl rozum, bývalo by se líbilo, to bere sobě za důvod k nenávisti; prostopášného a z prostopášnosti sesurovělého krále popadla žádost, mohl-li by nějak zvěděti, co králová knězi k očištění přednáší a které zvláště má viny, co kdy o svém manželu smýšlí, někoho jiného-li nemiluje, a jiné podobné věci, jaké sobě pošetilé tyranství, láskou rozněcované a podezíráním drážděné smýšleti umí a smýšlívá. Na králové však to otázkami vykroutiti marně se pokouší. Povolává tedy blaženého Jana, o němž věděl, že jediný jest důvěrníkem všech záměrů králové. Po dlouhých oklikách v řeči, jako by o něco jiného šlo, prohodiv zmínku o králové, ponenáhlu přechází na posvátnou zpověď; takové prý jest postavení a poddanství žen, že dlužno, aby všechny jejich věci byly manželům známy, zejména v rodinách králů a císařů; po té statky, cti a blaho, jakého jen se mohl Jan kdy nadíti, slovem královským slibuje, povolil-li by a aspoň něco z toho, co králová Johanna v posvátném tribunálu pokání mu kdy vyjevila, jemu jedinému svěřil; což prý mu bude za všecku útěchu v tolika královských a císařských starostech. Zhrozil se zločinných žádostí muž blažený a přísnou a svobodnou řečí králi ukazuje, jakého strašného hříchu žádá; aby tedy odvrhl svou zvědavost, a co nemožno jest, po tom déle se nepídil. Leč svaté pokárání pobouřilo knížete, plného, abych tak řekl, síry; přece však se opanoval uvažuje, že často kdo při prvním útoku a pokusu nepřátelském statečným se ukázal, při druhém a třetím měkne a dává se přemoci; a že neosvědčil-li se první nástroj, jehož bylo použito, silnějšího užije, jímž chtěj nechtěj vítězství snadno vyrve.

Netrvalo dlouho a přistoupilo něco, co chorobného ducha jeho ještě více rozjitřilo. Náhodou kuchař královský poslal na stůl králův kapouna špatně upečeného. Ta nenadálé věc k takové zběsilosti Václava popudila, že lidské přirozenosti a ušlechtilosti zapomenuv, kuchaře v té chvíli kázal na oheň přivázati a plameny podložiti. Zaražení barbarskou krutostí všichni dvořané trnuli, bledli, druh na druha pohlíželi; viděli, že jen maličko se rozmýšleti, táž muka jich čekají. Ale nebylo nikoho, kdo by proti ukrutnosti králově se postavil. Jediný blažený Jan, který právě dlel při dvoře a mlčeti i mluviti v čas uměl, vyžádav si u císaře slyšení, slovy nejprve laskavými o věci té hovořili, a když u rozzuřeného a bezmocného knížete ničeho nezmáhal, přísnějšími výroky jal se na surovost činu poukazovati. Pramálo však pořídil; popudlivý a přeukrutný kníže volá na své zbrojnoše a beze vší úcty k svěcení kněžskému, ano i bez ohledu na sebe a majestát královský káže Jana chopiti a do nejhlubšího žaláře ho vrhnouti. Tam několik dní nečistotou a příšerností místa toho, nejsmutnější tmou, jakož i hladem a žízní téměř vysílen prodlel, Bohu jen se odevzdávaje a raduje se z toho, že pro jeho čest a lásku uznán byl hodným žaláře i pohanu trpěti. Nebylo tajno blaženého Jana, kam zlost králova směřuje, neboť i strážce vězení ho napomínal, že jediná jest cesta k záchraně, kdyby totiž císaři vyhověl a po vůli mu učinil. Než blažený Mučedník naopak utvrdil svého ducha a hotov byl spíše tisíckrát dáti se roztrhati a zemříti, nežli by slovíčka z posvátné zpovědi vynesl.

Uplynulo několik dní, a hle, vážený muž z dvořanů od krále byv poslán objevuje se a zvěstuje, že král lituje nešlechetnosti, které se proti Janovi byl dopustil; ať tedy císaři žádajícímu promine bezpráví, zapomene toho, co se stalo, a svobodně odejde; aby však přijetí na milost pevnější bylo, ať si neobtěžuje zítra k stolu královu se dostaviti. Jan přichází, a s nejvyššími projevy úcty k stolu královu jest vítán. Když uklizeny stoly a přítomní se vzdálili, císař znova odhaluje, proč ho dal k sobě povolati: že nemá pokoje, ať mu tedy posléze vyjeví pořadem vše, co mu králová v posvátném vyznání do ucha pověděla; připojuje lichocení, slibuje mlčení; hned důstojenství a odměny nabízí, hned všemi mukami vyhrožuje; nechce hněvu dáti dříve zakusiti než milosti. Blažený Jan s duchem povýšeným pocty právě tak jako hrozby přezírá, úřad zpovědníka vysvětluje, svatosvatý zákon mlčení velebí, tresty časné i věčné, připravené těm, kdož by tajemství nezachovali, vyličuje; na konec krále napomíná, by se zdržel a nepásl po tom, co samotnému Bohu k známosti jest zůstaveno; bez svatokrádeže že o něco takového se pokusiti nelze; ve všem ostatním že ctí rozkazy královy, jen o to jediné ho prosí, ať nežádá, čeho by neučinil, kdyby tisíc smrtí mu bylo podstoupiti. Král zlostí srše, bez meškání přivolává kata (kterého stále míval při ruce a kterého z rozmaru kmotrem nazýval) s jeho tovaryši, jimiž Jan do žaláře byv odvlečen, na rozkaz králův přeukrutně na skřipec jest natažen a pochodněmi k tělu přikládanými pálen. Že císař byl mučení přítomen - ač jsem toho v žádných záznamech nečetl - o tom ostatní jeho život domnění pravděpodobné vzbuzuje; neboť že takovými divadly se bavíval a oči na nich pásl, o tom se nám dochovaly zprávy; a doufal též bez pochyby, že při mukách posléze uslyší, čeho nikdy před tím Jan nechtěl na veřejnost vynésti. Leč muž blažený a Kristův mučedník vzdáliv mysl, pokud bylo lze, od přítomných bolestí, posvátná jména JEŽÍŠ A MARIA znova a znova volal a jiného slova ze sebe nevydávaje, všecka svá utrpení, život i smrt Pánu poroučel. Sveřepí katané žádné píle k dovršení ukrutnosti nešetřili, zvláště podněcováni jsouce přítomností císařovou; ale všecky ty trýzně byly v mezích trpělivosti blaženého Jana. Nakonec když nic nepořídili a i císař odešel, zemdleni a zmoženi ustávají a Jana se skřipce složivše, nechávají ho ležeti. Staré kodeksy vypravují, že Jan nebeskou potěchou byl občerstven; ale jaká to byla potěcha, zda vnitrná nějaká od Boha k duchu proniknuvší, nebo též vnější, z rozmluvy se svátými Anděly nebo z jiného nebeského vidění, jak se jiným svátým mužům nezřídka stávalo, o čemž v jejich dějích se dočítáme, toho nepodávají.

***

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 03.12.2015

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
   
­­­­






MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­